Přehled tisku

Mladá fronta Dnes uvádí případ z libereckého úřadu práce, kde otevřeli místo referentky. O zaměstnání s platem 14 tisíc hrubého vhodné pro středoškoláky mělo zájem 210 lidí, mezi nimi bylo i mnoho vysokoškoláků a osob s mnohaletou praxí. Před rokem se na stejné místo hlásilo asi 50 uchazečů. Na úřadech práce se neohřejí jen lékaři, zdravotní sestry, techničtí a IT specialisté, pro ostatní znamená hledání práce takřka neřešitelný problém, píše Mladá fronta Dnes.

Sloupek Lidových novin se zabývá požadavkem zubařů, aby si lidé od 18 do 65 let platili i za obyčejné plomby. Podle představ stomatologů by cena jedné plomby mohla být 400 korun. Autor sloupku konstatuje, že všechny relevantní politické strany návrh pochopitelně odmítnou, protože základní péče by měla být hrazena ze zdravotního pojištění. "Uslyšíme možná nějaká ujištění, že se pacienti nemají čeho obávat a že nás politici ochrání, po debatách s pojišťovnami si stomatologové pravděpodobně vyštěkají za plomby větší úhrady a přestanou vyhrožovat. Protože žádný soupis péče plně hrazené ze zdravotního pojištění v Česku neexistuje, navzdory slibům posledních minimálně pěti ministrů zdravotnictví, může tu triumfovat podobná vyděračská taktika. Ti zdravotníci, kteří se cítí silní, si v tuzemské zdravotní džungli vybudovali lepší postavení než jiné specializace," podotýká deník.

Hospodářské noviny se zaměřily na kvalitu vlaků, upozorňují, že v mezistátních vlacích jezdí méně kvalitní vozy, než jaké dráhy slibují. Problémy jsou přitom většinou u vlaků, které mají zaručovat vyšší standard cestování - tedy u mezinárodních vlaků Intercity a Eurocity. "Dráhy slibují na internetu i v reklamních materiálech, že vlaky Eurocity nebo Intercity splňují standardy mezinárodní kvality. Ty mají tři základní požadavky: nejvýše šest míst k sezení v kupé druhé třídy, prodyšný potah sedáků a vlakový rozhlas. Některé takto označené vlaky ovšem vyjedou na koleje i přesto, že vezou vagony, které nesplňují pravidla už v prvním bodu." Dráhy problémy vysvětlují nedostatkem moderních vozů nebo tím, že některé jsou v opravě po nehodě. Hájí se také tím, že za vlaky IC či EC nepožadují příplatky. Za sníženou kvalitu cestování mohou i zahraniční železnice. České dráhy plánují do letos do lepší výbavy dálkových vozů investovat kolem miliardy korun. "Lepší a modernější vagony však ČD slibují celá léta. A zatímco čekání na ně je nekonečné, jízdné se pravidelně zvyšuje" připomínají Hospodářské noviny.

Foto: ČTK „Dostaveníčka na Štrbském plese v režii J&T se zúčastnily těžké váhy českého byznysu a politického zákulisí," píší Hospodářské noviny o akci, při které se na zmrzlém Štrbském plese hrálo koňské pólo. Dorazil např. podnikatel Roman Janoušek (pražský magistrát), Marek Dalík (ODS) nebo Jan Kočka (ČSSD), připomíná deník. "J&T počítala s viditelnou prezentací a účastníci ochotně pózovali. Šlo o to ukázat, kdo jsou kamarádit J&T, pro koho skupina pracuje a kde má zastánce. Nebyl to vzkaz veřejnosti, ale části byznysu, jež na dostaveníčku zastoupena nebyla."

Komentář deníku Právo podotýká, že nám možná účastníci chtěli ukázat, kdo je tu pán a kdo kmán. "Protože oni jsou ta pravá smetánka, oni na svých politických přátelstvích zase tak zoufale nevisí. Oni tu budou, i když přijde nová politická garnitura - a zase bude třeba potřebovat sponzorský příspěvek na volební kampaň," míní komentátor.

Lidové noviny uvádějí, že zatímco u velké části zahraničních odborníků převládá přesvědčení, že je společné povinné vzdělávání do 15 či 16 let důležité pro přípravu na reálný život (pomáhá osvojení občanských hodnot nebo odbourávání předsudků), postoj českých rodičů je opačný. Tři čtvrtiny dotázaných ve výzkumu agentury STEM/MARK odpověděly kladně na otázku, zda je správné, že se v Česku děti brzo dělí podle schopností, existují výběrové třídy, osmiletá gymnázia a zvláštní školy. Souhlasí s tím i čeští učitelé. Řada vyspělých zemí hledá alternativy, které umožní společné vzdělávání a zároveň nabídnou maximální rozvoj každému dítěti. Lidové noviny uvádějí třeba příklad z Finska, kde se o žáky, jejichž špatný prospěch je způsoben rodinným zázemím nebo sociálními problémy, stará tým složený z učitele, speciálního pedagoga, výchovného poradce, psychologa atp. "Podobný přístup a srovnatelná systémová opatření jsou ovšem v českých podmínkách těžko představitelná. Otázka, zda společné vzdělávání zohledňující potřeby každého jednotlivce není přece jen lepší alternativa než časné rozdělování dětí, je však relevantní i pro český vzdělávací systém," míní deník.

Nová česká pohádka režiséra Milana Cieslara připomíná podle recenze Mladé fronty Dnes Chytrou horákyni: ani dobrá, ani špatná, ani veselá, ani smutná, ani nenadchne, ani neurazí. Dešťová víla je sice určena pro kina, ale patří spíše na televizní obrazovku. Ani stonásobný rozpočet nezmůže nic, pokud chybí originální nápad. "Jak známo, na počátku bylo slovo, v případě filmu scénář - a ten se navzdory motivům německé knižní předlohy vtěsnal do pohádkového stejnokroje z dílny České televize. V Dešťové víle se objeví i povlávající baletní křoví, které "celá desetiletí překáží ve studiových pohádkách ČT" nebo "cizí kraj" v orientálním duchu, jenž " kdysi nechtěně bavíval v televizních pohádkách s turbany, kníry, lepenkovým arabským tržištěm a měkkou brněnštinou." Ve vánoční televizi bude Dešťová víla na svém místě, ale v kině, kde na konkurenci nestačí nejen po stránce filmových triků, se zbytečně utopí, míní recenzentka.