Přehled tisku

Jiří Paroubek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Komentáře českých deníků se neshodují v tom, zda by měl předseda ČSSD Jiří Paroubek dostat šanci sestavit vládu. Komentátor Hospodářských novin píše, že Paroubek by měl dostat příležitost sestavit vládu, aby se ukázalo, jak se věci mají.

Jiří Paroubek,  foto: ČTK
Komentáře českých deníků se neshodují v tom, zda by měl předseda ČSSD Jiří Paroubek dostat šanci sestavit vládu. Komentátor Hospodářských novin píše, že Paroubek by měl dostat příležitost sestavit vládu, aby se ukázalo, jak se věci mají. "I Paroubek má stejné právo jako Topolánek: jasně a přímo neuspět," píše autor. Prezident Václav Klaus podle něj může udělat gesto a na týden na dva pověřit Paroubka jednáním a čekat, až přinese podpisy sto a jednoho poslance. Pokud se to nestane, nebude ČSSD dál moci odmítat jednání o předčasných volbách, myslí si autor. "Někdy se v politice vyplatí zariskovat, aby se věci hnuly," napsal komentátor Hospodářských novin.

Komentář Mladé fronty Dnes poukazuje na to, že nyní se upínají naděje k úřednické vládě, ačkoli žádná úřednická vláda neexistuje a ústava ji nezná. "Každá vláda, která dostane důvěru, je v našem politickém systému výsledkem politické dohody stran (některých) ve sněmovně zastoupených, a každá vláda je tedy politická," soudí autor. Místo "úřednická" by se podle něj mělo neohrabaně, ale přesně říkat dočasná vláda s minimálním dohodnutým programem. Komentátor Lidových novin si všímá toho, že Paroubek nyní s jistým zjednodušením vyhrožuje, že se sám jmenuje premiérem - pověřil by ho tím v případném třetím pokusu šéf sněmovny. "Pokud Paroubek pošilhává tímto směrem, je to o důvod víc mu vládu nesvěřovat," myslí si autor. Komentátor Práva mimo jiné píše, že stoupenci předčasných voleb se příliš netají názorem, že Paroubek nesmí dostat šanci sestavit vládu. "Je rušivým prvkem různě tvořených plánů, na jejichž konci je buď úspěch ODS ve zmíněných volbách, nebo přinejhorším cosi jako nová opoziční smlouva, ale bez Paroubka," napsal.


Brněnský krajský soud vydal v pondělí 9. října předběžné opatření a přikázal firmě Kapsch, aby okamžitě přestala s výstavbou mýtného systému v Česku. Zároveň uložil ministerstvu dopravy, aby se zdrželo poskytování služeb souvisejících s mýtným. Uvedly to Hospodářské noviny s odvoláním na usnesení soudu, které mají k dispozici. Mýtné tak nesmí firma budovat do doby, než brněnský soud rozhodne, zda stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž k tendru na mýtné je v pořádku. Proti předběžnému opatření se rakouská firma ani ministerstvo dopravy nemohou odvolat. Brněnský soud zakázal systém stavět již letos v březnu, ale stavělo se dál. Společnost Autostrade, která se snaží zpochybnit výsledek výběrového řízení, proto vyzvala soud, aby vydal předběžné opatření. A soud v pondělí firmě vyhověl.


Poslanci ODS z Karviné a tamějšímu městskému zastupiteli Jaroslavu Krupkovi někdo vyhrožuje zabitím. Píše to Právo. Výhrůžku obsahoval anonymní dopis, který si v pondělí vyzvedl na magistrátu. Krupka chce kvůli případu podat trestní oznámení, neboť výhrůžky se podle něj týkají i jeho manželky a dětí. Právo napsalo, že politikům začali někteří lidé vyhrožovat poté, co nedávno exředitel Technických služeb Havířov Pavel Slíva zastřelil v Ostravě advokátku Ivanu Kabzanovou a pak v Havířově náměstka primátora Martina Balšána. Důvodem byly spory o cenu akcií. Krupka řekl, že anonymní dopisy či textové zprávy dostává tři roky, ale nikdy to podle jeho slov nedošlo tak daleko.


Foto: Evropská komise
Zahraniční investoři začínají ztrácet zájem o Českou republiku, která poprvé vypadla z elitní desítky nejoblíbenějších evropských zemí. Podobný osud potkal i Polsko, Maďarsko a Rusko. Společný podíl těchto čtyři zemí v rámci celé Evropy v prvním pololetí klesly o 6,5 procenta na 12,8 procenta. Na druhé straně stoupá obliba Bulharska a Rumunska. Napsaly to Lidové noviny s odvoláním na studii společnosti Ernst&Young. Studie tvrdí, že to je důsledek především blížícího se vstupu obou zemí do Evropské unie. Příliv zahraničního kapitálu do Česka se v prvním pololetí podle Davida Marka z Patria Finance mírně snížil na 62 miliard korun. Mohutné investice na zelené louce začínají být minulostí a je třeba hledat nová odvětví, do nichž budou chtít zahraniční firmy investovat. Stejný názor má hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Podle něho má Česko zajímavější investice před sebou. Jde především o oblast výzkumu, vývoje či nových technologií, myslí si Pikora.


Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach tvrdí, že sociální demokracie v tuto chvíli nemá v parlamentu k dispozici většinu hlasů pro sestavení vlády. Uvedl to v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes (MfD). Současně ale přiznal, že předseda ČSSD Jiří Paroubek může mít takovou většinu domluvenou, ale svým stranickým kolegům o tom nechce nic říci, takže nejsou informováni. Důvodem je obava z úniku informací, soudí Škromach. Škromach mimo jiné i s odkazem na postoje KDU-ČSL a zelených dal najevo, že ke vzniku vlády je třeba domluva ODS a ČSSD. Jediné možné řešení podle Škromacha je, že by sociální demokraty podpořila ODS. Není přesvědčen, že pro sociální demokracii by v tuto chvíli byla ideálním řešením bližší spolupráce s komunisty. Sociální demokraty by podle něj taková spolupráce tlačila doprava. V souvislosti se spekulacemi, že vláda, o jejíž vznik se chce pokusit Paroubek, by se opírala mimo jiné právě o komunisty, si MfD všímá i vyjádření prezidenta Václava Klause. Ten podle listu v úterý naznačil, že Paroubka nepověří sestavováním vlády kvůli tomu, že se chce opřít o komunisty.


Česká republika by měla do roku 2010 postavit na Labi u Děčína jez, který umožní lodní dopravu z Hamburku do Česka po celý rok. Evropská komise totiž nedávno souhlasila, aby stát poskytoval rejdařům a provozovatelům přístavů dotace za nesplavné Labe, avšak pouze do roku 2010. Jak píše Právo, dosud je nutné každoročně na několik měsíců kvůli nízkému stavu vody dopravu na Labi zastavit a nahradit jí dopravou po železnici a silnicích. Za to stát vyplácí dotace ve výši desítek milionů korun ročně. Podle Ředitelství vodních cest ČR po zprovoznění nového jezu u Děčína lodní přeprava výrazně stoupne. V současné době činí asi jeden milion tun zboží ročně, s novým jezem by to mohl být trojnásobek. Bez jezu však říční dopravě hrozí zánik. Stavba jezu je podle ředitele Ředitelství vodních cest Miroslava Šefary zajištěná. Problémem zůstává neúnosně dlouhé schvalovací řízení z hlediska dopadu stavby na přírodu. Náklady na stavbu jsou odhadovány na přibližně pět miliard korun, z toho 1,5 miliardy by měla stát elektrárna. Proti stavbě jezu ostře vystupují ekologové, kteří preferují železniční dopravu. Podle nich se stavbou zbytečně poškodí chráněné lokality a jejich vodní a pobřežní ekosystémy.


Přehradní nádrž Orlík,  foto: Štěpánka Budková
Stínový ministr životního prostředí za ČSSD Petr Petržílek kritizuje v Právuúmysl ministryně zemědělství Vicenové postavit 200 nových přehrad za 15 miliard korun, které Paroubkova vláda zajistila na protipovodňová opatření. Podle něho nákladná výstavba přehrad Česko před povodněmi nezachrání, navíc by znamenala zatopení vesnic, zničení infrastruktury a poškození lokálních ekosystémů. Na ochranu před povodněmi je třeba naopak umožnit rozlití vody do zátopových zón řeky a odstranit zábrany vsaku do půdy, píše Petržílek. Zároveň se ptá, co návrhu vlády ODS říkají zástupci strany Zelených. Podle ministerstva zemědělství je návrh výstavby přehrad výhledem pro další desítky let a v současnosti se stavba žádné nádrže, vyjma Nových Heřminov na Opavsku, nepřipravuje. Plán hlavních povodí, ve kterém je návrh výstavby přehrad začleněn, má do konce roku schválit vláda a jeho obsah se podle kritiků stane závazným pro veškeré územní plány obcí a krajů.


Lidové noviny se zamýšlí nad smyslem brněnského veletrhu Invex, který je zaměřen na informační technologie. Zatímco dříve lákal statisíce návštěvníků, nyní je výstaviště téměř prázdné. Rychlost rozvoje informačních technologií podle ní nedovoluje většině vystavovatelů čekat s jejich uvedením až do Invexu. Navíc ve světě existuje řada prestižnějších veletrhů podobného zaměření, na které se již dávno české firmy nebojí přijet. Invex by se měl zrušit, protože nemá v současné době v podstatě co nabídnout, píší Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes upozorňuje, že stát sice vynakládá miliardy korun v rámci pobídek pro zahraniční investory, ale v nových závodech pracující tisícovky cizinců. Za poslední rok se jejich počet zvýšil o 30 tisíc. Investoři sice vytvářejí mnoho pracovních míst v oblastech s vysokou nezaměstnaností, ale pro mnohé lidi není rozdíl mezi platem v továrně a sociálními dávkami zajímavý, píše Jan Sůra. Průměrný dělnický plat totiž Čechy neláká. Firmy ale platy zvyšovat nechtějí, protože by se jim přestala výroba vyplácet. Proto musí nabírat cizince, zejména Poláky a Slováky.


Foto: Barbora Němcová,  Radio Prague International
Karlovy Vary mají zachránit před úbytkem obyvatel senioři. Do krajského města by se měli stěhovat z okolních, ale i vzdálenějších míst kraje a dokonce republiky. Mají tam vznikat speciální domy a lákadlem může být i lázeňské prostředí. Pokud se pokles obyvatel nepodaří zastavit a jejich počet se sníží pod hranici 50.000, Karlovy Vary přijdou o desítky milionů korun ze státní kasy, píše Mladá fronta Dnes v regionální příloze. Ředitel karlovarského Domova penzionu pro důchodce Aleš Walter považuje plány na bydlení pro seniory za reálné. "Kdo by nechtěl jít bydlet do Karlových Varů a mít zajištěné služby. Na druhou stranu je zde ale tolik neuspokojených žadatelů, že nové byty by asi nestačily ani pro ně," uvedl Walter. Z Karlových Varů se odstěhuje ročně přes 500 lidí. Magistrát odhaduje, že při tomto tempu za dva roky klesne počet obyvatel pod 50.000.


Státní znak
Originál státního znaku České republiky, který vytvořil uznávaný heraldik Jiří Louda, je nezvěstný. Jak píší Lidové noviny, originál měl být uložen v archivu Poslanecké sněmovny, což se ale nestalo a vzácný návrh zmizel neznámo kam. Podle všech indicií se exemplář zatoulal na Pražský hrad, kde se po něm zatím neúspěšně pátrá. Lidové noviny připomněly, že kauzu rozpoutala letní reportáž České televize, která o ztrátě znaku poprvé informovala. Sněmovna se v těchto dnech začala po znaku shánět, ale její pracovníci zjistili, že vzácný originál nikdy do archivu dolní komory nedoputoval. Když úřady znak neobjeví, bude nutné ho vyhotovit znovu.