Přehled tisku

0:00
/
0:00

Odborníci se přou, jestli má ještě smysl očkovat proti tuberkulóze, píší Lidové noviny. V Česku je totiž trvale nízký počet nemocných, a proto se nabízejí dvě otázky - je to důvod pro omezení plošného očkování nebo je to důkaz toho, že očkování funguje a mělo by se v něm pokračovat?

Odborníci se přou, jestli má ještě smysl očkovat proti tuberkulóze, píší Lidové noviny. V Česku je totiž trvale nízký počet nemocných, a proto se nabízejí dvě otázky - je to důvod pro omezení plošného očkování nebo je to důkaz toho, že očkování funguje a mělo by se v něm pokračovat? Podle hlavního hygienika Michaela Víta se u nás vyskytuje 8 až 9 případů na 100 tisíc obyvatel, což nás řadí ke světové špičce. Podle Světové zdravotnické organizace při takto nízké nemocnosti není povinné očkování nutné. Zastánci očkování ale tvrdí, že za nízkými čísly stojí hlavně precizní systém prevence. Světová zdravotnická organizace nám pak podle nich nemůže nařizovat, jaké očkování máme mít. S otevíráním hranic směrem na východ by se navíc riziko zavlečení nemoci ze zemí s vysokým výskytem nakažené populace mohlo zvýšit, doplňují Lidové noviny.


Skutečnost, že příjmy nad 80.000 korun by měly být podle vládní reformy osvobozené od odvodů na zdravotní pojištění, může připravit pojišťovny v dalších dvou letech o 12,5 miliardy korun. Píšou to Hospodářské noviny s odvoláním na vnitřní analýzu Všeobecné zdravotní pojišťovny, kterou se deníku podařilo získat. Autoři analýzy spočítali, že jen VZP se bude muset v letech 2008 až 2010 vyrovnat s tím, že na pojistném od zaměstnanců s vysoce nadprůměrnými příjmy vybere o 8,5 miliardy méně, než kdyby stropy zavedeny nebyly. Hospodářské noviny připomínají, že zavádění stropů na pojistné kritizují lékaři. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka bude každý výpadek peněz z pojištění znamenat snížení kvality péče.


Alexandr Vondra
Slova vicepremiéra Alexandra Vondry o obnovení povinné vojenské služby, pokud by byl odmítnut radar v České republice, považuje komentátor Hospodářských novin za nadsázku. Podle něho chtěl vicepremiér patrně říci, že pokud nebude Česko intenzivně kooperovat se spojenci, bude země muset sama více investovat do své obranyschopnosti. "Vzhledem k povahám možných či pravděpodobných budoucích konfliktů bude asi důležitější investovat do špičkových technologií než do řad odvedenců, kteří se možná naučí skládat oděv do komínku, vytírat podlahu a střílet ze samopalu," míní autor.

Právo píše, že Vondra svým výrokem straší lidi, což ho posunulo v čase hodně zpět. "Pamětníci si vybaví, že v podobném duchu kdysi vyhrožovali normalizační bossové: že když to či ono nebude splněno, zakročí Sověti," uvádí deník. Podle komentátora svědčí Vondrův výrok o tom, že lidi nepovažuje za natolik inteligentní, aby si dokázali spočítat, že odmítání amerického radaru nemusí být rozbitím spojenectví a povinná vojna s tím nemá nic společného. List klade vládním politikům včetně zelených otázku, na kterou prý dluží odpověď: Byli podle nich sobotní demonstranti na Václavském náměstí lůzou? "Chtěli totiž referendum, a nejenom k radaru," dodává autor.


Lidové noviny přinášejí rozhovor s Jaroslavem Reifem, obchodním radou českého velvyslanectví v Iráku. Podle něj má Česko v Iráku velmi dobrou pozici. "Podívejte, většina rafinérských kapacit byla vystavěna Čechoslováky. Iráčané potřebují čerpadla, odsolovací techniku, geologické průzkumy. To vše v minulosti dělali naši lidé. Je na co navazovat. Ekonomický potenciál Iráku je obrovský a na sto procent nebudou chtít pomoc od Američanů, kterým nedůvěřují...." Jaroslav Reif je přesvědčen, že Česko může v Iráku Američanům konkurovat. "Do vzájemných obchodů by se ale měl více zapojit stát. České firmy nemají tolik peněz jako velké nadnárodní společnosti. Například Irák by potřeboval deset dalších rafinérií, pokud by je Češi dokázali zaplatit ze svého, mnohonásobně se jim v budoucnu tyto investice vrátí. Vemte si, že se zjistilo, že zásoby ropy jsou v Iráku o třicet procent větší, než se původně odhadovalo. Pokud ale budeme čekat, tak nám vše zaberou ostatní. Nesmíme zaváhat..,". Kromě petrochemie mají podle Reifa Češi ještě další možnosti. "Zcela určitě je to vodní hospodářství. Celý Irák je závislý na vodě ze severu, kam voda padá v krátkém časovém intervalu. Pokud se nezachytí, Irák nebude mít vodu. I v této oblasti se projevuje globální oteplování a vody je stále méně. Velkým problémem se stává životní prostředí. Saddám v jižním Iráku do ochrany čističek vody neinvestoval ani dinár, ty nefungují a Iráčané se o ně neumí postarat. Češi rovněž postavili mnoho elektráren, které potřebují obnovit. Možnosti jsou v dopravě v rekonstrukci železnic. Podobné je to se zemědělstvím. Iráčané mohou sklízet rajčata třikrát ročně a oni to neumí. Do Iráku investujeme 75 milionů a byly by potřeba dvě miliardy korun," uvádí Jaroslav Reif v Lidových novinách.


Česku hrozí pokuta 10 miliard korun jako odškodnění firmě Diag Human. Zjistily to Hospodářské noviny. Podle informací listu je už uzavřen dlouho očekávaný posudek společnosti Ernst & Young, podle kterého by měl stát zaplatit přibližně 5 miliard. K tomu je ale nutné přičíst i úroky z prodlení. Firma Diag Human u nás na začátku 90. let chtěla rozjet obchod s krevní plazmou a dovozem krevních derivátů. Znalecký posudek si pro spletitý případ překaženého obchodu a sporu na ochranu dobrého jména zadala se souhlasem obou stran trojice arbitrů, která o kauze rozhoduje. Mnohamiliardovou sumu by musela státní pokladna vyplatit zrovna v době, kdy se vláda snaží prosadit škrty ve státním rozpočtu. Ministr financí Miroslav Kalousek zatím nechtěl věc nijak komentovat. O kauze je nicméně podrobně informován, dodávají Hospodářské noviny.


Speciální sanitní vůz Golem, který používá záchranná služba Prahy, sklidil úspěch na květnovém veletrhu záchranářské techniky v německé Fuldě. Píše o tom Právu. Golem pomáhá hlavně při živelních katastrofách, může být nasazen i v případě teroristického útoku. Ošetřeno v něm může být najednou až šestnáct pacientů. Zařízení tak může nahradit práci deseti až šestnácti plně vybavených sanitek. V případě zajištění trvalé průchodnosti poslouží dokonce stovkám postižených, kteří vyžadují dočasně umělou plicní ventilaci. V Praze a okolí dojede Golem na místo do 15 až 30 minut a rozložit ho dokáže jediný člen posádky během deseti minut. Modul vyrobila tuzemská firma KOV Velim ve spolupráci s dopravním expertem záchranky Petrem Mojhou. Na veletrhu už projevili podle Práva zájem o Golema zástupci německého červeného kříže.


V popředí pozornosti tisku je stomilionový soukromý dar šéfa elektrárenské společnosti ČEZ Martin Romana pro První obnovené reálné gymnázium a jeho nově vznikající sesterskou školu. Komentátor Hospodářských Romanovo rozhodnutí chválí. "Posměváčci, sýčkové a škarohlídi všech barev spustili bandurskou: manažer polostátní firmy si chce vylepšit tvář; kupuje si odpustek; chce odvést pozornost od zvláštně skrývaného prodeje státních akcií ČEZ! Ano, načasování je prazvláštní, ale nemění ani ň na zprávě, ze které se zaradují tisíce dítek (nebo alespoň tisíce matek). První obnovené reálné gymnázium, které v zaprášené Libni ze dvou obýváků vybudoval Ondřej Šteffl (a které Václav Klaus mladší léta drží na absolutní špici), je ideálním partnerem," píše autor. Celý projekt podle něj má jedinou pihu. Zatímco dnešní První obnovené reálné gymnázium je stále dostupné i vícečetným středostavovským rodinám, nová Romanova škola bude buď pro milované jedináčky, nebo pro zlomek nejbohatších. "Školné na PORG každým rokem zhruba o dva tisíce narůstá, na nové škole to těžko bude jinak. Prvňáček začne se 64 tisícovkami, v oktávě jich bude potřebovat o tucet více - bratru 900 tisíc za maturitu. Takto vymazlené dítě se nesmíří s nějakou českou univerzitou. Následující otázky nebudou ani lehké, ani laciné: Na kterou vysokou potom? A za kolik?," kladou otázku Hospodářské noviny.


Foto: ČTK
Komentátor Lidových novin píše, že v pondělí skončil jeden z nejvyrovnanějších ročníků první fotbalové ligy v historii. Dlouho byly ve hře o titul hned čtyři týmy (Sparta, Liberec, Slavia, Mladá Boleslav), napínavou tajenku definitivně rozluštilo až poslední kolo. "Je dříve nevídaná tlačenice na špičce tabulky dobrou zprávou pro český fotbal? Šla úroveň nejvyšší soutěže nahoru? Bude teď liga zajímavější? Ne. Ne. A do třetice ne. Rozhodně to není tak, že by zbytek ligy Spartu kvalitativně dostihl a připravil jí tak horké chvilky při zisku dalšího titulu. Sparta si totiž horké chvilky připravila sama, protože klesla na úroveň klubů, pro které dříve byla nedostižným vzorem. A kdyby letošní primát nezískal jednooký, ale kdokoliv ze zástupu slepých, nikdo by se nemohl divit," soudí komentátor Lidových novin a uzavírá: "Není náhodou, že v současném reprezentačním výběru má ze Sparty dlouhodobě jisté místo jen útočník Kulič a gólman Blažek (který mimochodem po sezoně stejně odchází do Německa). Z bývalého dvorního dodavatele hráčů pro národní tým je z hlediska kvality kádru náhle jen jeden z dalších českých klubů."


V rozmezí od šesti tisíc do čtyřiceti tisíc korun se pohybují reklamní náklady na prodej jednoho auta na českém trhu. K těmto číslům dospěla Mladá fronta Dnes, když celkové náklady na reklamu jednotlivých automobilek vydělila počtem prodaných vozů za loňský rok. Podle jejích výpočtů do reklamy nejvíce investují hlavně asijští výrobci, naopak nejméně utrácejí tradiční značky. Zatímco Škodu Auto stálo loni jedno prodané auto na reklamě šest tisíc, reklamní náklady na prodej jednoho Mitsubishi byly podle deníku přes 42.000 korun. V první pětici žebříčku nákladů na prodej se umístily i další dvě japonské značky - Toyota a Suzuki.