Přehled tisku

Jan Tamáš (vlevo) a Jan Bednář, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Aktivisté Jan Tamáš a Jan Bednář přerušili o pondělní půlnoci hladovku, kterou drželi od 13. května na protest proti záměru vybudovat v Česku americkou protiraketovou základnu. Na jejich protest naváže symbolická "řetězová hladovka", do které se zapojí někteří politici a další veřejně známí lidé.

Jan Tamáš  (vlevo) a Jan Bednář,  foto: ČTK
Aktivisté Jan Tamáš a Jan Bednář přerušili o pondělní půlnoci hladovku, kterou drželi od 13. května na protest proti záměru vybudovat v Česku americkou protiraketovou základnu. Na jejich protest naváže symbolická "řetězová hladovka", do které se zapojí někteří politici a další veřejně známí lidé. Podle komentátora Mladé fronty Dnes ale není jasné, jak hladovka souvisí s bezpečností politikou státu. Sociální demokraté prý ze sebe udělají komedianty, hladovka jim prospěje a navíc jich budou plné noviny, míní autor. Politická hladovka však potřebuje podmínky, aby měla smysl: nesvobodu, osobní nasazení života a velký ideál. Hladovým socialistům budou chybět všechny tři, píše Mladá fronta Dnes.

Hladovku aktivistů hnutí Ne základnám a vyjádření lidovecké ministryně obrany Vlasty Parkanové, že jejich způsob protestu je vydírání, hodnotí také komentátor deníku Právo. Hladovka prý není krajním řešením, tím je až právo na odpor, třeba i násilný. Tamáš a Bednář nelžou, mluví za sebe a snad i za ty, kdož s nimi v duchu nebo veřejně souhlasí. Parkanová a vláda mluví za Českou republiku. A to je lež, když většina společnosti je proti, uvádí autor.


Premiér a šéf občanských demokratů Mirek Topolánek v pondělí požádal novináře, aby nepsali, že poslanec ODS Vlastimil Tlustý prezentuje ODS. Neformálně už ho nepovažuje za stranického kolegu. Podle autora článku v Lidových novinách byl Tlustý "de facto vyobcován" ze strany. Tlustý by se prý měl vrátit tam, kde začínal, do KSČ, dnes do KSČM, píší Lidové noviny. Pokud chce pan Tlustý svou zásadovost a věrnost ideálům demonstrovat ještě silněji, nechť se připojí ke štafetové hladovce - festivalu kverulantů a jejich planých gest. Na faktu, že ministrem už byl a nebude, nic nezmění, míní list.


Hospodářské noviny si všímají zahájení privatizace Letiště Praha. Za stávající situace je vládě třeba doporučit, aby zvolila soutěž s co nejjednoduššími kritérii. Čím méně jich bude, tím méně bude pochybností (kterých i tak bude dost), míní komentář. Je též třeba prodávat rychle - v případě Telecomu se to osvědčilo - a zkrátit na minimum čas pro působení nejrůznějších lobbistů. Autor komentáře naznačuje, že by ministři také měli omezit styky se zájemci (to jsou skoro všichni) a je vyloučeno, aby si od nich nechali cokoli platit. To sice chápe i malé dítě, lze však důvodně pochybovat o tom, že to chápe celá vláda, uzavírá komentář Hospodářských novin.


Premiér Mirek Topolánek v článku v Hospodářských novinách komentuje příspěvek lidoveckého poslance Ludvíka Hovorky s názvem Zhoubná verze Julínkovy reformy. Podle premiéra buď Hovorka trpí stihomamem, nebo se zamiloval do Davida Ratha. Ludvík Hovorka se mýlí, když tvrdí, že chci fakultní nemocnice zbavit vlivu univerzit a zprivatizovat, píše v komentáři Mirek Topolánek.


Mzdy za první tři měsíce letošního roku vzrostly v Česku o deset procent. Mladá fronta Dnes ale upozorňuje na rizika, která s tímto jevem mohou nastat. Rychlý růst mezd totiž souvisí s nedostatkem pracovníků a firmy si je navzájem přetahují. Hlavní motivací jsou pak samozřejmě lepší peníze. Rychlé tempo růstu platů ale znepokojuje ekonomy. Podle nich by to mohlo vést ke zdražování nebo propouštění, protože firmy budou muset peníze vydané na platy navíc někde ušetřit.

Mzdám se věnují i Hospodářské noviny. Ty se zaměřily na výdělky českých lékařů, které rostou daleko rychleji než průměrné české platy. Někteří z lékařů si dnes přijdou i na sto tisíc korun měsíčně. Jde ale především o špičkové odborníky, kteří stojí v čele velkých oborů, především chirurgie, gynekologie nebo onkologie. Na slušné peníze si mohou přijít i lékaři ve fakultních nemocnicích. Aby však dosáhli na padesátitisícový plat, musí odsloužit desítky přesčasových hodin měsíčně, včetně jednoho víkendu a několika nočních směn. Letos si přilepšili také praktičtí lékaři, především díky regulačním poplatkům a vyšším platbám od pojišťoven. Hospodářské noviny dodávají, že i přes všechna tato čísla čeští lékaři stále odcházejí za prací do ciziny. Tam si totiž vydělají několikanásobně více než v našich nemocnicích.


Policie podle informací Mladé fronty Dnes zahájila rozsáhlé šetření v souvislosti s likvidací škod po loňském orkánu Kyrill. Existuje podezření, že některé firmy falšovaly faktury a nechaly si zaplatit za práci, kterou ve skutečnosti neodvedly. V té souvislosti policisté prověřují také finanční toky v Národním parku Šumava. V průběhu vyšetřování navíc neobvykle rychle opustil svoji funkci náměstek ředitele parku Libor Hošek, který měl klíčovou roli při likvidaci následků Kyrillu. Jeho odchod, který vysvětlil osobními důvody, zaskočil většinu jeho spolupracovníků, píše Mladá fronta Dnes.


Lidové noviny upozorňují na případ některých pěstounů, kteří se starají o děti z dětských domovů. Během péče o sirotky dostávají štědré příspěvky od státu. Při pohledu na důchod, který jim vyměřil, se ale nestačí divit. Pěstouni totiž vedle péče o svěřence nezvládají chodit do zaměstnání a výchova cizích dětí se na důchodu neodrazí. Výjimkou tak není penze necelé čtyři tisíce korun po deseti letech starostí o šest dětí z výchovných ústavů. Ministerstvo práce a sociálních věcí přiznává, že podobných případů není málo. Změny v systému ale nechystá, uvádějí Lidové noviny.


Nejeden řidič se při pohledu na ceny benzinu a nafty zamyslel nad změnou pohonu svého vozu. Deník Právo uvádí, že se v posledních letech zvyšuje poptávka po alternativních pohonech, jako je například zemní plyn. Zájem roste i o menší a úspornější automobily. Řidiči se tak snaží ušetřit za benzin a naftu, jejichž ceny jsou na rekordní úrovni. Řada lidí obviňuje z růstu cen pohonných hmot především pumpaře, kteří si podle nich chtějí zvýšit marže. Ty jsou ale podle listu na velmi nízké úrovni - zhruba jedné koruny na litr. Většina peněz, které u čerpací stanice zaplatíme, tak jde do státní kasy na spotřební dani a ropným společnostem, píše deník Právo.


Funkcionalistická vila Tugendhat v Brně se letos zřejmě opravy nedočká, upozorňují Hospodářské noviny. Jediná moderní česká stavba zapsaná na seznamu UNESCO přitom opravu nutně potřebuje - zatéká do ní a v havarijním stavu je i kanalizace. Pokud se nezačne letos, některé části domu už nebude možné rekonstruovat, protože další zimu nepřežijí. Například kovové rámy oken požírá koroze. Brno stále vyčkává na výrok antimonopolního úřadu, který rozhodne o výběrovém řízení na plán rekonstrukce z roku 2004. Tendr tehdy napadli neúspěšní kandidáti a věc skončila u soudu. Úřad by se měl vyjádřit během několika týdnů. Pokud se ale někdo opět odvolá, mohlo by se vše protáhnout až o tři měsíce. Další tři měsíce pak zabere výběrové řízení na firmu, která rekonstrukci provede. Hospodářské noviny dodávají, že další průtahy by mohly opravy oddálit dokonce až na konec roku 2009.