Přehled tisku

Deník Právo komentuje majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi. Je v pořádku, že Topolánkova vláda chce církve odškodnit, ale výše odškodnění nemá v ničem oporu. Vlastimil Tlustý (ODS) a jeho kolegové mají pravdu, odškodňující částka 83 miliard korun plus hektary polností a lesů je naprosté hausnumerum, které nemá oporu v ničem, píše list. Topolánkovo kavalírské gesto nevyvolává podle deníku radost ani mezi "disciplinovanými" poslanci ODS. Obce, které nemohou nakládat s majetky vázanými na církevní restituce, by však podle Práva musely mít brýle mámení, aby nepochopily, že peníze, které jim přijdou do jedné kapsy, odejdou jim z kapsy druhé.

Jiří Paroubek Šéf ČSSD Jiří Paroubek (ČSSD) nabízí podle komentátora Lidových novin občanským demokratům obchod. Přistoupení na takové hokynářské pojetí politiky - na nabídnuté příměří vládě ze strany Jiřího Paroubka do 1. července 2009 - by Topolánkovi definitivně zlomilo vaz. "Paroubek by mohl pochopit, že nemá sílu na to, aby vládu svalil. Sází tedy na možnost, že se koalice zhroutí bez jeho přičinění. To není nijak nerealistické. Co však vypadá jako čistá fantasmagorie, je představa, že by Topolánek svou budoucnost svěřil právě do rukou pana Paroubka," píše list. Paroubek podle deníku spekuluje na pád vlády samospádem, Topolánek zase spekuluje na další odpadlíky uvnitř poslaneckého klubu ČSSD, zejména v otázce radaru.

Hospodářské noviny se zabývají návrhem novely zákona o střetu zájmů, který v úterý znovu schválila sněmovna. "K pocitům triumfu však sněmovní většina nemá důvod. Klausovo odmítnutí novely zákona o střetu zájmů totiž bylo na místě. Ne ani tak kvůli prezidentovým obavám z 'ohrožování soukromí', jako spíš kvůli zmizení paragrafů, jež by zaměřily protikorupční hledáčky i na blízké příbuzné politiků, píšou Hospodářské noviny. Podle komentátora jde však především o to, učinit z korupce riskantnější činnost než dosud. "K tomu ovšem příliš nepřispěje novela, kterou sněmovna, i navzdory Hradu, uvedla do života," uzavírá komentátor.

Miloš Zeman Práce na vzniku sdružení Přátel Miloše Zemana jsou v plném proudu, píše deník Právo. Sešlo se už přes 200 předběžných přihlášek. Právu se také podařilo získat návrh stanov, který obsahuje základní priority sdružení, jakési čtyři programové artikuly. Zemanovci chtějí kromě propagace názorů Miloše Zemana, například vrátit smysl politickému dialogu. Organizátoři chystají i žádost o registraci. Mluvčím sdružení je bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr, který koncem června zamíří na Vysočinu za Zemanem a budou pracovat na širším programovém prohlášení.

Lidové noviny komentují zprávu České národní banky (ČNB) o finanční stabilitě, která mimo jiné varovala, že nakupování nemovitostí s vidinou zisku z budoucího prodeje je už riskantní. Nově postavené domy a byty by mohly zasytit trh, a způsobit problémy developerským firmám. Problémy by se pak mohly přenést na banky a reálný růst ekonomiky by se mohl radikálně snížit. Deník centrální banku chválí, že je na tyto hrozby připravena a "na rozdíl od někdy přehnaně optimistických politiků" si je umí představit jako reálné.

Zavedení mýtného pro lehčí nákladní auta by mělo do roku 2017 přinést do státního rozpočtu 1 miliardu 360 milionů korun. Bude to ročně o necelých 200 milionů korun více, než se za auta s hmotností nad 3,5 tuny do 12 tun vybere v současnosti. Vyplývá to ze studie Fakulty dopravní ČVUT, o které píše Mladá fronta Dnes. Ministerstvo dopravy plánuje zavést mýtné pro malá nákladní auta od ledna příštího roku. Placení mýtného za lehčí nákladní auta už čeká jen na souhlas generálního ředitelství pro dopravu a energetiku při Evropské komisi. Podle centrálního registru vozidel jezdí v Česku mírně přes 100.000 aut s hmotností mezi 3,5 a 12 tunami. Mýtné se v Česku vybírá na všech dálnicích a rychlostních silnicích v délce asi 1000 kilometrů a na téměř 200 kilometrech silnic první třídy. Povinnosti platit podléhají kamiony o hmotnosti 12 tun a více.

Soukromá ženská věznice nejspíš vznikne nedaleko Hranic u Aše. Nápravné zařízení pro méně závažné delikty má přinést nejen zaměstnání pro šest desítek lidí, ale také chybějící pracovnice pro místní podniky. A navíc zřejmě před devastací zachrání chátrající bývalé sídlo pohraničníků. V regionálním vydání to uvádí Mladá fronta Dnes. Uvězněné ženy by měly nahradit především cizince, kteří o práci a hlavně o platech mají často nereálné představy," uvedl jeden z majitelů objektu Ludvík Grisník, který řídí v Hranicích firmu GR Electronic. Město už přemýšlelo o tom, že objekt vrátí státu. Pro průmyslovou výrobu nebyl totiž vhodný, protože se nachází na území zařazené v chráněné lokalitě evropského významu.

Při výstavbě třídírny České pošty v Ústí nad Labem se ztratilo 100 milionů korun. Jak píše Mladá fronta Dnes, znalci zjistili, že pro tuto částku neexistují přesvědčivé doklady, na co je vedení pobočky státní firmy použilo. Podle deníku navíc Ústečtí na stavbu za 600 milionů korun nevyhlásili výběrové řízení. Česká pošta začala stavět na severu Čech gigantickou budovu pro třídění zásilek v roce 2003. Dosud při její výstavbě utratila 320 milionů korun. Znalecký posudek o účelnosti vynakládání peněz na stavbu si pražská centrála firmy nechala vypracovat loni. Podle Mladé fronty Dnes peníze mohou chybět, protože zakázka byla nadhodnocená, nebo je někdo zpronevěřil či spáchal jiný podvod.

Děti a učitelé by měli být v úterý ostražitější. Jak píší Lidové noviny, v úterý hlásí školy nejčastěji úraz. Vyplývá to ze zprávy České školní inspekce. Loni to bylo více než 21 procent z celkového počtu 33 tisíc úrazů. Proč se děti zraní právě v úterý, inspektoři netuší. Hypotéz je však několik. Právě v úterý totiž bývá nejčastěji tělocvik. Důvody mohou být i psychologické. Den po pondělku se děti vzpamatují z uplynulého víkendu a jsou nejaktivnější. I měsíce mají svou úrazovou hitparádu. Nejčastěji se děti zraní v listopadu a březnu. Nejméně často v červnu.

Curych Městem s nejvyšší kvalitou života zůstává švýcarský Curych, druhá Vídeň si vyměnila své loňské třetí místo s dalším švýcarským městem Ženevou. Vyplývá to z výzkumu americké společnosti Mercer, o kterém informují Hospodářské noviny. Nejhůř se podle studie žije v Bagdádu. A jakou má pozici Praha? Nejlepší z východoevropských měst a proti loňsku si polepšila o dvě příčky na 71. místo. Žebříčku vévodí evropská města, zaujímají plnou polovinu v padesátce nejlepších. Do výzkumu bylo zařazeno 215 měst z celého světa. Studie se zaměřila na hodnocení 39 kategorií, například politického a ekonomického klimatu, veřejných služeb a dopravy, možností rekreace, bydlení nebo úrovně životního prostředí.