Přehled tisku

Deník Právo komentuje události kolem příprav dopravácké stávky, ke které nakonec prozatím nedošlo. deník přichází se třemi postřehy: strany označovaly tlak odborů za vydírání, ale samy odboráře vydíraly: "Buď stávka, nebo naše garance. Je to však dvousečná zbraň, protože v pravou chváíli bude možné míč vrátit: garance nezabrala, tu máte stávku!" Podle listu teď může ODS o novele DPH směle jednat, když hrozba stávky pominula. "A nechť uvede alespoň jeden věcný argument, proč úpravu odmítá. Ten by jistě zajímal i zaměstnavatele," píše Právo. za druhé deník upozorňuje, že prudkost konfliktu se odvíjela od šibalství ministra financí Eduarda Janoty, "který loni v létě upravil DPH tak, aby si jejích dopadů nikdo příčetný nevšiml." Do třetice komentátor hodnotí "řeči kolem samotného principu stávky, za které by se v civilizovaném světě styděli i třetiřadí úředníci, natož hlava státu. 'Darebná a falešná stávka' v očích Václava Klause tak vejde do českých dějin, i když se neuskutečnila."

Hospodářské noviny naopak soudí, že šlo "spíš o parodii na předstávkové drama." Jako předvolební akce se hrozba stávkou hodila podle deníku všem zúčastněným stranám. "Pokud si stratégové odborů mysleli, že bojem za režijky a levné dovolené strhnou na svou stranu davy, pak je to s jejich sociální vnímavostí na pováženou," píšou Hospodářské noviny.

Premiér Jan Fischer, foto: ČTK Lidové noviny reagují na slova premiéra jana Fischera o potřebě sociálního smíru. Deník v této souvislosti upozorňuje, že napětí roste v další odborové organizaci - mezi odboráři státního sektoru, kteří se bouří proti plánovanému propouštění. "Není důvod, proč by neměli být také úspěšní," míní autor v Lidových novinách a píše, že předseda vlády Fischer v reakci na hrozbu stávkou na železnici prohlásil, že mu jde především o to, aby byl v zemi do voleb klid. "Co Fischer zasel, nyní sklízí," míní Lidové noviny v souvislosti s požadavky odborářů sdružených ve státním sektoru.

Advokát Ludmily Brožové-Polednové Vladimír Kovář požádal královéhradecký krajský soud o přerušení jejího šestiletého trestu za podíl na justiční vraždě Milady Horákové. Uvedl to deník Právo. Podle prvoinstančního verdiktu královéhradeckého krajského Ludmila Brožová-Polednová soudu z minulého týdne by Brožová-Polednová měla být propuštěna z vězení, protože se jí týkají amnestie z roku 1953, 1955 a 1990. Každá z nich zkracuje prokurátorce trest o dva roky. "Podal jsem návrh na přerušení výkonu trestu," cituje list Kováře. "Vzhledem k tomu, že se dohadují, jestli amnestie ano, nebo ne, tak by byl důvod k přerušení trestu do doby, než se to dohodne," soudí advokát. Podle deníku požádal soud o přerušení trestu své klientky již v úterý.

Hospodářské noviny připomínají události spojené s jednáním o americkém radaru v Česku. Přestože radar podle deníku „leží na smetišti dějin", nnalýza radarového vyjednávání, kterou společně vypracovali Ivan Gabal a Pražský institut bezpečnostních studií, má zajímavé souvislosti s kauzou obrněných transportérů pandur. "V Česku chybí veřejná a systematická debata o bezpečnostních hrozbách..., vývoji a akvizici obranných systémů, jejich přípravě a modernizaci," vychází analýza z radarové anabáze. List vyvozuje: „Tam, kde není předem jasná představa, které zbraně a o proč armáda potřebuje, si vojáci a jejich političtí kamarádi odůvodní kdekterou předraženou hračku. A v tomto rozplizlém rámci se dobře daří i korupci." Podstatnější je podle deníku to, jaké sdělení Česko odmítáním radaru vyslalo do světa. "Stát, o němž se vžije představa, že má pouze vnitřní, nikoli však zahraniční politiku, se připravuje o možnost aktivně utvářet mezinárodní společenství. Není součástí řešení a stává se přítěží nebo objektem zahraniční politiky druhých," cituje deník studii. Jde podle něj o aktuální varování v době, kdy se NATO se připravuje strategický koncept budoucnosti aliance.

Česká republika předala Ukrajině diplomatickou nótu, aby zjistila stav věcí k chystanému prodeji budovy v Kyjevě, ve které sídlí v pronájmu české velvyslanectví. Ve čtvrtek o tom informoval deník Budova české ambasády v Kyjevě Právo. Privatizační záměr kyjevské radnice se podle ukrajinského tisku může týkat až čtrnácti zastupitelských úřadů převážně evropských zemí. Ukrajina české velvyslanectví o prodeji neinformovala. V budově mají kromě české diplomatické mise pronajaté prostory rovněž zastupitelské úřady Francie, Rakouska a zastoupení Evropské komise na Ukrajině. Pokud město objekt v chystané aukci prodá, může být následně česká mise vystěhována, napsalo Právo.