Přehled tisku

Petr Zelenka, foto: MF Dnes 6.12.06
0:00
/
0:00

Pro všechny domácí deníky je tématem číslo jedna takzvaný nemocniční vrah. Zejména kvůli tomu, že přiznal více obětí a že jeho řádění stálo křeslo ředitele havlíčkobrodské nemocnice.

Pro všechny domácí deníky je tématem číslo jedna takzvaný nemocniční vrah. Zejména kvůli tomu, že přiznal více obětí a že jeho řádění stálo křeslo ředitele havlíčkobrodské nemocnice. Mladá fronta Dnes rekapituluje měsíc po měsíci řádění Petra Zelenky a odhaduje, že vražd bude ještě více. Podivuje se nad faktem, že ačkoliv primář už měl podezření, že zdravotník pacienty na ARO vraždí, ponechal ho na oddělení bez dozoru. Deník se také pozastavuje nad postupem policie. Teprve v úterý žádala pozůstalé o povolení nahlédnout do zdravotnické dokumentace po obětech. Trestní oznámení přitom bylo podáno téměř před dvěma měsíci. Deník Právo konstatuje, že Kraj Vysočina odškodní pozůstalé po obětech. Nicméně osm rodin znovu prožívá smrt svých blízkých. Většinou se zlobí i na to, že zvoní pouze telefony novinářů - kraj nebo nemocnice se jim prý zatím neozvaly.


Podle tisku znamená vstup unijních nováčků do schengenského systému první malý krok k jejich rovnoprávnému postavení v rámci Evropské unie. Deníky si myslí, že v Bruselu v otázce "odbourávání hranic" opět zvítězil kompromis, který není ani tak důležitý pro českého občana, ale má spíše symbolickou hodnotu pro stát jako takový. "Hraniční kontroly na česko-německých hranicích zmizí až počátkem ledna 2008 a na letištích o čtvrt roku později. Je to později než v roce 2007, jak si přáli nováčci, ale dříve než v roce 2009, jak by se líbilo Německu či Francii," píše deník. Podle listu debata o Schengenu byla lekcí, jak technický problém může sloužit politickým záměrům. "Potíže s centrálním počítačem, který zpracovává data ze všech členských zemí, se nedají popřít. Stejně se ale nedá popřít, že potíže se dají překonávat, když politici dají jasné zadání, a to citelně scházelo", uvádí Hospodářské noviny. Domnívají se, že teprve až občané Česka, Polska či Slovenska beze všeho projedou do Německa, pocítí, že v unii nejsou občany druhé kategorie.

Podle Lidových novin v případě Schengenu nešlo o počítače či finance, ale problematiku nelegální migrace. Počet nelegálních imigrantů chycených na německo-polských nebo německo-českých hranicích je podle listu vysoký. "To znamená, že Poláci, Slováci nebo Litevci jsou na vstup připraveni hůře, než jaká je úroveň střežení dosavadního schengenského prostoru," uvádí Lidové noviny.


Teprve 17 let po pádu komunismu se ministerstvo vnitra zbavuje bývalých důstojníků StB. Lidové noviny píší, že ministerstvo v listopadu propustilo osm svých pracovníků, kteří dříve působili v komunistické Státní bezpečnosti. Byli zaměstnáni v archivu, který spravuje právě svazky někdejší tajné policie. Ve strukturách ministerstva vnitra včetně policejních složek prý pracuje 800 příslušníků StB. Vnitro by měli postupně opouštět v souvislosti s novým služebním zákonem, který začne platit od ledna příštího roku.


Policisté navrhli za údajné podplácení poslance ČSSD Pavla Ploce obžalovat Pavla Šrytra. Jak píší Hospodářské noviny, bývalý policista a Plocův spolužák údajně nabídl nově zvolenému poslanci pět milionů korun a chtěl, aby za ně přestoupil do Strany zelených. Kdyby Ploc úplatek přijal, získala by koalice ODS, lidovců a zelených ve sněmovně většinu. Šrytr - bodyguard a řidič zavražděného podnikatele Františka Mrázka a jeho spolupracovníka Tomáše Pitra - setkání s Plocem nepopírá. Tvrdí ale, že o úplatku nemluvili. Přímý důkaz chybí. Poté, co Šrytr odešel, Ploc o jeho návštěvě informoval nejdříve své stranické kolegy a případ se od nich dostal na veřejnost. Policisté tak nemohli nasadit odposlechy a ani připravit další schůzky mezi oběma muži a Šrytra usvědčit přímo na nich. Policisté verzi Šrytra, že za poslancem přijel kvůli spolupráci při koupi horského hotelu, nevěří. Olympijskému medailistovi ve skoku na lyžích Plocovi sice patří v Harrachově prosperující penzion, hotel ale nikdo neprodával. Zatím není jasné, kdo stojí v pozadí. V Harrachově po propuknutí aféry jen málokdo věřil, že by Plocovi chtěl někdo skutečně dát pět milionů korun, pokud přestoupí ke Straně zelených a podpoří vládu šéfa ODS Mirka Topolánka.


Exekuce v potravinářské firmě Setuza,  foto: ČTK
Majitelé potravinářské firmy Setuza, kterou nedávno poslal soud na návrh vlády do exekuce, navrhli podle Mladé fronty Dnes státu dohodu o narovnání. "Tato varianta jako jediná podle nás umožní podniku přežít a bude mít i nejvyšší výnos pro stát,"řekl MfD Zdeněk Šmejkal, spolumajitel firmy M.L.Moran, která v Setuze vlastní téměř 91 procent. Výhodou narovnání by podle něj také bylo, že by se zároveň ukončily všechny soudní spory. Ty vede Setuza proti státu hlavně o platnost klíčového čtyřmiliardového dluhu. Setuza ani její majitelé ho neuznávají, stát na něm však trvá a také proto dal před třemi týdny návrh na exekuci. Soud ji pak nestandardně, ještě týž den, schválil. M.L. Moran už podal stížnost na podjatost soudu a v příštích dnech chystá podat návrh na zastavení exekuce. Šmejkal je přesvědčen, že Setuza vydrží fungovat ještě několik týdnů, několik měsíců a pak jí reálně hrozí konkurz.


Za guerillu označují Lidové noviny plán ministra financí Vlastimila Tlustého na to, jak obejít nařízení Evropské komise a zachovat veškerou bytovou výstavbu v nižší, pětiprocentní sazbě DPH. Komentátor deníku připomíná, že Tlustý chce pojem sociální bydlení, na jehož výstavbu se nižší DPH vztahuje, ponechat u všech bytů, táže se ale, jak na to zareaguje Evropská komise. "Předseda ČSSD Paroubek tvrdí, že nám to nikdy nedovolí. Ale spíše Tlustému závisí tu troufalost. Jeho vláda totiž letos v únoru schválila definici sociálního bytu omezeného plochou 90 metrů čtverečních. Takových je ovšem přes 90 procent stavěných bytů. Rozdíl mezi jeho a Tlustého definicí je tedy jen v míře drzosti," píše komentátor. Podotýká, že někteří eurofanatici plní bruselské směrnice s nadbytečnou horlivostí. Nejznámějším, ale zdaleka ne posledním příkladem byly legendární balené koblihy. Teď se například ukazuje, že nesmyslné požadavky na fotografie malých dětí v nových pasech byly výmyslem domácích, ale ne bruselských úředníků. Na opačném pólu je Tlustého guerillová taktika. Žádnou solidaritou se neváže, k bruselským předpisům se chová jako k požadavkům okupační moci, proti nimž je jakákoli metoda přípustná. Proč ne, stojí-li cíl za to. A to je právě otázka. Jak důležité je, aby byla v nižší sazbě zrovna bytová výstavba," uzavírají Lidové noviny.


Motoristům, kteří se vyhýbají placení vyššího povinného ručení tím, že po nehodě přecházejí k jiné pojišťovně, tato možnost od února skončí. Rozjíždí se registr, do kterého pojišťovny dají údaje o historii každého řidiče. Podle Hospodářských novinČeská kancelář pojistitelů už společnou databázi testuje a během ledna do ní jednotlivé pojišťovny začnou předávat údaje. Bude tak možné zjistit historii škod způsobených každým řidičem, který chce uzavřít povinné ručení, už od roku 2000. Jak Hospodářské noviny připomínají, pojišťovny o společný registr usilují už dlouho. Česká pojišťovna odhaduje, že platbě vyššího povinného ručení se mohou vyhýbat až desítky tisíc Čechů. Databáze ale přinese výhodu i dobrým řidičům. Pojišťovny ji budou využívat u každého motoristy, který bude přecházet mezi pojišťovnami.


Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman chce změnit systém, jakým se tvoří ceny elektřiny. V Hospodářských novinách tvrdí, že ten současný přispívá ke strmému růstu cen proudu v posledních letech. Podle Římanových plánů by se měla už na rok 2008 prodávat veškerá produkce ČEZ přes některou komoditní burzu. Energetická společnost se ale brání - podle ní na výši cen nemá vliv. Cena elektřiny se tvoří na trhu, nabídkou a poptávkou.


Na zdražování vody v příštím roce se zaměřila


Pražský deník informuje o hrozbě zániku unikátního dolu z 19. století v Praze na Černém Mostě. Chudina tam kdysi těžila písek. Archeologové se o něm dozvěděli před několika dny a jásali nad jeho dobrým stavem. Radost jim ale nevydržela. Nad dolem se připravuje výstavba rodinných domů a stavební firma chce jeskyni zasypat směsí cementu a popílku. Důl tvoří sto metrů chodeb, které vedou do dva až šest metrů vysokých síní. Protože zůstal dlouhá léta nepřístupný, jsou v něm zachovány například záseky na dřevěné louče, kterými si lidé v podzemí svítili. Podle geologů je takový objev důvodem pro změnu stavebního plánu. Podle nich by třeba v Anglii hned nález prohlásili za památku. U nás podle Báňsko-historické a speleologické společnosti převažuje tendence stará důlní díla likvidovat.