Přehled tisku

Mirek Topolánek, foto: ČTK Předvolební řež mezi kandidáty na šéfa ODS Mirkem Topolánkem a Pavlem Bémem vstoupila do další fáze, píše deník Právo a pokračuje: Na začátku bylo Topolánkovo varování, že pokud si prosincový kongres zvolí do čela Béma, čeká ODS propad na 15 procent volebních preferencí a závislost na ČSSD. Bém mu jeho výpad vrátil a přirovnal ho k Milouši Jakešovi. To když reagoval na Topolánkův článek v Hospodářských novinách, kde napsal, že nechce ODS "zakrněnou do podoby doktrinářské strany orientované na tvrdé jádro svých voličů", která by byla "národovecká a eurofobní". Uštědřil tím poliček jak Pavlu Bémovi, tak prezidentu Václavu Klausovi, kteří nabádají, aby se ODS vrátila k "modrým kořenům" a jsou známí svou skepsí vůči Evropské unii, píše deník Právo. Na to Pavel Bém v tomto listu opáčil, že je to "demagogie hodná Milouše Jakeše". Nelíbí se mu také, že Mirek Topolánek na jednu stranu varuje před ČSSD a na druhé jedná s Jiřím Paroubkem o tom, že by se šéf ČSSD mohl stát předsedou Poslanecké sněmovny, uvádí deník Právo.

Podle premiéra Mirka Topolánka má Česká republika jen dvě možnosti: buď přijmout lisabonskou smlouvu, nebo se znovu stát vazalem Moskvy. V komentáři, který zveřejnila Mladá fronta Dnes, Topolánek uvádí, že svůj podpis pod smlouvou nestáhne a že věří, že se její ratifikaci podaří uskutečnit. Podle předsedy občanských demokratů budí v jeho straně smlouva rozporuplné reakce, ale tak je to s přístupem k Evropské unii od samého začátku. Na rozdíl od jiných stran totiž nepřijímá české členství nekriticky, ale pečlivě váží přínosy a náklady. "Kritizujeme řadu politik EU, ale je lepší v ní být než stát mimo," uvádí Topolánek s tím, že unie je prostor pravidel, s nimiž nemusíme vždy souhlasit, ale která tomuto prostoru po staletích nestability dodávají pevný řád a jistotu. EU stejně jako NATO by mohla být hrází velmocenským ambicím Moskvy. "A je daleko lepší, kdybych měl reagovat na slova prezidenta Klause, políbit se s německou kancléřkou než se objímat s ruským medvědem," podotýká Mirek Topolánek. Ve svém komentáři Topolánek připomíná, že podobné rozhodnutí jako on u lisabonské smlouvy musel udělat kdysi také Václav Klaus při podpisu asociační dohody s EU a přes všechny výhrady se nám jeho tehdejší rozhodnutí vyplatilo. Ztratili jsme část své suverenity, ale získali přístup na společný trh a členství v prostoru svobody, bezpečí a integrity. EU dokáže také jednat minimálně jako rovný s rovným s Ruskem, píše předseda ODS v Mladé frontě Dnes.

Pavel Bém, foto: ČTK Debata o modrých kořenech podle komentátora Hospodářských novin odhalila především argumentační prázdnotu pražského primátora Pavla Béma. Stále víc se prý také vyjasňuje, že spíš než o souboj předsedy ODS Topolánka s Bémem půjde o čelní střet premiéra s prezidentem. Ve hře nebude nic menšího než osud lisabonské smlouvy a další směr zahraniční politiky našeho státu, míní autor. Premiér se podle něj obává otevřeného střetu s Klausem o lisabonskou smlouvu. Přesto by měl předseda ODS kongres postavit před otázku, zda ji má strana v parlamentu podpořit. A říci si tak o mandát ke schválení dokumentu, z něhož se už stal klausovský trn ve stále podebranější patě ODS. Z hlediska taktiky při střetu s prezidentem, jehož odpor k EU má v ODS hodně příznivců, jde o riskantní tah. Bojem při zdi však ještě nikdo s Klausem nevyhrál, uzavírají Hospodářské noviny.

Premiér Mirek Topolánek svým komentářem ve středečních Hospodářských novinách de facto obvinil Pavla Béma a Václava Klause, že kopou za zájmy Kremlu, píše autor článku v Lidových novinách. To je mimořádně silné obvinění, které by Bém ani Klaus neměli nechat bez odpovědi. Minimálně pro ODS je totiž extrémně důležité vyjasňování postojů a priorit jejích klíčových představitelů. Pražský primátor se ale do hlubší debaty nepouští. Ve svém prohlášení prý nedokázal ani vysvětlit, co je součástí jeho programu. V takové situaci je tedy alarmující, že ODS nedokáže kromě Béma vygenerovat jiného kandidáta na post předsedy ODS, tvrdí Lidové noviny.

Foto: ČTK Čeští politici nesou podle autora článku v Mladé frontě Dnes velký díl viny na pondělní akci extremistů v Litvínově. Neudělali prý totiž nic, aby se podobná situace nestala. Nyní by se proto měli vrátit k problémům praktického života občanů. Místní politici v Litvínově a v dalších stovkách kritických míst musí důsledně a důrazně vyžadovat pořádek a trestat každého, kdo se s tím neumí smířit. Politici "nahoře" jim v tom mají pomoci změnou zákonů, je-li to zapotřebí, myslí si komentátor. Svou akceschopnost si prý může vláda otestovat při hlasování, jestli navrhne soudu zákaz Dělnické strany. Zákonná podmínka, že její "program ohrožuje veřejný pořádek", byla v pondělí v Janově beze zbytku naplněna, uzavírá Mladá fronta Dnes.

Autor komentáře v deníku Právo přirovnává ministra zdravotnictví Tomáše Julínka k alchymistovi Seldivojovi, který se v dílně Jakuba Krčína z Jelčan pokoušel přeměnit břidlici v ryzí zlato. Stejně urputně pokouší se přeměnit apetit privatizátorů číhajících na miliardy ze zdravotního pojištění ve věrohodnou, čili uvěřitelnou reformu českého zdravotnictví, píše autor. "Jádro pudla" je prý v boji o politické přežití. Také proto je těžké odhadnout, kolik lidoveckých a zelených poslanců dojde k závěru, že Julínkovi plány jsou pro ně cestou do pekel, píše komentátor deníku Právo.

Komunistická tajná policie zřídila v polovině 60. let speciální útvar s názvem Vlast pověřený fyzickou likvidací zrádců režimu. Komunisté a tajná policie se tak chtěli zbavit především těch lidí, kterým se podařilo utéct za hranice tehdejšího Československa. Na seznamu největších nepřátel figurovala také jména bratří Mašínů. S odvolání na historiky o tom informuje Mladá fronta Dnes. Oběťmi ale měli být i bývalí pracovníci StB, kteří přeběhli k západním tajným službám a předali jim důležité informace. Na seznamu se tak ocitl i vojenský přidělenec v USA František Tišler, který z Československa utekl v roce 1959. Speciální útvar, který měl obrovské pravomoci a stál na samém vrcholu komunistické rozvědky, skončil svoji činnost na přelomu let 1967 a 1968. Žádnou z plánovaných vražd nakonec neuskutečnil. Podle historiků však je možné, že provedl několik menších cvičných akcí, které zatím čekají na odhalení. "Do služby zvláštního určení byli vybíráni tehdejší nejlepší kádři tajné policie a byla to nejtajnější část rozvědky," řekl Mladé frontě Dnes ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček, který s odhalením vystoupil na čtvrteční konferenci věnované sovětské tajné službě KGB.

Od příštího školního roku začnou studenti v Česku skládat nové maturitní zkoušky z češtiny, které už nebudou v dubnu začínat písemnou slohovou prací z českého jazyka. První zkouška, kterou maturanti v roce 2010 složí, bude v květnu ústní. V červnu bude následovat písemná část zkoušky z češtiny a navíc didaktický test. Informují o tom Lidové noviny. "Většina učitelů si stěžuje, že druhé pololetí pro maturanty de facto končí někdy v březnu či v dubnu. Pak už začínají vlastně maturity a výuka. Proto se to nyní obrátí," řekl František Brož z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), který má přípravu zkoušky z českého jazyka na starosti. Při ústní zkoušce si student bude nově losovat ze seznamu dvaceti literárních děl, které si sám vybral. Každý žák bude mít tedy jiný seznam, ovšem složený pouze z literatury, kterou určí jeho učitel češtiny. Při písemné zkoušce napíše student slohovou práci, kterou budou nově posuzovat dva hodnotitelé. Poté bude následovat didaktický test. Maturant v něm prokáže, zda rozumí textu a zda s ním umí pracovat. "Tento test má postihnout všechny klíčové součásti jazykových dovedností. Je to nejobjektivnější měřítko," řekla Lidovým novinám mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.