Přehled tisku

0:00
/
0:00

Odpouštění poplatků v krajských nemocnicích a lékárnách připravilo krajské pokladny do července o více než 218 milionů korun, dočítáme se v Hospodářských novinách.

Odpouštění poplatků v krajských nemocnicích a lékárnách připravilo krajské pokladny do července o více než 218 milionů korun, dočítáme se v Hospodářských novinách. Podle průzkumu listu využívají možnosti neplatit v krajských zdravotnických zařízeních zhruba dvě třetiny pacientů, mezi kraji jsou ale velké rozdíly, nejvíce lidí -až 95 procent - si nechává poplatek proplatit ve středních Čechách, naopak ve Zlínském kraji využívá této možnosti jen čtvrtina pacientů, v Plzeňském pak téměř 30 procent lidí. Rozdíl ale podle deníku netkví v přístupu pacientů, ale v systému vracení peněz, který kraj zavedl. Platí tedy, že čím složitější systém tím méně pacientů jej využívá. Nejvíce peněz dal ze své pokladny Středočeský kraj - 44 milionů korun.


Leo Pavlát,  foto: ČTK
České deníky zaujala výstava věnovaná životu a dílu rabiho Löwa, která byla zahájena na Pražském hradě. Ředitel židovského muzea v Praze Leo Pavlát v Mladé frontě Dnes píše, že nejvýznamnější židovská osobnost, která kdy v Čechách a na Moravě žila, zůstává ve stínu pověsti o golemovi, umělé bytosti, kterou měl rabi Löw, známý v židovském světě pod akronymem Maharal, vytvořit. Rabi Löw nám i dnes může nabídnout inspiraci: "Propojoval vědění s mravní autoritou a organizačním talentem, svou vážnost nezískával ostrakizací jiných, odsuzováním, intrikami. Těžko si představit lepší definici politického vůdce." A co se onoho bájného golema týče, rabi Löw a jeho společenství by nejspíše takového pomocníka jen uvítalo: sedm let před svou smrtí museli Židé čelit v Praze hrozbě vypovězení, několik měsíců dokonce rabi Löw strávil ve vězení. "Nebylo to nic proti vražedné nenávisti, kterou židovské společenství zažilo více než 300 let po Maharalově smrti. Maharal si byl vědom lidské zášti. Obracel se proti ní poznáním, věděním, zbožností, přijetím řádu bytí. A i tím je dnes s námi," míní v Mladé frontě Dnes Leo Pavlát.


Foto: ČTK
Také ve středu se tisk věnuje pobytu rumunských Romů, kteří zde několik dní čekali na uzdravení svého příbuzného. Mladík ale v pondělí zemřel a Romové si jeho tělo odvezli zpět domů. Deník Právo píše, že dokud rumunští občané tábořili na českých lukách, chovaly se státní instituce jako rybičky v akváriu. S čestnou výjimkou ministra Michaela Kocába, který překvapivě vyřkl tu rozumnou větu, že když mají na drahá auta a prsteny, mají i na kemp. Po smrti mladíka nabídl finanční pomoc i pražský magistrát. Komentátor míní, že každá veřejná koruna, věnovaná na tento smutný účel, by vzbudila ještě smutnější emoce v té části národa, v níž vládne spíše závist než tolerance. "Ty koruny z magistrátu by nebyl populismus, ale holý nerozum."


Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Tisk se také vrací k dovolené předsedy ODS Mirka Topolánka v Itálii. Mladá fronta Dnes uvádí, že kompromitující videa podle všeho natáčel bývalý důstojník tajné služby Petr Bakeš a připomíná, že Bakeš státní službu opustil po skandálu v hotelu Savoy, kdy z hotelových kamer vynesl nahrávku schůzky hradního kancléře Jiřího Weigla s lobbistou Miroslavem Šloufem, kteří se tam sešli krátce před prezidentskou volbou.

"Mirek Topolánek se v posledních letech ´nebezpečně´ často objevuje ve společnosti finančníků z česko-slovenské skupiny J&T," píší ve svém komentáři Hospodářské noviny a uvádějí, že "na přátelství mezi byznysmeny a politiky není nic špatného. "O těchto vztazích je dobré vědět a pečlivě sledovat, jak politici ve prospěch svých přátel rozhodují. Už brzy budeme mít příležitost prověřit čistotu toskánského výletu. J&T a firmy s ní spojené se zajímají o dva obří obchody, které bude mít na stole příští vláda: prodej pražského letiště a velkou ekologickou zakázkou.


Zdroj: Lidové noviny,  5.8.2009
Vzpomínáte, co se nosilo v osmdesátých letech? Nový seriál Lidových novin, který připomíná módu a styl posledního desetiletí komunistické totality se tentokrát zaměřuje na specifický a tehdy velice oblíbený účes, na trvalou. Připomíná, jak se dostala trvalá do módy, že její oblíbenosti napomáhalo i to, jak byla dostupná a za pomoci natáček a přípravku si ženy mohly udělat účes plný vln i doma. "A ještě tu máme jednu zvláště pikantní kapitolku tohoto podivuhodného módního jevu a tou je mužská trvalá, která se stala nejoblíbenější zejména mezi řadami jedinců s prořídlou kšticí. Kolik roztomilých čertíků se nám to tenkrát vyrojilo!"