Přehled tisku

Mirek Topolánek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Mezi ČSSD a ODS panuje v současné době "totální válka", píše pondělní Právo. Podle Mladé fronty Dnes by předsedové obou stran Jiří Paroubek a Mirek Topolánek měli přestat se vzájemným osočováním a začít dělat "zodpovědnou politiku". Lidové noviny kritizují šéfa ČSSD za to, že zveřejnil materiál, který ho měl údajně zdiskreditovat.

Jiri Paroubek,  foto: ČTK
Mezi ČSSD a ODS panuje v současné době "totální válka", píše pondělní Právo. Podle Mladé fronty Dnes by předsedové obou stran Jiří Paroubek a Mirek Topolánek měli přestat se vzájemným osočováním a začít dělat "zodpovědnou politiku". Lidové noviny kritizují šéfa ČSSD za to, že zveřejnil materiál, který ho měl údajně zdiskreditovat.

Podle Práva mezi ODS a ČSSD "přituhuje" a veřejnost zřejmě bude nucena sledovat neomezené vzájemné napadání. List tak reaguje na slovní přestřelky mezi představiteli obou stran poté, co Paroubek zveřejnil materiál, který ho měl údajně zdiskreditovat. "Boj mezi nejsilnějšími stranami se dostává do fáze, kdy se šermuje naostro, účelem je nepřítelova krev," domnívá se deník. Podle Práva je nyní již jen těžko představitelné, že by ODS a ČSSD mohly utvořit velkou koalici. Podle deníku mezi stranami panuje "totální válka" a mezi jejich předsedy "takřka osobní nenávist".

Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Mladá fronta Dnes si myslí, že Paroubka nelze kritizovat za to, že materiál zveřejnil. Podle deníku by však měl říci, odkud ho získal a odkud dokument pochází. "Jinak je jeho důvěryhodnost pochybná," píše deník. List také kritizuje vzájemné napadání mezi Paroubkem a Topolánkem. "Bylo by navýsost žádoucí, aby přestali se vzájemným osočováním a začali dělat to, za co je lidé platí, tedy zodpovědnou politiku," píše deník.

Lidové noviny uvádějí, že Paroubek zavedl ČSSD do "divné křeče". Deník pochybuje, že by někdo mohl uvěřit autenticitě materiálu, který předseda sociálních demokratů zveřejnil. "Politik Jiří Paroubek si buduje věru smutný odkaz. Nejenže nevyhrál žádné volby, nejenže jeho vláda promrhala příhodnou dobu k nastartování dlouhodobých strukturálních reforem, ale navíc nyní politickou kulturu posouvá o léta nazpět," uvádí list.


Foto: ČTK
Tisk se také věnuje výročí teroristických útoků z 11. září 2001. V Hospodářských novinách svůj příspěvek k tomuto tématu zveřejnil ministr zahraničí Alexandr Vondra, v Lidových novinách americký velvyslanec v ČR William Cabaniss. Ministr zahraničí Vondra připomíná význam vzpomínky na tuto tragédii. Uvádí, že potenciálním cílem teroristů mohou být všechny demokratické země. "Svoboda, lidská práva, rovnost všech a hospodářská soutěživost nejsou jen americké hodnoty, ale i naše," píše šéf české diplomacie. V Lidových novinách Čechům děkuje za podporu americký velvyslanec Cabaniss. Podle něj si Spojené státy cení úsilí Česka v boji s terorismem.


Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International
Hrubý domácí produkt je svým způsobem nešťastná veličina. Více než pro jakýkoliv jiný statistický údaj pro něj platí, že je přesným součtem nepřesných čísel, a proto je tak snadno politicky zneužitelným. V Mladé frontě Dnes to píše ekonom Pavel Kohout, který rovněž působí jako poradce nového ministra financí. Krátkodobé čtvrtletní kolísání podle něj nic neznamená. Jestliže ve druhém čtvrtletí dosáhl ekonomický růst 6,2 procenta, zatímco v prvním 7,1 procenta, praktický význam tohoto zpomalení je na hranici zanedbatelnosti. Co je skutečně důležité, je dlouhodobý potenciál růstu, nikoli krátkodobé výkyvy, které se však do médií dostanou mnohem snáz. Politici navíc mají tendenci využívat příznivých čísel ve svůj prospěch a z nepříznivých obviňovat své předchůdce. Tím ale podle Kohouta není řečeno, že složení vlády a osoba premiéra jsou zcela bezvýznamné. Naopak, vláda může pro hospodářský růst udělat hodně. Drtivá většina ekonomických opatření, která vláda prosazuje, se však plně projeví až po řadě let, míní.

Lidové noviny otiskují rozhovor s bývalým vicepremiérem pro ekonomiku Martinem Jahnem, který hovoří mimo jiné o vlivu volebního patu na českou ekonomiku. "Co podnikatelský svět potřebuje, je určitá předvídatelnost. Potřebujeme vědět, co se bude dít, ať už to bude napravo nebo nalevo, dobré nebo špatné. I na špatné zprávy se může člověk připravit a podle toho se chovat,"řekl Jahn.


Evropská unie do konce roku schválí přesné rozvržení peněz z evropských fondů, které Česko bude využívat v příštích sedmi letech. Česká vláda přitom musí vydat závazné stanovisko do konce října, řekl Hospodářským novinám bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Patočka. Podle Hospodářských novin půjde zhruba o 93 až 94 miliard korun ročně. Podle nejnovějších návrhů by měla největší část z těchto peněz jít do dopravy (21,5 procenta) a životního prostředí (20 procent). Největší výkyvy jsou nyní kolem peněz určených na vědu; místo původních šesti dostane patrně osm procent, píšou Hospodářské noviny.

Přestože se na rozvržení peněz z evropských fondů mezi jednotlivé oblasti začalo pracovat už loni, dodnes není řada otázek dořešená. Jedna z nejdůležitějších, především pro menší regiony a obce, je otázka průběžného financování. Stejně tak ještě není jasné, zda unie Česku povolí takzvané křížové financování ze dvou evropských fondů. Dosud totiž platí pravidlo - jeden projekt dosáhne na peníze jen z jednoho fondu.

Do hry podle deníku během jednání vstupují i kraje, které budou nyní zodpovědné zhruba za 13 procent všech rozdělených financí z EU. Kraje přitom chtějí rozhodovat až o pětině všech peněz. Na druhou stranu - dosud měla být spoluúčast krajů vyšší, než nakonec bude. Z evropských peněz měly jít tři čtvrtiny ceny projektu, nyní má unie platit 85 procent. Otázkou je, kolik z těchto peněz zvládne Česko skutečně vyčerpat. Ještě letos na jaře přitom z celkových 75 miliard korun za období 2004 až 2006 vyčerpalo jen pětinu, píšou Hospodářské noviny.


Příští týden přijedou do Česka polští vyšetřovatelé. Budou vyslýchat bývalého premiéra Stanislava Grosse a ministry, kteří před dvěma lety spolurozhodovali o privatizaci petrochemické společnosti Unipetrol. V případu, kterým se tým z Krakova zabývá, jde o podezření z údajného miliardového úplatku a zmanipulování privatizace Unipetrolu. Píše to Mladá fronta Dnes. "Výslechy začnou příští týden. Naše policie zajišťuje polské straně jen zázemí. Jinak je to jejich vlastní vyšetřování,"řekl Mladé frontě Dnes šéf protikorupční policie Miloslav Brych.

Podle deníku do Prahy přicestuje z Polska vyšetřující prokurátor, jeho asistent a jejich tlumočník. Krakovská prokuratura chce vyslechnout především Grosse a bývalé ministry financí a průmyslu Bohuslava Sobotku a Milana Urbana. Na seznamu pozvaných je také exministr zemědělství Jaroslav Palas a zřejmě i předseda ČSSD a bývalý premiér Jiří Paroubek. Polský tým bude v Česku asi dva týdny. K dispozici bude mít jednoho detektiva z české protikorupční policie, který zajistí předvolání svědků a zvláštní místnost, kde budou vyslýcháni, píše deník. Urban Mladé frontě Dnes řekl, že o svém předvolání nic neví. Zopakoval také, že privatizace Unipetrolu byla v pořádku. "Na té privatizaci není nic ke zpochybnění,"řekl deníku Urban.

Český petrochemický podnik Unipetrol získal před dvěma lety v privatizaci polský koncern PKN Orlen. Krakovské státní zastupitelství se o privatizaci zajímá kvůli vyšetřování takzvané palivové aféry v Polsku. O privatizaci Unipetrolu se zmiňuje i zpráva zvláštní komise polského parlamentu, podle níž česká vláda mohla za Unipetrol dostat o 5,3 miliardy korun více, než zaplatil koncern PKN Orlen. Podle materiálu ale vláda pod tlakem Agrofertu údajně vyšší nabídku odmítla. O korupci se zmínil i bývalý člen vedení PKN Orlen Krzysztof Kluzek. Podle něj mělo být na úplatcích mezi české a polské politiky rozděleno 42 milionů eur (1,2 miliardy korun). Podle české vlády i závěrů sněmovní vyšetřovací komise však byly podmínky privatizace Unipetrolu dodrženy. V Česku dění kolem Unipetrolu rozvířila nahrávka skryté kamery, na které polský lobbista Jacek Spyra a někdejší šéf kabinetu bývalých sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel hovořili mimo jiné o korupci politiků a o privatizaci Unipetrolu, kterou podle některých spekulací provázela korupce. Doležel je podezřelý z toho, že si na tajné schůzce se Spyrou řekl o úplatek pět milionů korun. Hrozí mu až 12 let vězení.


Ministerstvo dopravy připravuje audit tendru na zavedení elektronického mýtného pro kamiony, v němž zvítězila rakouská společnost Kapsch. Nový ministr resortu Aleš Řebíček navíc kromě prověření smlouvy, kterou s vítěznou firmou podepsal jeho předchůdce Milan Šimonovský, plánuje také kontrolu samotného Kapsche a jeho plnění závazků. Informují o tom pondělní Lidové noviny. K možné hrozbě zrušení tendru se ministr podle deníku vyjadřoval opatrně. "Zrušení zakázky nevylučuji, ale těžko si lze představit, jak by se to rušilo, když už je mýtné skoro postaveno," konstatoval Řebíček v souvislosti s tím, že se o tendr zajímá také Evropská komise. Česká republika by měla zhruba do měsíce evropským úředníkům vysvětlit, zda neposkytla společnosti Kapsch při zakázce na dodávku systému nepovolenou veřejnou podporu. Ministerstvo dopravy vybralo totiž nabídku Kapsche, která byla o 4,5 miliardy korun vyšší než konkurenční nabídka Autostrade. Tu, stejně jako dva další uchazeče, výběrová komise vyloučila ze soutěže pro formální nedostatky. Ministerstvo podepsalo s Kapschem smlouvu koncem března. Vítězství firmy v tendru předtím potvrdil antimonopolní úřad. Mýtné od nákladních aut by měl stát podle dohody s firmou Kapsch začít vybírat na 970 kilometrech dálnic a rychlostních silnic od ledna 2007 a na vybraných silnicích s půlročním zpožděním.


Ukrajinská pobočka Interpolu zadržela v těchto dnech na západě země Češku s jejími třemi nezletilými dětmi. Žena je unesla z Kanady těsně před tím, než tamní nejvyšší soud v Ontariu svěřil děti do péče otce. Matka měla zakázáno opustit zemi před rozhodnutím soudu. Píše to pondělní Právo. Osmatřicetiletou ženu s dětmi vystopovali po třech měsících soukromí detektivové z pražských agentur a informovali o místě jejího pobytu Interpol. "Všichni nyní zůstávají pod dohledem tamní policie do doby, než budou učiněny právní kroky k jejich vydání zpět do Kanady,"řekl Právu důstojník z kanadského Interpolu.

Rodiče spolu vedou podle deníku spor již dva roky. Žena byla manželem obviněna z únosu dětí. Ona na něj zase podala trestní oznámení kvůli tomu, že údajně děti zneužíval. Soud v Kanadě dal za pravdu otci - žádné sexuální obtěžování prokázáno nebylo. Podle soudu matka s dětmi manipuluje a trpí duševní poruchou. Má proto zakázáno mít s dětmi jakýkoliv kontakt. Žena se před útěkem na Ukrajinu zdržovala nějaký čas v Plzni. Snažila se tehdy tamní soud rovněž přesvědčit, že je její manžel pedofil. Soud jí však neuvěřil, stejně tak česká policie. Znalci uvedli, že děti nemluví pravdu a ke svým výpovědím proti otci jsou naváděny, píše Právo.