Přehled tisku

0:00
/
0:00

Hospodářské noviny (HN) píší, že pouze jediný člověk ještě mohl pomoci hazardnímu byznysu, aby si udržel své postavení - prezident Václav Klaus. A ten to udělal, když vetoval zákon, jímž poslanci těsně před volbami výrazně omezili vliv loterijních firem. Starostové by si díky novému zákonu mohli sami určovat, jestli vůbec do svých měst pustí herny a kasina. A cesta peněz, které proudí z hazardu na dobročinné účely, by byla průhlednější než dnes, upozorňují HN.

Hospodářské noviny (HN) píší, že pouze jediný člověk ještě mohl pomoci hazardnímu byznysu, aby si udržel své postavení - prezident Václav Klaus. A ten to udělal, když vetoval zákon, jímž poslanci těsně před volbami výrazně omezili vliv loterijních firem. Starostové by si díky novému zákonu mohli sami určovat, jestli vůbec do svých měst pustí herny a kasina. A cesta peněz, které proudí z hazardu na dobročinné účely, by byla průhlednější než dnes, upozorňují HN. Klaus ovšem paragrafy odmítl podepsat, a tím zákon definitivně potopil. Končící poslanci se už totiž k přehlasování veta nesejdou a noví zákon projednat nesmějí. Prezident své odmítnutí zdůvodnil v podstatě stejnými argumenty, s jakými proti zákonu bojovaly hazardní firmy, u nichž Češi a Moravané ročně prohrají 30 miliard. Klausovi nejvíc vadilo, že novela zakazovala loterijním firmám přímou podporu sportovců, divadel, nemocnic nebo třeba i skautských oddílů. Na videoterminály, na nichž je možné prohrát naráz desetitisíce, vydávají licenci úředníci z ministerstva financí. A povolují je i tam, kde je starostové nechtějí. Právě tohle zákon měnil. Například v Brně, Bohumíně a dalších městech už začali připravovat vyhlášky, podle nichž měla za tři roky zaniknout většina heren - přesně to jim nový zákon totiž dovoloval. Tím, že končící sněmovna už nestihne prezidentovo veto přehlasovat, bude se muset začít na zákonu dělat zase od začátku, uzavírají HN.


Petr Nečas
Lidové noviny (LN) se na své úvodní straně věnují nadcházejícímu kongresu ODS. Rodící se předkongresová dohoda „koalice velkých měst", která si zřejmě do vedení ODS dosadí vlastní kandidáty, není proti mysli ani Petru Nečasovi, který by se příští víkend měl stát bez problémů předsedou. Jádrem koalice by měly být Praha, střední Čechy, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj, ke kterým by se mohli přidat i Plzeňané. Pokud by se vznikající dohoda beze zbytku naplnila, mohly by podle informací LN v novém Nečasově vedení kromě prvního místopředsedy Davida Vodrážky z Prahy zasednout také Pavel Drobil (Moravskoslezský kraj), Pavel Blažek (Jihomoravský), Milan Cabrnoch (Středočeský) a Jiří Pospíšil (Plzeňský). "U řady těch lidí bych byl rád, kdyby byli ve vedení ODS. Viděl bych to jako přínos," uvedl Nečas, aniž by někoho jmenoval. Již dříve mezi nejbližšími spolupracovníky jmenoval například Pavla Drobila či Jiřího Pospíšila. "Určitě si myslím, že by ODS slušelo, kdyby ve vedení byla také žena. To je bezpochyby věc, která by nám prospěla," podotkl předpokládaný příští předseda ODS. Jedinou ženou, která zatím oznámila kandidaturu na místopředsednickou funkci, je Miroslava Němcová, píší LN.


Foto: ČTK
Česko bude mít podle Mladé fronty Dnes (MfD) nejmenší vládu v historii. Nakonec se kvůli šetření uvažuje o tom, že by ji tvořilo místo dnešních osmnácti pouze 14 ministrů (dosud se počítalo se zeštíhlením na patnáct). Ruší se resort lidských práv, evropský a legislativní. To ale není vše. „Petr Nečas včera navrhl, aby měl jeden ministr na starosti dva resorty - místní rozvoj buď se zemědělstvím, nebo se životním prostředím," uvedl zdroj blízký jednání. Místní rozvoj by zanikl až později. Takhle už řídil Ivan Langer coby ministr vnitra i resort informatiky těsně před jeho zánikem. I „nedotknutelného" křesla ministra financí se možná dotknou změny. Část straníků z ODS chce post Miroslavu Kalouskovi z TOP 09 dát jedině s podmínkou, že by správa státních firem přešla na ministerstvo průmyslu. Ministerstvo financí totiž nezvládlo například dohled nad ČSA. MfD také zmiňuje, že Petr Nečas také včera oznámil, že si koalice možná nakonec ponechá post šéfa Sněmovny, který původně někteří chtěli nechat ČSSD.


Deník Právo informuje, že ministerstvo spravedlnosti vedené Danielou Kovářovou nakoupilo během posledního půl roku více než tři desítky kusů hodinek za celkovou částku 426 tisíc korun. Stalo se tak i přesto, že ministryně po svém nástupu do čela úřadu oznámila nutnost šetřit, kde se dá. Podle dřívějších informací médií například přelepila část vypínačů kvůli spotřebě elektřiny nebo pozastavila několik nákladných investičních akcí. Právo získalo oficiální stanovisko ministerstva až po několika urgencích. Nejprve mluvčí Jitka Zinke odmítla upřesnit, kolik hodinek a za jakou částku resort nakoupil. Po více než týdnu nakonec upřesnila, že ministerstvo nakoupilo zhruba dvě desítky hodinek, konkrétní částku ale znovu neuvedla. Hodinky české značky Prim mají logo ministerstva a podle Zinke byly pořízeny pro reprezentativní účely. „Každé ministerstvo má vyčleněnu částku na pořízení darů pro zahraniční delegace a pro významné události. Pro zmíněné potřeby byly také zakoupeny hodinky, ale i další předměty, kterými ministerstvo spravedlnosti poděkuje při daných příležitostech za dobrou spolupráci jak na mezinárodní úrovni, tak také v rámci Česka," sdělila mluvčí. Nad nákupem se však pozastavil ředitel nevládní protikorupční organizace Transparency International David Ondráčka. „Působí to dojmem plýtvání. Otázka nestojí na tom, jestli se mají kupovat nějaké dárkové předměty pro reprezentaci úřadu, ale jestli to musí být za takovou cenu, zvláště v dnešní době snižování nákladů ve veřejném sektoru," prohlásil pro deník Právo.


Odcházející guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma (49) by od příštího roku měl vést Evropský výbor pro systémová rizika, na jehož vzniku se dohodla EU před rokem. Deníku E15 informaci potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje v Praze a Bruselu. "Tůma chtěl zůstat v oboru, v Bruselu jeho přání uvítali," uvedl zahraniční pramen E15. Evropský výbor pro systémová rizika je jednou z odpovědí unie na finanční a hospodářskou krizi. O zřízení nového makrodohledu bude Evropský parlament hlasovat příští týden. "Supervize nad EU musí být daleko silnější. Potřebujeme instituci, která bude daleko rychlejší a důraznější než pomalá a roztříštěná reakce na krizi, které jsme byli svědky v letech 2007 až 2008," uvedl ve svém stanovisku Hospodářský a měnový výbor europarlamentu. Tůma svou rezignaci na funkci guvernéra totiž oznámil už v polovině dubna, v centrální bance končí 30. června. Pracovní smlouvu s ČNB měl přitom až do poloviny února 2011. Guvernérem byl od prosince 2000. Od 1. června 1998 do svého nástupu do ČNB počátkem roku 1999 byl výkonným ředitelem Evropské banky pro obnovu a rozvoj, v jejímž představenstvu zastupoval Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko. Podle původních představ měl být výbor pro systémová rizika součástí Evropské centrální banky, její prezident měl novému dohledu šéfovat. Evropský parlament však požaduje naprostou nezávislost úřadu na ECB. Nová instituce společně s finančním mikrodohledem bude působit ve Frankfurtu nad Mohanem, kde je také ústředí Evropské centrální banky, informuje E15.


České firmy mají podle Hospodářských novin (HN) už teď jednu jistotu: příští čtyři roky jim nevzroste daň z příjmu. Věci veřejné totiž už po prvních koaličních jednáních o rozpočtu ustoupily od svého návrhu, aby stát zvýšil firemní daně z dnešních 19 na 20 procent. "Měli jsme zvýšení firemních daní v programu proto, že jsme chtěli snížit schodek rozpočtu. Určitě ale na této věci netrváme. Pokud získáme peníze do rozpočtu jiným způsobem, tak to podpoříme,"řekl včera HN hlavní vyjednávač Věcí veřejných o daních Kamil Jankovský. A protože občanští demokraté a TOP 09 dál zvyšování firemních daní jednoznačně odmítají, není ve sněmovně síla, která by firemní daně v příštích čtyřech letech zvýšila. Věci veřejné, ODS a TOP 09, které vyjednávají o pravostředové koalici, mají totiž ve sněmovně pohodlnou většinu 118 poslanců. "Jsme rádi, že Věci veřejné už na svém požadavku zvýšit firemní daně netrvají. Není žádný důvod trestat firmy, které i v době krize odvádějí státu peníze,"říká ekonomický expert ODS Michal Doktor. Pravostředové strany se nicméně v daních ještě zcela neshodují. Věci veřejné totiž dál trvají na zvýšení daní lidem s hrubým příjmem nad 141 tisíc měsíčně o osm procent. ODS a TOP 09 to odmítají, podotýkají HN.


Mladá fronta Dnes (MfD) píše, že z nedávno otevřené mezinárodní cyklostezky vedoucí z Jihlavy do rakouského Raabsu u chatové osady Poušov na Třebíčsku někdo nechal odstranit značky označující cyklostezku, na niž nesmějí auta. Stezka se tak otevřela i automobilům. Chataři si stěžovali, že se k chatám nedostanou auty. V osadě má chatu místostarosta, radní a úředníci třebíčské radnice. Podle manažerky projektu cyklostezky Zdenky Švaříčkové hrozí odebrání evropské dotace, která stavbu cyklostezky umožnila. Stavba stála kolem 73 milionů korun, dotace pokryla 92 procent. Místostarosta Jan Karas (KDU-ČSL) tvrdí, že cyklostezka byla zkolaudována bez dopravního značení, což je podle Švaříčkové hloupost. Starosta Ivo Uher (ODS) nedokázalo vysvětlit, proč na stezce značky chybí, uvádí MfD. Lídr třebíčské opozice Pavel Heřman považuje případ za šlendrián, kvůli kterému se na město valí další špína kvůli vedení radnice. "Kdo nechal značky odstranit, se těžko dozvíme. Úředníci se bojí a neřeknou, kdo odstranění nařídil, a chataři mají pěknou silnici,"řekl Heřman MfD.