Přehled tisku

Jan Šimsa, foto: čTK Případ bývalého brněnského disidenta a evangelického kněze Jana Šimsy, který byl před 30 lety odsouzen z politických důvodů, a nyní by proto měl být podle Ústavního soudu plně rehabilitován, skvěle ilustruje celonárodní debatu o vztahu k bratrům Mašínům, hrdinství i totalitní minulosti, píší v komentáři Lidové noviny. Ústavní soud v pondělí zrušil nedávný verdikt Nejvyššího soudu a vrátil mu případ Šimsy k novému projednání. Šimsu komunistická justice poslala do vězení za strkanici s příslušníkem Státní bezpečnosti při domovní prohlídce, čin kvalifikovala jako napadení veřejného činitele. Nyní musí Nejvyšší soud rozhodnout znovu, a to v souladu s nálezem ústavních soudců. Zdravý rozum říká, že v roce 1978 měl Šimsa smůlu. Týž zdravý rozum by čekal, že hned po listopadu 1989 bude rehabilitován a odškodněn. Jenže týž zdravý rozum se diví, že k tak banálnímu závěru musel dospět až nyní Ústavní soud. Jak to, že do očí bijící nevinu nedokázala česká justice vyřešit za osmnáct let? Jakou šanci na zastání mají v tomto klimatu samotní Mašínové?" ptá se autor komentáře v Lidových novinách.

Ústavnímu soudu náleží pochvala za projevení zdravého rozumu, který zřejmě soudcům některých nižších instancí chybí, píše mimo jiné komentátor Mladé fronty Dnes. Uvádí, že komunistický režim byl protiprávní, a upozorňuje na to, že komunisté dnes zamlčují některé věci o předlistopadovém režimu. Aspoň že Ústavní soud se nyní přiklonil na stranu oběti a ne tehdejších mocných, dodává komentátor.

Komentátor Hospodářských novin píše, že "pod ostudným výrokem" Nejvyššího soudu byl podepsán Jiří Pácal. Zapálený bojovník za soudcovské platy, který sedí v justici od roku 1985. A také předseda kárného senátu, který nedávno vrátil talár soudci-lháři Nagyovi. Tomu, co zmeškal líčení, a proto si vymyslel závěrečné řeči (veřejnost obměkčoval tím, že musí v justici zůstat, neboť by se "těžko adaptoval na jinou práci"). Nedostatek důvěry v soudnictví je začátkem konce společnosti, citovali ústavní soudci Balzaka. Jedno špatné rozhodnutí ji může poničit. Soudci Pácalovi se to daří dlouhodobě, poznamenává autor komentáře.

Ilustrační foto Lidové noviny upozorňují na fakt, že v české politice je málo žen. Vyplývá to ze studie Evropské unie, která zkoumala podíl žen v parlamentech jednotlivých zemí EU. Zatímco například ve Švédsku jsou parlamentní lavice takřka z poloviny obsazeny ženami, v obou komorách českého parlamentu je žen pouhých 13,5 procenta. Česko se tak nízkým zastoupením žen v poslaneckých a senátorských lavicích blíží situaci v Turecku, kde ženy tvoří necelou desetinu všech zákonodárců. Lidové noviny oslovily v této souvislosti některé naše političky a socioložky, aby zjistily, proč je tomu tak.

Ekonom Pavel Kohout komentuje v Mladé frontě Dnes únorovou inflaci, která podle něj překvapila ekonomy i obyčejné spotřebitele. Index spotřebitelských cen stoupl v únoru, stejně jako v lednu, meziročně o 7,5 procenta. Kromě potravin vzrostly ceny regulovaného nájemného(o 29 procent, tržní nájemné jen o 1,4 procenta), dále ceny zemního plynu(o 16,5 procenta), elektřiny (o 9,5 procenta), tepla a teplé vody (o 11 procent) a tuhých paliv o 20,5 procenta. Růst cen regulovaného nájemného je česká domácí záležitost, energie a suroviny však odrážejí světové trendy," poznamenává Kohout. V dnešním světě je podle něj rekordně drahé vše, co se těží ze země, ať už je to ropa, plyn, uhlí, nebo palladium. Surovin v zemi postupně ubývá, peněz v oběhu ekonomiky naopak přibývá, píše ekonom Kohout. Problém je podle něj i v současné nepříliš povzbudivé situaci komerčních bank v EU i v USA. Česká ekonomika je bankovní krize tentokrát ušetřena, což však neznamená, že jsme úplně v pohodě, naznačil Kohout. Měnová expanze zaměřená na posílení likvidity bank by se čistě teoreticky mohla obejít bez finančních dozvuků, uvádí a dodává, že v praxi se však peníze půjčené centrálními bankami komerčním bankám mohou přelít do "reálné ekonomiky". Podle Kohouta je dnes globální měnová expanze patrně hlavním faktorem, který žene vzhůru ceny komodit. A protože Česká republika je malá otevřená ekonomika, tento efekt se může projevit ve zdejších maloobchodních cenách dokonce ještě více než v Německu nebo ve Francii, uzavřel svůj komentář v Mladé frontě Dnes ekonom Pavel Kohout.

Lidové noviny poukazují na velký flám za státní peníze. Vánoční večírky za milion korun, luxusní dary za statisíce, či dokonce jazykový kurz za 183 tisíc pro zaměstnance ve výpovědní lhůtě. To jsou ukázky výdajů, které vynakládala Česká konsolidační agentura. Tedy instituce, jejíž poslání spočívalo až do jejího uzavření minulého roku ve vytěžení peněz pro stát z těžko vymahatelných dluhů. Kontrolní zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, který projednávala vláda, zaskočila i některé ministry, píší Lidové noviny.

Vznik jednoho úřadu pro výběr daní, cel i sociálního pojištění má být podle Mladé fronty Dnes součástí druhého kola vládních reforem. Daňová reforma má dále obsahovat nový zákon o dani z příjmů a nový daňový řád. Tři nové zákony by měly začít platit v roce 2010. Daňovou reformu číslo dvě se chystá v příštích týdnech představit premiér Mirek Topolánek. "Ano můžeme to potvrdit" řekl k záměrům vlády v příštích týdnech ministr financí Miroslav Kalousek. Vláda zákony představí ve formě takzvaných věcných záměrů, což bývá podle listu základní kostra a představy, co a jak by se mělo měnit. V rámci reformy by měl vzniknout jeden úřad pro výběr daní, cel i sociálního pojištění. Podle Mladé fronty Dnes by pak podnikatelé nemuseli obíhat několik míst a stát by ušetřil, protože se činnost těchto úřadů částečně překrývá. Tento plán se nelíbí státním úředníkům, protože by se neobešel bez propouštění. Prolomit odpor sociálních úředníků ke sloučení se loni nepodařilo, pohlcení správy sociálního zabezpečení se odložilo až na rok 2014. Nyní ministerstvo financí začalo opět uvažovat o tom, že by se měly všechny úřednické sítě sloučit najednou, píše deník.

Komár - přenašeč malárie Deník Právo upozorňuje na exotické nemoci, které si vozíme z dovolené. Je to hlavně malárie, ale i horečka dengue a další. Většina nákazy je z vody a onemocnění dostanou hlavně takzvaní baťůžkáři, kteří cestují do exotických zemí na vlastní pěst a tam se chtějí přizpůsobit místním podmínkám. Někteří také podceňují očkování zejména proti žloutence. Listu to řekla doktorka Hana Roháčová, primářka kliniky infekčních, tropických a parazitálních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.

Radovan Lukavský, foto: ČTK Společným tématem všech titulních stran deníků je úmrtí herce Radovana Lukavského, který zemřel v pondělí ve věku osmaosmdesáti let. Odchází s ním celá jedna éra - píše Mladá fronta Dnes. Umělec, který déle než půl století hrál v Národním divadle, zemřel po třech týdnech hospitalizace v pražské vinohradské nemocnici, kde ho definitivně zradilo srdce. Zahrál celou řadu rolí, strážmistrem ve filmu Král Šumavy počínaje a Hamletem v Národním divadle konče.