Přehled tisku

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Tisk komentuje postavení nových členských států Evropské unie při tvorbě rozpočtu na roky 2007 až 2013. Více než omezení prostředků, které bude moci Česká republika z unijního rozpočtu čerpat, však tisk kritizuje princip, který ukazuje na nerovné postavení nováčků v unii. Některé deníky ale naznačují, že pokud se výměnou za nižší objem financí zjednoduší procedura jejich čerpání, nemusí na to být ČR tak špatně.

Foto: Evropská komise
Tisk komentuje postavení nových členských států Evropské unie při tvorbě rozpočtu na roky 2007 až 2013. Více než omezení prostředků, které bude moci Česká republika z unijního rozpočtu čerpat, však tisk kritizuje princip, který ukazuje na nerovné postavení nováčků v unii. Některé deníky ale naznačují, že pokud se výměnou za nižší objem financí zjednoduší procedura jejich čerpání, nemusí na to být ČR tak špatně. Podle Hospodářských novin vinu na napětí kolem rozpočtu nenese zdaleka jen britský premiér Tony Blair. Sleva z britského příspěvku do společné pokladny je sice trnem oku ostatním státům, ale i ony mají často máslo na hlavě. Francie s Německem už před třemi roky zmrazily příspěvky štědrých agrárních dotací, ze svých požadavků nehodlají ustoupit ani Itálie a Španělsko. Zvyšování sázek k vyjednávání patří. Po odmítnutí evropské ústavní smlouvy ve Francii a v Nizozemsku ale roste riziko, že další neúspěch jen dál přiotráví atmosféru uvnitř pětadvacítky. Pro nováčky nebude žádnou útěchou, že jejich svědomí ohledně unijního rozpočtu je čisté, píšou Hospodářské noviny.

Foto: Evropská komise
Lidové noviny chválí premiéra Jiřího Paroubka za jeho postup při jednání o návrhu unijního rozpočtu. Předseda vlády nevyslovil jednoznačný odpor proti rozpočtu, ačkoli návrh počítá pro nové členy s nižší částkou. Připomněl však britskému premiérovi Tony Blairovi jeho slib kompenzovat snížení objemu dotací jejich větší dostupností. Při problémech, jaké má Česko při plnění všech podmínek čerpání dotací, by výsledkem mohlo být nakonec plus, uvádí list.

Palčivější než ztracená procenta je podle Práva hořká medicína, kterou nové členské státy EU nutí Brusel spolknout: Vy, osmička postkomunistických zemí, nejste plnohodnotní členové unie. Sliby vůči vám my staří a bohatí členové plnit nemusíme. Je to urážlivé a nic více se k tomu říci nedá, píše list. Navíc to je ta nejlepší munice pro kritiky unie, dodává. Brusel udělal podle deníku chybu, když tolik nových členů vloni přijal. Nepřijímal je totiž podle stupně hospodářské připravenosti, ale z politických důvodů. Připraveny přitom nebyly země vstupující ani přijímající. Blairův návrh na zjednodušení čerpání dotací může pro nové členy EU sice znamenat, že nebudou na snížení rozpočtu tak biti, ale počáteční důvěra v londýnské předsednictví je pryč, píše Právo.


Ministr zdravotnictví David Rath,  foto: ČTK
Ministr zdravotnictví David Rath v návrhu nové úhradové vyhlášky nařizuje pojišťovnám, které koncem září vykazovaly zisk, aby peníze převedly nemocnicím. Celkem jde o tři miliardy korun. Rath tak následuje plán, který pro jeho předchůdkyni Miladu Emmerovou vymyslel poradce Petr Háva. Informují o tom Hospodářské noviny. Návrh se nelíbí pojišťovnám ani praktickým lékařům. "Bude to jen momentální výpomoc zadluženému zdravotnictví, může ale systém ještě víc destabilizovat," řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jiří Bek. Praktičtí lékaři si stěžují na diskriminaci. "Vyhláška nespravedlivě pomáhá jen nemocnicím. Praktikům nabízí jen restrikci," míní místopředseda jejich sdružení Jan Jelínek. Vyhláška na příští rok navyšuje pro nemocnice úhrady za práci lékařů, nikoli však ostatních zdravotníků. Méně než dosud se nemocnicím bude vyplácet, když budou používat drahé diagnostické přístroje. Podle lékařů to povede k omezení péče na odděleních geriatrie, v léčebnách dlouhodobě nemocných a v laboratořích. Tedy tam, kde je více obslužného personálu než lékařů a kde jsou drahé přístroje, píšou HN.

Téměř každé desáté dítě, které se v Česku narodí, přijde na svět díky tomu, že jeho matka prošla léčbou neplodnosti, nebo umělým oplodněním. Mladá fronta Dnes píše, že od příštího roku bude muset řada dvojic, které se snaží o otěhotnění, platit víc. Kategorizační komise, která určuje, kolik za léky zaplatí pojišťovny, totiž snížila u léků úhrady. V současnosti stojí jeden léčebný cyklus tři až tři a půl tisíce korun. Nově to bude zhruba o dva a půl tisíce víc. Šéf kategorizační komise však tvrdí, že Česká republika je k lidem, kteří se snaží léčit neplodnost, štědrá i tak dost. Jsou země, které umělé oplodnění z veřejných prostředků nehradí vůbec. Podle ministra zdravotnictví Davida Ratha nejde o nic jiného než o boj farmaceutických firem. "Když někdo začne vyrábět preparát účinkující úplně stejně jako lék, který už existuje, ale je pětkrát dražší, a chce, abychom ho proplatili, tak s něčím takovým ať se ty firmy jdou třeba ... vyfotografovat," řekl listu. Lékovou vyhlášku zdražující některé léky na léčbu neplodnosti se chystá podepsat v nejbližších dnech.


Ministerstvo financí přerušilo jednání s Českou bankovní asociací o změnách v bankovním sektoru. Namísto toho teď vyjednává přímo s velkými bankami. Výsledek jednání chce ministr Bohuslav Sobotka ve středu předložit vládě, která bude mít na programu jeho návrhy na zvýhodnění klientů bank. Píšou to úterní Hospodářské noviny. Sobotka dal minulou středu bankám jeden týden na přijetí některých návrhů formou společné dohody. O ni se neúspěšně několik měsíců snažil prostřednictvím bankovní asociace. Sobotka chce posílit ochranu klientů prosazením řady změn. Jde například o zrušení některých poplatků. Část změn navrhuje prosadit zákonem, na většinu z nich by chtěl získat garanci bank, že je zavedou dobrovolně. Banky se podle HN obávají, aby se do zákona nedostalo ustanovení, které umožní ministerstvu zasahovat do bankovnictví bez konzultace s Českou národní bankou, například formou závazných vyhlášek.


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vybral za loňský rok na pokutách zhruba 1,5 miliardy korun. Letošní čísla zatím nejsou přesně známa, předběžný odhad je ale o něco vyšší. Pro ministerstvo financí je však důležité, kolik z udělaných pokut už úřadu potrestané instituce zaplatily, protože z vybraných pokut snižuje schodek státního rozpočtu. Píšou to Lidové noviny. Pokuty úřadu se pohybují řádově ve stovkách milionů. Například loni dostala pětice stavebních spořitelen pokutu 484 milionů korun za údajné dohody o zdražování služeb pro zákazníky. Podle posledních informací rozhodl úřad o snížení pokuty na 250 milionů korun. Českému Telecomu vyměřil ÚOHS letos v listopadu pokutu 205 milionů korun za to, že údajně bránil přechodu zákazníků ke konkurenci. Na Telecom se úřad zaměřuje poměrně často. Za několik posledních let mu vyměřil šest pokut za zhruba 400 milionů korun. Podle informací LN už Telecom všechny pokuty kromě té poslední zaplatil.


Velkých nákupních center sice přibývá, někteří z nájemců si však začínají stěžovat, že zákazníků není tolik, kolik majitelé těchto center slibovali. Odmítají kvůli tomu platit nájem a první spory již začal řešit rozhodčí soud při Hospodářské komoře. Píšou to Hospodářské noviny. "V současné době řešíme asi deset sporů mezi nájemníky a majiteli obchodních a nákupních center," potvrdila deníku právnička Marie Moravcová z rozhodčího soudu. Nejostřejší spory zatím podle deníku probíhají v pražské Celnici. Soudit se chce i sdružení nájemníků v Galerii Nové Butovice. Někteří odborníci už podle HN varují, že časem se může v Česku stát to samé, co v bývalé NDR, kde se v posledních letech některá centra už uzavřela. Analytici obchodního trhu se domnívají, že poroste počet obchodníků, kteří nebudou spokojeni s návštěvností obchodů. Počet nákupních center roste a kupní síla obyvatel je omezená. Kupní síla obyvatelstva roste ročně asi o pět procent. Plocha nákupních center se ale zvyšuje o 15 až 20 procent. Jen v Praze se nyní připravuje nebo rozšiřuje dalších 20 nákupních center, dodává deník


Osud nízkopodlažních tramvají z firmy ČKD Dopravní systémy, které už téměř devět let stojí ve vozovně v Brně připomínají Lidové noviny. Brněnský dopravní podnik dal za tramvaje 100 miliónů korun, ale byly natolik poruchové, že prakticky nemohly vyjet. Teď se podnik pokusí do ulic vrátit. Dvě soupravy čeká zkušební provoz.


Louny už nebudou usilovat o statut lázní. Studie, jejímž cílem bylo prověřit všechny okolnosti a dopady v případě, že by zde byly lázně vybudovány, totiž ukázala, že stavba je nad možnosti města. Úspornější varianta by stála 360 milionů korun, náročnější verze by byla ještě o 130 milionů dražší. Ve svém severočeském vydání to píše deník Mladá fronta Dnes. Nejlepším místem pro lázeňské centrum jsou Masarykovy sady u řeky Ohře. Jediný léčivý pramen ve městě ale vyvěrá dva kilometry od této lokality. "To je příliš daleko. Sady navíc leží v zátopovém území, takže investice sem by nebyly možné," řekl deníku lounský starosta Jan Kerner.