Přehled tisku
Deníky na prvních stránkách komentují odchod Mirka Topolánka z čela
Občanské demokratické strany. Do volebního kongresu povede stranu Petr
Nečas. Podle Lidových novin má před sebou dva klíčové, leč zcela
protikladné úkoly. Potřebuje okamžitě udělat několik líbivých
gest, kterými by zlákal voliče - zároveň ale musí dostat stranu do
latě a zastavit vnitřní klanové souboje.
Jiří Pernes, foto: ČTK
V Ústavu pro studium totalitních režimů nastala jiná éra, píšou
Lidové noviny. Nový ředitel Jiří Pernes na nic nečekal a hned první
den spustil čistku. Pár hodin po jeho příchodu dostali výpověď
čtyři lidé z nejužšího vedení. Moravský historik tím okamžitě
rozpoutal další kolo několikatýdenní hořké bitvy mezi svými
příznivci a podporovateli jeho předchůdce Pavla Žáčka. Pernes svůj
postup hájí tím, že považuje za samozřejmé, když si nový ředitel
přivede vedení, kterému důvěřuje a které mu pomůže realizovat jeho
plány. Kritikové naopak mluví o pomstě a svévoli. Rada, která
ředitele ústavu jmenuje i odvolává, je dál rozpolcená. Za Pernesem
stojí čtyři, proti tři. Volba nového šéfa ústavu tak neobvykle
rozdělila historiky i veřejnost. Kvůli zvolení Pernese pořádali jeho
odpůrci dokonce demonstrace či odstupovali z funkcí.
Ještě relativně nedávno mohl exekutor dlužníkovi zabavit téměř
všechny hotové peníze, jednotlivci musel ponechat jen tisíc korun.
Nyní musí dlužníkovi zůstat alespoň dvounásobek životního minima,
tedy 6232 korun. Řada dlužníků, to ale neví, píše deník Právo.
Každodenním tématem se mezi lidmi nyní stávají rychlé půjčky,
neboť zadluženost obyvatelstva dosáhla bilionu korun a vzrůstá počet
nesplacených úvěrů. U nebankovních institucí, které přes registr
monitorují platební morálku klientů, dosahují nesplácené úvěry
již tří procent z jejich celkového objemu, u 'soukromých investorů' a lichvářů, kteří jsou mimo jakoukoliv evidenci, je to podle odborníků
výrazně více.
Podobnému tématu se věnují i Hospodářské noviny. Jak uvádí, za
první čtvrtletí žádá o oddlužení 1933 lidí. Je to poslední
šance, jak se vyhnout zabavení majetku. Splácet dluhy nezvládá stále
více lidí. 1993 lidí za první čtvrtletí je více než trojnásobný
nárůst oproti loňskému roku. Čísla z insolvenčního rejstříku
překonávají všechna očekávání. Prudké nárůsty osobních
bankrotů souvisí především s tím, jak lidé přicházejí o práci a pravidelný plat. Lidé, kteří vyhlásí osobní bankrot, se pak musí
smířit s tím, že budou pět let žít za minimální životní
náklady. V Praze se však stává, že minimální náklady nestačí a oddlužení nelze provést. Je to především kvůli vyšším životním
nákladům v hlavním městě a vyšším nájmům. Minimální náklady
pro člověka bez manželky a dětí se v Praze počítají na 7 tisíc
korun. To stěží stačí na bydlení, ale už na nich jiného. V Praze se
kvůli tomu nedá oddlužit polovina případů a dlužníkům nezbývá,
než se podrobit exekuci.
Děti cizinců nemají v Česku rovný přístup ke vzdělání. Jak
uvádějí Lidové noviny, zatímco dětem rodičů pocházejících ze
zemí EU zákon umožňuje doučovat se zdarma český jazyk, děti z ostatních zemí tuto možnost nemají. Musí si platit kurzy mimo školu.
Většinou se přitom jedná o rodiny pocházející z chudých oblastí.
To chce ministerstvo školství změnit. Připravilo proto rozvojový
program, ve kterém je deset milionů korun určených právě na
vzdělávání žáků cizinců ze třetích zemí. V praxi to vypadá tak,
že vedle sebe sedí ve třídě dítě z dobře situované francouzské
rodiny a jiné dítě z chudšího státu Afriky. První má nárok na
výuku češtiny zdarma, druhé ne. To není spravedlivé, řekla Lidovým
novinám Klára Laurenčíková z ministerstva školství. Podle jejích
slov není bez znalosti jazyka možná integrace dětí do kolektivu.
Radnice Prahy 1 chce vyhnat narkomany z Václavského náměstí, kde se
jich pohybuje až stovka denně. A má plán - narkomany žádá, aby se
dobrovolně přesunuli k hlavnímu nádraží. Strážníci si od toho
slibují lepší kontrolu a méně závislých na Václavském náměstí.
A tak možná to první, co návštěvníci Prahy uvidí při vystoupení z vlaku, budou narkomani s jehlou v ruce. Šéf strážníků oponuje, že
vybrané místo je stranou, a kromě pejskařů sem téměř nikdo
nechodí. Strážníci prý budou hlídat, aby se narkomané nedostali do
vestibulu nebo před nádraží. Nečekaným psaním byli narkomani
překvapeni. Papír si přečetli a přesunuli se o pár metrů dál.
Nápad úřadů vzbudil u některých lidí rozpaky. Opatrní jsou i terénní pracovníci. Samotný přesun podle nich problém nevyřeší, je
třeba přijmout další opatření.
Do konce roku 2008 nebylo měsíce, aby u pražských soudů neproběhl
rozvod smíšeného páru, většinou cizince a Češky. Jak píše Právo,
podle soudních spisů se až na výjimky odvíjely příběhy s podobným
scénářem. Po krátké známosti svatba jen se svědky, odloučený
život, a poté, co cizinec získal trvalý pobyt, rozvod. Nejčastěji
šlo o muže z Alžírska, Nigérie, Vietnamu či Ukrajiny. Po novelizaci
cizineckého zákona, který stanovil dvouletou čekací dobu, kontrolu
cizineckou policií i jazykové zkoušky, podezřelých rozvodů ubylo.
Podle kritiků přísnější novely cizineckého zákona však jsou
výsledky boje proti fiktivním sňatkům vykoupeny příliš draho.
Dlouhé čekání na trvalý pobyt a sociální nejistota často vedou u nefingovaných sňatků k rodinným komplikacím a neshodám. Každoročně
je v ČR uzavřeno pět tisíc sňatků smíšených párů, podle dříve
uváděných čísel jde ve dvou stech případech o fiktivní sňatek. To
je podle odpůrců tvrdšího režimu malé procento k tomu, aby stát
komplikoval smíšeným rodinám život.
