Přehled tisku

0:00
/
0:00

Stovka za hotelové služby v nemocnici, možnost připlatit si za lepší péči, konec proplácení léků, které jsou levnější než ty nejhorší cigarety - to je výsledek zdravotnické reformy, kterou v úterý ve sněmovně schválili poslanci. Jak uvádí sloupek Lidových novin, je to vše, co vzešlo z unavené sněmovny.

Stovka za hotelové služby v nemocnici, možnost připlatit si za lepší péči, konec proplácení léků, které jsou levnější než ty nejhorší cigarety - to je výsledek zdravotnické reformy, kterou v úterý ve sněmovně schválili poslanci. Jak uvádí sloupek Lidových novin, je to vše, co vzešlo z unavené sněmovny. Kdo očekával systémovou změnu, musí být zklamán. Na postavení klienta, lékaře a pojišťovny se nezměnilo nic. Zdravotnictví pojede dál úplně stejně jako dosud. Ministr Leoš Heger jen chytře ucpává díry. 99 procent současné léčby se prohlásí za standard a pak se "zastropuje". Nové přístroje a technologie pak budou oním nadstandardem, za který si připlatíme. Je s podivem, že na tak banální řešení jsme museli čekat dvacet let, píše autor. Možná přijde i pravá reforma. Mnozí z nás se jí ale nedožijí. Schválené "nic moc" je pravděpodobně maximem, na jakém se dnešní vládní koalice shodne.


Petr Nečas,  foto: ČTK
Nečasově vládě došla šťáva. Alespoň při vysvětlování reforem, které stále vyvolávají nesouhlas velké části veřejnosti. Píše se o tom v deníku Právo. Nastoupit proto mají odborníci na komunikaci. Podobně si na vysvětlování své protestní akce Děkujeme, odcházíme najali PR agenturu lékaři a byli úspěšní. Nyní se k tomu podle deníku chystá vláda. Bude muset zlomit odpor především vůči zdravotní a důchodové reformě, posouvání věku odchodu do penze i proti připlácení za zdravotní péči. O zdražování kvůli vyšší dani z přidané hodnoty ani nemluvě. Už jednou se o takové vysvětlování kabinet pokusil. Najal si PR agenturu, když chtěl veřejnost přesvědčit o nezbytnosti amerického radaru v Brdech. Dopadlo to ale špatně, odpor lidí nezlomil. Premiér Petr Nečas nedávno přiznal, že komunikace vlády s veřejností o reformách se příliš nedaří. "Je to jeden z našich velkých hříchů," cituje Právo předsedu vlády.


Petr Fejk
Částkou dva a půl milionu korun si České dráhy pojistily, aby jejich odcházející ombudsman Petr Fejk nešel ke konkurenci. Vyplatí mu peníze za následujících devět měsíců, kdy Fejk nesmí pracovat pro jiného dopravce. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Fejk přitom skončil poté, co vyšlo najevo, že v nové funkci vydělává 270 tisíc korun měsíčně. Fejk tvrdí, že mu kompenzaci za odchod stejně jako výši platu nabídly samy České dráhy. Teď to chápe i jako náhradu za "poškození pověsti", kterou prý ztratil několik minut po zveřejnění svého platu. "Z Českých drah si odnáším pošramocenou pověst, čisté svědomí a zkušenost,"řekl v Mladé frontě Dnes. Nyní nejspíš zamíří do soukromého sektoru. Pokud jde však o práci pro konkurenční soukromé dopravce, zástupci například RegionJetu nebo Leo Expressu se nechali slyšet, že o Fejka nestojí.


Je to jen pár týdny, co o sobě zpěvačka Helena Vondráčková tvrdila, že je národní dědictví, připomíná komentář Lidových novin. Teď chce podle deníku národu jeho dědictví brát. Vymyslela si pohledávku vůči státu, kterou prodá jakýmsi americkým podnikatelům, kteří pak budou soudně zabavovat majetek ČR v USA. Takže ho stát bude muset uklízet nejen před Šťávou v kauze Diag Human, ale i před Vondráčkovou. Národ tak jistě bude hned chtít, aby její písničky hráli v rádiu víc, soudí komentátor. Její pocit nároku je patologický: stát má podle ní zařídit, aby ji hráli a taky aby o ní ošklivě nepsali. To jí totiž působí škodu, kterou chce nahradit. Bulvární časopisy poškozovaly její pověst a stát, který ji měl ochránit, proti tomu nic neudělal. Bylo by to k smíchu, vyplývá z toho ale jedna právní lekce. Trestný čin pomluvy měl být už dávno zrušen. Pomluvy se mají řešit v občanskoprávním řízení a řešit se mají pokutami. Ostatně i požadavky Vondráčkové jsou finanční. Kdyby tento paragraf v trestním zákoníku nebyl, neměla by Vondráčková dnes čím stát do svých bulvárních hádek zatahovat.


Libor Vrba, který v únoru rezignoval na funkci ředitele protikorupční policie, pracuje pro miliardáře Tomáše Chrenka. Konkrétně našel uplatnění v jím ovládaném zdravotnickém řetězci Agel. Uvedly to Lidové noviny. Listu to potvrdil zdroj z představenstva a nepřímo i sekretářka z generálního ředitelství firmy. Vrba ani ocelářský magnát Chrenek se k tomu nechtěli vyjádřit. Vrba pracoval u protikorupční policie dva roky, do civilu odešel na konci února po tvrdé kritice ze strany policejního prezidenta Petra Lessyho. Práci Vrbova útvaru předtím kritizoval i dnes už bývalý ministr vnitra Radek John (VV). Prý Vrbovi vyčítal, že za celou dobu nedokázal chytit "velkou rybu". Vrbovi uškodilo i to, že se po vypuknutí kauzy Drobil podle médií setkal s premiérem Petrem Nečasem.


Podle deníku Právo jezdí v Česku podle pravidel jen hrstka řidičů. Čechy sice pobuřuje, že mezi řidiči je asi pět procent nenapravitelných "bouračů", a volají po tvrdším postihu pirátů silnic. Na druhou stranu se ale ukazuje, že většina z nás občas šlápne na plyn víc, než dovolují pravidla. "Sedm z deseti řidičů občas poruší pravidla silničního provozu. Přitom více než polovina mužů i žen se považuje za nadprůměrně či velmi dobré řidiče. Češi jsou na jedné straně sebevědomí, ale zároveň přiznávají nezodpovědnost za volantem," uvedl Ján Čarný, šéf Direct Pojišťovny. Vychází přitom z bleskového průzkumu mezi zhruba tisícovkou motoristů. Policie za prvních pět měsíců letošního roku šetřila přes 28 tisíc nehod, při kterých zemřelo 249 lidí, 1076 se zranilo těžce a 7801 lehce. Počet usmrcených a těžce zraněných se tak v meziročním srovnání zvýšil o 15 procent, uvádí Právo.


Čeští vědci s přesností na 150 metrů určili, kde v australské poušti dopadl meteorit. Uvedly to Hospodářské noviny. Podle Pavla Spurného z Astronomického ústavu Akademie věd to bylo teprve podeváté v historii a podruhé na jižní polokouli, kdy na základě předchozích pozorování byl předpověděn pád meteoritu, místo dopadu a následně byl meteorit nalezen. Úlomek přitom vážil jen 25 gramů. Badatelé z Astronomického ústavu jsou součástí mezinárodního projektu tzv. bolidové pouštní sítě. Na projektu spolupracují ještě s vědci z univerzity v Londýně a muzea v australském Perthu. Pozorování probíhá v pouštní oblasti o rozloze 200 tisíc kilometrů čtverečních, dodávají Hospodářské noviny.