Přehled tisku

Tým na ochranu lidských práv se na úřadu vlády rozpadá, píší Lidové noviny. Ambasador českého předsednictví iniciativy Dekáda romské inkluze, Karel Holomek, již napsal premiérovi kritický dopis a žádá ho o setkání. Názory premiérova poradce pro lidská práva Romana Jocha neskrývají silně konzervativní smýšlení a jsou podle Karel Holomek, ambasador českého předsednictví iniciativy Dekáda romské inkluze Holomka za hranicí demokracie. Iniciativa Dekáda romské inkluze sdružuje převážně postkomunistické státy a chce zlepšit situaci romské komunity. S velkou nelibostí sleduji, jak současná vláda přistupuje k vytváření agendy lidských práv, sděluje Holomek. A není sám. Odpůrci Romana Jocha již proti němu demonstrovali minulý týden před Strakovou akademií. Proromský aktivista Kumar Vishwanathan uvedl, že názory pana Jocha vycházejí z konzervativního myšlení z USA, což je v Evropě cizí prvek. Je dobře, že takový člověk v Česku žije, je to svobodná země, ale aby měl na starosti agendu, jejíž základy zpochybňuje, je na pováženou, pokračuje Vishwanathan. Roman Joch naproti tomu zdůrazňuje, že jeho pojetí agendy lidských práv staví na stejnou úroveň třeba práva daňových poplatníků a práva menšin. Zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába kritizoval za to, že údajně vyvolal dojem, že se lidská práva v Česku rovnají záležitostem týkajících se romské menšiny. Joch dále řekl, že jakékoli obavy, že by tato vláda nekladla důraz na lidská práva jsou ničím nepodložené a možná i mírně hysterické.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek přitvrdil, napsaly Hospodářské noviny. Do vlády poslal svou novelu zákoníku práce a návrh nařízení vlády, které výrazně promění odměňování lidí placených z veřejných rozpočtů. Jde přitom o tvrdší ze dvou Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek původně navrhovaných verzí. Ta je navíc v některých ohledech ještě radikálnější než původní návrh. Platová tabulka bude nově jen jedna. Na to nejvíc doplatí zdravotníci, kteří měli doposud svou speciální vyšší tabulku. V původním návrhu se počítalo se čtyřmi: jednu pro učitele, druhou pro úředníky, třetí pro zdravotníky a čtvrtou pro ostatní. Drábkův návrh má již nyní mnoho odpůrců. Dají se čekat i protesty v ulicích. Prezident České lékařské komory Milan Kubek zastává názor, že to je poslední hřebíček do rakve českého zdravotnictví. Je to vzkaz, aby si lékaři vymohli důstojné platy silou, nebo emigrovali. Kategoricky proti jsou i největší odborové centrály v zemi. Podle ministerstva práce však snížení tarifních platů neznamená automatický pokles výdělku. Tisková mluvčí dodává, že jde jen o tarifní složku platu, která má být doplněna příplatky. Jestliže však ministr financí Kalousek snižuje prostředky v rozpočtu o více než 6 miliard korun, zákonitě musí někomu plat klesnout. Drábkovým návrhem není příliš nadšen ani premiér Petr Nečas, který sdělil, že o dané záležitosti bude jednat na vládě a s koaličními partnery. Již dříve se přitom vyjádřil, že by byl spíše pro kombinaci plošného snížení platů o 10% a propouštění.

Dvě firmy v České republice otevřely 1. září vlastní školky pro děti svých zaměstnanců, píší Hospodářské noviny. Firemních školek je v Česku maximálně 10. I když podniky o jejich budování stojí, zatím se jim to ekonomicky nevyplatí. Provoz firemní miniškolky pro 20 dětí vyjde totiž v průměru na 200 až 250 tisíc korun měsíčně. A zatímco v západoevropských zemích si firmy tyto peníze plně odečítají z daní, Čechům politici něco podobného zatím jen slibují. Firmy tak musí případné miniškolky platit ze svého čistého zisku. I přesto některé společnosti vlastní školky staví. Dagmar Boháčová z miniškolky při jedné z pražských nemocnic uvádí, že jejich nové zařízení má kapacitu 25 dětí. Otevřeno mají od 6h od rána do 8h do večera, aby to vyhovovalo zaměstnancům nemocnice, kteří pracují převážně na směny. Provoz školky bude hrazen z prostředků Evropské unie, jelikož nemocnice není klasickou firmou a mohla proto zažádat o finanční podporu. Naproti tomu soukromé společnosti musí školku zaplatit ze svého, což je vyjde minimálně na jeden milion korun ročně. Žádná ze stran však zatím nemá vypracovaný návrh, který by rozvoj firemních školek umožnil. Návrh na daňovou uznatelnost firemních školek tu už jednou byl, a to v roce 2009, kdy jej vypracoval tehdejší ministr práce a sociálních věcí a nynější premiér Petr Nečas. Vláda tehdy jeho materiál zamítla s odůvodněním, že je ekonomická krize.

Někdy se občané při běžném výkaznictví obávají poskytnout potřebné údaje, aby se nedostaly někam jinam. Jsou data, která poskytnou statistikům, chráněna? Na tyto a mnohé další otázky v rozhovoru pro Právo odpovídá nová předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Údaje jsou skutečně velmi dobře chráněné, vysvětluje Ritschelová a dodává, že poté, co se data zpracují, jsou jejich nosiče skartovány. Pokud jde o komplexnější a lépe vypovídající údaje, nová šéfka ČSÚ považuje za prioritu ochranu individuálních údajů. Tato problematika vyvstane u nového sčítání lidu, domů a bytů, které je naplánováno na příští rok. Ritschelová zároveň potvrzuje, že ještě jednou bude posouzen dotazník, který se bude vyplňovat právě při chystaném sčítání. Jestliže dojde ke změnám, Poslanecká sněmovna bude muset modifikace schválit. Celé sčítání je koncipováno na základě požadavků Eurostatu. Základní vizí nového vedení ČSÚ je poskytování kvalitních statistických informací v optimální struktuře a čase při snižování zátěže dotazovaných.

O domy v satelitních městečkách opadá zájem. Hlavně kvůli ceně. Rozhodujícím faktorem je také dopravní dostupnost a občanská vybavenost v místě, píše se v Lidových novinách. Lidé, kteří se rozhodli pro bydlení v domku, dávají přednost starším stavbám, a to i za předpokladu, že bude třeba rekonstrukci věnovat spoustu času i finančních prostředků. Největší zájem je o dům do dvou milionů korun. Pokud jsou však nové domy postaveny na konci obce, kam děti pohodlně dojdou do školy, pak je vyhlídka na rychlý prodej za slušnou cenu vysoká. Podle realitních makléřů je situace jiná než před pár lety, kdy se mimo Prahu prodávalo téměř vše. Kupující se tehdy zaměřovali na blízkost přírody a nehleděli na praktické důsledky bydlení mimo metropoli - zejména špatnou dostupnost a občanskou vybavenost. Teď je zájem o rodinné domy v obcích do třiceti kilometrů od Prahy. Právě současní obyvatelé satelitních městeček s malými pozemky tvoří velký potenciál pro možný návrat do městských bytů. Výjimkou jsou domy postavené na velkých parcelách. Trendem je však spíše byt ve větším městě a v případě finančních prostředků chata nebo chalupa.