Přehled tisku

Komentátor Lidových novin se zamýšlí nad spekulacemi ohledně úmyslu Mirka Topolánka obměnit vládu. Pro premiéra je podle autora taková obměna možností zbavit se špatně pracujících ministrů. "Jenže Mirek Topolánek šéfuje vládě koaliční, což je mnohem obtížnější. Premiér nemůže dělat jasné a srozumitelné tahy, ale spíše taktické, neprůhledné rošády." Autor v Lidových novinách soudí, že ve vládě jsou nepochybně lidé, kteří nepracují dobře a nenaplnili původní očekávání, a uvádí například ministryně Kuchtovou a Parkanovou či ministry Římana a Gandaloviče. "Na nich je alespoň zvenčí, jak se ve svých funkcích trápí, své resorty manažérsky nezvládají a jejich problémy je vlastně ani moc nebaví." Ve vládě jsou podle autora také lidé, jejichž působení představuje problém politický, například vicepremiér Čunek. Na druhou stranu se komentátor Lidových novin pozastavuje nad úvahami o výměně ministra spravedlnosti Pospíšila z ODS. To je smutné proto, že jde možná o nejpracovitějšího a zároveň nejschopnějšího ministra "Má jasný koncept a představu, jak ho naplnit." Topolánek není hloupí, takže to ví. Proč tedy by měl být Pospíšil vyměněn, táže se autor? "Mladý ministr má jednu vlastnost, která může být za určitých okolností výhodou a za jiných nevýhodou. Je málo politický. Nemá žádný výrazný fanklub ani ve své straně, ani mezi voliči. Činí ho to věrohodnějším (třeba když komentuje spory mezi státními zástupci ohledně Čunka), ale zároveň zranitelnějším. Proto je teď ministrem na odstřel," píše komentátor Lidových novin.

Komentátor Práva porovnává reformní úsilí německé a české vlády. Poukazuje na to, že i v Německu je u díla reformní vláda. "Poprvé za čtvrt století dostala státní rozpočet do přebytku. I ona mocně škrtala sociální výdaje. Daně však nesnížila a už vůbec se neuchýlila ke kejklu méně rozvinutých zemí, tj. k rovné dani. Zachovala daňovou progresi v neprospěch bohatých a mohla si tak dovolit zvýšit daně nepřímé." Autor v Právu připomíná, že v Německu vládne velká koalice křesťanských a sociálních demokratů. "Ne že by se obě ty strany milovaly. Pohybují se však v tak vysokých patrech odpovědnosti vůči společnosti, kam naše strany snad ani nedohlédnou." U nás podle komentátora politika putuje po značce nulové tolerance.

Mladá fronta Dnes píše, že zastavení přírůstku objemu mezd ve státním sektoru je asi tím nejlepším a nejreformnějším krokem, který současná vláda udělala. "Přiškrcení" přívodu peněz a ponechání rozhodnutí o skutečně potřebných počtech lidí na jednotlivých pracovištích je podle něj jediná správná cesta, kterou lze dosáhnout lepšího a efektivnějšího fungování služeb, jež si lidé ze svých daní platí. "Je jasné, že odbory budou v této situaci křičet, pořádat demonstrace či stávky. Vláda by však z této cesty neměla uhnout ani o milimetr. Rozumné snížení stavů a důraz na produktivitu práce totiž nakonec pomůžou i všem schopným a pracovitým státním zaměstnancům," píše komentátor Mladé fronty Dnes.

Václav Klaus (vlevo) a Jiří Paroubek Pět měsíců před volbou prezidenta republiky je podle komentáře Lidových novin jasné, že z ní ČSSD nevyjde lépe než minule, "kdy z Pražského hradu po zadním schodišti utíkal ponížený kandidát Miloš Zeman". "Ať už Jiří Paroubek vyšle do boje kohokoli, čeká ho (ji) stejný osud. Proto je nepochopitelné, že se ČSSD aspoň nepokusí prezidentskou volbou co nejvíc nabourat současnou koalici. Přitom by stačilo tak málo," píše autor komentáře. Myslí si, že kdyby Paroubek prostě jen podpořil kandidáta zelených, získal by si ve straně víc příznivců "než nenávistnými články svých poradců, kteří kárají Bursíkovo vedení za zradu zelených ideálů". To samé platí podle komentátora listu i pro lidovce. "A kdyby Paroubek nechal lidovce a zelené, aby se shodli na společném kandidátovi, a pak ho s úsměvem podpořil, zabil by hned dvě mouchy jednou ranou. Toho však vládce Lidového domu není schopen. Proto bude ponížen zcela po zásluze," předpovídá komentátor.

Foto: ČTK Hospodářské noviny v souvislosti se začátkem nového školního roku píší, že na 93.000 dětí, které jdou poprvé do školy, měly čekat báječné věci. "Den D nastal - a z necelých čtyř tisíc základek zůstává většina plus minus stejná jako dřív. Co se stalo špatně?" ptá se autor. "Jistěže ministerstvo školství mohlo udělat víc; v propagaci reformy i v jejím financování. Ale udělalo to hlavní: dalo školám svobodu napsat si vlastní osnovy. Čeští pedagogové byli už za Rakouska vedeni k poslušnosti vůči centru, proto mnohé z nich taková decentralizace zaskočila. Ale po 3. září 2007 budou školy čím dál víc takové, jací jsou jejich učitelé a hlavně ředitelé," pokračuje komentátor Hospodářských novin. Píše, že má-li škola v čele znaveného úředníka bez nápadů, vypadají dnes podle toho i její osnovy - a naopak. "Ale něco rodiče dělat mohou: hlasovat nohama svých dětí. Nejsou-li se školou spokojeni, mohou se v krajním případě poohlédnout po jiné. Kvůli vývoji populace bude žáků až do roku 2010 ubývat. A škola, která o žáky nesoupeří, musí změnit ředitele i sama sebe. Jinak zanikne," dodává autor.

Nástup digitálního vysílání v Česku komentují Lidové noviny. Komentátor deníku srovnává, jak jsou na tom s postupem digitalizace v některých dalších státech a konstatuje, že nejsme tak strašně daleko na chvostu, jak si občas sebemrskačsky říkáme. "Není sporu o tom, že vše mohlo začít dřív. Důvody, proč nezačalo, jsou mnohé. Nevyjasněnost kompetencí Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání byla jedním z nich. Podstatný důvod je politický. Naše politika se řídí ozvěnami výzkumů veřejného mínění a veřejné mínění se řídí tím, co jim televize nakukají. To druhé možná není stoprocentní pravda, ale podstatné je, že si to politici myslí a televizí se bojí. Ve prospěch věci však hraje základní důležitý faktor: digitální televize jako technický prostředek existuje a prosazuje se. Vytváří tlak, kterému nelze čelit. Vzpomeňme na vzdor někdejších dinosaurů v Telecomu vůči mobilní telefonii a internetu. Digitální vysílání u nás začalo a to je zpráva, která svým pozitivním nábojem převáží všechna četná negativa," píšou Lidové noviny.

Doby, kdy si zahraniční firmy do čela české pobočky přiváděly především prověřené manažery z ciziny, končí. Podle Hospodářských novin chtějí mít zahraniční firmy ve vedení tuzemských poboček české šéfy. Poptávka po tuzemských ředitelích roste mimo jiné proto, že se jim mnohem snadněji daří navazovat kontakty na státní správu či politiky, píše list. "I lokální manažeři už mají zkušenosti. A kromě dobrých kontaktů mají i větší cit pro lokální specifika při vedení lidí," citují Alici Punch, ředitelku české pobočky mezinárodní firmy Korn/Ferry International, která vyhledává manažery. "U Čecha je také větší pravděpodobnost, že zůstane ve firmě déle než cizinec, který po třech až čtyřech letech pojede na další misi do jiné země," dodala Punch. Podle Hospodářských novin se ale čeští manažeři pomalu stávají nedostatkovým zbožím. "Stále sem proudí zahraniční investoři, ale počet lidí na trhu, kteří jsou schopni vést firmu, se nenafoukne. Je větší konkurence, manažeři mají více nabídek a jsou tedy dražší," potvrdil Jan Bubeník ze společnosti Bubenik Partners. Společnostem při úlovu šéfů podle deníku nenahrává ani fakt, že po českých manažerech je stále větší poptávka ze zahraničí, zejména z východu. Například v Rusku přitom mohou být jejich platy dvakrát až čtyřikrát vyšší, píšou Hospodářské noviny.

Na konci srpna bude u silnic bezpečněji a bude tam vidět víc policistů. Těmito slovy reagovali policejní šéfové na test Mladé fronty Dnes, při kterém redaktoři deníku projeli 19. července po Česku 1700 kilometrů a napočítali jen šest hlídek. Redakce minulý týden test zopakovala a ukázalo se, že na silnicích se toho příliš nezměnilo. Hlídek bylo sice víc, během jízdy, která tentokrát měřila přes 1900 kilometrů, jich redaktoři napočítali třináct. Ale v polovině ze čtrnácti regionů neviděli ani jedinou. Úseky, které deník vybral přitom sami policisté považují za velmi rizikové. Nedávno jmenovaný šéf republikové dopravní policie podle Mladé fronty Dnes označil výsledky redakčního testu za zavádějící, protože policie se prý speciálně připravuje na poslední prázdninový víkend. Jenže, jak píše Mladá fronta Dnes, ani v sobotu a v neděli to s policejními hlídkami u silnic nebylo příliš slavné. Třeba na trase z Ústí nad Labem do Prahy nebyl v neděli kolem deváté hodiny dopoledne ani jeden policista.

Poprvé od začátku roku víc policistů přibylo, než odešlo do civilu, vyzdvihlo vedení policie červencovou statistiku. Úspěch je to krátkodobý: na podzim a na konci roku čeká policii další vlna odchodů. Už nyní přitom chybí v policejních řadách přes tři tisíce lidí. Píší o tom Hospodářské noviny. Důvodů očekávaného odevzdávání služebních průkazů je několik, všechny ale souvisí s penězi.

Výsluhu neboli rentu pobírá policista v civilu až do důchodového věku, podle nového služebního zákona se vypočítává z průměrného platu v posledním kalendářním roce. A jelikož většině déle sloužících policistů se od ledna mzdy zvedly, vyplatí se jim sloužit do konce roku. Kromě starších policistů ale uniformy svlékají i jejich mladší kolegové, kteří mají za sebou deset let služby. Důvod je opět finanční: zatímco nyní mají nárok na rentu už po deseti odsloužených letech, od příštího roku se tato hranice zvedne na patnáct let a navíc renta bude nižší. Před několika měsíci policie spustila rozsáhlou náborovou kampaň s heslem "Hledám parťáka". Plánuje se další propagační kampaň, která má vylepšit obraz policie v očích veřejnosti.

Český komunistický europoslanec Jiří Maštálka si neplánovaně prodloužil expedici za polární kruh. V grónské osadě Ilulissat ho na dva dny uvěznila stávka místní letecké společnosti. Informují o tom Hospodářské noviny. Maštálka vyrazil do Grónska začátkem minulého týdne společně s pěti dalšími levicovými europoslanci. V Ilulissatu, který je se 4500 obyvateli třetím největším "městem" ostrova, měli zkoumat dopady globálního oteplování. V úterý ale letecká společnost Air Greenland, která má monopol na vnitrostátní lety, nečekaně vyhlásila stávku. Europoslanci zůstali trčet 200 kilometrů severně od polárního kruhu. Nakonec europoslanci odletěli až v pátek letadlem vyslaným z Islandu. Zpět do Evropy se dostali v sobotu. A i když jim stávka palubního personálu za vyšší platy výrazně zkomplikovala život, komunisté ji obhajují. "Pro nás to bylo nepříjemné, ale šlo o legitimní požadavky. Tak zkrátka sociální partneři jednají," říká Maštálka. Europoslanci tak aspoň měli v Ilulissatu dost času na rozhovory s členy krajně levicové strany Inuit Atagatigiit (Eskymácké bratrstvo), která usiluje o nezávislost Grónska na Dánsku. A od klimatologů prý získali podrobné informace o důsledcích klimatických změn.