Přehled tisku

0:00
/
0:00

Irské ano lisabonské smlouvě a postoj prezidenta Václava Klause k dokumentu, který má reformovat Evropskou unii - to je hlavní téma českých deníků.

Podle Lidových novin nastala hvězdná chvíle českého prezidenta, jeho argumentům teď budou naslouchat všichni od New Yorku po Moskvu. "Teď nebude mluvit jako výstřední zástupce malé zemičky, jako ten, koho si nějaká parta pozvala, aby popřel globální oteplování, ale jako ten, koho všichni berou zcela vážně, komu odezírají ze rtů." Na to, jestli český prezident smlouvu nakonec podepíše nebo ne, by opatrný člověk nevsadil, míní deník a dodává, že na to, že si Václav Klaus svou hvězdnou chvíli užije, můžete vsadit výplatu.

Podle Hospodářských novin si Václav Klaus bude užívat roli rebela, o kterém mluví politikové v Evropě i zámoří a o nic jiného mu vlastně nejde, protože těžko může doufat, že by Ústavní soud na druhý pokus smlouvu odmítl a dal mu tím prostor pro vzdorování českému parlamentu i vůli 27 zemí Evropské unie. "Lisabonská smlouva není výhra není pohroma. Je to kompromis pro fungování celku, který má pětkrát více členů než při svém vzniku. Chce-li unie fungovat jako globální velmoc, bez nových pravidel to zkrátka nepůjde," uvádějí Hospodářské noviny.

Foto: ČTK
Komentář Mladé fronty Dnes upozorňuje na to, že evropští politici a euroúředníci léta opakují, že pozorně naslouchají hlasu občanů svých zemí. Pokud se však v některém státě EU voliči vyjádří proti zájmům bruselské byrokratické mašinérie, jsou tak dlouho názorově znásilňováni, až "dobrovolně" změní své rozhodnutí, píše autor a předpovídá, že další obětí názorového znásilnění Evropou teď bude prezident Klaus. Některé argumenty tvrdící, že český prezident brání vůli 500 milionů Evropanů jsou podle komentátora lživé. Pokud by se hlasovalo v referendech ve všech zemích EU, je jasné, že v některých by lisabonská smlouva neprošla. A to je hlas části evropské veřejnosti, který by měl být respektován.

Jiný komentář Mladé fronty Dnes uvádí, že evropské země, které byly v historii ochotny bránit svou suverenitu neskonale hrdinněji něž Češi, neprotestují. Názor zarytých protievropanů, v jejichž čele Klaus stojí je v absolutní menšině. Český prezident může být prorokem volajícím na poušti a Evropa je možná bájným obrovským netvorem, za jakého ji považuje. Jenže prorokování nepatří k ústavním právům prezidenta. "Klaus teď buď podepíše a zpronevěří se sám sobě, nebo nepodepíše a zpronevěří se duchu ústavy," soudí komentátor.


Eduard Janota  (vlevo) a Jan Fischer,  foto: ČTK
Deník Právo se vrací k názorům ministra financí Eduarda Janoty, který se "několikrát dopustil hříšné myšlenky", že normální daň z příjmů je progresivní a ne tzv. rovná. V diskusním pořadu České televize prodával tento svůj názor velice opatrně jako názor technokrata. Narazil ale na nevrlé vrčení ze strany exministra Miroslava Kalouska, zatímco jiný jeho předchůdce v čele resortu financí Bohuslav Sobotka problém odsunul do povolebního času. "Tak zas nevím. Je rovná daň opravdu zvěrstvo, jak naznačuje technokrat Janota, anebo je to věc politického názoru," ptá se komentář deníku Právo.


Foto: Radio Prague International
Mladá fronta Dnes informuje o tom, že česká diplomacie se chystá zrušit generální konzulát v Montrealu, prý jako reakci na to, že Kanada před časem zavedla víza pro české občany. Deník se odvolává na diplomatické zdroje. "Zrušení úřadu v Montrealu, přestože to má ve své kompetenci ministr zahraničí, projedná brzy Fischerova vláda."Český ministr zahraničí Jan Kohout se zatím ke zrušení generálního konzulátu nechce vyjadřovat, nicméně připouští, že zrušení některých úřadů se skutečně připravuje. Kromě Montrealu mají být ještě zrušeny ambasády v angolské Luandě a zibabwském Harare, píše deník.


"Dětské ozdravovny už nelákají," píší Lidové noviny. Počet klientů totiž těmto zařízením stále klesá, přestože pobyty platí zdravotní pojišťovny. Před dvaceti lety bylo v zemi ozdravoven třikrát více a byly plné. Dnes v celé republice zbývá devět ozdravoven a bývají poloprázdné. Ředitelka jedné z nich vidí šance na záchranu zařízení ve jedině ve větší propagaci mezi lékaři. Zájem o ozdravovny nemají ani rodiče dětí, odrazují je délka pobytu (třítýdenní), vzdálenost dítěte od domova nebo finanční náklady. Řada dětí se navíc díky rozvoji medicíny úspěšně léčí i doma. Lékaři nicméně upozorňují, že pro mnoho dětí je změna prostředí zásadně důležitá pro zlepšení zdravotního stavu.