Přehled tisku

Mirek Topolánek, foto: ČTK Dnešní tisk především hodnotí osobnosti nového premiéra Mirka Topolánka (ODS) a jeho odstupujícího rivala Jiřího Paroubka (ČSSD). Zda a jak dlouho bude Mirek Topolánek vládnout, záleží na jeho největším rivalovi Jiřím Paroubkovi, píše Mladá fronta Dnes. Podle deníku může ke skepsi vybízet povolební situace i Topolánkova pověst "muže bez tváře". "Ale pozor, Topolánek dosud vždy skeptiky převezl. Vyhrál s ODS čtvery volby, 'polidštil' ji, a jak se nehezky říká, rozšířil i její koaliční potenciál, což prokázal uzavřením dnes už polomrtvé trojsmlouvy," uvádí deník. Topolánek je podle Mladé fronty Dnes politik jiného typu než Paroubek. List se také domnívá, že šéf ODS může být dobrým předsedou vlády, vytvoří-li si schopný tým. "V opačném případě nemá po ruce oslnivé charisma a silnou autoritu, kterými by díry ve vládnutí zalepil," myslí si Mladá fronta Dnes.

Jiří Paroubek, foto: ČTK Hospodářské noviny kritizují styl Paroubkova vládnutí, podle Lidových novin si šéf ČSSD přisvojuje úspěchy jiných. Naopak Právo hodnotí vládu ČSSD velmi kladně a Topolánka považuje za slabého politika. Podle Hospodářských novin byl málokterý český politik tak úspěšný a "polarizující" jako Paroubek. "Náhradník z ČSSD politiku proměnil, bohužel nevratně. Nabídl lidem přesně, co chtějí - a získal postavení, jaké si nikdo nedokázal před rokem představit. Jeho přímočarý, silový, marketingový, o průzkumy se opírající způsob boje nemůže žádný soupeř ignorovat. Tahle proměna politického řemesla je jeho největší odkaz," píše deník. Podle Hospodářských novin bylo Paroubkovo krédo nikoli vést, ale následovat obecný kurz, neurčovat normu, ale řídit se většinou, neoponovat předsudkům, ale podbízet je. Lidové noviny uvádí, že předseda ČSSD si přivlastňuje úspěchy jiných a pro hospodářské úspěchy Česka "nehnul prstem". Podle deníku se Paroubek vyhnul zásadním rozpočtovým reformám i nutné reformě penzijního systému. Naopak Právo hodnotí vládu sociální demokracie velmi kladně a uvádí, že se budou případnému Topolánkově kabinetu její hospodářské úspěchy těžko "trumfovat". Podle deníku vzbuzuje pochybnosti i stav samotné ODS, která se podle listu zdá nejednotná. "ODS prostě chybí šéf. Autorita. Mirek Topolánek jím není. A představa, že by měl řídit dokonce osud republiky, není právě libá," píše Právo.

Foto: Evropská komise Pokud by se v Česku konaly předčasné volby na podzim roku 2008, zkomplikuje to české předsednictví EU. Podle analytiků by bylo nežádoucí měnit jak ministry, tak klíčové zaměstnance ministerstev těsně před zahájením předsednictví. Informují o tom Hospodářské noviny. Česko se má této role ujmout v první polovině roku 2009. Podle analytiků se politici i úředníci budou muset na řízení EU dlouhodobě připravovat. "Předčasné volby jen pár měsíců před zahájením předsednictví by byly komplikací. Bylo by nejlepší, kdyby vláda - ať ji sestaví kdokoli - měla mandát na celé čtyři roky," řekl Petr Greger, předseda občanského sdružení Europlatform. Předčasné volby v roce 2008 by mohly ovlivnit české předsednictví v EU i podle ODS. Sociální demokraté, kteří nyní hovoří o možné toleranci menšinové vlády ODS právě po dva roky, si to však nemyslí. "Tyto věci budou připravovat úředníci a ti vědí, co mají dělat. Politické špičky budou už jen šlehačka na dortu," řekl Mladé frontě Dnes předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Vláda a parlament se nesnaží zlepšit hospodaření českého státu. Česká republika nadále promarňuje příznivé období ekonomického růstu, které mohla využít k vyřešení dlouhodobých strukturálních problémů na výdajové straně veřejných rozpočtů. Lidovým novinám to v souvislosti s návrhem rozpočtu na příští rok řekl viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Připomněl také, že podle návrhu pohltí jen mandatorní - tedy povinné - sociální výdaje v příštím roce 53 procent příjmů rozpočtu, zatímco letos je to jen zhruba 46 procent. To znamená meziroční nárůst o víc než jednu sedminu. "Očekával bych, že po úspěšném roce pro českou ekonomiku by měl následovat jejich relativní pokles vůči rozpočtovým příjmům. Nikoliv tak prudký růst," dodal viceguvernér Singer.

Zaměstnanci nad 50 let jsou terčem diskriminace, píše deník Právo. Přestože zákony v Česku diskriminaci kvůli věku zakazují, setkalo se s ní celkem 55 procent zaměstnanců starších 50 let. Z nich 15 procent ji zažilo samo na sobě. Zjistil to průzkum STEM. Manažeři mají pocit, že rovnost přístupu k jednotlivým skupinám je dána tím, že všem měří stejným metrem. Ale pokud máte pravidla nastavena na výkonnost a způsob práce mladých lidí, tak důsledným dodržováním takovéhoto principu vlastně nevyužíváte možnosti těch starších. Že by mohli diferencovat, je nenapadne, uvedl ředitel agentury STEM Jan Hartl. Podle výzkumu mají padesátníci a starší na trhu práce horší postavení než zdravotně postižení, ženy s malými dětmi, absolventi škol, Romové, těhotné ženy a mladí lidé do 25 let. Tři čtvrtiny zaměstnanců se domnívají, že starší lidé nacházejí pracovní přiležitosti především v horších a špatně placených oborech. 84 procent dotázaných je pak přesvědčeno, že pracovní uplatnění pro lidi nad 50 let je u nás velký problém, který je třeba rychle řešit. Starší lidé jsou podle průzkumu vnímáni jako zkušení, odpovědní, spolehliví, pilní, profesionální, na druhé straně ale také jako nevýkonní, slabí a neperspektivní. Změnit by to měl projekt Třetí kariéra, jehož výsledkem má být rovněž návod pro firmy, jak využívat schopností starších pracovníků.

Platy lékařů v 16 státem řízených nemocnicích neodpovídají kvalitě péče, kterou v květnu vyhodnotilo ministerstvo zdravotnictví. Nejnižší průměrné platy mají lékaři v pražském Ústavu pro matku a dítě a Institutu klinické medicíny, tedy v nemocnicích, které v žebříčku měření kvality skončily na druhém a třetím místě. Informují o tom Hospodářské noviny. Lékaři v Ústavu pro matku a dítě mají průměrný měsíční plat včetně přesčasů a prémií 29.799 korun, lékaři v IKEM 34.070 korun. Druhé nejvyšší platy - přes 46 tisíc korun naopak mají lékaři v královéhradecké fakultní nemocnici, která v měření kvality péče skončila až třetí od konce. Podobné to je i u dalších nemocnic, píše deník. Jedinou nemocnicí, u které umístění v žebříčku lékařských platů a v pořadí kvality péče odpovídá, je pražská Nemocnice Na Homolce. Lékaři zde berou v průměru 66.719 korun měsíčně. V obou ukazatelích je toto zdravotnické zařízení suverénně první. Odcházející ministr zdravotnictví David Rath připustil, že platy kvalitě péče neodpovídají. Příští hodnocení kvality nemocnic, které vyjde v září, už bude údajně natolik kvalitní, že se může stát vodítkem pro to, jak by měly platy v jednotlivých nemocnicích vypadat.

Po dlouhých šedesáti letech se v sobotu znovu otevře turistům hraniční přechod Modrý sloup nedaleko šumavské Modravy. Lidové noviny píší, že zatímco v dobách komunismu bránila přechodu do Německa takzvaná železná opona, po sametové revoluci byl pohyb turistů přes hranici zakázán kvůli ochraně přírody. V okolí Modrého sloupu totiž hnízdí jedna z největších populací vzácného tetřeva hlušce, která by podle ornitologů mohla být turistickým ruchem ohrožena. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí se turisté budou moci v okolí Modrého sloupu pohybovat jen v doprovodu pracovníků národních parku Šumava a Bavorský les. Ornitologové ale nesouhlasí ani s tímto omezením. Přechod Modrý sloup, přes který lidé chodili 600 let, je nejkratší spojnicí z české strany Šumavy na bavorskou horu Luzný, která se pro svou neobvyklou podobu stala inspirací pro řadu umělců.

Zhruba polovina obyvatel České republiky nikdy nepoužila počítač. Vyplývá to ze studie Eurostatu, ze které cituje deník Právo. V počítačové gramotnosti na tom přesto Česko není nejhůř v Evropské unii. Tento neslavný primát patří Řecku, kde si s počítačem neporadí dokonce 65 procent obyvatel. Naopak v Dánsku, ve Švédsku a na Islandu je využívání počítače samozřejmostí. Důležitou roli ve znalostech ovládání computeru hraje věk. A v chudších oblastech Evropy je podíl obyvatel, kteří nikdy nepracovali s počítačem, téměř dvojnásobný ve srovnání s ekonomicky úspěšnými regiony, uzavírá Právo.

Po pražských silnicích jezdí v přepočtu na obyvatele víc aut než v kterékoli jiné evropské metropoli - píše Mladá fronta Dnes. Souvisí to s rychlým rozvojem ekonomiky a také s tím, že v Praze je moderní bydlet v okrajových čtvrtích, kde je auto nutností. Lidé to mají dál do zaměstnání a nakupovat jezdí do hypermarketů na periferii města. V hlavním městě je zaregistrováno zhruba 570 tisíc osobních aut a jejich počet neustále stoupá. Odborníci na dopravu varují před problémy, podle nich metropole potřebuje systém rychlých příměstských vlaků.

Praha je mezi evropskými městy v počtu čajoven naprostou výjimkou, píší Lidové noviny. Nadšení pro východní filozofii a asijskou kulturu v Česku stále neopadá. Svědčí o tom trvale narůstající počet čajoven. Jen v Praze jich je ke stovce. Hosté v čajovnách nejčastěji žádají různé druhy zeleného čaje, například bílou a zelenou opici. Čajovny většinou nepředstavují jen tradiční občerstvovací zařízení. V mnohých zároveň fungují jakási minicentra orientální kultury, pořádají zpívání manter, přednášky o buddhismu, malování mandal. Jdou zde i knihkupectví nebo čítárny novin, pořádají se zde výstavy nebo i vystoupení břišních tanečnic. Vedle programu lákají čajovny svým uklidňujícím prostředím, kde se dá často sedět jen tak na zemi na polštářích nebo na pohodlných křeslech a které je provoněné aromatickými tyčinkami. Čajovny jsou v Praze atrakcí i pro zahraniční turisty.