Přehled tisku

Jiří Paroubek, foto: ČTK Komentátor Práva píše, že sociální demokracie se nyní potřebuje vzchopit po porážce, která se stala porážkou jen kvůli nekonečnému oddalování přechodu do opozice. "Kdyby do ní šla loni v létě, rostly by jí preference už na podzim. Jde o to, co Jiří Paroubek zřejmě ještě nestrávil a co mu bojovně naladěné krajské konference, které o víkendu obletěl, nemohly naznačit. Takových pochybovačů, jako je Melčák, bude mezi členy ČSSD, natožpak mezi jejími příznivci, jistě víc." Podle komentátora se teď ČSSD stále ještě "houfuje proti modrému nebezpečí, ale až hladina adrenalinu klesne, ukáže se, že přinejmenším stejně důležité, jako je její opoziční role vůči vládě, je její postavení vedle KSČM. Pak bude setsakramentsky třeba, aby je voliči dokázali zřetelně rozlišit." Autor míní, že "bude tedy zřejmě třeba vsadit na to poslední písmenko v názvu ČSSD."

Radar protivzdušné obrany, foto: ČTK Americké obranné radary v Česku - to je téma titulních stran všech deníků. Od pátku, kdy jen pár minut po hlasování o důvěře pro vládu Mirka Topolánka požádaly Spojené státy oficiálně o umístění protiraketového systému, padají PRO a PROTI. Komentáře pondělního tisku se většinou vyslovují pro základnu USA v České republice. Podle Hospodářských novin je americká radarová základna na českém území "tak nenáročný příspěvek k protiraketové obraně Západu, že menší si už těžko lze představit". Komentátor Mladé fronty Dnes zase nabádá, že, "kvíkání pacifistů, politické hrátky a podceňování budoucích hrozeb vedou k nestabilitě a oslabení bezpečnosti. Postavme zde proto radar. Alespoň radar."

Místopředseda sněmovny a stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro deník Právo říká, že ujišťování premiéra o tom, že americká radarová základna zvýší bezpečnost země, je "lehkonohý" a "nezodpovědný" výrok. Zaorálek nesouhlasí s názorem, že radar je hodný a rakety zlé. Posilování zbraňových systémů může vést k posilování i jinde ve světě. Zaorálkovi navíc vadí, že kvůli radarům do naší země nepřijela ministryně Condoleeza Riceová, ale jen jeden ze 40-ti vrchních ředitelů a u nás je přijímán na nejvyšší úrovni. "To mi připadá tak trochu jako gubernie," uzavírá Lubomír Zaorálek v Právu.

Bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby Andor Šándor píše v deníku Právo, že názor obecné veřejnosti k americké protiraketová základně odráží fakt, že o podstatě problému téměř nic neví. K tomu ještě logicky přispívá, že ještě nepřekonala pachuť z třicetileté nezvané návštěvy a pobytu vojsk Sovětské armády po roce 1968. Autor zároveň prosí také politiky, aby "neřešili problémy, kterým, při vší úctě, nerozumějí." Problémy typu ´nespadnou části protiraketovým systémem sestřelené rakety na naše území´ by měli přenechat odborníkům. "Případný raketový útok potenciálního nepřítele by byl, právě díky protiraketovému systému, eliminován včas a v jiném prostoru," konstatuje Andor Šándor v Právu.

Velvyslanec Spojených států v Česku Richard W. Graber v Mladé frontě Dnes ujišťuje obyvatele Libavé nebo Jinců, kde by radarová základna mohla stát, o tom, že je rád seznámí s tím, co by pro ně výstavba zařízení znamenala. Spekulace o tom, že nabídka urychlí zrušení vízové povinnosti pro české občany cestující do Spojených států, ale vyvrátil. Podle něj to jsou dvě věci, které spolu nesouvisí. Zrušit víza může pouze Kongres Spojených států.

Už počátek letošního roku se nesl ve znamení velkého množství porodů. Ovšem 18. leden a dva následující dny drží primát ve zvýšeném denním počtu nově narozených miminek. Deník Právo cituje ze zpráv porodnic, že při bouřce a vichřici se narodilo třikrát více dětí než v běžném dnu. Podle zkušených porodníků je to důsledek výkyvů tlaku, které minulý týden přinesl orkán Kyrill. Silné změny počasí mohou podle odborníků porod urychlit o 10 až 12 hodin.

Prezident Václav Klaus se v Mladé frontě Dnes vyslovil pro novou evropskou ústavu, která by zabránila postupné unifikaci Evropy. "Tento dokument by ale musel být úplně jiný než ten, který zamítla referenda ve Francii a Nizozemsku," napsal Klaus v tisku několik dnů před návštěvou německé kancléřky Angely Merkelové v Praze. Deník připomíná, že Merkelová bude chtít tento týden slyšet od svých českých partnerů především názory na evropský integrační proces a evropskou ústavu. Klaus chce, aby se jednou provždy či alespoň na dlouhou dobu definovalo optimální rozdělení národního (tedy státního) a unijního (tedy sdíleného), a to formou nějakého dokumentu, který se může a nemusí jmenovat ústava.

Prezident Václav Klaus V ODS se podle Lidových novin začíná mluvit o tom, že by Václav Klaus v prezidentských volbách v roce 2008 nemusel dostat všechny hlasy zákonodárců této strany. Klaus se v průběhu zdlouhavých povolebních jednání dostal do otevřené války s šéfem ODS Mirkem Topolánkem, což mu má podle listu řada občanských demokratů za zlé. Naposledy Klaus kritizoval novou vládu v neděli večer v pořadu Střepiny televize Nova. Podle Lidových novin zaznívá v ODS tento scénář: Klaus bude kandidátem ODS. V prvním kole prezidentských voleb však prohraje s protikandidátem i kvůli tomu, že nedostane všechny hlasy občanských demokratů. Poté bude strana hledat jiného kandidáta. Tím by mohl být třeba Topolánkův spojenec a šéf Senátu Přemysl Sobotka.

Orkánem polámané stromy v lokalitě Český les, foto: ČTK Obrovské polomy v lesích, které způsobila koncem minulého týdne vichřice, paradoxně zachrání většině dřevařských firem letošní výdělek. Těžba v lesích je od začátku roku totiž ochromena, protože státní podnik Lesy ČR nestihl uzavřít včas smlouvy s těžebními firmami. Píší o tom Hospodářské noviny. Nyní je však podle deníku prioritou dostat co nejrychleji dřevo z lesa, než se znehodnotí a rozmnoží se na něm kůrovec. Hospodářské noviny uvádí, že podle dosavadních odhadů vichřice zničila jen ve státních lesích přes pět milionů krychlových metrů dřeva. Už toto číslo představuje třetinu veškeré roční těžby v Česku. Lesníci však očekávají ještě větší škody. Ministr zemědělství Petr Gandalovič proto požádá vládu, aby firma Lesy České republiky mohly při zadávání prací vynechat zdlouhavá výběrová řízení.

Česká ekonomika roste a s ní rostou i platy manažerů. Rozdíl mezi jejich příjmy a průměrnou mzdou se sice bude nadále zvětšovat, za svými zahraničními kolegy ale čeští manažeři se svými platy stále zaostávají. Napsala to Mladá fronta Dnes. Čeští šéfové zatím působí ve srovnání se svými americkými a evropskými kolegy jako chudí příbuzní. Jejich mzdám se ale přibližují rychleji než ostatní lidé. Zatímco průměrná mzda, do které se započítávají i platy ředitelů, byla loni například v Německu čtyřnásobná proti Česku, plat německých manažerů byl pouze třikrát vyšší než u Čechů. Tempo růstu manažerských platů v Česku však nelze podle listu přesně vysledovat. V údajích Českého statistického úřadu totiž chybí právě čísla o platech těch nejbohatších. Přesto podle nedávno vydané statistické studie rostla od roku 1989 reálná mzda lidí s nejvyššími příjmy čtyřikrát rychleji než těch, kteří mají nejnižší platy.

'Přeběhlík' Michal Pohanka, foto: ČTK Šéf ČSSD Jiří Paroubek navrhl přijmout speciální zákon na politické přeběhlíky. Podle komentátora Hospodářských novin by nebylo správné se mu za to smát příliš. "To tak někdy poraženému člověku ujedou výroky, jakých pak lituje. Jako když ČSSD v éře Stanislava Grosse drtivě prohrála senátní volby a hned o víkendu navrhl předseda zrušení Senátu." Autor uvádí, že přeběhlíci patří k demokraciím od té doby, co byl vynalezen parlament. Někteří byli ušlechtilí a zásadoví, jiní ničemní a úplatní... "a v Česku po roce 1989 to bylo spíš nevýrazné bláto. Pamatuje si snad někdo jména Machatá či Hirš? A to byl prosím Hirš přeběhlíkem slavným, prosadil pro Senát většinový volební systém." Podle komentátora Hospodářských novin by chtěl Paroubek oživit prvorepublikové volební soudy, které mohly poslance zbavit mandátu, přeběhl-li ´z důvodů nízkých nebo nečestných´. Jenže to dnes Ústava vylučuje. I za první republiky to fungovalo jen díky politickým přísedícím ve volebních senátech. "Jako trest pro přeběhlíky stačí, že se jimi pohrdá, na kandidátky je málokdo chce a z jejich jmen se stávají nadávky - než upadnou v milosrdné zapomnění. Když vůdce opozice protentokrát překoná instinkt českého zákonodárce cpát každý nápad hned do zákona, prospěje sobě, nám i zákonů," uzavírá autor.

Rádio Svobodná Evropa Případ bývalého agenta komunistické Státní bezpečnosti, který údajně v polovině 70. let připravoval atentát v sídle Rádia Svobodná Evropa v Mnichově, se možná vrátí zpět do rukou vyšetřovatelů. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká nedávno podala na Nejvyšší soud dovolání proti zprošťujícímu pravomocnému rozsudku brněnského městského soudu. Vesecká v dovolání žádá, aby se vyšetřování Minaříka vrátilo do předsoudní fáze a věc znova převzal Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, píše Právo. Pokud Nejvyšší soud dovolání nevyhoví, případ, kterým se české soudy zabývaly více než 15 let, skončí. Když vyhoví, může se vrátit na začátek. Právo připomíná, že Minařík působil jako agent v americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa od roku 1969 do roku 1976. V té době zaslal svým nadřízeným v pražské centrále nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v prostorách rádia. Ve Svobodné Evropě v Mnichově skutečně nastražená výbušnina explodovala, bylo to ale až v roce 1981. V té době Minařík studoval na univerzitě v Kyjevě.

Podle jedné z mnoha vyšetřovacích verzí mohl být vrahem kontroverzního podnikatele Františka Mrázka bývalý důstojník tajné služby BIS přezdívaný "Chemik". Verze, podle níž vraždil právě on, ale policistům nedává moc šancí na nalezení toho, kdo vraždu objednal. Pokud byl střelcem skutečně on, pak svou oběť přežil jen o pár desítek hodin, píše Mladá fronta Dnes. Bývalého důstojníka protidrogové jednotky a tajné služby BIS našli s kulkou v hlavě dva dny po Mrázkově smrti u benzinové pumpy v Příšovicích na Liberecku. Policie ho podezřívá, že měl kontakty s albánskou mafií. Přesně ty samé Albánce přitom detektivové podle listu často vídávali v přítomnosti jiného kontroverzního podnikatele Radovana Krejčíře, který v červnu 2005 utekl na Seychely. Krejčířovi albánští "přátelé" si podle jedné z vyšetřovacích verzí k vraždě vybrali "Chemika" a pak ho sami popravili, aby zametli stopy, píše Mladá fronta Dnes. Uvádí zároveň, že speciální tým Pokr přesto nadále případ prověřuje v rámci vyšetřování jiných 35 vražd a podezřelých úmrtí, která údajně mohou souviset s Mrázkovými aktivitami.