Přehled tisku
Kdo bude rozhodovat, jestli se budou proti prasečí chřipce očkovat
vojáci? Bezpečnostní rada státu? Prezident? Bude vláda očkovat dvě
stě tisíc nejdůležitějších Čechů a s nimi i vzpouzejícího se
prezidenta? Tyhle otázky si klade sloupek Lidových novin. Tady už nejde
je o prasečí chřipku, ale o to, kdo má ve chvíli, kdy si kritická
část elit usmyslí, že čelíme nějaké nové civilizační hrozbě,
rozhodovat. Pořád ještě slýcháme názor, který tuto pravomoc dává
výlučně odborníkům. Mezitím se objevilo podezření, že do
vyhlašování pandemie jim příliš mluvil farmaceutický průmysl. Celá
debata se pak nutně zdemokratizovala. Odborníkům laici a priori
důvěřují, štípat na sobě dříví ale nedovolí ani jim.
Na Horní Jiřetín a Černice na severu Čech je smutný pohled, píší
Lidové noviny. Obklopuje je totiž krajina zničená těžbou hnědého
uhlí. Obří rypadlo se zakusuje do země jen pár stovek metrů od jejich
domovů. Obě obce zůstávají posledním ostrůvkem života v pusté
krajině zničené těžbou. Zanedlouho možná lidé zmizí i odsud.
Důvodem je snaha důlních společností prolomit limity těžby uhlí v oblasti. Mnoho obyvatel se s tím však nehodlá smířit a jasně to
dávají najevo. Rypadlo je však dvojsečná zbraň. Když jede, bere
lidem střechy nad hlavou, ale když se zastaví, bere jim práci. A to si
dobře uvědomují někteří místní, které doly živí. A na jejich
názoru nic nezmění ani fakt, že nad zásobami hnědého uhlí leží i jejich domek. Když Horní Jiřetín a Černice padnou, zůstane jediným
památníkem starých časů zámek Jezeří, který se tyčí na
nedalekém kopci. Navštěvovaná památka se však může bez lidí
změnit ve zchátralou zříceninu. Rozrytá zem ho může úplně
odříznout od okolního světa.
Češi pobývající v zahraničí si musí dávat větší pozor při
placení kartou, než jsou zvyklí z domova. Jak píše Právo, hrozí jim
totiž větší nebezpečí, že se stanou obětí podvodníků, kteří
jim z účtů odčerpají peníze. Česko prý dokonce eviduje desetkrát
méně útoků na bankomaty a podvodných transakcí, než je evropský
průměr. Podle odborníků je to dáno tím, že český trh je příliš
malý a všechny větší české banky zavedly vůči zneužití
odolnější čipovou technologii. V zahraničí ale můžou mít
restaurace nebo obchody platební terminály, které takovou ochranou
nedisponují.
Foto: czechtourism.cz
Karlovy Vary nechtějí, aby v návrhu na zápis západočeského
lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO byla zanesena ochrana celého
karlovarského lázeňského území. Dalším dvěma městům
lázeňského trojúhelníku, Mariánským Lázním a Františkovým
Lázním, ochrana městských center jako celku nevadí a souhlasí s ní.
Podle některých odborníků může být postoj Karlových Varů
negativním signálem orgánům UNESCO, píše deník Právo v regionální
příloze. Karlovarskému magistrátu by stačilo dostat pod ochranu UNESCO
jen kolonády, městské divadlo a Císařské lázně. Primátor Werner
Hauptmann uvedl, že lázeňské území je příliš rozsáhlé a jeho
ochrana jako celku by omezila rozvojové aktivity ve všech směrech
činnosti podnikatelských subjektů.
Mezinárodními vlaky Českých drah cestovalo loni o téměř půl
milionů cestujících méně než rok předtím, a to necelé dva miliony
lidí. To je zhruba dvacetiprocentní propad. Podle prvních údajů však
tržby v mezinárodní přepravě rostly přibližně o deset procent.
Informuje o tom deník E15. Podle mluvčího drah Petra Šťáhlavského
výsledky příznivě ovlivnil vývoj kurzu koruny a odlišné typy
jízdného, které zahraniční klientela využívá. Klesající počty
cestujících souvisejí především s výpadkem turistů ze zámoří,
Američanů, ale i Japonců a Korejců, kteří pro cesty mezi evropskými
metropolemi využívají železniční dopravu. Jejich úbytek se drahám
podařilo částečně vykompenzovat větším zájmem ze strany českých
cestovatelů.
V době krize přibývá případů šikany v práci, nejčastěji ze
strany šéfů k podřízeným. Podle Mladé fronty Dnes si lidé toho
nechají více líbit, protože se bojí o místo. Někteří však najdou
odvahu a s firmou se rozhodnou bojovat. Podle loňského výzkumu
společnosti STEM/MARK se za poslední dva roky zvedl počet případů
šikany na pracovišti o jedenáct procent a některou z forem neférového
chování ze strany kolegů nebo šéfů tak na vlastní kůži zažívá
čtvrtina lidí. Ještě v roce 2007 studie naznačovaly, že něco
takového zažilo jen 15 procent zaměstnanců.
Stejná věc, stejný výrobce, ale v našich kamenných obchodech až o polovinu dražší než v okolních zemích a na internetu. Taková je
podle zjištění Práva praxe u věcí, bez nichž se neobejdete při
péči o malé dítě. Jak zjistilo Právo, rodičům se vyplatí
internetové on-line aukce a mini bazary specializované na děti a nebo
velké nákupy na Slovensku, v Polsku a Německu. V tamních obchodech
bývají třeba výživa pro kojence, sušené mléko a volně prodejné
léky či značkové oblečení až o dvě třetiny levnější.
Firmy si za leden přes datové schránky poslaly jen 17 faktur. Start
nové služby - posílání elektronických faktur mezi firmami - se
nepovedl. Podle Hospodářských novin si službu aktivovalo jen 101 firem
a 1980 si v systému povolilo příjem e-faktur. Některé firmy ale
systém zavádět nechtějí, protože by jim náklady neušetřil, spíše
zkomplikoval práci. Museli by mít dva systémy fakturace vedle sebe.
Elektronická faktura je sice levnější než doporučený dopis, ale
dražší než klasický. Mnohé firmy říkají, že služba by měla
smysl, kdyby byla levnější. Řada firem navíc o této možnosti neví.
Zatímco e-faktury na firmy moc nezabraly, komunikace s úřady přes
datové schránky zažívá v posledních týdnech doslova boom. Denně
jich systémem projde 85 až 95 tisíc a čísla rychle narůstají.
Bezdomovci dostanou v Brně meníčka, uvádí Lidové noviny. To, co
běžní zákazníci nesnědli, poputuje z vybraných hospod do Armády
spásy. První restaurace v Brně se už připojily k plánu radnice na
pomoc potřebným. Každé odpoledne předají neprodané porce a umožní
je rozdat lidem bez střechy nad hlavou. A to i přes riziko, že si do
fronty půjde stoupnout člověk, který v až tak tíživé situaci není.
K záměru se zatím přihlásilo šest restaurací ze zhruba čtyř
desítek, které magistrát oslovil. S iniciativou přišel majitel dvou
brněnských provozoven Richard Hošek, který žil v Německu a tam je to
běžná věc. Zatím není jasné, kolik porcí jídla se tak podaří
získat. Podle odhadů zůstává v kuchyních restaurací kolem deseti
neprodaných jídel denně.
Dráhy šetří. Místo vyhřáté čekárny čeká na cestující
studený peron. Podle Mladé fronty Dnes je právě zkrácení otevírací
doby čekáren jedním z čerstvých úsporných opatření. Dráhy tvrdí,
že jejich opatření nikomu neublíží a že vycházejí z počtu
cestujících, kteří v určitou dobu čekárnu využívají. Přesto na
zastávce v Kladně v šest večer čeká dvacet lidí, kteří by
čekárnu pohodlně zaplnili. Problém je v tom, že když skončí
pracovní doba pokladní, nemá čekárnu kdo hlídat. Stejné je to i v
jiných zastávkách v celém Česku. V poslední době navíc takových
případů rychle přibývá. Dráhy se brání, že kdyby lidé čekárny
neničili, nebylo by je třeba zamykat.
