Zdroj: Hospodářské noviny, 13.7.2009Zdroj: Hospodářské noviny, 13.7.2009 Hospodářské noviny se vracejí k případu bývalého manažera středočeských krajských nemocnic Filipa Bušiny, který byl do minulého týdne jedním z nejbližších spolupracovníků hejtmana Davida Ratha.

Bušina, nyní obviněn ze stamilionových daňových úniků, podle novin připravil systém, jak ovládnout veřejné peníze, když kontroloval celý řetěz zadávání veřejných zakázek, a to nejen pro Středočeský kraj. Zakázky totiž pro státní správu připravuje Bušinou ovládaná firma, která ve výběrových řízeních vybrala jinou jeho firmu pro realizaci zakázek za téměř půl miliardy korun. Bušina sice Hospodářským novinám říká, že obě firmy prodal předtím, než šel do státní správy a nevidí žádný střet zájmů. Komu je prodal, ale nechce říct a není vyloučeno, že v pozadí obou firem je i nadále. V obou totiž stále sedí jeho přátelé a společníci z jiných firem, konstatují noviny.

 

Pod titulkem 'Esenbák se chystá do čela ČT' Lidové noviny píší, že televizní rada na středečním jednání podle všeho nezvolí nikoho z pětice kandidátů na post generálního ředitele. V takovém případě by se se vlády nad televizí ujal provozní ředitel Vladimír Karmazín, který před listopadem 1989 působil v policejním Sboru národní bezpečnosti, jedné z opor komunistického režimu, a navíc byl členem komunistické strany. Navíc nikdo netuší, jak dlouho Karmazín v čele zůstane. Další volba šéfa ČT by totiž podle informací Lidových novin měla proběhnout až po říjnových volbách do sněmovny. V kuloárech se prý spekuluje o tom, že kvůli politickým tlakům a dohodě Ivana Langera z ODS s Jaroslavem Tvrdíkem z ČSSD je dosavadní generální ředitel České televize Jiří Janeček takzvaně „odepsaný" a dostal nabídky na působení na vedoucích postech v jiných institucích.

Lidové noviny citují také slova předsedy Rady České televize Jiřího Baumruka, že ani žádný další z petice finalistů nemá velké naděje na zvolení. Pokud ve středu opravdu nebude nikdo zvolen, může se naplnit scénář politické dohody občanských a sociálních demokratů, o kterém se hovoří několik měsíců, že by byla vyhlášena nová soutěž a do té by se mohl přihlásit i ředitel zpravodajství ČT Milan Fridrich, na kterém se obě velké strany shodnou, píší Lidové noviny.

 

O hlídce vědí motorkáři předem, píše Mladá fronta Dnes s odkazem na diskuse na internetové servery motorkářů. Podle nich se dá chování policistů snadno předvídat a když policisté dostanou úkol zaměřit se na motorkáře, je téměř jisté, kde se objeví. Na otázku, zda se nasazování hlídek na stále stejní místa nemíjí účinkem, odpovídá šéf dopravní policie Leoš Tržil, že nejde jen o represi, ale také o prevenci, dodává však: nemůžeme být všude. Dopravní policisté přitom na prázdniny připravili akci, která se zaměřuje i na motorkáře. Z jejich řad o loňských prázdninách byla pětina obětí dopravních nehod, když v červenci a srpnu zemřelo na českých silnicích 201 lidí, a z nich bylo 41 řidičů motocyklů nebo jejich spolujezdců, připomíná Mladá fronta Dnes.

 

Komentátor Práva Jiří Hanák připomíná protektorátního vládního vojska, jehož sedm tisíc mužů bylo vyzbrojeno jen puškami, pistolemi a šavlemi, a měli jen dva úkoly: stavět čestnou přehlídkovou rotu a formálně střežit státního prezidenta hříchu v Lánech. „Mám dojem, že dnešní čeští politici mění Armádu České republiky v takové vládní vojsko. Systematicky ji totiž odzbrojují," píše autor a konstatuje, že armáda už dávno nemá dělostřelectvo, tanky se udržují v olejové konzervě, nejistý je osud letectva až vyprší smlouva o pronájmu gripenů.

Podle komentátora armádě pomalu zbývají jen dva úkoly: stavět přehlídkovou rotu a střežit pana prezidenta. Připomíná ale, že lesk české vojenské pověsti dodávají svými výkony zahraniční misionáři. Hlídají vzdušný prostor nad pobaltskými spojenci, bojují a budují v Afghánistánu a v Kosovu hlídají klid. Avšak i o jejich osudu vedou se ve Sněmovně spory, píše komentátor Práva. Uvažuje o možnostech mnohem užší spolupráce specializovaných jednotek spojenců, které by až společně tvořily kompletní armádu, považuje za příliš dalekou cestu. A než se ta nenaplní, je podle autora odzbrojování Armády ČR v nejlepším případě nezodpovědným dobrodružstvím.

 

Pražský zástupce ODS v Poslanecké sněmovně Daniel Rovan má odměny za členství v dozorčí radě, i když nesmí, píší Hospodářské noviny. Díky působení v dozorčí radě státní České pošty si loni přivydělal 140 tisíc korun. Podle zákona o střetu zájmů přitom poslanec odměnu za členství v orgánech státních podniků dostávat nesmí. Politik se však hájí slovy: "Já tam ale nejsem z pozice poslance, mě nominoval bývalý ministr vnitra, ne sněmovna." Podle Hospodářských novin to ale právníci vidí jinak. Rovan porušuje zákon a peníze, které vyděl v České poště, by měl vrátit státu, domnívají se právníci, zatímco mluvčí České pošty novinám sdělila, že podnik podrobí situaci důkladné právní analýze. Poslanec však na tom, že dostává statisícové prémie, nic špatného nevidí, konstatují Hospodářské noviny a citují Rovanova slova: "Tohle přece není o tom, jestli jsem poslanec. To je o nějakých příležitostech a možnostech."

 

Pod titulkem 'Fischer chce lobbisty zbavit vlivu' deník Právo píše, že premiér Jan Fischer se rozhodl k nečekanému kroku: své ministry i celou vládu chce uchránit před pokušením bezhlavě měnit šéfy různých státních organizací a firem, třeba na možný nátlak politiků či různých lobbistů na ně napojených. Právě politické strany podle deníku totiž často využívají těchto organizací k tomu, aby do jejich čela uklidily své členy nebo spřízněné manažery.

Fischer zřejmě v obavách z podobné situace předložil vládě dokument, podle kterého by šéfové a další vedoucí pracovníci státních firem a organizací v působnosti ministerstev i vlády měli být odvoláváni na základě zcela jasných objektivních kritérií. Každý ministr byl pak byl povinen v předstihu vládě zdůvodnit, proč toho kterého šéfa hodlá vyměnit, informuje Právo před pondělním jednáním vlády, která by se měla zabývat tímto návrhem svého předsedy. „Není přitom vyloučeno, že Fischer svým nápadem riskuje nelibost politiků, díky nimž se stal dočasně jedním z nejvyšších ústavních činitelů v zemi a kteří kalkulují s tím, že jako úředník se nebude jejich návrhům vzpírat," dodává k tématu deník.