Podle Mladé fronty Dnes se všechny politické strany před volbami shodují na tom, že počet státních úředníků se musí snížit. Vyplývá to z ankety, se kterou se deník obrátil na lídry osmi stran, jež mají podle průzkumu naději dostat se do sněmovny. Na otázku, zda jsou pro snížení počtu státních úředníků nejméně o deset procent, odpověděli všichni kladně.
Podle Mladé fronty Dnes se všechny politické strany před volbami shodují na tom, že počet státních úředníků se musí snížit. Vyplývá to z ankety, se kterou se deník obrátil na lídry osmi stran, jež mají podle průzkumu naději dostat se do sněmovny. Na otázku, zda jsou pro snížení počtu státních úředníků nejméně o deset procent, odpověděli všichni kladně. Nikdo přitom nedokáže vyčíslit, kolika lidí by se propouštění týkalo. Státních zaměstnanců je zhruba 420 tisíc, není ale zřejmé, kolik z nich pracuje klasicky v kanceláři. Navíc jsou tu tisíce dalších byrokratů ve správě krajů, měst a obcí. Otázka samozřejmě je, jestli sliby o propouštění nejsou předvolební populismus. Většina lidí ale soudí, že na úřadech vládne přezaměstnanost, píše Mladá fronta Dnes.
Třetina Čechů se bojí krachu státu. Vyplývá to z průzkumu, o kterém informují Lidové noviny. Podle průzkumu agentury Median se krachu veřejných financí obává přes 37 procent lidí. Přes 45 procent oslovených se naopak domnívá, že nic takového se stát nemůže. V evropském srovnání patří Česko k zemím s většími obavami. Nervozita z opakování řecké kauzy přitom vůbec nezávisí na výši státního dluhu. Ve Španělsku, které ratingové agentury považují za nejohroženější zemi hned po Řecku, považuje státní bankrot za pravděpodobný jen 33 procent lidí. Ve Francii se ho obává 53 procent, Francie má přitom nejvyšší rating a dluhy pod evropským průměrem. Češi si uvědomují, že rozpočtové schodky jsou neudržitelné a že po volbách přijde šetření a pokles životní úrovně. Receptem pro mnohé z nich je ale zvýšení daní pro bohaté. Lidé jsou ale překvapivě vstřícní i k zásahům, které se dotknou každého. Růst daně z přidané hodnoty a spotřebních daní považuje za správnou cestu ke snížení dluhu téměř 47 procent lidí, uvedly Lidové noviny.
Politici dál utajují majetek a zneužívají náhrady, napsaly Hospodářské noviny. Deník před volbami otestoval poslance, kteří slibovali, že jejich majetky se dostanou díky dotazníkům pod veřejnou kontrolu. Nestalo se. Předvolební projekt Konta X podle deníku odhalil, že poslanci stále obcházejí zákon o střetu zájmů a šikovně své majetkové poměry zamlžují. Na žádost deníku o zveřejnění svého majetku neodpovědělo 117 zákonodárců. Nepřimělo je k tomu ani načasování žádostí dva dny před volbami. Přitom voliči se mohou rozhodovat i podle toho, jak jsou jejich favorité transparentní. Navenek se sice politici předhánějí, kdo vymyslí lepší recept na korupci, s ním ale míří jen na úředníky. Střílet do vlastních řad se jim nechce. Oficiální majetkové přiznání navíc musí předložit do konce června, tedy víc jak měsíc po volbách, upozorňují Hospodářské noviny.
Ludmila Havránková
Prohrála jen statkářka Havránková? - ptá se ve svém komentáři deník Právo. Rekapituluje kauzu, kdy se stát při stavbě dálnice u Hradce Králové nedokázal šestnáct let dohodnout s majitelkami pozemků. Nyní vláda využila nového zákona a sporné pozemky chce vyvlastnit. Zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury byl přijat loni v listopadu, jakoby byl šitý na míru tohoto případu. Zkracuje lhůty správního i soudního řízení, správní rozhodnutí je přitom vymahatelné i bez rozhodnutí soudu. Farmářka se sice může soudit, s novým zákonem ale nemá vlastně žádnou šanci. Zatím však nikdo nepoukázal na to, že tento zákon je protiústavní. Ludmila Havránková by se měla se svou stížností na Ústavní soud dodatečně obrátit, i když vlastní při prohraje, soudí autor. Až po jeho verdiktu totiž uvidíme, zda prohrála jen jedna statkářka, která chtěla hospodařit na pozemcích svých předků, nebo celá česká společnost.
Mladá fronta Dnes informuje o nové knize, která se zabývá kauzou bratří Mašínů. Publikace vyjde v těchto dnech v Praze. Jmenuje se Cesta na severozápad a přináší nové detaily o akci, při níž se trojice Josef a Ctirad Mašínové a Milan Paumer v r. 1953 doslova prostříleli do Západního Berlína. Bratři Mašínové sepsali své vzpomínky na konci 50. let, knihu však nechtělo vydat exilové nakladatelství manželů Škvoreckých v Torontu, protože její příběh byl údajně příliš nepravděpodobný. "Při porovnání s historickými dokumenty jsou však ty vzpomínky velice přesné,"říká historik Petr Blažek, který je spolueditorem Cesty na Severozápad. Podle autorů je hlavní předností knihy především její autentičnost. Je v ní také mnoho údajů, které nebyly ještě nikdy zveřejněny. Deník připomíná, že bratři Mašínové nadále odmítají navštívit Českou republiku. Podle nich se nevyrovnala se svou komunistickou minulostí.
Brusel poslal 600 milionů na stavbu nové vědecké knihovny, v Ostravě, kraj ale dá peníze jinam. Informují o tom Lidové noviny. Místo na knihovnu se kraj rozhodl použít peníze na rozvoj školství a opravu nemocnic. Tento krok kritizuje Martin Stašek z českého zastoupení Evropské komise i zastánce stavby knihovny Jaroslav Němec. Ten vnímá odebrání dotace, kterou už jednou Evropská komise schválila, jako krádež na kultuře Ostravy a celého kraje. I když ale bude částka využita jinak, Ostravsko o peníze z unie nepřijde. Podle Martina Staška prostředky na knihovnu představovaly jen část ze schváleného rozpočtu pro Moravskoslezský kraj. Zastupitelé teď už jen čekají, až Evropská komise změnu formálně schválí.
Česká pošta začala kvůli zákonu lustrovat některé klienty, píše deník Právo. Lidé si na poště podle deníku musí připadat jako při policejním zátahu. Pracovnice za přepážkami po nich totiž při platbě třeba 26 tisíc korun v hotovosti požadují občanský průkaz. Při výběru větší částky se dokonce vyptávají na jejich politickou angažovanost. Údaj o politické činnosti jsou prý povinné zanést spolu s adresou do příslušného formuláře. Právě taková otázka podle Právašokovala čtenářku v pražského Jižního Města. Že k takové praxi Česká pošta skutečně přikročila, potvrdil Právu její mluvčí Ivo Mravinac. Podle něj k tomu poštu nutí zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který platí od září 2008. Na otázku, proč úředníci zkoumají i politickou angažovanost, Mravinac prohlásil, že pokud klient na dotaz pracovnice za přepážkou potvrdí, že je politicky činná osoba, je pracovnice povinna s ním provést dokonce tzv. rozšířenou identifikační kontrolu. Jde například o europoslance, velvyslance, důstojníky a podobně.
Podle Hospodářských novinřadí Japonci Čechy mezi nejlepší dodavatele. Více si Japonci cení pouze dodavatelů z Číny. Vyplývá to z průzkumu organizace JETRO, která sdružuje nejvýznamnější japonské podniky. Podle viceprezidenta společnosti je kvalita výzkumu a vývoje v Česku opravdu velmi vysoká. To samé platí i o kvalitě práce a schopnostech zaměstnanců ve výrobních firmách. Česko má navíc podle něj vynikající logistickou polohu uprostřed Evropy. V Česku nyní působí na dvě stovky japonských firem, téměř polovina z nich podniká ve zpracovatelském průmyslu, uvádějí Hospodářské noviny.
