Přehled tisku

0:00
/
0:00

Komentáře tisku především zdůrazňují, že se rozšíření Evropské unie stalo dobrou zprávou pro jednoho a špatnou pro druhého. Evropská komise doporučila, aby Bulharsko a Rumunsko vstoupily do Evropské unie již 1. ledna 2007. Chorvatsko již má smůlu. Představitelé komise naznačili, že po nadcházejícím přijetí dvou balkánských zemí se další rozšiřování přibrzdí.

Komentáře tisku především zdůrazňují, že se rozšíření Evropské unie stalo dobrou zprávou pro jednoho a špatnou pro druhého. Evropská komise doporučila, aby Bulharsko a Rumunsko vstoupily do Evropské unie již 1. ledna 2007. Chorvatsko již má smůlu. Představitelé komise naznačili, že po nadcházejícím přijetí dvou balkánských zemí se další rozšiřování přibrzdí. Každé rozšíření je dobré, soudí tisk. Kritizuje ovšem EU, že rozšíření podcenila. Zkrátka: o výhodách či nevýhodách větší a větší unie je možné vést nekonečné diskuse, nezpochybnitelná poučka však zní: čím více hranic po Evropě padne, tím lépe, soudí komentátor Mladé fronty Dnes. Podle Lidových novin EU rozšíření podcenila finančně i institucionálně. Evropa otáčející se kolem Evropské unie se náhle s rachotem zastavila. Někteří, jako Václav Klaus, tvrdí, že že je třeba ji roztočit obráceným směrem, většina se snaží přijít na to, jak by se mohla točit dál. Rozšíření o Bulharsko a Rumunsko je už jen takovým dorozšířením ze setrvačnosti. Chorvati už mají smůlu. Evropa stojí, soudí autor. Už nějaký čas se vedou plané řeči o tom, zda je důležitější rozšiřování unie, nebo její vnitřní proměna. Všem zemím, které by rády do unie vstoupily, už je nyní jasné, že jedno se bez druhého neobejde, podotýká komentátor Hospodářských novin.


'Veřejné finance a finanční trhy' je motto kongresu,  který právě probíhá v Praze
Již druhý inzerát během několika dní, v němž upozorňuje veřejnost, že zadlužení České republiky dosahuje 1,3 bilionu korun, nechalo v Hospodářských novinách, Lidových novinách a Mladé frontě Dnes otisknout ministerstvo financí. Nový ministr financí Vlastimil Tlustý v něm uvádí, že jeho úřadem zveřejněná částka je reálnou výší veřejného dluhu a nezahrnuje rizika plynoucí z arbitráží a soudních sporů vedených proti českému státu. Připouští ale, že výše veřejného dluhu není spočítána podle metodiky Evropské unie. Ministerstvo financí v inzerátu uvádí, že do zveřejněné výše dluhu zahrnulo podepsané garance na IPB ve výši 100 miliard korun, ekologické závazky ve výši 150 až 180 miliard korun a odhadované závazky státu za záruky zdravotních zařízení podle nového zákona o neziskových nemocnicích ve výši 30 až 50 miliard korun. Metodika EU ale tyto položky nezahrnuje a podle její metodiky by měl veřejný dluh činit 969 miliard korun. Analytici již po zveřejnění prvního inzerátu upozornili, že otázka veřejného dluhu ukazuje ošidnost statistiky a matematiky. Podle nich je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možném rychlém růstu dluhu. Podle maastrichtských kritérií, jejichž plnění je důležité pro přijetí jednotné evropské měny, by veřejný dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP. Česká republika měla ke konci loňského roku veřejný dluh ve výši 30,5 procenta HDP.

Letiště Praha
Ani ČEZ, ani Letiště. Tak komentují Hospodářské noviny spory ODS a sociální demokracie o to, zda kvůli látání rozpočtu prodat raději kousek ČEZ, nebo půlku Letiště Praha. Privatizace je správná; ale ne kvůli látání rozpočtu. Jako je správné před zimou prořezávat větve ovocných stromů - ale ne proto, že si sadař potřebuje honem zatopit, píše deník. Podle komentátora rychlý prodej části ČEZ na burze ani pomalá soutěž o Letiště nepomohou ničemu. Jednorázovým příjmem se jen maskují nové sociální výdaje, které se tím pádem stanou návykovými. Zemi to nepomůže ani u Evropské komise: takové "snižování" schodků při cestě za eurem Brusel neuznává. Ošálit se nedají ani ratingové agentury. Pomůže to jen ODS a ČSSD; a to leda u povrchních čtenářů novin, kteří jim uvěří, že díra v kase není tak veliká, píše komentátor. Podle něj vláda raději měla nechat šklebit se rekordní schodek za 122 miliard, nedokáže-li zrušit předvolební zákony o nových výdajích. Tak náhle a úporně prosazované prodeje dělají nepříjemný dojem, že ODS i ČSSD už cosi komusi bokem slíbily, konstatuje deník.

Vlastimil Tlustý,  foto: ČTK
Hospodářské noviny se také vracejí k samotnému návrhu rozpočtu na příští rok. Upozorňují, že v době největší prosperity bude mít země vůbec nejhorší rozpočet v historii, nejhorší ale není sám schodek. Ve státním hospodaření jsou podle autorky článku tři velmi nebezpečné pasti. Za prvé: část, která se pouze "projídá", je nejvyšší v historii; naopak na rozumné investice zbude dosud nejméně. Za druhé: pokud parlament nezruší sociální dárky, které rozdal před volbami, stanou se rok od roku větší zátěží. Za třetí: nebezpečný trend označuje bující účetní triky a porušování zákonů. České veřejné finance nikdy nebyly úplně průzračné. Ale to, k čemu se letos uchýlil nejdřív sociální demokrat Bohuslav Sobotka a po něm konzervativec Vlastimil Tlustý, snese srovnání s účetními triky Řeků či Italů, píše komentátor Hospodářských novin.

Podle deníku Právo nová vláda praktikuje stejnou rozpočtovou politiku jako ta stará. Tedy až na jeden detail: přihodila úhrnem dvě a půl miliardy do vědy, výzkumu a školství. Hezké gesto, ale shodou okolností je právě v těchto oborech až příliš mnoho chytrých lidí, kterým tím oči nevytře. Navrhovaný schodek je nepřehlédnutelný. Vlastimil Tlustý jistě není sám, kdo za to může, ale jako ministr financí ponese kůži na poslanecký trh. Svou řeč by měl zahájit omluvou ke svým předchůdcům, na nichž dříve pro jejich rozhazovačnost nenechal nit suchou. Ale on jistě začne tím, že jde o nevyhnutelný důsledek ekonomické politiky minulých osmi let, stojí v sloupku deníku Právo.


Kosovský Albánec Princ Dobroši, v 90. letech jeden z nejhledanějších drogových bossů, podle Mladé fronty Dnes přiznal, že znal jednoho ze čtyř mužů zadržených minulý týden v Norsku kvůli podezření z příprav teroristických akcí. Příčinou alarmu v Praze, který spustil nevídaná protiteroristická opatření, tak bylo podle všeho podezření, že Pákistánec s norským pasem připravuje v Praze útok s pomocí Dobrošiho, píše list. Pákistánec Arfan Qadeer Bhatti byl zatčen v Norsku poté, co pravděpodobně s dalšími třemi muži spáchal útok na synagogu v Oslu. Je údajně lídrem této skupiny, která také podle obvinění plánovala teroristické útoky na izraelskou a americkou ambasádu. "Seznámili jsme se před pár lety ve věznici Ringerike v Norsku," řekl listu Dobroši v telefonickém rozhovoru ze svého domova v kosovském městě Peja. Popřel však, že by Bhatti po něm chtěl peníze, nebo že by spolu plánovali násilné akce. Ministr vnitra Ivan Langer odmítl odpovědět na otázku, zda za hrozbou stojí Dobroši. Jeho možným motivem by podle listu mohlo být, že byl v Praze zatčen a vydán do Norska.


Úřad vlády si za premiérování Jiřího Paroubka platil služby právníků Miroslava Jansty a Petra Topinky, třebaže část jejich úkolů zaplacená ze státních peněz s agendou vlády přímo nesouvisela. Píší to Lidové noviny s odvoláním na smlouvy právníků s úřadem vlády, které má list k dispozici. Stát jim za jejich služby včetně těch, které se týkaly úzce Paroubka osobně či ČSSD, zaplatil celkem přes 900.000 korun. Najatí advokáti za státní peníze podle listu například řešili aféru okolo zveřejnění Paroubkova mobilu nebo to, že Večerník Praha kritizoval vzezření premiérského páru. Pro Paroubka také prý zjišťovali informace o "nepříteli státu" Tomáši Pitrovi nebo o "kakaové aféře" exšéfa poslaneckého klubu ČSSD Michala Krause. Podle Michala Štičky z Transparency International se takové jednání nazývá "zneužití administrativních zdrojů". Paroubek na svém postupu ale nevidí nic špatného. Letos v dubnu uvedl, že úřad vlády zaplatil Janstově advokátní kanceláři za poradenské služby celkem 425.000 korun. Celkem 15 smluv se podle něj týkalo právního poradenství k různým materiálům, které projednával kabinet.


Reinhard Heydrich
Pětašedesát let poté, co převzal vládu nad okupovaným Protektorátem Čechy a Morava Reinhard Heydrich, nalezli čeští badatelé zahlazený hrob třetího muže nacistické říše. Heydrichova rodina se přitom už několik let snaží protektorův hrob obnovit, píše Mladá fronta Dnes. "Léta jsem to místo hledal a nalezl ho až nedávno,"řekl listu Jaroslav Čvančara, který vydal o letech nacistické okupace několik odborných publikací. Nejdříve se obrátil na Správu berlínských hřbitovů, která mu odpověděla, že Heydrichovy ostatky spočívají na Hřbitově invalidů. Ovšem s dodatkem, že hrob byl po válce zahlazen. Srovnáváním fotografií z Heydrichova pohřbu s nynějším umístěním náhrobků pak Čvančara s přáteli vytipoval přibližný prostor Heydrichova hrobu. "Na jedné z historických fotografií nelze přehlédnout ozdobnou mříž hrobu sousedícího s tím Heydrichovým. Když jsem pak na místě našel zbytky upálené mříže, získal jsem jistotu,"řekl Čvančara. Když podle Mladé fronty Dnes Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu hovořil nedávno se zástupcem obdobné německé instituce Winfriedem Hajnemanem, dozvěděl se překvapující věc. Heydrichova rodina se už několik let snaží obnovit protektorův hrob. "Svěřil se mi, že tak trochu nevědí, co s tím. Maximum, na co jsou ochotni přistoupit, je přenesení Heydrichových ostatků do hrobky jeho manželky Liny, kde by bylo jen jeho jméno s datem narození a smrti,"řekl listu Stehlík.