Přehled tisku

Anders Fogh Rasmussen, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen varoval Českou republiku před snižováním rozpočtu na obranu. To podle něj může vést ke snížení české účasti na činnosti aliance. Napsal to v dopise adresovaném premiérovi Petru Nečasovi, o kterém informuje deník Mladá fronta Dnes.

Anders Fogh Rasmussen,  foto: ČTK
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen varoval Českou republiku před snižováním rozpočtu na obranu. To podle něj může vést ke snížení české účasti na činnosti aliance. Napsal to v dopise adresovaném premiérovi Petru Nečasovi, o kterém informuje deník Mladá fronta Dnes. Podle deníku strmý pokles výdajů na obranu dělá z Česka pomalu, ale jistě černého pasažéra v NATO, který se jen veze, aniž by nějak výrazněji přispěl. Česko se při vstupu do NATO zavázalo, že bude na obranu vynakládat dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Letos je to ale jen něco přes procento. A právě propad v rozpočtu české armády dosáhl takových rozměrů, že prý přiměl Rasmussena k reakci. "Redukce výdajů na armádu o 20 procent za poslední dva roky je důvodem k zamyšlení," píše Rasmussen, který podle listu apeluje na to, aby se Nečas osobně angažoval při stabilizaci českých výdajů na obranu. Jak dodává deník, například armády Maďarska nebo Slovenska musely kvůli nedostatku peněz omezit i vojenská cvičení. Problém se ovšem začíná týkat téměř všech evropských členů NATO.


Miroslav Kalousek,  foto: ČTK
Ministr financí řeší, jak snížit schodek rozpočtu o 30 miliard. Škrty nestačí, mluví o zvýšení daně například u potravin, uvádí Mladá fronta Dnes. Kalousek tlačí na nejmenší vládní stranu, aby na vyšší daň kývla. Opět se hovoří o dani 19 procent. Tím by rodinám znatelně stouply náklady na živobytí. Česká domácnost by tak každý měsíc zaplatila asi o 600 korun víc než nyní. Ministr Kalousek předložil ministrům Věcí veřejných rozpočty jejich úřadů na příští rok seškrtané o radikálních 21 miliard. Ministerstvo dopravy považuje škrty za likvidační, školství se bojí stávek učitelů. Jako řešení pro vylepšení jejich rozpočtů nabídl ministr právě zvýšení dní. Podle jeho slov existují tři způsoby, jak srazit schodek rozpočtu - vyšší daně, nižší dávky nebo drastické osekání výdajů ministerstev. Miroslav Kalousek i nepřímo přiznal, že kromě velkých úspor plánuje také "levicové" zvýšení daní.


Stát je na lichváře krátký. Podle Lidových novin lichvářský byznys nadále jenom kvete. Nezabránil tomu ani zákon o spotřebitelském úvěru, který platí od ledna a od něhož si poslanci slibovali větší regulaci nesolidních poskytovatelů a zprostředkovatelů půjček a spotřebitelských úvěrů. Například paní Petra sepsala smlouvu u půjčce na 30 tisíc a po 14 dnech přišel dodatek smlouvy, že dluží 90 tisíc. Podobných firem působí tisíce, tvrdí Jan Matoušek z České bankovní asociace. Někdy se lichváři neskrývají ani pod název firem, ale podnikají jako fyzické osoby. Princip je podobný - připravit klienta v nouzi o co nejvíce peněz. Často klient peníze ani nedostane a neuvidí ani zaplacenou zálohu. Právní regulace na lichváře nezabírá. Obchodní inspekce může totiž kontrolovat jen subjekty s podnikatelským oprávněním.


Armáda se rozhodla, že nejspíš opustí rozsáhlé území Brdy, kde má svá obrovská cvičiště. Vojenský prostor zasahuje do Středočeského a Plzeňského kraje. Jak uvádí deník Právo, zástupci obcí a regionů už plánují, co s územím, které zatím armáda neopustila, v budoucnu udělají. Středočeši a Plzeňští se sice shodují v nutnosti ochrany přírody, ale na ostatní mají trochu jiný pohled. Plzeňský kraj, který se postavil za požadavky tamních starostů, bude po státu požadovat, aby města a obce ve Vojenském újezdě Brdy získaly původní správní území, které měly před vznikem prostoru, tedy před rokem 1927. Obce z Plzeňska požadují vrátit historický majetek, především lesy. Středočeši mají jiné požadavky. Jsou proti zrušení vojenského újezdu. A pokud k němu dojde, pak chtějí zachovat celistvost území a nechtějí ho rozparcelovat mezi jednotlivé obce. Pro oba regiony je to území s významným zdrojem pitné vody. Jedině celistvost území podle Středočechů zabrání před devastací a chaotickými developerskými projekty.


Kristýna Kočí
Kriminalistům se nepodařilo zjistit, kdo do bytu poslankyně Kristýny Kočí nainstaloval štěnici, nemají totiž k dispozici záznam k bezpečnostních kamer. Podle zjištění Hospodářských novin (HN) videozáznam někdo smazal a nelze jej obnovit, ani zjistit, kdo ho odstranil. Podle policie byla štěnice do ložnice bytu, který patří ministerstvu pro místní rozvoj, nainstalována kolem 31. března 2011, tedy dva dny poté, co Kočí od Víta Bárty (VV) dostala obálku s údajným úplatkem. Kočí zařízení nalezla 11. dubna. SIM karta ze zařízení prý byla mechanicky poškozená, nebyla ale nefunkční. "Zkoumané odposlechové zařízení bylo funkční a nacházelo se ve vyčkávacím režimu," uvedli podle Hospodářských novin policejní technici v posudku.


Foto: ČT24
Čechy, které zadrželi turečtí celníci na hranicích s Bulharskem s údajným kontrabandem 6 tisíc brouků, jsou zpět v Česku. Jak píše Právo, skupina byla podle ministerstva zahraničí zadržena už minulý čtvrtek na hraničním přechodu. Turečtí odborníci brouky ocenili na více než 5 milionů korun. Entomolog Jiří Hájek, který je v Národním muzeu kurátorem sbírek brouků, Právuřekl, že zadržení Češi nejspíše patřili mezi amatérské sběratele hmyzu, že tedy nejspíš nešlo o lovce, kteří by za vývozem zvířat viděli finanční profit. Tito lidé mají většinou svou sbírku brouků, kterou sami dali dohromady. Počet šesti tisíc kusů hmyzu není podle entomologa vůbec enormní, i když by se to mohlo zdát. Jak dodal, když pojedete z Prahy do Brna, na čelním skle auta zabijete hmyzu mnohem více. Výše vyčíslené škody je podle entomologa Hájka zcela absurdní. Národní muzeum nakupuje řádově početnější sbírky za řádově nižší ceny. Podobných případů zřejmě bude přibývat. Podle Hájka ve světě přibývá zákonů, které jsou z pohledu entomologie nesmyslné a omezují možnosti amatérského, ale i profesionálního výzkumu.


České jídlo je horší i dražší než německé, uvádí titulek Hospodářských novin. Kvalita potravin prodávaných v Česku je ve srovnání s tím, co nabízejí obchody u našich západních sousedů, mizerná. Za stejnou nebo i nižší cenu koupíte v Německu o třídu lepší zboží. Noviny to zjistily při srovnání nejlevnějších potravin daného druhu ze supermarketu stejného jména v Drážďanech a v Praze. Například německý kečup se 70procentním obsahem rajčat stojí jen o šedesátník více než český s 11 procenty rajčat. Německá marmeláda s dvojnásobným obsahem proti české stojí polovinu. Argument prodejců, že Češi chtějí co nejlevnější zboží a oni se jim snaží vyhovět, tím zcela padá. Němci dostávají za stejnou cenu vyšší kvalitu. Jak uvedla Dana Večeřová, mluvčí Potravinářské komory, na nízké kvalitě vydělávají prodejci, kteří si k levnému zboží přirazí třeba i stoprocentní marži.


Po vesmíru se Milerův krteček chystá dobýt i Brazílii, uvádějí Hospodářské noviny. Letos v dubnu do vesmíru, nejpozději do začátku příštího roku do Brazílie. Kreslený Krteček českého výtvarníka Zdeňka Milera patří v současnosti k nejslavnějším 'Čechům' a po dobytí japonského trhu míří i do Jižní Ameriky. Předvojem mají být krátké příběhy o hmyzožravci s mezinárodně srozumitelným slovníkem v brazilských televizích. Po nich může přijít Krteček ve všech možných podobách. Podle expertů má byznys kolem Krtečka hodnotu v milionech eur. S Milerem už však mnohdy nemá nic společného.