Přehled tisku
Komentář Lidových novin se věnuje situaci ve vládní koalici. Premiér Petr Nečas se po sporech o škrty v jednotlivých resortech, povodňovou daň a zákoník práce střetl s ministrem financí Miroslavem Kalouskem o tajemníka pro evropské záležitosti.
Petr Nečas, foto: ČTK
Komentátor poznamenává, že původní premiérův záměr, tedy že
bude
hlavním režisérem reforem, se hroutí. "Koaliční partneři
se
cítí suverény na svých ministerstvech a o žádného kapelmajstra
nestojí. Koneckonců o tom, že leckteré orchestry slušně zahrají i bez dirigenta, by mohl pohovořit koncertní mistr Kalousek, jenž se
vedení podřizuje, jen když to vyhovuje jeho záměrům. Předseda
vlády, který chce zkrotit Miroslava Kalouska, musí mít nejen sílu a kuráž, ale i cit pro adekvátní prostředky," pokračuje
list a upřesňuje, že nepodpoření ministra práce a sociálních věcí za
TOP
09 při jednáních s odbory, vypadá jako dost zákeřný faul, což ve
hře o udržení sympatií politického národa Nečasovi nepomohlo.
"Premiér to má o to složitější, že jeho protivník o dobrou
pověst přijít nemůže," uzavírá deník.
Foto: ČTK
Psycholog Jeroným Klimeš na stránkách Mladé fronty
Dnes k případu
vraha, který v Bratislavě zastřelil své sousedy uvádí, že podobné
činy nevzniknou v hlavě za pár minut, ale člověk se na ně ve
fantazii
připravuje léta. Sousedské spory mohou být velmi zavilé a vlečou se
často celé roky. A domáhat se jejich řešení nemusí vést k výsledku. Je pak otázkou náhody, kdy ukápne poslední kapka, která
spustí tyto předpřipravené scénáře vůči problémovým sousedům i nevinným okolostojícím. "Měli bychom si být vědomi, že
lidí,
kteří sní o takto brutálním řešení, je kolem nás neuvěřitelně
mnoho a představují tikající bombu," píše psycholog a dodává,
že velkou část odpovědnosti za chování těchto lidí mají často
úřady, které jsou hluché a slepé k jejich mnohdy oprávněným
stížnostem."
Foto: ČTK
První školní den je tématem mnoha českých deníků.
Hospodářské
noviny píší, že Národní ekonomická rada vlády se
chystá navrhnout,
aby nejlepší studenty při studiu na prestižních světových školách
podpořil přímo stát. Podle člena NERVu Tomáše Sedláčka by pak oni
na oplátku např. dva roky pracovali ve státní sféře. Komentář
listu
podotýká, že české školy, od základních po vysoké, mozky
českých
občanů trénují hůř, než to umí třeba školy ve Finsku.
"Každý krok ke změně tohoto stavu je krokem k jistější
prosperitě země. Plán na státní stipendia pro studenty nejlepších
škol na světě je jeden z nich, soukromé nadace další, miliardy pro
učitele také. První školní den začíná vlastně docela optimisticky
- Česko si uvědomuje, že by mohlo být chytřejší a něco pro to
dělá."
Rudolf Křesťan, foto: Roman Tupý
A začátek školy je také tématem fejetonu Rudolfa Křesťana pro
Mladou frontu Dnes. Začíná klasickou
dospěláckou otázkou určenou
především budoucím prvňákům. "Tak co, jak se těšíš do
školy?" Tak se jej kdysi jako dítě ptala
"protivná sousedka
odnaproti, stejně jako milý listonoš i mlékařka." Rudolf
Křesťan tak jako spousta dětí nevěděl, jak odpovědět a ustavičně
opakovaný dotaz jej uváděl do rozpaků. Školní léta ale později
dala
vzniknout mnoha jeho fejetonům, třeba o vších. Čtenáři letošní
nové Křesťanovy knížky se ale na nějaké další fejetonové vši
těšit nemají, autorovi se už nemají kde usadit. Rudolf Kresťan ale
dodává: "I ve svých 67 letech se však cítím pořád
ještě
aktivní a plný originálních, neotřelých, svěžích a objevných
nápadů. V minulých dnech jsem se například ptal několika dětí v našem věžáku: Jak se těšíš do školy?"
Škole a vzdělávání se věnují také Lidové
noviny, které
upozorňují na to, že jazykové školy se v Česku potýkají s úbytkem
zájemců. Příčinou je nejen to, že lidé i firmy šetří, ale také
obrovská konkurence především mezi soukromými školami, jejichž
nabídka se vzájemně moc neliší. Pokles zaznamenávají školy
zejména
u firem a individuálních kurzů, ve snaze nalákat zájemce poskytují
různé slevy nebo velmi levné kurzy, u těch ale může hrozit, že
požadované jazykové úrovně dosáhne klient za mnohem delší dobu.
Deník Právo informuje, že se rok od roku
výrazně zvyšuje hodnota
majetku, který přebírá Úřad pro zastupování státu ve věcech
majetkových po lidech, kteří zemřeli bez dědiců, loni získal stát
na tzv. odúmrtích jmění za zhruba 45 milionů korun, letos na
počátku
srpna to už bylo jmění za bezmála 50 milionů. Deník uvádí, že
úřad předal například Muzeu Českého ráje v Turnově sbírku za
více než 29 milionů korun. Muzeum získalo několik desítek tisíc
knih, což byla nejpodstatnější část sbírky. Mezi nimi byly i rukopisy a přes 3 a půl tisíce starých tisků. Součástí sbírky byl
také soubor jedenácti soch z roku 1829 od kameníka Ignáce Martince.
Rozsáhlou sbírku dokumentující lidové umění v oblasti Českého
ráje a Pojizeří shromažďovali manželé Jana a Josef Schejbalovi na
faře v Jablonci nad Nisou. Část jejich sbírky budou moci
návštěvníci v turnovském muzeu vidět letos v prosinci.





