Přehled tisku

0:00
/
0:00

Deníky komentují mimo jiné návrh zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, který vláda doplnila o výpočet majetku, jehož se má týkat. Způsob, kterým vláda doložila, jak došla k výši majetku, který chce vracet či nahradit církvím, je podle poslance ODS Vlastimila Tlustého v rozporu s restitučními principy i zákony o oceňování.

Deníky komentují mimo jiné návrh zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, který vláda doplnila o výpočet majetku, jehož se má týkat. Způsob, kterým vláda doložila, jak došla k výši majetku, který chce vracet či nahradit církvím, je podle poslance ODS Vlastimila Tlustého v rozporu s restitučními principy i zákony o oceňování. Podle komentátora Lidových novin může "torpédování" zákona o restitucích vést k pádu vlády. Dalo se čekat, že poslanec Vlastimil Tlustý v televizní debatě odmítne výpočty, jimiž vláda doplnila zákon o vyrovnání s církvemi. Podle Tlustého se jeho výhrady ještě znásobily, protože církve dostaly v restitucích nadstandardní podmínky vzhledem k řadovým pracujícím, píše list. Tlustý a jeho dva kolegové vzápětí demonstrovali svou věrnost vládě tím, že ji v hlasování o důvěře nepotopili. Proč taky - pokud se ukáže, že sněmovna zásluhou poslanců ODS zablokuje všechny její zásadní návrhy, potopí se dřív nebo později sama od sebe, domnívá se komentátor. Zároveň podle by podle listu mohl vzít za své kontroverzní, ale potřebný zákon, a vláda, která je po dlouhé době schopná takové zákony předkládat, uzavírá deník.

Podle komentátora deníku Právo Tlustý triumfuje neúprosnou logikou. Proč se církvím nevrací majetek jako ostatním restituentům podle znaleckých ocenění a podle tabulkových cen? A proč jednoduše nevyužít zákona o půdě, který by stačilo novelizovat jedinou větou? Proč jsou zrovna církevní restituce spočítány v cenách tržních? ptá se s spolu s Tlustým komentátor. I slepý podle deníku Právo vidí, že církevní restituce a reforma zdravotnictví "patří do jednoho pytle". Proto ten Topolánkův spěch, proto ta Julínkova neurvalost, proto ta nedoložená hausnumera. ODS pomůže lidovcům nasypat do církví 270 miliard plus pozemky, KDU-ČSL se přestane vzpouzet a modrým zase pomůže pro jejich šíbry zprivatizovat každoročních 240 miliard ze zdravotního pojištění. Chystá se handl roku, nebo celého století? táže se komentátor.


Foto: Evropská komise
Hospodářské noviny komentují možný přechod Slovenska na euro. Podle ekonoma Raiffeisenbank Aleše Michla nemusíme Slovensku závidět, odlišnost názorů a nejistota má příčiny v tom, že proces měnové integrace nejde zatím kredibilně vyhodnotit. Euro je podle něj pro zemi risk. "Může vyjít, anebo nemusí s pravděpodobností 50:50," naznačil. To klíčové, sladěnost trendů v zemích střední Evropy a eurozóny a připravenost na fungování bez na míru ušité vlastní měnové politiky, zatím není průkazné, míní komentář.


Platové nůžky mezi průměrnou mzdou a odměnou pro manažery se v posledních letech v Česku mírně rozevřely. Příjmy bossů firem rostly za posledních sedm let rychleji než průměrná mzda. Nejvíce si manažeři přilepšují při přechodu do jiné firmy. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na údaje společnosti Trexima, která příjmy podle jednotlivých povolání sleduje. Zatímco střední mzda (tzv. mediánová) vzrostla mezi lety 2000 a 2007 o necelou polovinu, růst mezd u deseti procent nejlépe placených šéfů byl téměř 90procentní. Přestože v korunovém vyjádření vypadá tato změna ještě mnohem výrazněji, nepatří podle listu ředitelé mezi profese, kterým se zvyšuje mzda nejrychleji. "Jejich příjmy sice rostou, rozhodně však nedochází k takovým skoků jako třeba v oblasti informačních technologií, kde činí meziroční nárůst i 30 procent," upozornil Aleš Křížek, který šéfuje českému zastoupení personální agentury Robert Half International. Podle Lucie Teislerové z konzultantské společnosti Anderson Willlinger se obvyklý nárůst pohybuje mezi pěti a deseti procenty ročně. "Při přechodu do jiné firmy je zvýšení platu výraznější, ale stále je to méně než třeba v Polsku, kde se setkáváme i s požadavky na zdvojnásobení odměny,"řekla Teislerová. Naopak v Německu rostou manažerské platy ve srovnání s Českem pomaleji. "A navíc už téměř neexistují rozdíly mezi platy špičkových manažerů v Česku a západní Evropě," upozornila Teislerová. Podle listu se stále větší část odměny skládá z mimoplatových benefitů. "Kdyby se tyto bonusy vyplácely ve formě mzdy, jejich hodnota by byla zbytečně snižována daněmi", uvedl pro Mladou frontu Dnes Aleš Křížek.


V českých věznicích údajně funguje dobře organizovaná tajná síť neonacistů a skinheadů. Její členové jsou v kontaktu a mají podporu zvenčí. Na neonacistických koncertech se vybírají peníze, které jdou na jejich vězeňské účty či na placení právníků. Informují o tom Hospodářské noviny s tím, že mají k dispozici seznam členů organizace. Neonacisté si říkají Prisoners of war, tedy váleční zajatci. Podle svých představ bojovali ve válce "za záchranu bílé rasy". Třeba tím, že napadli a ubodali Roma, uvádí deník. Vězeňská síť má podle informací Hospodářských novin zhruba 25 členů, jejich seznam má list k dispozici. Většina z nich je ve vězení za násilné trestné činy s rasovým podtextem. Vězeňská služba o fungování neonacistické sítě neví a podle listu se i policie vyjadřuje neurčitě. "Nic mi to neříká, ale naši odborníci to možná znají,"řekl pro deník mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Pavel Hanták. Bezpečnostní orgány však zároveň připouštějí, že se do vězení extremistické materiály dostávají. Podle informací Hospodářských novin se v organizaci na podporu odsouzených extremistů angažují především Jiří Švehlík a bývalý policista Michal Kašpar. Švehlík, který se zúčastnil akce neonacistů v Praze, seznamy vězňů zveřejňuje a vybírá, koho na ně zařadit. "Mezi Prisoners of war řadíme všechny bílé lidi nežidovského původu, kteří jsou stíháni za činy, jež konali pro bílou rasu," píše se v dokumentu, který mají Hospodářské noviny k dispozici. Podle šéfa pankrácké věznice Petra Dohnala je podobná síť legální. Organizátoři dokonce chtějí v příštím roce založit občanské sdružení, píše list. Podle odborníků je však spolek Prisoners of war nebezpečný tím, že neonacisté a skinheadi neztrácejí kontakt s ostatními radikály.


Vicepremiér Jiří Čunek chce svým úředníkům prodat střechu nad hlavou, dočteme se v Mladé frontě Dnes. Secesní palác na Staroměstském náměstí, ve kterém léta sídlí ministerstvo pro místní rozvoj, vymění za novou budovu na okraji Prahy v místech, kde jsou "office parky". „Stěhovat bychom se mohli do dvou tří let," myslí si Jiří Čunek. Cena objektu se podle odhadu realitních makléřů může vyšplhat na stamiliony a možná až miliardu korun. Premiér Mirek Topolánek by v dnešním sídle Čunkových úředníků raději než kanceláře viděl luxusní hotel. Nové kanceláře by pak mohly vyrůst třeba na pražském Jižním Městě či v Nových Butovicích. Čunek se podle Mladé fronty Dnes svou iniciativou strefil do plánů premiéra, který už delší dobu mluví o vybudování nové vládní čtvrti.


Tisíce lidí u nás řídí auto, i když nikdy nesložily řidičské zkoušky, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Jen od začátku roku do konce března takových "černých jezdců" úřady evidují přes 3 tisíce. Některé přitom policisté chytili za volantem už po několikáté. Od řízení bez papírů je neodradila ani hrozba vězení, dodává deník.