Přehled tisku

Satellitennavigationssystem Galileo
0:00
/
0:00

Česko zaznamenalo dosud největší úspěch na unijní půdě. Stane se centrálou navigačního systému Galileo. Jak uvádí Lidové noviny, několikaleté lobbování v EU se vyplatilo. Systém, který bude řízen z Prahy, má konkurovat americké vojenské navigaci GPS a jeho ruské obdobě GLONASS.

Česko zaznamenalo dosud největší úspěch na unijní půdě. Stane se centrálou navigačního systému Galileo. Jak uvádí Lidové noviny, několikaleté lobbování v EU se vyplatilo. Systém, který bude řízen z Prahy, má konkurovat americké vojenské navigaci GPS a jeho ruské obdobě GLONASS. Evropské unii by měl zajistit nezávislost na civilních verzích zmíněných naváděcích programů. Velvyslanci členských zemí unie dali Česku přednost před Nizozemskem. Český vyjednavač Karel Dobeš uvedl, že kromě prestiže přinese Galileo i pracovní příležitosti. Administrativu obstarává asi 80 pracovníků. Dobeš předpokládá, že se do Prahy přesunou z Bruselu asi tři desítky a zbytek míst mohou obsadit Češi. Díky pravidelným kongresům v Praze se mohou do projektu zapojit i soukromé firmy. Podle původního záměru mělo být pro potřeby projektu Galileo v roce 2007 na oběžné dráze 30 družic. Zatím jsou v kosmu pouze dva satelity. Příští rok mají být vypuštěny další 4 a v roce 2014 má kroužit nad Zemí satelitů 18. Provoz systému Galileo se odhaduje na 750 milionů eur ročně. Do značné míry je proto závislý na počtu platících uživatelů. Čím později ale začne, tím více zákazníků může přetáhnout vylepšený americký GPS, uvádí Lidové noviny.


Foto: ČTK
Deníky komentují středeční stávku odborů. Podle komentátorky Mladé fronty Dnes (MfD) všechny současné demonstrace a politické hádky řeší totéž: Komu vzít, komu dát. "A všichni se pohybujeme mezi dvěma krajními póly. Pól první, nazvěme ho jižní: solidarita má být absolutní, všichni máme mít stejný příjem, jsme si přece všichni rovni. Pól druhý, nazvěme ho severní: ať si každý jede za své." Mezi těmito krajnostmi se společnost neustále pohybuje, kousek sem, kousek tam, jednou víc na jih, podruhé víc na sever. Štěstí, že se kvůli posunům už nezabíjíme, ale pouze volíme a demonstrujeme," píše list. Ale v něčem se podle Mladé fronty Dnes naopak skoro všichni shodneme - stát by měl hospodařit rozumně. Kdyby tak hospodařil, nemusel by být dluh tak ohromný a škrty tak bolavé.

Podle komentátora Lidových novin (LN) se z ohlašované "největší stávky od roku 1989" stalo fiasko. Odborovým bossům lze napříště doporučit, aby si pro svoji demonstraci vybrali třeba pražské Stodůlky, kde je řada nákupních center. Být demonstrace tam, mohli by odboráři alespoň na pár minut, než se jim mimopražští rozběhnou po nákupech, vykřikovat protivládní hesla v důstojnějším zastoupení.


Jiří Paroubek  (vlevo) a Mirek Topolánek
Když se ODS před květnovými volbami zbavila nepopulárního předsedy Mirka Topolánka, měla totéž se svým šéfem udělat i sociální demokracie. To ČSSD radili poradci z USA a Izraele, které si socialisté před volbami najali, píše Mladá fronta Dnes. Uvedl to tehdejší volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík, který listu poskytl vůbec první povolební rozhovor poté, co jej Paroubek označil za hlavní důvod neúspěchu ČSSD. Zahraniční experti upozorňovali sociální demokraty na hrozbu, kterou pro ně může Paroubek v čele představovat. Dokládá to analýza, kterou dlouho dopředu poslala Paroubkovi americká poradenská firma, která pracovala například pro Billa Clintona. Paroubkovi napsali, že nad Topolánkem vede podle průzkumů téměř ve všech oblastech, problémem je jedna vlastnost a to je sympatie, kde je hodnocen velmi záporně. Radili proto velkou disciplínu při vystoupeních. Paroubek udělal opak. Zahájil tvrdou kampaň plnou útoků na soupeře, bojkotoval média a v rozhlasové debatě urazil důchodkyni, že měla modré triko. Paroubek vidí chybu naopak ve volebním štábu, který jej nedokázal ochránit, píše Mladá fronta Dnes.


Vedení České pošty, největšího zaměstnavatele v Česku, podepsalo s odbory kolektivní smlouvu, podle které v příštím roce zachová letošní objem mezd. Její pracovníci ale budou mít nižší pevný základ a u některých profesí až dvojnásobně vyšší motivační složku mzdy vázanou na výsledky, informuje deník E15. Platy tvoří až 70 procent nákladů České pošty. Celkem na nich firma vyplácí ročně 13 miliard korun. Kromě generální ředitelky Marcely Hrdé připojili pod kolektivní smlouvu podpisy zástupci všech odborových organizací působících v České poště. Nová kolektivní smlouva začne platit od ledna příštího roku a končí rokem 2013. Česká pošta po razantní restrukturalizaci zůstane letos v zisku. Česká pošta provozuje zhruba 3350 poboček a zaměstnává 36.000 lidí.


V plánování a realizaci dopravních staveb vládl v uplynulých letech chaos, neexistovala koncepce, co, kdy, kde a za kolik se má stavět, ministerstvo nedostatečně kontrolovalo, co dělají jemu podřízené organizace. Jak píše Právo, ukázal to nález Nejvyššího kontrolního úřadu o tom, jak hospodařil resort dopravy s financemi určenými na výstavby pozemních komunikací. Důsledkem chaosu je podle kontroly příliš rozdělaných staveb, u kterých není jasné, zda budou vůbec finance na dokončení. V resortu je tak vázáno mnoho peněz a nedodržování termínů stavby prodražuje. Prověrka se zaměřila na období 2008 až červenec 2010. Kontroloři zjistili, že o lukrativní zakázky se dělí neustále stejné firmy. Z celkového počtu 676 veřejných zakázek na stavební práce jich stejné firmy získaly 141. Stavby navíc zdražuje i nevypořádání majetkoprávních vztahů.


Společnost IZIP, která spravuje elektronické zdravotní knížky, loni vyplatila svým devíti zaměstnancům 59 milionů korun. Hlavně z peněz pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Každý si tak průměrně vydělal 546.000 korun hrubého měsíčně, přestože projekt nefunguje, jak by měl. Zdravotní údaje o pacientech totiž sdílí přes internet jen minimum lékařů. Uvedla to Mladá fronta Dnes s odvoláním na výroční zprávu společnosti. Deník píše, že manažeři IZIP pobírají srovnatelné odměny jako nejlépe placení zahraniční manažeři velkých českých firem. Firma přitom měla po odečtení platů zisk pět milionů.


Severočeští policisté provozují v utajení sušírnu konopí zabaveného výrobcům drog. Díky tomu mohou zjistit, jak je droga kvalitní a zločince dostat do vězení na delší dobu. Jak píše Mladá fronta Dnes, je to zřejmě největší sušírna konopí na severu Čech. Kde se nachází, je přísně tajné. Je to sice nepravděpodobné, a ještě nikdy se to nestalo, ale policisté se bojí, že by na utajenou budovu mohli zaútočit obchodníci s drogami. Celkem je totiž v policejní sušírně kolem osmi tisíc rostlin ze dvou posledních zátahů v ústeckém kraji. Pokud by drogu dosušili dealeři, mohli by ji prodat až za deset milionů. Pod policejním dohledem skončí ve spalovně, poté, co policisté odeberou vzorky.


Ekologické organizace kritizují fakt, že je ministerstvo životního prostředí zcela vyloučilo z výběrového řízení na nového ředitele Národního parku Šumava. Podle ekologů všude ve světě platí, že už kvůli veřejné kontrole zasedají v podobných případech ve výběrové komisi i zástupci nevládních organizací. Letos ale ministerstvo žádného zástupce ekologů nenominovalo, píší Lidové noviny. Aktivisté se tak obávají, že výběr nového ředitele mohou ovlivnit nejrůznější lobbistické tlaky, za nimiž stojí lidé, kterým se nelíbí současný způsob ochrany přírody na Šumavě. Komise bude vybírat z rekordního počtu 23 uchazečů a rozhodnout by měla nejpozději do konce roku.


V dětské stravě je až čtyřnásobný nadbytek soli. Jak píše deník Právo, odhalil to průzkum stravovacích zvyklostí a jídelníčku dětí ve věku do tří let. Ten v polovině roku uskutečnilo Poradenské centrum Výživa dětí v Praze. Už mezi šesti a dvanácti měsíci má nadbytek soli ve stravě 80 procent dětí. U dětí starších než 1,5 roku už bylo doporučené množství sodíku překročeno u všech. U některých byl nadbytek soli dokonce čtyřnásobný, komentovala výsledky průzkumu docentka Zuzana Urbanová. Nešvarem je konzumace přesoleného pečiva, které mnohé děti dostávají už od kojeneckého věku. Později se k tomu přidávají ještě uzeniny, sýry a solená másla.