Přehled tisku

0:00
/
0:00

Hospodářské noviny komentují způsob, jakým Hrad reagoval na smrt vůdce Al Kaidy Usámy bin Ládina. Prezident Václav Klaus ocenil "zneškodnění symbolu světového terorismu". Naopak Klausův vicekancléř Petr Hájek prohlásil, že Usáma bin Ládin nemohl být zabit, protože neexistoval. Podle komentátora by měl být Hájek okamžitě propuštěn, protože není možné, aby v zásadních věcech nemluvil Hrad jedním hlasem.

Hospodářské noviny komentují způsob, jakým Hrad reagoval na smrt vůdce Al Kaidy Usámy bin Ládina. Prezident Václav Klaus ocenil "zneškodnění symbolu světového terorismu". Naopak Klausův vicekancléř Petr Hájek prohlásil, že Usáma bin Ládin nemohl být zabit, protože neexistoval. Podle komentátora by měl být Hájek okamžitě propuštěn, protože není možné, aby v zásadních věcech nemluvil Hrad jedním hlasem. Hájek podle komentátora nemá právo ve své funkci veřejně prezentovat své osobní stanovisko. "Pokud Hájek neskončí, posílí to podezření, že si prezident ve skutečnosti myslí to, co říká vicekancléř." V Klausově prohlášení totiž nečteme o smrti bin Ládina, ale jen o zneškodnění symbolu, což nevylučuje interpretaci, že se dle Klause Američané pouze rozhodli odstranit symbol, který jako reálná postava nemusel existovat. Deník také upozorňuje na Klausovu dlouhou zámlku, s níž na zprávu reagoval - dokonce až poté, co gratulaci do Bílého domu odeslal i Kreml.

Foto: ČTK
Naopak Lidové noviny otiskují názor, že Hájek nikdy existenci bin Ládina nepopíral, nýbrž upozorňoval na to, že bin Ládin sám a jeho mediální obraz nejsou totožné. Podle komentátora je na místě zdravá skepse. "Pokud víme, že navzdory oficiální propagandě nebyla souvislost mezi bin Ládinem a útoky z 11. září 2001 prokázaná, že oficiální verze těchto událostí (...) má nemalé věcné trhliny, že spojencem Al Kaidy nebyl Irák, že Saddám Husajn neměl zbraně hromadného ničení, že podle svědectví příslušníku CIA, FBI či následně zavražděné Benazir Bhuttové byl Usáma bin Ládin delší dobu mrtev, proč je rozumnější věřit v oficiální verzi údajného bin Ládinova zastřelení v domě nacházejícím se v sousedství pákistánské vojenské akademie? A ptejme se dál. Odkud měly složky americké administrativy vzorky Ládinovy DNA, z nichž mohly usoudit, že zastřelená osoba je s Ládinem totožná? Snad z doby, kdy byl na výplatní pásce CIA? Opravdu musel skončit téměř okamžitě na dně moře, kde již nikdy nikdo neprokáže identitu zastřeleného? Je samozřejmě možné, že na některé z těchto otázek dostaneme v příštích dnech uspokojivou odpověď," připouští komentátor v Lidových novinách. "Dokud však nepřijdou, je na místě zdravá skepse," uzavírá.


Nejjednodušším způsobem, jak by stát mohl vyřešit majetkové vyrovnání s církvemi, je vrátit jim veškeré blokované pozemky. Peníze, které měly církve dostat jako náhradu, by tak stát ušetřil. Právu to řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Čistě naturální restituce prosazuje strana Věci veřejné. "Z našeho pohledu není problém připravit lesy a další majetky ze správy pozemkového fondu k vydání pro církve,"řekl Fuksa. Církvím by se tak vrátilo 181.000 hektarů lesů, 72.000 hektarů zemědělské půdy a přes 8000 ha dalších nemovitostí. Fuksa dodal, že je zpracováno několik variant na vydání 70, 80, 90 či sto procent polí a lesů, ministerstvo je prý připraveno na všechny. O způsobu vyrovnání bude ve čtvrtek jednat koaliční komise.


Foto: Archiv Radia Praha
Tisíce firem se kvůli daňovým kontrolám stěhují do Prahy. V loňském roce jich do hlavního města přesídlilo ze všech regionů téměř 10.000. Na rozdíl od menších měst je totiž v Praze pravděpodobnější, že na ně daňová kontrola nepřijde. Uvedly to středeční Lidové noviny. Nejvíce podnikatelů loni přesunulo své sídlo do Prahy ze Středočeského kraje. "Celkem 9926 podnikatelů se loni rozhodlo přesunout své sídlo do Prahy. To v praxi většinou znamená, že provoz zůstává zachován v regionu, ale firma oficiálně sídlí na pražské adrese,"řekl deníku mluvčí finanční společnosti Akont Karel Pluhař. Je zřejmé, že trend odchodů do Prahy má výrazně vzestupnou tendenci, dodala Mária Ščamburová, obchodní ředitelka společnosti Office House, největšího poskytovatele firemních sídel v ČR. Podotkla, že v menších městech a obcích připadá na jednoho úředníka mnohem méně firem, což umožňuje časté a důkladné kontroly. Naopak v Praze nemají úředníci na plošné kontroly kapacity a průměrného podnikatele tak mnohdy ani nikdy nenavštíví.


Jiří Pospíšil
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v době vlády Mirka Topolánka vyplácel statisícové odměny šéfce svého sekretariátu Martině Kovaříkové. Uvedl to deník Blesk, podle kterého Kovaříková za rok 2008 dostala k měsíčnímu platu 35.000 korun odměny v celkové výši 427.000 korun. V roce 2009 pak měla na odměnách za leden až duben 338.800 korun, uvedl list. Za co dostala tak vysoké odměny, nechtěli Pospíšil ani Kovaříková podle listu komentovat. "Bohužel se k tomu nebudu vyjadřovat,"řekla Kovaříková. Podle informací deníku Kovaříkovou na ministerstvo přijal ještě Pospíšilův předchůdce Pavel Němec a pracovala jako druhá asistentka. Za Pospíšila pak postoupila na pozici vedoucí sekretariátu, kde setrvala do 8. května 2009. Vysoké odměny Kovaříkové ale potvrdila Daniela Kovářová, která stála v čele úřadu za úřednické vlády Jana Fischera.


Skupina poslanců TOP 09 a Starostové navrhla, aby se poplatek za komunální odpad od příštího roku zvýšil o sto procent, tedy z 500 na tisíc korun. Novelu zákona o místních poplatcích už poslali do sněmovny. Píše to středeční Právo. Zvýšení částky předkladatelé odůvodňují stejně jako u ostatních poplatků tím, že od roku 2002 nebyla valorizována. Opozice zákon zřejmě nepodpoří. "Obce dlouhodobě doplácejí na likvidaci odpadů, a proto navrhujeme, aby se objem prostředků zvýšil,"řekla Právu spoluautorka novely Helena Langšádlová. Poplatek má dvě složky. První, která dosahuje 250 korun ročně, by měla zůstat stejná, druhou stanovují obce na základě skutečných nákladů na sběr a svoz netříděného odpadu. Ta se má zvýšit ze současných 250 korun až na 750 korun ročně. Předkladatelé však upozornili, že obce poplatky vůbec zvyšovat nemusejí, protože by se jejich placení mělo rozšířit například na cizince s dlouhodobým pobytem v ČR nebo na vlastníky takzvaných apartmánů, které často slouží k rekreaci či k pronájmu, avšak nikdo v nich není trvale přihlášen."Při rozšíření počtu poplatníků může v některých obcích dojít i ke snížení poplatku," uvedli předkladatelé.


Sčítací komisaři se v druhé polovině května vydají do domácností, jejichž členové převzali formulář sčítání lidu, ale neodevzdali jej. O úterním rozhodnutí Českého statistického úřadu (ČSÚ) informuje ve svém středečním vydání Mladá fronta Dnes. O těch, kteří formuláře záměrně neodevzdali, by mělo být jasno na konci června, hrozí jim pokuta ve výši 10.000 korun. Statistikům se v letošním sčítání lidu zatím vrátilo 16,8 milionu vyplněných formulářů. Komisaři ČSÚ vybavení služebním průkazem a písemným zmocněním k došetření budou lidi, kteří dosud neodevzdali sčítací archy, navštěvovat od 19. do 31. května. Podle místopředsedy ČSÚ Stanislava Drápala budou muset zajít jen do několika tisíc domácností, protože zbytek archů na ČSÚ zřejmě dorazí v příštích dvou týdnech.


Česká spořitelna (ČS) po čtyřech letech ukončila sponzorování open air festivalu Rock for People, který se koná v červenci v Hradci Králové. Dnes o tom informoval deník E15. Ještě vloni byla spořitelna generálním sponzorem této akce. S dalšími letními festivaly Colours of Ostrava a České hrady má ČS smlouvu jen na letošní rok. Podle deníku spořitelna věnuje na kulturní sponzoring 40 až 60 milionů Kč ročně. O ukončení spolupráce s festivalem Rock for People se rozhodlo v březnu, podle informací E15 zahájila ČS ústup z této oblasti sponzoringu údajně na popud ředitele Pavla Kysilky. Zástupci banky své rozhodnutí nechtěli příliš komentovat. "Sponzorskou strategii průběžně vyhodnocujeme, na základě toho od některých projektů můžeme ustoupit a nahradíme je jinými," uvedla mluvčí České spořitelny Klára Gajdůšková. Dodala, že celkový objem prostředků věnovaných na sponzoring banka nekrátí. Společnost sponzoruje také festivaly vážné hudby Pražské jaro a Smetanova Litomyšl.