Přehled tisku
Jiří Paroubek, foto: ČTK
Jiří Paroubek přiznal voličům, že nejlépe by se jeho straně vládlo
s komunisty. Ne sice v koalici, ale s jejich podporou, uvádí sloupek
Lidových novin. Menšinová jednobarevná vláda ČSSD má být ideálem
pro vedení země. Jenže základním předpokladem je nejméně 101
mandátů pro ČSSD a KSČM. Před možností, že by se do sněmovny ve
větší míře dostaly malé strany, kterou mohou zmařit plány Lidového
domu, varoval Paroubek v sobotu, když straníky burcoval k aktivitě.
Komunisté sice předstírají jisté upejpání. Paroubkovu nabídku by
ale akceptovali stoprocentně, už jen pro vliv, který by získali na
ministerstvech a úřadech, píše sloupek Lidových novin.
Na jiné straně list píše, že sociální demokraté využijí v kampani novou zbraň - telefonní sluchátko. Nejdříve se mluvilo o tom, že budou lídři strany chodit k lidem domů, nakonec ale ČSSD sáhla po živých telefonátech. Podle Mladé fronty Dnes, která přinesla zprávu jako první, chtějí sociální demokraté oslovit až čtvrt milionu pražských domácností. O Prahu mají totiž ve volbách velký zájem. Kampaň poběží dva měsíce a vyjde řádově na miliony.
Dana Jurásková na ustavujícím shromáždění občanského sdružení Mladí lékaři, foto: ČTK
Naštvaní mladí lékaři, kteří se v sobotu sjeli do Prahy, doslova
přes dvě hodiny grilovali štiplavými dotazy a postřehy z praxe
ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou. Ta jim v přeplněné
posluchárně slíbila změny v ostře kritizované vyhlášce upravující
přípravu na atestaci, píše deník Právo. Absolventi se bouří nejen
kvůli vyhlášce, ale i kvůli tomu, že jsou často zaměstnáni jen na
desetinový úvazek, ale v nemocnici přitom odpracují 8,5 hodiny denně,
které jim zaměstnavatel už nezaplatí. Sepsali proto radikální
manifest a mnozí navrhují i kolektivní výpověď z českého
zdravotnictví. Podle nařízení, jež platí od loňska, se teď musí
třeba zájemci o neurologii, oftalmologii či kožní v rámci pětileté
atestační přípravy školit první dva roky na interně či chirurgii.
Až poté se vrátí zpět na původní oddělení.
Foto: Evropská komise
"Mám vysokou školu, ale do práce mě už nikdo nevezme, když je
mi padesát." Tradiční povzdech nezaměstnaných ekonomická krize
obrátila naruby, píše Mladá fronta Dnes. Firmy v první řadě šetří
a dříve tolik preferovaná 'dynamičnost' či mládí pro ně znamená
hlavně vyšší náklady. Častěji si proto vybírají lidi se
zkušenostmi. Do čerstvých absolventů škol je třeba více investovat,
aby zkušenosti nasbírali. Hlavně ve velkých městech navíc
očekávají relativně vysoký nástupní plat, pod který nechtějí
jít.
Akcionáři tradičního výrobce nákladních vozidel, kopřivnické
Tatry, která se topí v dluzích, jsou podle Hospodářských novin nuceni
dát celý podnik do zástavy úvěrujícím bankám. Koncem března se
uskuteční valná hromada, která má tento krok schválit. Banky podle
listu žádají vyšší garance na své úvěry. Tatře z původně
téměř dvoumiliardového úvěru od bank zbývá uhradit něco přes
miliardu korun. Podle Hospodářských novin valná hromada zástavu
podniku bankám nepochybně povolí. Firma zatím nezveřejnila výsledek
hospodaření za loňský rok, je ale zřejmé, že znovu skončila ve
ztrátě. Už v roce 2008 výsledky Tatry srazila silná koruna a vzápětí ji postihl globální pád trhu s nákladními auty.
Alkohol je šestým nejčastějším důvodem, proč firmy v době krize
rozdávají výpovědi. Jak uvádí Hospodářské noviny, zjistila to
komunikační agentura Commservis, která letos už podruhé uskutečnila
dotazníkové šetření mezi firmami. Loni firmy do dotazníků uvedly 23
různých důvodů, proč rozdávaly výpovědi. Alkohol byl na osmnáctém
místě. Letos bylo důvodů čtyřicet a alkohol poskočil na šesté
místo. Jak uvedl jednatel agentury Tomách Zdechovský, lidé více pijí,
protože je deprimuje probíhající finanční krize a s tím spojená
hrozba nezaměstnanosti. Podle sociologa Jiřího Vinopala z agentury CVVM
se však výsledky šetření dají číst i jinak. Společnost alkohol
toleruje stále méně. Zřejmě tedy i zaměstnavatelé už nechtějí
svým lidem problémy s alkoholem tolik tolerovat.
Stěžujte si, my to za vás zaplatíme. Na radnicích se učí to, co
podnikatelé a firmy umějí už dávno. Zřizují bezplatné telefonní
linky pro hlášení poruch, stížnosti a dotazy, uvádí Lidové noviny.
První si to zkusili v Ostravě a ročně jim ubyly tisíce telefonátů,
které směřovaly na tísňovou linku městské policie. Teď se k podobnému projektu chystá Brno. V Praze 1 a v Ostravě službu
rozšířili tak, že telefonující při dalším zavolání dostane
informace o vyřízení své připomínky.
Dlouhá zima zachránila řidičák stovkám motoristů, píše deník
Právo. V centrálním registru bylo koncem února evidováno více než 25
tisíc řidičů, které bodový systém připravil na rok o řidičský
průkaz. Těchto 'dvanáctibodových' však za letošní první dva
měsíce přibylo jen 930. Důvodem je zřejmě nebývale dlouhá a tuhá
zima, která řadu motoristů přiměla buď vůbec nevyjíždět, či na
zasněžených a zledovatělých vozovkách jezdit opatrně. Nějaký bod
má na svém kontě více než 676 tisíc řidičů a podle mluvčího
ministerstva dopravy Karla Hanzelky se dlouhodobě potvrzuje, že více
než 80 procent řidičů, kteří už v minulosti nějaký bod získali,
si dává pozor a přestupků zařazených do bodového systému se
nedopouští.
Eliška Rejčka
Lidé budou moci listovat téměř sedm set let starými rukopisy
královny Elišky Rejčky. A to díky počítačům, uvádí Lidové
noviny. V Brně vznikají za více než půl milionu věrné kopie dvou
rukopisů, které odborníci řadí k vrcholným středověkým dílům -
takzvaného žaltáře a antifonáře Elišky Rejčky. Originály knih
využívaných při bohoslužbách patří ke stěžejním dílům svého
druhu. Odborníci již vytvořili počítačovou podobu rukopisů a právě
ta bude základem pro výrobu maket. Faksimile budou vytištěna na imitaci
pergamenu, potvrdila náměstkyně jihomoravského hejtmana Anna
Procházková. Právě hejtmanství výrobu kopií zaplatí a nechá díla
vystavit v Památníku písemnictví na Moravě a v Rajhradě u Brna. Po
královně zůstalo celkem osm svazků, které věnovala klášteru
cisterciaček v Brně. Pět jich vlastní vídeňská národní knihovna.
Hodně hospod a restaurací se chce od 1. července změnit na
nekuřácké, píše deník Právo. Účinnosti totiž nabývá novela
antikuřáckého zákona, podle níž se musí vlastník sám rozhodnout,
jestli kouření povolit či ne. U vchodu to pak vyznačí příslušnou
grafickou značkou. Situace je rozdílná v Praze a na venkově. Jak uvedl
prezident Asociace hotelů a restaurací Pavel Hlinka, za nekuřácké bude
v Praze vyhlášeno přes padesát procent hospod a drtivá většina
restaurací nejvyšší cenové skupiny. Naopak na venkově budou ještě
mnoho let převažovat kuřácké hospody, do nichž se chlapi nechodí
najíst, ale při cigaretě a pivu si zahrát karty. Kdyby se i ve
venkovských hospodách zakázalo kouřit, jak se to snažil prosadit
poslanec Boris Šťastný, zvýšila by se podle Hlinky rozvodovost. Chlapi
by si podle jeho slov koupili domů pár lahváčů, zápálili cigárko a relaxovali. Časem by si manželé šli pořádně na nervy a zkrachovala
by prý i více než pětina hospod. Naopak v restauracích vyšší
úrovně již dnes většina kuřáků akceptuje, že si během večeře
nezapálí.
V Česku vznikl první katalog dovolených pro gaye a lesbičky, píší
Hospodářské noviny. Je jediný svého druhu ve střední a východní
Evropě a nabídne 35 destinací do celého světa, včetně Asie, Karibiku
či Afriky. Nebudou chybět ani festivaly, nebo gay plavby. Cestovní
kancelář se zaměřila na nejvyšší příjmové vrstvy obyvatel. V Česku se firmy tomuto byznysu zatím brání, ale přesto se v něm točí
velké peníze. Podle Tomia Okamury z Asociace českých cestovních
kanceláří a agentur jezdí do Prahy stále více turistů, kteří
vyhledávají 'gay friendly' služby. Česko jich navštíví ročně
zhruba 400 tisíc, což je šest procent z celkového počtu turistů.






