Přehled tisku

Od roku 1950 ubylo pět milionů věřících Čechů, všímá si deník Právo. Zatímco v roce 1950 se k některé z církví hlásilo 8 milionů a 300 tisíc lidí, při sčítání v roce 2001 stejný údaj uvedly již jen 3 miliony a tři sta tisíc Čechů. Česká republika tak s téměř 60 procenty lidí bez vyznání patří k nejateističtějším zemím Evropy a tento trend dále pokračuje. Nejvíce lidí, přes 25 procent populace, se hlásí k římskokatolické církvi, následuje Českobratrská církev evangelická, Církev československá husitská a Svědci Jehovovi. Mezi věřícími převažují ženy, lidé starší 50 let a lidé žijící na vesnicích. Nejméně ateistická je Morava, nejvíce naopak Ústecký, Liberecký a Karlovarský kraj. Ze statistik dále vyplývá, že lidé hlásící se k některé z církví častěji vstupují do manželství a méně se rozvádějí. Ačkoliv věřících ubývá, vliv církví na chod společnosti podle sociologů naopak roste. Přispívá k tomu mimo jiné podíl církví na pádu komunismu, ukončení státem řízené ateizace, aktivní politika římskokatolické církve i zklamání části populace z přílišné materializace života. Vliv náboženství stoupá i díky charitativní, zdravotnické a vzdělávací činnosti náboženských a církevních organizací, dodává deník Právo.

Ilustrační foto Mladá fronta Dnes se věnuje adopcím českých dětí do ciziny. Ministerstvo práce a sociálních věcí tento typ adopcí před časem pozastavilo poté, co ve Švédsku zemřel tříletý Erik Ileše z Brna, když jej jeho adoptivní rodiče ani s těžkou nemocí neodvezli k lékaři. Nyní ministerstvo připravuje zpřísnění pravidel, která znemožní posílání českých dětí do zahraničí jako na běžícím pásu. Potenciální adoptivní rodiče by totiž měli procházet podrobnějším prověřením a děti by se měly podrobit psychologickým testům, na základě kterých bude možné posoudit, zda se životu v cizině dokáží přizpůsobit. Kontroly situace dítěte v nové rodině a jeho zdravotního stavu by měly navíc probíhat častěji. Česká republika hodlá ukončit spolupráci se zeměmi, které odmítnou nová pravidla akceptovat. List připomíná, že adopce do Skandinávie či Itálie představují často poslední naději pro děti s postižením nebo romské děti, o které nemají české rodiny zájem. Pokud se jich neujmou ani náhradní rodiče v cizině, opouštějí tyto děti dětské domovy až po dosažení plnoletosti. V severských státech je přitom dětí nabízených k adopci nedostatek.

Stávka ve Škodě Auto, foto: ČTK České deníky se zamýšlejí nad stávkou v mladoboleslavské Škodě Auto. Komentář Hospodářských novin soudí, že právo na stávku je správná věc, pokud slouží jako zbraň proti nemravu zaměstnavatele a proti práci v nedůstojných až ponižujících podmínkách. Stávku za vyšší mzdu však považuje za zvrácenost, neboť debata o platech je normálním smluvním jednáním, v němž žádná ze stran nepotřebuje zvláštní ochranu. Komentář připomíná úmysl škodováckého předáka Jaroslava Povšíka co nejméně poškodit lidi, a naopak co nejvíce poškodit firmu. "Obvykle máme v krámě tři možnosti: koupit, nekoupit, smlouvat. Škodováci ... chtějí možnost čtvrtou: poškodit firmu, aby byla ústupnější. Přeloženo do jazyka pekárny: "Buď mi tu housku prodáte za korunu, nebo vám z ní kousek odlomím!" Hospodářské noviny uzavírají svůj komentář podivem nad tím, že zatímco se hovoří o "spravedlivém podílu na zisku", o logicky vyplývajícím "spravedlivém podílu na ztrátě" všichni mlčí. Lidové noviny ve svém komentáři připomínají, že podniky se silnou odborovou organizací postupně vymírají, protože nejsou schopny cenově konkurovat. Podle listu by si z toho měli vzít ponaučení i odboráři Škodovky a uvědomit si, že dočasně sice mohou jednat z pozice síly, avšak jen do té doby, než se výroba přestěhuje třeba na Ukrajinu. Deník se dále domnívá, že vláda by do jednání mezi soukromými osobami nijak zasahovat neměla a že tripartita jako instituce inspirovaná ekonomickým systémem fašistické Itálie musí upadnout v definitivní zapomnění.

Odborový pracovník Škody Auto Vladimír Kment hovoří s novináři, foto: ČTK Komentář Mladé fronty Dnes míní, že ve stávkových bojích o výši platu nikdy není jasné, kdo je vlk a kdo ovce, a nelze tedy jednoznačně posoudit, zda sjednocení zaměstnanci oškubávají bezmocné majitele či zda nelítostný majitel dře bezmocné zaměstnance. Podstata odborářsko-zaměstnavatelských bojů dnes podle deníku nespočívá v ustavení "hospodářské rovnováhy", ale v dosažení jasného vítězství, nebo porážky. List si klade otázku, zda se podniku nevyplatí raději zvednout mzdy, než shánět nekvalifikovanou pracovní sílu či se potácet ve stávkách, které plodí jen ztrátu, a to pro každého. "Dohoda je rozhodně lepší obchod," konstatuje v závěru svého komentáře Mladá fronta Dnes.

Hospodářské noviny upozorňují, že stávka v mladoboleslavské Škodovce inspiruje jiné firmy, a mohla by tak mít dopad na celou ekonomiku, neboť nadměrné zvýšení platů by mohlo vést k propouštění zaměstnanců, ke zvýšení cen a zbrzdění růstu ekonomiky. Podle ekonomických analytiků by se tak mohlo jednat o precedens, který spustí lavinu. Odborářská vedení dalších podniků se totiž nebudou chtít nechat před svými zaměstnanci mladoboleslavskými odboráři zahanbit a mohou se začít vzájemně předhánět v předkládání požadavků. Už dnes o stávce uvažují například odbory ve společnostech ETA Hlinsko, Bosch Diesel Jihlava či Zbrojovka Vsetín.

Ladislav Adamec, foto: ČTK Některé české deníky se na svých publicistických stránkách vracejí k úmrtí Ladislava Adamce. Deník Právo připomíná, že Adamec nepatřil ani mezi sekerníky 50. let, ani mezi architekty či sympatizanty obrodného procesu konce 60. let, ani mezi cynické normalizátory let následujících. Podle listu dobře zhodnotil polistopadovou situaci, uvědomil si, že svým slovníkem, způsobem jednání i myšlením tehdejší společnosti už neodpovídá a funkci předsedy vlády uvolnil Mariánu Čalfovi, který představoval jeho opak nejen vystupováním, organizačními schopnosti či vzděláním, ale také liberální hodnotovou orientací. "V listopadu a prosinci 1989 se zachoval nejen čestně, ale i prozíravě. I díky němu je dnešní situace v zemi poměrně demokratická. A byla by ještě lepší, kdyby se začátkem 90. let k jeho pozitivnímu přístupu k novým poměrům přidalo více lidí z KSČ," soudí v závěru svého komentáře deník Právo.

Mladá fronta Dnes má za to, že Ladislav Adamec zemřel politicky už mnohem dříve, když promeškal příležitost předsedat polistopadové vládě, když ve funkci předsedy KSČ vydržel jen pár měsíců a když v roce 1996 neuspěl jako kandidát KSČM ve volbách do Senátu. Komentátor deníku si nemyslí, že by šlo o historickou nespravedlnost vůči bývalému federálnímu premiérovi. Jeho osud se totiž podobá osudu mnoha jiných lidí, kteří se po zániku svého starého světa už do světa nového nehodili. Uspěli jen výjimeční akrobati typu Mariána Čalfy, kteří dokázali naskočit do nového vlaku, aniž by si zlomili vaz, konstatuje Mladá fronta Dnes.

Ministerstvo financí plánuje zavést patnáctiprocentní daň z prodeje cenných papírů, a získat tak půl miliardy korun, informují Hospodářské noviny. Dnes platí, že pokud investor vlastní akcie či podílové listy déle než šest měsíců, nemusí jejich prodej zdanit. Nová daň by se mohla dotknout více než 1,5 milionu domácností, které své peníze do akcií a podílových fondů vložily. Vláda přitom při představení reformy veřejných financí slíbila, že do dvou až tří let daně z kapitálových výnosů zcela zruší. Vzhledem k tomu, že návrh novely zákona o dani z příjmu vyvolal ostré protesty představitelů kapitálové trhu, nevylučuje ministerstvo připuštění určitých změn. Osvobození od daně z prodeje cenných papírů by se například mohli dočkat ti investoři, kteří své cenné papíry prodají až po pěti či deseti letech. Zástupci kapitálového trhu však argumentují příkladem Rakouska a Německa, kde je doba, po kterou je prodej cenných papírů od daně osvobozen, stanovena na jeden rok. Náměstkyně ministra financí Dana Trezziová pro list uvedla, že větší zvýhodnění tohoto typu investic při současném stavu státní poklady nepřipadá v úvahu. Dodala, že kabinet hodlá daň z kapitálových výnosů a dividend zrušit, avšak až ve chvíli, kdy to dovolí stav veřejných financí.

Platbu daní pomocí speciálních daňových složenek, které jsou už rok k dispozici, si chválí úřady i poplatníci, píší Lidové noviny. Lidé už nemusejí stát dlouhé fronty na pokladnách finančních úřadů a své daně raději platí na poště. Od loňského března, kdy byla možnost platit daňovou složenkou zavedena, uhradili poplatníci tímto způsobem už 5,2 miliardy korun. Nejvíce byly daňové složenky používány k platbě daně z nemovitosti či daně z příjmu fyzických osob. Daňová složenka nabízí i další výhody, upozorňuje deník. Při úhradě daní v hotovosti na finančním úřadě se platí manipulační poplatek. Daňová složenka oproti tomu představuje jedinou poštovní poukázku, pří níž převod peněz probíhá zdarma. U všech ostatních totiž platba pomocí složenky stojí dvacet až třicet korun v závislosti na výši hrazené částky. Ministerstvo financí plánuje složenky ještě vylepšit a doplnit je o čárkové kódy. Slibuje si tak, že snímání zakódovaných údajů sníží výskyt chyb, k němuž dochází při přepisování údajů z vyplněných formulářů a poukázek.