Bývalí politici a intelektuálové z několika zemí střední a východní Evropy napsali otevřený dopis americkému prezidentovi Baracku Obamovi, ve kterém vyjádřili obavy z vlivu Ruska a z opomíjení jejich regionu ze strany Washingtonu, píší Lidové noviny.
Bývalí politici a intelektuálové z několika zemí střední a východní Evropy napsali otevřený dopis americkému prezidentovi Baracku Obamovi, ve kterém vyjádřili obavy z vlivu Ruska a z opomíjení jejich regionu ze strany Washingtonu, píší Lidové noviny. "Naše naděje, že se vztahy s Ruskem zlepší a že Moskva konečně uzná naši suverenitu a nezávislost poté, co jsme se stali členy NATO a Evropské unie, se nenaplnily," cituje list z otevřeného dopisu. Jeho autoři vyjádřili přesvědčení, že úplné zřeknutí se plánované výstavby částí amerického protiraketového štítu v Česku a Polsku by mohlo podkopat věrohodnost USA v regionu. USA by podle dopisu měly ujistit Evropany, že se chtějí i nadále zajímat o jejich kontinent. "Od konce studené války uplynulo 20 let a my vidíme, že zabývat se zeměmi střední a východní Evropy již není jádrem americké zahraniční politiky. Obamova administrativa si stanovila své priority a o náš region se přestala téměř zajímat," tvrdí autoři textu z ČR, Polska, Maďarska, Estonska, Bulharska a dalších nových členských států EU. Za Česko kromě Havla podepsali otevřený dopis podle českého listu také bývalý šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg či bývalý místopředseda vlády Alexandr Vondra.
Foto: ČTK
...tady máte přes držku. Tímto výrokem ze Švejka stojí za to uvést trapné "odvetné kroky" Česka proti Kanadě, jež rozhodla o zavedení víz, píše v deníku Právo europoslanec Richard Falbr. Pohádky o tom, že Evropská unie ze solidarity s námi zavede víza pro Kanaďany, zůstanou podle něj pohádkami. Proč vlastně Romové jezdí do Kanady? Zčásti proto, že je tam posílají romští lichváři, kterým nejsou schopni splatit dluhy, a kromě toho proto, že se atmosféra v naší zemi stává pro ně těžko snesitelnou, píše Richard Falbr a ptá se: Co na to oficiální česká místa? Odpovídá si rovněž otázkami: Pokusil se někdo navrhnout Kanaďanům: "Pojďme spolu o tom jednat?" Vypravil se někdo do Kanady? Česko jako země v Evropské unii značně neoblíbená těžko mohlo čekat projev solidarity, píše europoslanec Richard Falbr v deníku Právo k českým očekáváním, že unie automaticky zavede víza pro Kanaďany.
David Rath
Středočeský hejtman David Rath si zvolil kontroverzního Filipa Bušinu za svého spolupracovníka, protože ten mu ještě před krajskými volbami dodával důležité informace o středočeských nemocnicích. David Rath v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že mu tak pomohl při převzetí kraje. Filipa Bušinu spolu s dalšími lidmi policie podezřívá z rozsáhlých daňových úniků. "On měl pro mě celou řadu klíčových údajů o tom, co se v nemocnicích připravuje, jak se to připravuje, v jaké je to fázi a jak kraj na to pod vedením Bendla (bývalého hejtmana) shání finance. Tyto informace byly klíčové pro možné převzetí kraje,"řekl listu David Rath. Nový středočeský hejtman hned po svém nástupu do funkce udělal v krajském zdravotnictví personální čistku - odvolal ředitele pěti nemocnic a jejich novým šéfům doporučil Bušinu jako investičního náměstka, píší Hospodářské noviny.
Prodeje soukromých firem Česká národní banka příliš nesleduje, ale kvůli jednomu teď zpozorněla - na prodej je totiž Česká mincovna. Tato firma kromě pamětních medailí razí veškeré české mince od koruny po padesátikorunu a centrální banka je jejím nejvýznamnějším zákazníkem. Na jejích tržbách se podílí z jedné třetiny. Přestože tendr na nového majitele jablonecké mincovny je teprve v běhu, jedním z favoritů je polský distributor mincí Inwestycje Alternatywne Profit. Firma s obratem 23 milionů eur chce totiž rozšířit své pole působnosti i do oblasti ražení mincí, a akvizice České mincovny by pro to byla ideální, uvádějí Hospodářské noviny. Česká mincovna, která byla dlouho součástí koncernu Jablonex Group, se teď mění na samostatnou akciovou společnost, aby byl její prodej jednodušší. "Chtěli bychom, aby mincovnu převzal někdo se zkušenostmi z oboru," uvedl ředitel mincovny Jan Vízek. Proto také společnost Patria Finance oslovila s nabídkou hlavně mincovny v Evropské unii a také v Kanadě a USA a další subjekty z oboru.
"Topím se v dluzích, žádám bankrot" - hlásí podle Mladé fronty Dnes stále víc Čechů. Až do letošního ledna podávalo soudům návrh na oddlužení, tedy vyhlášení osobního bankrotu, zhruba 80 až 120 lidí měsíčně. Pak začal jejich počet měsíc po měsíci prudce růst, v poslední době i kvůli ekonomické krizi. V červnu už podle informací listu žádalo o oddlužení 388 lidí. A někdy jsou to prý neuvěřitelné případy. Třeba žena, která má příjem necelých 9 a půl tisíce korun a musí za různé půjčky splácet přes 11 tisíc měsíčně, uvádí Mladá fronta Dnes.
O cestovní pasy s otisky prstů je podle deníku Právo v létě větší zájem. Potvrzují to pracovníci obecních úřadů, které nové cestovní doklady vydávají. Žádají o ně prý i lidé, kteří mají starší doklad ještě v platnosti. Nové pasy si často pořizují pro cestu do Spojených států. Úředníci ale připouštějí, že doba vyřízení žádost se kvůli snímání otisků prstů mírně prodloužila. Přestože jde o technologicky vyspělé zařízení, nemusí se vždy sejmutí otisku podařit. Komplikace může nastat třeba v případě, kdy žadatel má zlomenou ruku, upozorňuje deník Právo.
Sehnat praktického zubaře v Česku je stále těžší, upozorňují Lidové noviny. Kdo hledá, tomu se nabízí jediné vodítko - seznam volných lékařů na webu stomatologické komory. Odkazují na něj i zdravotní pojišťovny. List ale zjistil, že řada lékařů z tohoto seznamu ve skutečnosti nové pacienty nepřijímá, ale neodhlásila se. Podle lékaře České stomatologické komory Jiřího Pekárka bude ještě hůř. Pacienti si prý musí zvykat, že budou na ošetření čekat delší dobu. A přibude také zubních lékařů, kteří začnou pracovat bez smluv s pojišťovnami. U nich pak budou lidé platit ze svého. Úbytku zubních lékařů u nás podle Jiřího Pekárka dlouhodobě nezabrání ani to, že nově stačí zubaři ke vzdělání pět let místo dosavadních šesti, píší Lidové noviny.
Ze statistik vyplývá, že manželství s větším věkovým rozdílem mezi partnery má vyšší pravděpodobnost, že skončí rozvodem, píše Mladá fronta Dnes s odvoláním na rozsáhlý průzkum australských vědců. Ti zjistili, že pokud je muž o devět nebo více let starší než jeho vyvolená, svazek se dostane do problémů mnohem pravděpodobněji než u věkově bližších partnerů. Výzkum také potvrdil platnost "babské poučky", že manželství lépe klape, pokud je muž starší než žena. A pokud se muž v Austrálii ožení před 25. rokem života, je pravděpodobnost rozpadu vztahu vysoká. V případě Česka, kde zkrachuje téměř každé druhé manželství, bylo dlouho oním rizikovým věkem pro muže 20 let - kdo se ženil mladší, rozváděl se častěji, píše Mladá fronta Dnes.
