Přehled tisku
Martin Bursík (vlevo) a Václav Havel, foto: ČTK
Deníky si všímají, že exprezident Václav Havel podpořil před
eurovolbami Stranu zelených (SZ). Komentátor Práva píše:
"Exprezident jen potvrdil, že patří k menšině. A nejen ve vztahu
k průmyslovým zónám. Nějak se nepřipomíná, že zelení, kteří ze
své podstaty mají být odpůrci militarismu, přivinuli na hruď
člověka, který aktivně podpořil Bushovo dobrodružství v Iráku a stejně, jako nyní prosí za zelené, žádal o instalaci amerického
radaru v Brdech. Bursík a ostatní to musí vědět. Důležité pro ně
však bude především to, zda menšina, která se ještě teď nechá
pozitivně ovlivnit podporou od Václava Havla, bude větší než pět
procent.
Václav Klaus, foto: ČTK
Předseda ODS a bývalý premiér Mirek Topolánek se ve vyjádření pro
Mladou frontu Dnes ostře ohradil proti tvrzení prezidenta Václava
Klause, podle něhož žádná jiná vláda nikdy nepodléhala tolik
lobbistickým zájmům jako bývalý Topolánkův kabinet. Topolánek
vyjádřil nad Klausem lítost a vyjmenoval několik podnikatelů, kteří
měli být spřízněni s Klausem, když byl v 90. letech ministerským
předsedou. Mladá fronta Dnes píše, že například Jan Souček, který
podnikal ve sklárnách, v době Klausova vládnutí snadno dostával
úvěry od polostátní banky IPB. S byznysmenem ve sportovním marketingu
a sponzorem ODS Peterem Kovarčíkem strávil Klaus dovolenou a poslední
šéf předlistopadové mládežnické organizace SSM a lobbista Martin
Ulčák se pohyboval kolem privatizace uhelných firem. To, že žádná
jiná vláda prý nikdy nepodléhala tolik lobbistickým zájmům jako
Topolánkova, řekl Klaus v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny.
Prezident patří ke kritikům směřování ODS pod Topolánkovým
vedením. Podle něj strana ztrácí svůj pravicový charakter, jaký prý
měla, když ji v 90. letech Klaus zakládal a mnoho let vedl.
Hospodářské noviny komentují odklad přijetí eura. Autorka
komentáře připomíná, že Česká republika bude moci přijmout
společnou evropskou měnu, až srazí schodek veřejných financí pod
tři procenta HDP, což se jí v příštích letech kvůli ekonomické
krizi těžko podaří. Přirozený odklad nám ale podle ní dává
prostor na pečlivé pozorování eura v těžkém testu. "Dostali
jsme příležitost rozhodnout se lépe než před krizí. Extrémní
situace vždy odkryjí silné stránky i slabiny," upozorňuje.
"Chápeme, jak je pro vývozce, kteří táhnou českou ekonomiku v nejisté době, důležitá stabilní měna. Pro euronadšence i euroskeptiky je ale teď nejvýhodnější zapomenout na zbrklá
rozhodnutí a sledovat, jak euro obstojí," píše list.
Foto: ČTK
Téměř 50 milionů korun stálo policii od začátku letošního roku
zajištění mítinků a pochodů krajně pravicové Dělnické strany.
Podle Lidových novin uvedená částka vyplývá z množství nasazených
mužů, techniky a počtu jednotlivých akcí, kterých bylo od ledna
celkem 16. Zákroky na podobných akcích musí policie dělat ze zákona
zdarma, přitom v jiných případech je její asistence placenou službou.
Dělnická strana si tak našla funkční propagační model. Kamkoli
přijde, čeká ji skupina anarchistů a pozornost médií je jistá.
Tímto způsobem se extremisté přibližují k úspěchu ve volbách -
seberou-li dostatek protestních hlasů, odměna ve formě státního
příspěvku je nemine a budou mít o to lepší pozici do podzimních
parlamentních voleb. Ignorování problém neřeší, naopak. Za
popularitu Dělnické strany jsou odpovědni především ti, kteří u nás dlouhá léta vládli bez jakéhokoli zájmu o menšiny, píší
Lidové noviny.
Česko-slovenská skupina J&T, jeden z nejdravějších investorů na českém trhu, podle Hospodářských novin radikálně zeštíhluje. Zbavuje se nejen aktiv v průmyslu a energetice, ale na prodej nabízí i své hotely, nemovitosti a také turistický byznys v Tatrách. Na Slovensku firma nabízí ke koupi také svůj zdravotnický byznys. Na konci odtučňovací kúry má z dnešní obří a všestranně zaměřené skupiny zůstat jen její finanční část - J&T Finance Group. Zaštíhlovací kúru urychlila krize. Skupina v minulých letech prudce rostla, podle partnera skupiny J&T Patrika Tkáče "kupovala vše, co jí přišlo pod ruku". Dnes má vysoké dluhy, což se v krizi stává handicapem.
Jiří Čunek
Policie se podle deníku Právo znovu zabývá případem údajně
podezřelého a prý nevýhodného prodeje obecních bytů ve Vsetíně,
který se týká tamního bývalého starosty a nynějšího šéfa
lidovců Jiřího Čunka. Policie sice loni v listopadu případ odložila
s tím, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, ale dozorový
státní zástupce z Frýdku-Místku její rozhodnutí zrušil a v kauze
nařídil nové prověřování. Podle Práva policie prověřuje
podezření pro trestný čin porušování povinnosti při správě
cizího majetku. List píše, že Čunek je přesvědčený, že policie se
přímo jeho osobou už nezabývá. Současně deníku řekl, že je rád,
že se věc vyjasní, a šetření policie prý ukáže, že vedení
radnice korupci nepřipustilo. Jiří Čunek byl podezřelý, že jako
vsetínský starosta prodal nadpoloviční podíl ve společnosti
Vsetínské byty za podhodnocenou cenu.
Ministryně školství Miroslava Kopicová si myslí, že vysoké školy
se neobejdou bez školného, zápisného nebo jiné formy soukromých
příspěvků. Jak uvedla v rozhovoru pro Lidové noviny, jedna skupina
odborníků má ze školného strach, protože říká, že je to
otevření Pandořiny skříňky, a nevěří, že se nebude v budoucnosti
zvyšovat. Druhá skupina podle ministryně souhlasí s tím, že je třeba
dostat nebo přinést soukromé zdroje do vysokého školství. Kopicová
očekává problémy s penězi pro vysoké školy už při projednávání
návrhu státního rozpočtu na příští rok. Chce se zasadit o to, aby
pokračovala příprava reformy vysokého školství a aby se podařilo
připravit systém půjček pro studenty.
Studenti gymnázia uspěli v Americe mezi 1500 soutěžícími. Vyhráli s robotem z Merkura, píše Mladá fronta Dnes. Maturanti z gymnázia v Litomyšli použili součásti stavebnice Merkur ke stavbě robota, který
na dálku umí sbírat malé předměty a natáčet to kamerou. Podle
mladých konstruktérů může být použitelný například pro manipulaci
s výbušninami nebo jinými nebezpečnými předměty. Mohl by také
pomáhat lidem s tělesným postižením. Studenti tak se svým vynálezem
vyhráli minulý týden v americké Nevadě první místo v konstrukční
soutěži. Unikátní je, že gymnazisté použili vlastní konstrukční
prvky a sami napsali program, podle kterého robot funguje. Jejich práci
posuzovalo téměř devět stovek hodnotitelů, kteří nakonec robota
zvolili za nejlepší počin v konstruování.





