Přehled tisku

Mirek Topolánek
0:00
/
0:00

Komentář Hospodářských novin soudí, že nedělní výroky premiéra Mirka Topolánka, které pronesl v České televizi na adresu volební kampaně Jana Švejnara, nelze přejít mlčením.

Mirek Topolánek
"Od předsedy civilizovaného státu se očekává, že nebude pouštět do světa bludy a nesmysly. Pokud má informace o korupci a trestném činu, má podat trestní oznámení. To ale Topolánek neučinil a ani to nemá v plánu," upozorňuje komentář a dodává, že premiérovy výroky zhoršují politickou kulturu v zemi a mohou se obrátit i proti ODS. Veřejnost se může totiž začít zajímat o to, "proč tato vláda dosud nezveřejnila smlouvu s Nomurou a jestli korupční potenciál nesouvisí třeba s pány Melčákem a Pohankou," uzavírají Hospodářské noviny.


Jak vlastně prezidenta volit? Veřejně, tajně, supertajně? ptá se komentář Mladé fronty Dnes. Pro různé typy volby jsou předkládány různé argumenty. Některé z nich jsou ale podle komentátora nesmyslné. Jako příklad uvádí třeba tvrzení, že tajná volba kryje podplácení. Protože je ale tajná, nemůže si nikdo ověřit, jak podplácený vlastně nakonec hlasoval. Za veřejnou volbu bojuje ČSSD, která si není docela jistá disciplínou svých poslanců. Pro tajnou volbu je především ODS, myslí si, že někteří poslanci se vedení svých stran bojí a proti jejich pokynům budou hlasovat jedině v případě, že bude volba tajná. Všechny argumenty jsou ale podle komentáře pár dní před volbou účelové. Pravidla se mají měnit v politicky neutrálním období, "kdy ještě nikdo neví, co se u voleb komu hodí do krámu. Vždyť kdyby se Tolpolánek bál o své volitele a dělal na ně nátlak, co by chtěl Paroubek? Tajnou volbu."


Prezident Beneš při podepisu dekretů
Benešovy dekrety řeší OSN, píší pondělní Lidové noviny. Česká republika se musí do šesti měsíců vyjádřit ke stížnosti, kterou na ni u Výboru OSN pro lidská práva podalo 47 bývalých sudetských Němců. Ti si u výboru OSN stěžují, že české soudy odmítají jejich žádosti s odkazem na obecnou platnost Benešových dekretů. Nezkoumají ale, jestli nejsou dekrety v rozporu s jinými zákony nebo zda byly uplatněny správně. To ale údajně znamená uplatňování principu kolektivní viny, kvůli kterému se bývalí sudetští Němci nemohou soudit s Českou republikou u Evropského soudu. Ten totiž vyžaduje, aby stěžovatelé nejdříve vyčerpali všechny právní možnosti české justice. To ale podle právníka stěžovatelů není možné, protože soudy žaloby paušálně odmítají právě s odkazem na Benešovy dekrety. Hlavním cílem stížnosti bylo dokázat, že v Česku pro ně žádné takové právní možnosti vlastně neexistují.


Mladá fronta Dnes uspořádala mezi poslanci a senátory anketu, v níž se ptala, komu dají v nadcházející volbě prezidenta svůj hlas. Podle ankety má zatím Václav Klaus slíbených 126 hlasů, pro Jana Švejnara by hlasovalo 102 poslanců a senátorů. Někteří volitelé ještě nevědí komu dají svůj hlas nebo by nevolili ani jednoho z kandidátů. Z průzkumu Mladé fronty Dnes také vyplynulo, že v obou nesilnějších stranách, ODS a opoziční ČSSD, jsou lidé, kteří nebyli ochotni sdělit, že budou volit kandidáta, za něhož se oficiálně postavila jejich strana. List také na svých stránkách přináší rozhovor s oběma prezidentskými kandidáty.


Prezidentským kandidátům se věnují také Hospodářské noviny. Píší, že Václav Klaus má profesorský titul z velké míry i díky Janu Švejnarovi. Právě on před lety v posudku pro VŠE v Praze doporučil, aby se Václav Klaus, tehdejší premiér, stal profesorem ekonomie. Jan Švejnar byl členem komise, která o udělení titulu rozhodovala a Hospodářské noviny uvádějí, že podle zdrojů blízkých celému jednání se právě Švejnarův názor stal rozhodujícím pro závěry celé komise. "Teď se Klaus tváří, jako by Švejnara a jeho názory téměř neznal. Švejnar zase veřejně pochybuje o tom, jaký je Klaus vlastně ekonom," píše deník.


Foto: Evropská komise
"Hranice po Schengenu zmizely, ale ne všechny," píše pondělní Právo. Výjimkou jsou nejcennější přírodní lokality se statutem národních parků. Některé části hranice mezi Českem, Polskem, Německem a Rakouskem jsou stále neprůchodné. Například úsek od Bučiny u Kvildy po Svatou Kateřinu u Železné Rudy. Starostové přilehlých obcí by ale uvítali otevření hraničních bodů i na této trase. Argumentují tím, že na mapách ze třicátých let jsou na tomto úseku oficiální lyžařské cesty, které pokračují i na německé straně. "Jestliže se v rámci demokratizačního procesu od roku 1989 nenašel jediný metr na naší 25 km dlouhé hranici s Německem, kudy by se dalo procházet, tak jaképak smazání hranice a sousedská Evropa,"říká starosta Modravy Antonín Schubert. Vedení šumavského národního parku ale tvrdí, že neregulovaným pohybem lidí by mohly být ohroženy ekosystémy a živočichové.