Přehled tisku

Foto: www.army.cz
0:00
/
0:00

Čeští vojáci by měli bojovat v Africe. Naše armáda jich pro působení na Černém kontinentě připravuje hned 2400. Tuto informaci přináší deník Právo. Patnáct stovek z těch, kteří výcvik absolvují pak budou součástí česko-slovenské mise při Evropské unii. Bude to zřejmě největší mise v její historii. A kde by měli Češi působit?

Čeští vojáci by měli bojovat v Africe. Naše armáda jich pro působení na Černém kontinentě připravuje hned 2400. Tuto informaci přináší deník Právo. Patnáct stovek z těch, kteří výcvik absolvují pak budou součástí česko-slovenské mise při Evropské unii. Bude to zřejmě největší mise v její historii. A kde by měli Češi působit? Pravděpodobně v Kongu nebo Čadu. A termín? Nejspíš rok 2009. Náklady na akci by se přitom mohly vyšplhat až k pěti miliardám korun. Případnou misi ale nebude financovat pouze ministerstvo obrany. Ale stát by měl použít i svou rezervu. Projekt přitom ještě musí schválit česká vláda a parlament.


V elitních jednotkách české armády slouží neonacisté a jejich sympatizanti. Mladá fronta Dnes identifikovala tři muže. Dva z nich prý dokonce policie sleduje jako příslušníky nejmilitantnějšího křídla extremistů. Odborníci podle deníku předpokládají, že podobných vojáků, kteří sympatizují s neonacisty nebo se účastní jejich akcí, je v armádě víc. „A to je velké bezpečnostní riziko. Velitelé elitních jednotek se obávají, že neonacisté získají v brigádě rychlého nasazení prvotřídní sabotážní či protiteroristický výcvik. Učí se zde boji zblízka či tichému zabíjení,“ píše Mladá fronta Dnes. Deník prý má informace, podle kterých armáda už v minulosti nechala v Česku několik vojáků z jednotky, která odjížděla do Afghánistánu, protože sympatizovali s pravicovými extremisty..


Hospodářské noviny komentují jednání o důchodové reformě, na jejíž první etapě se komise parlamentních stran zatím ještě zcela nedohodla. Podle autora se ČSSD nechce dohodnout a bere zpět slovo, které dala. "Už před třemi lety za Vladimíra Špidly u kulatého stolu kývla, že do penze se bude časem chodit až v 65 letech. Ten slib ještě chvíli platil, i když už Lidovému domu vládl Jiří Paroubek. Pak ale vyrazil vstříc komunistům. Těm se pozdější penze nezdála, a tak se přestala zdát i Paroubkovi," píše list. Hlavní vyjednavač socialistů Zdeněk Škromach zašel tak daleko, že souhlasil nejen s pozdějším důchodem, ale byl ochoten kývnout i na to, aby si mohli lidé část povinných odvodů platit na soukromé účty. Šéf ČSSD ho ale podle deníku rychle zastavil. Ideální je, když se reformy zdravotnictví a penzí, které mění společnost na desetiletí a vyvolávají emoce, prosadí co nejsilnější většinou, píše komentátor Hospodářských novin. Zároveň si ale myslí, že po konci lhůty pro vyjednávání by měl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas prosadit nejen odchod do důchodu v 65 letech, ale celou reformu křehkou vládní většinou. "My se vsadíme, že Paroubek ani jiný premiér v oranžových barvách Nečasovu reformu rušit nebude," soudí autor.


Komentátor Mladé fronty Dnes si klade otázku, zda by nebyl apokalyptický jelcinovský chaos v Rusku horší než to, že roste moc prezidenta Putina. Domnívá se, že se Západ na Putina dívá přes prsty, ale Rusové ho opravdu považují za spasitele. Chaotická éra Borise Jelcina se svými krveprolitími a ekonomickými krachy už je pozapomenuta, s Putinem přišla stabilita, ekonomický vzestup a naděje Rusů, že lepší budoucnost je na dosah, píše list s tím, že by se Rusko mělo sledovat bedlivě, ale zároveň velkoryseji než, jak to dělají Češi, ovlivnění zkušeností ze srpna 1968 a ruské okupace. Podle listu se totiž Rusko kategoricky vzpírá jednoduchým definicím a soudům.


Komentátor Lidových novin se zamýšlí nad zvýšením úrokových sazeb, které ve čtvrtek oznámila Česká národní banka. Bankovní rada podle něj správně upřednostnila omezení hrozby nebezpečně rostoucí inflace před podporou exportérů a oživením dalšího ekonomického růstu. ČNB tak zachovala konzistentní přístup k měnové politice, kdy rozhodujícím faktorem zůstává cílení na inflaci. Růst hrubého domácího produktu přitom dosáhl svého vrcholu, a pokles tempa by byl i tak nevyhnutelný, míní komentátor listu. Další rozhodování se bude odvíjet od výše inflace a není vyloučeno, že úrokové sazby opět klesnou, píšou Lidové noviny.

Z jiného úhlu pohledu píší o zvýšení úrokových sazeb Hospodářské noviny. Češi se musí podle deníku smířit s tím, že hypotéky budou dál zdražovat. Hypotéky napřesrok zdraží i kvůli přísnějšímu zdanění zástavních listů, jež banky prodávají, aby měly z čeho půjčovat. Tato změna zvedne úroky o několik desetin procenta, tipují bankéři. Obrat k lepšímu se prý brzy nedá čekat. Nejvíc se zdražení bude týkat lidí, kteří už hypotéku mají a končí jim takzvaná fixace, takže budou muset s bankou o úrocích znovu jednat. V těchto případech totiž banky běžně dávají vyšší úroky, než jaké nabízejí novým klientům, o které se více přetahují.


Foto: ČTK
Čeští softwaroví piráti zatím mohou klidně stahovat, sdílet a pálit, konstatuje Mladá fronta Dnes. Do boje proti desetitisícům uživatelů internetu, kteří nabízejí ke stažení filmy nebo hudbu za miliony korun, totiž česká policie nasadila údernou jednotku o síle šesti mužů. Za dva roky činnosti jednotky se nepodařilo její řady rozšířit. Činnost jednotky se navíc neomezuje jen na počítačové pirátství. Musí řešit také dětskou pornografii, extremistické projevy, pomluvy, výhrůžky a podvody spojené se zneužitím platebních karet a internetového bankovnictví. Podle Mladé fronty Dne si za malý počet zaměstnanců může policie částečně sama. Kdo chce chytat softwarové piráty, musí ukončit magisterské studium na libovolné vysoké škole a odsloužit v uniformě alespoň devět let. Neláká ani nástupní plat. Policista – odborník na IT problematiku – může dostat zhruba 30 tisíc korun hrubého. Přitom absolvent s čerstvým diplomem v oboru výpočetní techniky nastupuje u soukromé firmy zcela běžně za 35 tisíc hrubého, píše Mladá fronta Dnes.


Až v sobotu stavaři otevřou prvních sedmnáct kilometrů dálnice D47 mezi Ostravou a Bohumínem, Česko se konečně přehoupne přes tisícovku kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Přesně čtyřicet let po zahájení stavby nejstarší české dálnice D1. Píší to Hospodářské noviny. První tisíc kilometrů tak "dé jednička" začala i skončí - každý úsek D47, který stát dostaví, se totiž automaticky přiřadí pod jednu dálnici, která má v roce 2009 spojit Prahu, Brno a Ostravu. Vybudování ostravského úseku dálnice D47 ale patří podle deníku k nejdražším úsekům dálnic v Česku. Za sedmnáct kilometrů "asfaltu" totiž stát zaplatil čtrnáct miliard korun. Ke svému hlavnímu účelu - tranzitu z Čech, Moravy a Slezska do Ostravy, a dále do Polska - bude dálnice sloužit až v roce 2010. Do té doby by měl být už dostavěn i zbývající zhruba osmdesátikilometrový úsek z Lipníku nad Bečvou do Ostravy. Slib bývalého ministra dopravy Milana Šimonovského, že dálnice D47 bude kompletně hotová do konce roku 2008, se tak nenaplní. Kompletní dálnice D47 má vyjít na 58 miliard korun. Hospodářské noviny konstatují, že dálnice D47 je i ukázkou toho, jak obtížně a draze v Česku dálnice vznikají.


Základní kurz firemního managementu absolvují v těchto dnech policejní velitelé z celé republiky. Informuje o tom Právo. Přibližně za rok už totiž budou muset začít všechny krajské policejní správy řídit jako standardní firmy, a to včetně plné odpovědnosti za svá ekonomická rozhodnutí a jejich dopady. To je proti současnému stavu zásadní novinka, jednotlivé krajské správy jsou teď plně podřízené policejnímu prezidiu. Právě formálně nejasné postavení je problém, který sbor trápí už řadu let. Komplikovaná a nejasná je situace v oblasti vystupování v právních vztazích. Od roku 2009 se tedy krajské policejní správy stanou tzv. samostatnými organizačními složkami státu a krajský řiditel bude zároveň jejím statutárním zástupcem, a to například i ve vztahu k finančním úřadům. Podle listu ale regionální ředitelství nebudou zcela nezávislými na svých nadřízených z metropole. Budou i nadále podléhat supervizi policejního prezidia. To zůstane zřejmě jako „generální ředitelství“ celé policie pod ministerstvem vnitra, stejně jako elitní celostátní útvary, píše Právo.


Největší evropský výrobce klavírů a pianin, hradecký Petrof, to má černé na bílém - konkurz mu nehrozí. Vrchní soud v Praze zamítl návrh, který podal začátkem roku americký odběratel, společnost Geneva International Corporation (GIC). Informují o tom Hospodářské noviny. Vítězstvím známé rodinné firmy tak končí i jedna z nejsledovanějších tuzemských konkurzních kauz. Vrchní soud jen potvrdil to, co už jasně řekl v první instanci soud v Hradci. Důvody ke konkurzu neexistují, cituje deník právníka Petrofu Pavla Viduru. GIC už přitom stála u problémů Petrofu před třemi lety. Tehdy Američané odebírali až třetinu produkce a předčasně ukončili dlouholetou spolupráci. Loni už ale skončili definitivně. Z domluveného ročního kontraktu odebrali jen 30 procent, o vzniklou škodu 18 milionů korun se nyní Petrof soudí. Další miliony žádá od GIC za neodebrané nástroje v tomto roce. Už v říjnu Hradečtí uspěli s arbitrážní žalobou o zaplacení více než 134 tisíc dolarů za loni odebrané, ale nezaplacené zboží. Americké společnosti GIC ale tento týden po dlouhých 22 letech skončila smlouva na exkluzivní prodej klavírů a pianin značky Petrov v USA. Od tohoto týdne si Petrof prostřednictvím své dcery řídí prodej v USA sám. Zdejší zákazníci totiž kromě Asie, Evropy a zemí bývalého Sovětského svazu znamenají pro hradeckou firmu stále významný trh, píší Hospodářské noviny.