Přehled tisku

Cyril Svoboda Komentáře středečních deníků se neshodují v tom, jaký význam bude mít text lidoveckého ministra Cyrila Svobody nazvaný Diskuse o budoucnosti, v němž Svoboda navrhuje změny v KDU-ČSL. Text zveřejnil na internetových stránkách strany a měl by podle něj otevřít debatu o budoucnosti KDU-ČSL. Mezi novinkami, s nimiž přichází, je otevření stranických primárek i pro nestraníky a změna názvu strany. Podle komentátora Lidových novin Svoboda předvádí, že je schopným politikem, protože nekritizuje jen předsedu strany Jiřího Čunka, ale nepřímo přiznává svůj vlastní podíl na situaci. "Ještě jedna věc je sympatická, i ve straně se říkalo, že do podzimních voleb nikdo nehne ani prstem a situace se začne ´řešit´ až teprve podle jejich výsledku. Je příjemné vědět, že nejsou všichni lidovci profesionální alibisté," napsal autor komentáře.

Komentátor Mladé fronty Dnes píše, že politický program lidové strany je jednoduchý - "být vždy u toho". "To pochopí každý volič, ale množství voličů, které takový program baví, je stále menší. Být v každé vládě je lidovecká vlastnost, která na jedné straně zajišťuje křesla, prebendy, pašalíky, kousíček světské moci. Na straně druhé tu moc ohrožuje. Politická nabídka lidovců není příliš lákavá," píše autor a dodává: "Svobodův návrh vyvolá ve straně spory. Co změnit? Možná však nejde o změnu, nýbrž jen o to, co bude napsáno na náhrobku. Změny jistě přijdou, ale nemusí to už být lidovci, kdo je bude dělat."

Radovan Karadžič, foto: ČTK K hlavním tématům českých deníků patří také zatčení bývalého vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče. Podle komentátora Hospodářských novin by účty ze spoluodpovědnosti za Karadžičovy činy měli skládat všichni ti, kteří se v Srbsku i jinde snaží sobě i druhým tvrdit, že o ničem nevěděli, nic netušili. "Do Karadžičových účtů patří vzpomínka na neschopnou Radu bezpečnosti OSN, která v Bosně vyhlásila ´bezpečné zóny´. (...) Politici na Západě i jinde se vymlouvali, že na Balkáně nejde zasáhnout. I ti nesou spoluodpovědnost za to, že válka v Bosně trvala dlouhé čtyři roky. Svými výmluvami klesali na Karadžičovu úroveň," píše autor.

Historik a odborník na balkánskou problematiku Jan Pelikán v článku v Právu píše, že zatčení Karadžiče opět na několik dní připoutá zájem médií k Balkánu, ale samo o sobě nepatří k událostem klíčového významu. "Ke společenské katarzi v této zemi a k uklidnění situace v Bosně a Hercegovině to nijak nepřispěje," napsal.

Stát v souvislosti s kauzou takzvaných lichtenštejnských kont zpřísnil dohled nad transakcemi odcházejícími z Česka na zahraniční účty. Píšou o tom Lidové noviny s odvoláním na informace Ústředního finančního a daňového ředitelství ministerstva financí. Na základě výsledků prvních kontrolních akcí úřady údajně mají dostatek důkazů proti několika subjektům, které do ciziny převáděly nezdaněné finanční prostředky. Další akce mají následovat na podzim. "Poté, co se skandál provalil, jsme si řekli, že nebudeme čekat se založenýma rukama a sami si zkusíme ověřit některé věci," řekl Jan Knížek, vrchní ředitel Ústředního finančního a daňového ředitelství ministerstva financí. Kvůli skandálu s ukradenými informacemi z lichtenštejnské banky LGT již padlo mnoho hlav vysoce postavených manažerů, a to zejména v sousedním Německu. Do Česka konkrétní informace o tajných kontech zatím nedorazily.

Ztrátového autobusového dopravce ČSAD Jablonec nad Nisou koupila společnost ČSAD Semily. Informuje o tom středeční Mladá fronta Dnes. Kupní cena je tajná, podle informací investora jde o částku v řádu desítek milionů korun. ČSAD Semily vlastní společnost ZVV Property Investment napojená na ruského podnikatele Vladimira Zubkova. "Naším cílem je být mezi čtyřmi největšími dopravci v Česku," uvedl zástupce ruského investora Jiří Vařil.

Horníci z uranových dolů nepřijdou podle Práva o dřívější důchody. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas z ODS pověřil Českou správu sociálního zabezpečení, aby odstranila tvrdosti zákona v některých případech. jedná se o horníky, kteří ztratili nárok na důchod v 55 letech jen proto, že předepsaných 2100 směn v podzemí stihli odpracovat v kratší lhůtě než je předepsaných deset let. Právo informoval Nečasův mluvčí Jiří Sezemský. Případ se týká několika desítek lidí. "Dotčení horníci mohou požádat přímo ČSSZ, která koncem září zahájí zpracování těchto žádostí," řekl Právu Sezemský. Právo píše, že vyřešením této věci Nečas vyhověl hromadné žádosti téměř 100 bývalých horníků z uranových dolů. Podle Sezemského se jedná o první konkrétní výsledek jednání s odbory o důchodové reformě a podmínkách práce a zdravotního stavu horníků.