Přehled tisku

Václav Klaus, foto: autor
0:00
/
0:00

Vláda chce příští rok snížit čistý příjem Václava Klause o více než 64.000 korun. Sníží a zdaní mu plat, plánuje nově zdanit i jeho měsíční náhrady. Informují o tom Hospodářské noviny. Prezident se k návrhu odmítl vyjádřit.

Václav Klaus
Vláda chce příští rok snížit čistý příjem Václava Klause o více než 64.000 korun. Sníží a zdaní mu plat, plánuje nově zdanit i jeho měsíční náhrady. Informují o tom Hospodářské noviny. Prezident se k návrhu odmítl vyjádřit. Vláda chce Václavu Klausovi od začátku ledna o pět procent snížit jeho dosud nedaněný měsíční plat 196.600 korun a následně ho také zdanit patnáctiprocentní daní. Zároveň plánuje nově zdanit i jeho měsíční náhrady ve výši 190.500 korun. Prezident tak začne platit daně jako všichni ostatní a za rok přijde o tři čtvrtě milionu korun. Podle listu je to historicky největší škrt u jakéhokoli státem placeného politika od pádu komunismu. Hospodářské noviny připomínají, že zatímco veřejným zaměstnancům vláda sníží platy o 10 procent, Václav Klaus přijde o víc než 16,5 procenta svých čistých příjmů. Premiér Petr Nečas i jeho ministři přijdou o necelých sedm procent čistého příjmu a poslanci o devět až 10 procent příjmů. "Nemohu si dovolit optiku, jestli je to hodně, nebo málo. Odstraňujeme pouze daňovou výjimku, kterou prezident republiky měl,"řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Jeho plán, aby prezident nově odváděl z platu i náhrad patnáctiprocentní daň, podporuje celá pravostředová koalice. Kromě Václava Klause bude brát od státu méně i exprezident Václav Havel. Vláda mu nově zdaní jeho padesátitisícovou rentu i padesátitisícové náhrady. Václav Havel tak přijde o 15.000 korun měsíčně. Celkem vláda příští rok díky snížení platů všech ústavních činitelů, včetně soudců, a díky zdanění všech jejich náhrad ušetří v rozpočtu oproti původnímu výhledu dvě miliardy korun.


Daniel Herman,  foto: ČT24
Volba Daniela Hermana ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) byla sice kompromisní, myslím ale, že je dobrým řešením, píše v deníku Právo bývalý disident Petr Uhl. Obtíž při volbě byla v tom, že se tři členové ze sedmičlenné rady, která ředitele volila, stále řídí třídním vědomím, jež tu pěstoval pod záštitou oslavovatelů bratří Mašínových ředitel ÚSTR Pavel Žáček. Mám přítele, jenž byl před 40 lety se mnou odsouzen a vězněn pro "podvracení republiky" za nenásilný odpor proti normalizaci. Je to historik v důchodu, píšeme si. Římský konzul a cenzor Cato končil každý svůj projev v Senátu slovy: Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno. Můj přítel končí každý dopis slovy: Ostatně soudím, že ÚSTR musí být zrušen. Vyčítá mi, že jsem své zásadní odmítání ústavu nahradil podmíněným - byť hodně podmíněným -souhlasem s existencí ÚSTR. Čím existenci ÚSTR podmiňuji? Jeho činnost musí být založena jak na právu na informace o činnosti StB a dalších orgánů, tak na právu na lidskou důstojnost a dobré jméno. Obě ta práva jsou základní. Jejich vyváženost musí zajistit zákon, píše Petr Uhl v deníku Právo.


Pavel Drobil
Lidové noviny si všímají toho, že ministr životního prostředí Pavel Drobil míří na kobereček do Bruselu. List píše, že mu stačil měsíc ve funkci na to, aby jeho politika vystrašila kromě ekologů a odborníků také Evropskou unii. Ministr Drobil totiž pojal vedení úřadu úplně jinak než jeho předchůdci. K sobě si ho proto pozval bývalý člen úřednické vlády Ladislav Miko, který v současné době dohlíží na ochranu přírody v Evropské komisi, uvádí list. Lidové noviny této problematice věnovaly i svůj pravidelný Sloupek.

Ministr životního prostředí Pavel Drobil se uvedl ve funkci velmi razantně: vyhazuje podřízené, vyhlašuje revizi politiky svých předchůdců. To mu nelze zazlívat, každý ministr se chce obklopit svými lidmi a chce provozovat politiku podle vlastních představ, píše autor Sloupku v Lidových novinách a pokračuje: Problém pana Drobila je v tom, že působí, jako by chtěl dosavadní politiku tohoto ministerstva nikoli korigovat, ale otočit o sto osmdesát stupňů, a že by takový obrat považoval za správný. Klade důraz na potřeby člověka, nikoli přírody, kterou má jeho ministerstvo chránit před bezhlavou exploatací. Sledujeme-li třeba idylické souznění Pavla Drobila s prezidentem Klausem, není obava o osud zbytků divočiny například ve prospěch stavby sjezdovek vůbec neodůvodněná. Premiér Petr Nečas svého ministra velmi plamenně hájí jako po dlouhé době jediného strážce životního prostředí, který nepodlehne žádné lobby a bude nestranný. Zatím to vypadá, jako by jednu partu obchodníků se státní podporou vystřídala druhá, třeba betonová lobby se již třese na stavbu jezu na Labi. To si v ODS nepřipouštějí, že se stejnou slávou poletí jejich garnitura třeba už za čtyři roky? Je v ODS kontinuita sprosté slovo? - ptá se v závěru autor Sloupku v Lidových novinách.


Foto: www.freedigitalphotos.net
Stavební spořitelny v Česku už mají plán, jak zamezit odlivu svých klientů, který se čeká poté, co vláda seškrtala zvýhodnění stavebního spoření. Spořitelny podle deníku Právo chystají návazné formy spoření, které jsou podporované státem. Mohly by se tak objevit produkty, kdy na stavební spoření bude navazovat penzijní. "Zvlášť mladí lidé do 34 let pokládají za správné řešit zajištění na stáří pořízením vlastní nemovitosti,"řekl listu šéf komunikace Rostislav Trávníček z Českomoravské stavební spořitelny, která je lídrem trhu stavebního spoření. Kdo bydlí ve svém, má de facto o třetinu vyšší důchod, protože takovou částku by jinak musel dát za nájem, píše deník Právo.


Ministerstvo financí chce víc zdanit některé výnosy z investičních a podílových fondů, píší Hospodářské noviny. Změny má podle nich přinést novela zákona o dani z příjmu, která je momentálně v připomínkovém řízení. Ministerstvo chce prý víc zdanit dividendy z úroků, jež některé fondy vyplácejí. Nově investor zaplatí 19 místo pěti procent. "Chceme tak napravit nerovnováhu, která pro různé příjmy stanoví různou daň a může některé investory motivovat snižovat daňovou zátěž přes tyto fondy," cituje list Stanislava Špringla, ředitele odboru legislativy daně z příjmu na ministerstvu financí. Podle Jany Michalíkové z Asociace pro kapitálový trh se to bude týkat fondů, které vyplácejí dividendy a těch je prý 84. "Půjde hlavně o fondy pro institucionální investory, a to jak akciové tak dluhopisové,"řekla listu. Do budoucna chce podle deníku stát skoncovat i s tím, že si firmy a investoři prostřednictvím speciálních fondů snižují daň z příjmů z obchodování s nemovitostmi. Tato změna ale ještě v nynější novele není, píší Hospodářské noviny.


Do knihovny Masarykovy univerzity v Brně se po sedmdesáti letech vrátily vzácné svazky Platonových spisů, které za protektorátu zabavili nacisté. Podle Mladé fronty Dnes je ještě před pádem železné opony koupil ve frankfurtském antikvariátu milovník Platona Herbert Elbrecht. V knihách bylo razítko německé policie, podle které byly zabaveny v roce 1943. Herbert Elbrecht několik desítek let pátral po jejich majiteli, ovšem až po roce 1989 se mu podařilo za přispění vědců a novinářů vypátrat, komu knihy patřily. Teď jsou zpátky v knihovně univerzity a brzy budou k dispozici i studentům, uvádí Mladá fronta Dnes.