Přehled tisku

Michail Chodorkovskij, foto: MF Dnes, 19.4.2006
0:00
/
0:00

Na obranu ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, který si v Rusku odpykává osmiletý trest za daňové úniky a privatizační podvody, se postavila skupina osobností českého veřejného života včetně exprezidenta Václava Havla. V dopise, o němž informují Hospodářské noviny a Mladá fronta Dnes, napsali, že Chodorkovskij byl k odsouzení vybrán "na základě politických manipulací Kremlu" a je ve vězení šikanován.

Na obranu ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, který si v Rusku odpykává osmiletý trest za daňové úniky a privatizační podvody, se postavila skupina osobností českého veřejného života včetně exprezidenta Václava Havla. V dopise, o němž informují Hospodářské noviny a Mladá fronta Dnes, napsali, že Chodorkovskij byl k odsouzení vybrán "na základě politických manipulací Kremlu" a je ve vězení šikanován. "Vyzýváme všechny, kdo mají zájem na rozvoji demokracie, právního řádu a spravedlnosti v Rusku, aby své zneklidnění nad osudem Michaila Chodorkovského dali veřejně najevo tak, aby ruské úřady nemohly pokračovat v popírání práv a způsobů chování, na nichž je založena evropská demokracie," píše se v dopise, který podepsalo 26 lidí. Jsou mezi nimi předseda vládní KDU-ČSL Miroslav Kalousek, ministryně informatiky Dana Bérová, senátoři Karel Schwarzenberg, Zdeněk Bárta, Edvard Outrata a Jaromír Štětina a bývalí velvyslanci ČR v Rusku, USA a Británii Luboš Dobrovský, Alexandr Vondra a Pavel Seifter. Podpis připojili rovněž spisovatelé Michal Viewegh a Ivan Klíma, bývalá šéfka Akademie věd Helena Illnerová, ředitel Židovského muzea Leo Pavlát, novináři Petruška Šustrová, Karel Hvížďala a Petra Procházková a filozof a bývalý prezidentský kandidát Jan Sokol. Podle dopisu je Chodorkovskij ve vězení trvale vystaven "provokativní šikaně" a je nepřiměřeně přísně trestán za sebemenší údajná porušení vězeňského řádu. Cílem kázeňských trestů za problematické či vyprovokované i neexistující prohřešky proti vězeňskému řádu je umožnit soudu to, aby odmítl případnou žádost Chodorkovského o podmíněné propuštění na svobodu po uplynutí poloviny trestu, píše se v dopise. Všeobecně se má za to, že za jeho stíháním stojí Kreml, který jej trestá za politické ambice, uvádějí listy.


Problém romských ghett v Česku je vážnější, než dosud úřady připouštěly. Podle nových zjištění je jich asi 330, dosavadní odhady vládní Rady pro záležitosti romské komunity přitom hovořily maximálně o desítkách ghett. Vyplývá to z předběžných výsledků výzkumu, který zadalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Píší to Lidové noviny s odvoláním na sociologa Ivana Gabala, který výzkum zpracovává. "Nikdo si zatím nedokázal představit, že rozsah problému je tak obrovský. Je to opravdu průšvih," řekl listu tajemník rady Czeslaw Walek. Celkový počet Romů, kteří žijí v izolaci od většinové společnosti, podle nevládních organizací dosahuje desítek tisíc. Interní materiál, který má projednat vláda, přiznává, že se otázku ghett nedaří řešit. Za ghetta připravovaná zpráva označuje jak celé lokality, tak i izolované ulice či jednotlivé domy. Důležitým kritériem je to, že jejich obyvatelé žijí v chudobě na okraji společnosti. Návrh zásad, kterými by se měly vlády v příštích 20 letech při integraci Romů řídit, počítá s tím, že podmínky Romů by se měly do roku 2025 výrazně zlepšit a srovnat s životními podmínkami většiny obyvatel České republiky, uvádějí Lidové noviny.


Foto: ČTK
Čísla je třeba brát s rezervou, píše ve svém komentáři deník Právo. Kdo se ale v řeči čísel vyžívá, tomu nastaly hody. Tah Státní volební komise je opět nevyčerpatelný rezervoár humoru, píše komentátor. Zprava lze vtipkovat, že sociální demokraté z číslem 10 jsou polovičními komunisty s číslem 20, zleva zase, že na jednoho zeleného s číslem 18 jsou potřeba dva občanští demokraté, kterým bylo vylosováno číslo 9. Ale i vážněji lze čísla brát. Některé strany mohou vzhledem k tomu, že část veřejnosti se pravděpodobně hodlá rozhodovat s iracionalitou sobě vlastní, na číslech vydělat či naopak prodělat, uvádí se mimo jiné v komentáři deníku Právo.


Premiér Jiří Paroubek si přizval na zjevně stranickou akci v rámci své volební kampaně také elektrárenskou společnost ČEZ, v níž stát vlastní asi 67 procent. Upozorňuje na to komentář Hospodářských novin. Když premiér oznamuje, že do roku 2030 se pětina elektřiny bude vyrábět hlavně z biomasy, chce mít po boku přikyvujícího šéfa ČEZ. Potíž je v tom, že to byla zjevně stranická akce. Do elektrárny na Teplicku, v Paroubkově volebním kraji, dovezl premiéra oranžový stranický autobus, všímá si komentátor. Mimochodem, v premiérově jinak dobrém projevu i programu chybělo jasné slovo právě k možnému rozšíření těžby uhlí na Ústecku. Mlčení je souhlas, a zelení voliči si toho třeba ani nevšimnou, dodává komentátor Hospodářských novin.


Lidové noviny ve svém komentáři tvrdí, že ČSSD s korupcí nebojuje, ale naopak ji z nejvyšších míst podporuje. Podle listu vychází najevo, že advokátní kancelář blízkého spolupracovníka premiéra Jiřího Paroubka Miroslava Jansty byla v jednoznačném střetu zájmů, když zastupovala souběžně Československou obchodní banku i stát. Podle komentátora je proto na místě se ptát, kdo za tyto "nadstandardní advokáty" převezme politickou zodpovědnost. Mají dostávat stomilionové zakázky jen advokátní kanceláře napojené na politické strany? - ptá se autor.


Foto: ČTK
Němci odmítají odvézt odpad z Libčevsi, upozorňuje deník Právo. Podle něj chtějí nejprve jednoznačně prokázat, že pochází skutečně od nich. Reportéři listu se ale přitom sami přesvědčili, že zbytky plastových výrobků nesou německé etikety. České ministerstvo životního prostředí opakovaně potvrdilo, že původ odpadu byl dostatečně prokázán, a vyzvalo německé úřady, aby sdělily datum, do něhož ho odstraní. Saské ministerstvo životního prostředí předalo případ zvláštní spolkové agentuře ve Stuttgartu s tím, že pro něj končí. Nelegální skládka na Lounsku přitom stále hoří, dodává deník Právo.


První soukromý rychlík v Česku by měl za půl roku vyjet na trati mezi Prahou a Ostravou. Nasadit ho chce soukromá železniční společnost Railtrans, informuje Mladá fronta Dnes. "Počítáme s devíti páry vlaků po dvou hodinách denně," řekl listu jednatel firmy Petr Šimral. Za cestu prvním soukromým expresem zaplatí lidé méně než za pendolina Českých drah, která jezdí na této trase také jezdí. Šimral uvedl, že ve druhé třídě by cena neměla převýšit úroveň kilometrické banky Českých drah. To je 250 korun, píše MfD. Ze jízdu pendolinem se u Českých drah připlácí ještě 200 korun. Rychlík společnosti Railtrans by měl trať zvládnout za tři hodiny a 37 minut, tedy o dvacet minut pomaleji než pendolino. Šimralova firma chce vynikat především službami, každý vagon první třídy bude mít například vlastního stevarda. "Vlak bude mít různé vagony,od kuřáckých až po vozy pro matky s dětmi," dodal Šimral. České dráhy říkají, že se konkurence nebojí. Podle mluvčího firmy Aleše Ondrůje je jejich nabídka na trase z Prahy do Ostravy zcela bezkonkurenční z hlediska rychlosti přepravy i nabízeného servisu. Navíc se podle něj spojení zrychlí až pod tři hodiny. Plány Railtransu mohou ještě zkomplikovat státní úřady, poznamenává Mladá fronta Dnes. Firma pro své rychlíky vybrala německé lokomotivy Siemens, které dosud nemají povolení k provozu na českých kolejí. "Česká lokomotiva není k dispozici," vysvětlil Šimral. Typy vagonů zatím firma vybírá.