Přehled tisku

0:00
/
0:00

Hospodářské noviny upozorňují, že Kanada může opět zavést pro české občany víza. Podle premiéra Jana Fischera vede země javorového listu s českými úřady jednání o znovuzavedení vízové povinnosti, kvůli velkému počtu romských žadatelů o azyl.

Hospodářské noviny upozorňují, že Kanada může opět zavést pro české občany víza. Podle premiéra Jana Fischera vede země javorového listu s českými úřady jednání o znovuzavedení vízové povinnosti, kvůli velkému počtu romských žadatelů o azyl. Od letošního ledna do dubna přiletělo z ČR do Kanady 1077 Romů. Loni jich bylo 853 a azylové domy už jsou plné. Tři ze čtyř získají status uprchlíka kvůli útokům neonacistů a diskriminaci. Kanadský ministr pro přistěhovalectví Jason Kenney údajně informoval české ministry, že naši občané budou potřebovat víza už od 7. července, píší Hospodářské noviny.


Foto: Evropská komise
Deník Právo se zamýšlí nad tím, co dali Češi za půl roku EU. České půlroční předsednictví podle něj pozitivně přispělo k částečnému setření hranic mezi "my" a "oni", tedy mezi ČR a samotnou EU. Všímá si také ostrého lednového startu, kdy expremiér Topolánek při plynové krizi pendloval mezi Moskvou a Kyjevem. Jeho snaha nakonec úspěšná nebyla, jednání dokončila Evropská komise, ale Topolánek k obnově dodávek plynu výrazně přispěl. Právo naopak nešetří kritikou při hodnocení, jak řešilo české předsednictví světovou hospodářskou krizi a izraelský vojenský zásah v Gaze. Protikrizové kroky navrhovat kvůli své protiregulační ideologii nedokázalo. A na rozdíl od většiny států EU stálo jednostranně za Izraelem, věrné svým bushovským postojům, které ale Obama už začal překonávat. Uprostřed českého předsednictví se také přepřahalo. Podle deníku Právo zůstane sporem, zda a jak to ČR poškodilo.


Bohuslav Sobotka
Lidové noviny komentují nejasnosti kolem bytu, který si loni v Praze za sedm milionů pořídil místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. S informací přišel časopis Týden. Pozastavil se nad tím, jak si mohl Sobotka, který v životě nevydělával mimo politiku, takovou sumu našetřit. Vycházel přitom z přiznání příjmů, která poskytl sám poslanec a exministr financí. Týden došel k tomu, že Sobotka musel zneužívat poslanecké náhrady, které zákonodárci v Česku považují za samozřejmou a nezdaněnou součást svého příjmu. Místopředseda ČSSD se teď zlobí, konstatují Lidové noviny. Popírá informace Týdne a vše prý vysvětlí v tiskové zprávě. Nejhloupější přitom je argument, jakým chtěl zpochybnit své vlastní údaje: redaktoři jej prý kontaktovali pouze krátce a formálně. To, že nejpopulárnější prominent odpovídá na formální otázky jen irelevantně, je ale podle Lidových novin také informace.


Zdroj: Evropská komise
Deník Právo informuje, že Lisabonská smlouva je slučitelná s německou ústavou. Nemůže však vstoupit v platnost, dokud nebude posíleno postavení německého parlamentu při rozhodování o evropských záležitostech. Tento verdikt vynesli v úterý ústavní soudci v Karlsruhe. Obě parlamentní komory, tedy Spolkový sněm a Spolková rada, se v návaznosti na rozsudek během několika minut dohodly, že proces ratifikace dokončí ještě do zářijových voleb. Za těmito termíny se skrývá snaha zakončit ratifikační proces ještě před britskými volbami a opakovaným irským referendem. K silnějšímu spolurozhodování se připojila i ČR, kde ústavní soud také prohlásil Lisabonskou smlouvu za slučitelnou s českou ústavou. Parlament schválil tzv. vázaný mandát, který zajišťuje, že vláda nebude moci v budoucnu převádět na EU další pravomoci bez souhlasu poslanců a senátorů. Ratifikace však v ČR stále vázne na prezidentu Václavu Klausovi, který nechce smlouvu podepsat před irským referendem a vyřešením další stížnosti českých senátorů k ústavnímu soudu. Hospodářské noviny se vyjadřují ke stejnému tématu na stránce určené názorům a komentářům. Pozastavují se nad malou překážkou ke konečné ratifikaci Lisabonské smlouvy. Postavil jí německý Ústavní soud, který vyslyšel poslance CSU Petera Gauweillera ze strany "Die Linke", tedy Levice a několik jeho dalších kolegů, kteří se na soudce obrátili s výhradami ke zdánlivému omezování suverenity německého státu. Ústavní soud posoudil přípustnost žalob a uznal ji v několika případech. Ostatní podněty však odvrhl. S okamžitou reakcí přispěchala německá kancléřka Angela Merkelová, která hodinu po konci prezentace rozsudků vyjádřila své uspokojení nad úspěchem Lisabonské smlouvy, píší Hospodářské noviny.


Lidové noviny si všímají, že česká ekonomika se dál propadá. Stále ještě jedeme z kopce a dna jsme dosud nedosáhli. Právě těmito slovy popisuje realitu českého hospodářství většina analytiků. Podle nich by se ve druhém čtvrtletí mohl HDP propadnout až o 5,5 %. Tyto nelichotivé informace podporují i nejnovější data ČSÚ o propadu průmyslové výroby za květen. Ta v ČR v květnu meziročně klesla o 21,7 %, což byl po očištění o pracovní dny letos druhý nejslabší výsledek. O mnoho lépe na tom nebyly ani nové zakázky firem. Ty se propadly o 27,6 %. Pokles průmyslové výroby se již 8 měsíců v řadě negativně odráží ve vývoji HDP. Za letošní první čtvrtletí se meziročně propadl o 3,4 %, doplňují Lidové noviny.

To Hospodářské noviny poukazují na posilování české měny. Koruna je nejtvrdší od letošního ledna. V úterý se kurz k euru na okamžik vyšplhal až na 25,83 koruny, což je pro českou měnu nejlepší letošní výsledek. Podle ekonomů však posilování neodpovídá tomu, v jaké kondici je české hospodářství, a koruna by měla opět oslabit. Mnoho lidí také rychle vyráží do směnáren, aby si vyměnili eura na dovolenou dřív, než bude pozdě. V některých směnárnách se tvoří fronty nebo je dokonce nedostatek eur, uzavírají Hospodářské noviny.


Foto: ČTK
Většina deníků se na titulních stranách věnuje pádu airbusu, který v úterý zmizel se 153 lidmi na palubě ve vodách Indického oceánu. Mladé frontě Dnes hovoří o tragickém déja vu, ale na druhé straně i o zázraku, neboť katastrofu přežilo jedno dítě. Jedná se o 14 letou dívku, která je podle agentury AFP už v pořádku v nemocnici. Mezitím záchranáři vylovili už několik těl a trosky letadla linky IY 626, které směřovalo z Jemenu na souostroví Komory. Pro mnohé cestující začala cesta už v Paříži a tak si letiště Charles de Gaulle zopakovalo smutné scény z 1. června, kdy se sem sbíhali pozůstalí po cestujících z letadla mířícího z Rio de Janeira právě do francouzské metropole, které se zřítilo do Atlantiku. Tehdy zahynulo všech 228 cestujících dodává Mladá fronta Dnes. V Hospodářských novinách se k tomuto tématu vyjadřuje současný šéf ČSA Radomír Lašák. Podle něj nebudou mít dvě nehody airbusů, které přišli v relativně krátkém časovém úseku, vliv na nákup nových modelů letadel v jednotlivých aerolinkách. Lašák zmiňuje, že na případnou změnu chování při nákupech by měla vliv pouze sériová nehodovost. HN doplňují, že nehody nejsou tím, co hýbe výrobou civilních letadel. Větší vliv mají vlády, cenové politiky a nové modely. Podle analytika společnosti Cyrus Jana Procházky svou roli sehrává i rivalita Evropy a Ameriky. "Evropský" airbus má přímluvu u evropských politiků a stejné nepsané výhody si na druhé straně Atlantiku užívá boeing, míní Procházka.


Deník Právo hovoří o evropském selhání českých politiků. Ti místo úspěšného vedení Unie, předvedli v uplynulém půlroce příběh kocourkovských tahanic, ideologické přiboudlosti a zmatků. Není to jen problém té či oné politické strany, toho či onoho vůdce. Vyjevil se nedostatek celé české politické třídy. Lidé, kteří si dlouhá léta šli po krku, nedokázali odložit tento "bohulibý" zvyk ani ve chvíli, kdy se od nich chtělo, aby šli po výsledcích. ODS může házet vinu na ČSSD, která vládu sejmula v nejnevhodnější okamžik, a soc. dem. jí to vrací. Nic to nezmění na faktu, že Češi nedokázali Unii zajistit stabilní vedení. Z hesel, s nimiž šlo Česko do vedení Unie, se tak rychle stávaly fráze. Koho mohla zajímat "Evropa bez bariér" v době, kdy by všichni kolem sebe nejraději postavili plot proti dorážející krizi? Kdo mohl věřit tomu, že ČR usiluje o posílení pozice EU ve světě, když třeba na Blízkém východě to vypadalo, že zájmy Unie jdou stranou, jakmile dojde na zájmy Izraele? Výsledek je nepřehlédnutelný: čeští vůdcové a hlavní politické síly si společně vystavili špatné vysvědčení před celou Evropou, píše Právo.