Přehled tisku

Josef Dobeš, foto: ČTK Všechny deníky se věnují kauze vysokého úředníka ministerstva školství Ladislava Bátory. Buď Bátora nebo ministr Dobeš, říkají ministři TOP 09 a odmítají se vrátit do vlády. Jak píše Mladá fronta Dnes, roztržka vypukla kvůli tomu, že Bátora veřejně urazil vicepremiéra Karla Schwarzenbergera. Přestože Bátora je prokazatelně dlouholetým členem extremistické komunity, svoje výroky si bedlivě hlídá, píše list. Nikdy neřekl nic, za co by mohl být stíhán kvůli propagaci rasismu. Ministr Dobeš za svým úředníkem stojí a veřejně ho nevyzval ani k omluvě. Dočkal se i zastání z Hradu od prezidentova poradce. Ladislav Bátora na sebe loni upozornil vedením dvousethlavové demonstrace proti sexuální výchově ve školách. Ironií osudu se o kus dál za necelý rok demonstrovalo proti Bátorovi. Ještě dříve bojoval proti Národní knihovně na Letné. Bátora pořád zůstává do jisté míry záhadným člověkem. Má však vysoký stupeň bezpečnostní prověrky. Ta byla potvrzena poté, co už proběhlo několik jeho kauz. Ne náhodou proto znalce extremistického prostředí napadla i myšlenka, zda není tajným spolupracovníkem BIS nebo policie, nasazeným do extremistického prostředí. Jinak by s výše uvedeným profilem prostě musel u Národního bezpečnostního úřadu narazit, píše Mladá fronta Dnes. Ministr Dobeš jako by námitky vůči Bátorovi neslyšel. Těžko lepíme rozpočty, když se budeme věnovat tématu Bátora, tak se na něm vysílíme a rozhádáme, řekl v úterý. Nakonec se nemýlil, vláda se rozhádala.

Starostové na vládě nepochodili. Ministři nesouhlasí s návrhem zákona o zákazu pobytu. Jak píší Lidové noviny, více než 60 starostů českých měst a obcí doufalo, že napodruhé kontroverzní návrh zákona projde. Ministři však názor nezměnili a s úpravou nesouhlasí. Ta mluví o tom, že za prostituci, žebrání či pití alkoholu na místech, na kterých to zakazují obecní vyhlášky, by hrozil až tříměsíční zákaz pobytu. Sankce by se ovšem nesměla vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalé bydliště. Jde vlastně o částečný návrat k domovskému právu, které v Československu platilo do roku 1948. Poslední slovo při schvalování bude mít parlament, bez vládní garance se ovšem šance návrhu snižují. Jak řekl starosta Náchoda Jan Birke, neustále bojuje s neplatiči a devastací obecního majetku. Proti zákonu se bouří řada odborníků na lidská práva, mimo jiné vládní agentura pro sociální začleňování. Zákazy by znamenaly jen přesun problémů z místa na místo.

Policie si bude moci opět vyžádat po telefonních operátorech výpisy hovorů. Podmínky ale mají být mnohem přísnější, než tomu bylo dříve. Zákon totiž stanoví trestné činy, u kterých to bude možné a kriminalisté budou muset navíc prokázat, že informace nemohou sehnat jiným způsobem, píše deník Právo. S novými pravidly počítá novela zákona o elektronických komunikacích, kterou dokončilo ministerstvo vnitra. Ta reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, jenž v květnu konstatoval, že policie získávání telefonních výpisů nadužívá a tento institut prolamující právo na soukromí zrušil. Nový zákon vyjmenovává trestné činy, které by policie bez možnosti získat výpis hovorů nebyla schopna vyšetřit. Patří tam například nebezpečné vyhrožování a pronásledování, šíření poplašné zprávy nebo podněcování k trestnému činu. Loni si policie podle dřívějšího vyjádření svého šéfa Petra Lessyho vyžádala údaje 86.000 telefonních čísel, tento počet se týkal necelých 11.000 vyšetřovaných případů. Podle policejního prezidenta je vysoký počet čísel dán tím, že podezřelí mají často několik mobilních telefonů a SIM karet, které často mění.

Stát chce nalákat zpět úspěšné české výzkumníky, kteří odešli do zahraničí. Ministerstvo školství proto v září spustí takzvaný projekt Návrat. Potrvá do roku 2019 a jeho rozpočet je 465 milionů korun. Peníze půjdou na platy vědců a také nákup patřičných přístrojů a dalšího laboratorního vybavení, píšou Hospodářské noviny (HN). S podobným projektem přišel také Jihomoravský kraj. V Brně totiž sídlí čtyři univerzity. Ministerstvo čeká, že v prvním roce se podaří zpět přilákat 15 vědců, v dalších dvou letech pak 16 dalších. Vzniklo by tak 31 nových výzkumných týmů. O dotaci mohou žádat vědecká pracoviště a vysoké školy. Aby jim byla přidělena, musí v žádosti popsat vědecký projekt a tým, v němž bude badatel zařazen. "Výzkumná organizace musí v návrhu uvést jmenovitě osobu, kterou chce ze zahraničí přitáhnout," řekla deníku mluvčí ministerstva Kateřina Savičová. Celý projekt Návrat bude hrazen ze státního rozpočtu.

Mezi policejními pyrotechniky to vře. Vedení sboru totiž nedávno podle zjištění deníku Právo od základů změnilo systém likvidace nalezené munice a sami pyrotechnici varují. Novinka je zbytečně nákladná a naprosto neefektivní. Místo původních policistů z krajů teď k nálezům munice vyjíždějí pyrotechnici z pěti centrálních pracovišť, kteří často nemají potřebnou praxi. Navíc jich je oproti původnímu stavu takřka dvojnásobek. Jak řekl Právu jeden z jihočeských pyrotechniků, dříve v rámci celé republiky úspěšně působilo zhruba 30 lidí, dnes je pyrotechniků na osmdesát. O restrukturalizaci podle informací listu rozhodlo ještě loni bývalé vedení policie a dnešní šéf Petr Lessy teď půl roku čeká, jak se novinka osvědčí. O vzniku centrální pyrotechnické služby se ve vedení vnitra a policie debatuje už dva roky a projekt posuzovaly tři pracovní a analytické skupiny. Dvě ho doporučily, jedna nikoliv.

Platy musí být veřejné, žádá ČSSD. A tají je. To je titulek Hospodářských novin, které uvádí, že velké tajnosti kolem platů vysokých úředníků pokračují. Tentokrát za nimi stojí i hejtmani z ČSSD, tedy strany, která tvrdí, že úřednické příjmy mají být každému k nahlédnutí. Hospodářské noviny oslovily všechny krajské úřady s žádostí, kolik berou klíčoví úředníci, často nejbližší spolupracovníci hejtmanů. Neuspěly ovšem ani jednou. Nejvyšší správní soud už v květnu rozhodl, že příjmy lidí placených z veřejných peněz nesmí být tajné. A to i kvůli podezření, že politici odměny často používají k přilepšování svým věrným. Pro odkrytí platů se například vyslovili v anketě listu hejtmani Hašek a Emmerová. Ani jejich úřady informační blokádu neprolomily. List se s rozsudkem Nejvyššího správního soudu snaží dostat k platům ve státní správě už třetí měsíc. Odměny zatím rozkrylo jen ministerstvo spravedlnosti. A hned se ukázalo, proč může být pohled na výplatní pásky důležitý. Bývalá ministryně Daniela Kovářová vyplácela na odměnách statisíce měsíčně, takže někteří její podřízení brali v součtu víc než český prezident. Po jejím odchodu odměny dramaticky klesly.

Rozbité vitríny s jízdními řády, vymlácená skla zastávek, poničené lavičky. Takový je obrázek stovek železničních stanic. Za 'práci' vandalů, kteří nejvíce řádí v Praze a ve středních Čechách, sklízejí kritiku pracovníci Správy železniční dopravní cesty. O zastávky se mají starat. Jak píší Lidové noviny, nedostatky nepopírají, ale jedním dechem dodávají: chybí peníze. Od začátku letošního roku v Praze a středních Čechách řešili už téměř sedm desítek případů vandalismu. Za celý loňský rok společnost do zastávek investovala sedm milionů korun, od začátku letošního už šest. Mluvčí Správy Pavel Halla připouští, že údržba železničních stanic není prioritou. Tou je bezpečnost železničního provozu, tedy údržba výhybek a tratí. Docela se podle Hally osvědčila novinka celobetonová zastávka i s lavičkou. Jmenuje se Antivandal.

Přechylujte ženská příjmení! žádají dvě třetiny lidí, píše Mladá fronta Dnes. Když Petra Kvitová vyhrála Wimbledon, přejmenovali zmatení Angličané, netušíce, že v češtině existuje přechylování, jejího otce na Jiří Kvitová. Ale jak se vám na druhé straně líbí Michaela Bakala či Vendula Auš Svobodová? Přechylování ženských příjmení budí emoce. Češi se sice stále víc učí užívat jména bez - ová, ale celkově jsou stále konzervativní. Z průzkumu Mladé fronty Dnes vyplynulo, že 'jen' třetina lidí považuje přechylování za přežitek. Velká většina si myslí, že k češtině zkrátka patří. A zajímavé je, že muži by se přechylování vzdali spíš než ženy.