Přehled tisku
Co v Evropě funguje, jsou podle komentátora Lidových novin jakési
regionální zóny solidarity, jaké zafungovaly při výpadku dodávek
plynu. Záchranné balíčky pro Lotyšsko a Estonsko zase daly dohromady
unie, Mezinárodní měnový fond a sousední země, mezi nimi v případě
Lotyšska i Česká republika. Zdá se to být praktičtější model
chování než velké institucionální skoky tipu lisabonské smlouvy,
jaké preferují nejslyšitelnější a nejviditelnější propagátoři
evropské integrace, píše list.
Proces s Miladou Horákovou
Pražský městský soud nevyhoví žádosti bývalé dělnické
prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové o odklad jejího šestiletého
trestu za podíl na justiční vraždě političky Milady Horákové a dalších tří mužů. Informuje o tom deník Právo. O tom, zda je
schopná trest absolvovat, rozhodnou až vězeňští lékaři.
Brožová-Polednová si proti rozhodnutí může podat stížnost.
"Rozhodl jsem tak, že se nepovoluje žádost o odklad, a už jsem na
to telefonicky připravil také obhájce. Zítřejšího dne tomu dám
formální ráz v podobě usnesení, a to poté rozešleme paní
Polednové, jejímu obhájci a státnímu zastupitelství," řekl v pondělí deníku Právo soudce Petr Braun. Pokud odsouzená podá proti
rozhodnutí stížnost, bude o ní rozhodovat pražský vrchní soud. Dokud
nerozhodne, zůstane žena na svobodě. Sedmaosmdesátiletá právnička,
která je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných
procesů z 50. let., doložila lékařskými zprávami, že má vážné
problémy se zrakem, cukrovkou, špatnou srážlivostí krve a pohyblivostí. Vrchní soud počátkem září loňského roku poslal
Brožovou-Polednovou na šest let do vězení. Bývalé prokurátorce tak
snížil nepravomocný osmiletý trest městského soudu. V její prospěch
podala vloni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně
Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji
neomilostní, připomíná deník Právo.
Hejtmani testují sílu státu, myslí si komentátor Hospodářských
novin. I tak lze vnímat fakt, že kraje ve svých nemocnicích a lékárnách hradí zdravotní poplatky za pacienty, píše list. Pokud
tedy krajská nemocnice stanovené sumy od pacientů nevybírá, porušuje
zákon. A jestliže tak činí na základě usnesení kraje, jenž platí
za pacienty, tak se samospráva ocitá v jasném rozporu se zákonem,
uvádí list. David Rath se zaštiťuje lidem a tvrdí, že největším
arbitrem je rozhodnutí voličů, kteří dali mandát ČSSD, aby naplnila
volební slib, píše deník. Žádný volební slib ale nemůže být
podle komentátora listu povýšen nad existující zákon. Vláda by
neměla váhat se zvednutím rukavice, kterou jí hejtmani hodili do
tváře. V souboji před soudem bude mít slušné šance, uzavírají
Hospodářské noviny.
Komentátor Lidových novin píše, že se politici chovají, jako by zhroucení zdravotního či důchodového systému nemohlo nastat. Bylo by báječné, kdyby ODS, která se dosud jeví jako nejusilovnější obhájce poplatků, vrátila oranžovým úder. Předvolební populismus ale nepochybně ovládne i pravici, která se ráda vyhne tomu, aby voličům říkala nepříjemné pravdy, takže z toho nic nebude, uvádí deník. Občanští demokraté by mohli z poplatků udělat téma celostátních voleb. Do roka a půl bude totiž možné konkrétně vyčíslit, nakolik je systém krajských vratek nákladný a nehospodárný a nakolik poplatky přiměly, či nepřiměly pacienty k sebeomezování, uvádějí Lidové noviny.
Tři přihlášky na střední školy většině studentů nepomohou,
stojí v jednom z titulků deníku Právo. Zájemci o studium na střední
školy mohou letos nově podávat tři přihlášky. Jenže například
studentům, kteří se hlásí na gymnázia, budou tři přihlášky k ničemu. Většina gymnázií totiž vyhlašuje pouze dva termíny
zkoušek, a to dvacátého druhého a dvacátého čtvrtého dubna. Tedy v termínu, kdy probíhají testy společnosti Scio, se kterými školy
spolupracují. Uchazeči o přijetí tak přijímačky na třech školách
nestihnou. Mluvčí společnosti Scio Bohumil Kartous listu řekl, že za
problém může ministerstvo školství, které novelu nedomyslelo. A ředitelé středních škol dodávají, že tři přihlášky na jednoho
studenta jim přinesou nemalé administrativní potíže. Parlament
rozšířil přihlášky po protestech rodičů, kteří byli nespokojeni s jedinou přihláškou. To prý omezovalo svobodu rozhodování budoucích
studentů, vysvětluje deník Právo.
Hospodářské noviny si všimly, že česká soukromá gymnázia lákají na další novinku - kromě velkého výběru cizích jazyků to je mezinárodní maturita, kterou uznávají všechny prestižní zahraniční vysoké školy. První českou školou, která dostala certifikát na mezinárodní maturitu, je soukromé osmileté gymnázium Open Gate v Babicích nedaleko Prahy. Certifikát, který uděluje mezinárodní organizace v Ženevě, mají na světě jen dvě tisícovky škol. V Česku jí doposud nabízely jen mezinárodní soukromé školy. Získat certifikát ale není pro školu levné. Musí zaplatit lektory a desítky tisíc korun ročně za licenci. Státní školy si proto certifikát dovolit nemohou, píší Hospodářské noviny.
Schwarzenberský palác v Praze
Souboj dědičky hlubocké větve Schwarzenbergů Alžběty Pezoldové s Národní Galerií o budovu Schwarzenbergského paláce směřuje do
dalšího finále. Ve čtvrtek rozhodne Městský soud v Praze o určovací
žalobě, informuje deník Právo. V předchozích restitučních sporech
Alžběta Pezoldová neuspěla. Jde o jednu z určovacích žalob, kterými
se Alžběta Pezoldová domáhá mnohamiliardového rodinného majetku.
Restituentka byla ve sporech po léta neúspěšná, začátkem ledna ale
Ústavní soud zrušil výroky nižších soudů a vrátil jí rodinnou
hrobku Schwarzenbergů u Třeboně. Jestli bude Alžběta Pezoldová
výrokem Ústavního soudu argumentovat i v dalším jednání, její
právníci neprozradili, uvádí deník Právo.
Lidové noviny se věnují tématu tříděného odpadu. Obyvatelé Česka
se už sice naučili třídit odpad, ale ten pak nemá kdo zpracovávat.
Lidé odpad vytřídí, odpadové firmy odvezou, ale vytříděnou surovinu
nikdo nekoupí. Ekonomická krize totiž zasáhla i obchod s druhotnými
surovinami. Český trh má zatím největší problém se starým
papírem. Cena smíšeného papíru se za loňský rok snížila až o sto
procent. Sběrny přestaly papír vykupovat, v některých případech si
dokonce nechávají za zlikvidování papíru platit. Podobně špatná
situace je i na trhu s plasty. Jeho ceny klesly až o sedmdesát procent.
Problém se dotýká celé Evropy a začíná zasahovat i do hospodaření
měst v Česku, upozorňují Lidové noviny.
Foto: www.topolanek.cz
Mladá fronta Dnes láká na unikátní výstavu dvaceti sedmi evropských
řádů na Pražském hradě. Například Řád slona je pro Dány něco
jako pro Čechy korunovační klenoty. Má obrovskou cenu a souhlas s jeho
cestou do Prahy musela podepsat osobně dánská královna Margareta II.
Řád slona ale není jediný, který bude v Hrzánském paláci na
Hradčanech k vidění. Výstava Krása evropské faleristiky představuje
řády všech členských zemí Evropské unie. Vyznamenání jsou na
jednom místě a pohromadě vystaveny vůbec poprvé. Výstavní panely pak
představí i další slavné řády, například habsburské Zlaté rouno
nebo anglický Podvazkový řád. Na výstavě nebudou chybět ani dva
nejvyšší české řády, Řád bílého lva a Řád Tomáše Garrigua
Masaryka, uzavírá Mladá fronta Dnes.





