Přehled tisku

Předseda ODS Mirek Topolánek, foto: ČTK Otázka, kdo vyhrál v nedělním televizním duelu šéfů dvou nejsilnějších českých politických stran Jiřího Paroubka a Mirka Topolánka, je hlavním tématem komentářů pondělního tisku. Zatímco podle Práva je jasným vítězem Paroubek, Mladá fronta Dnes viděla remízu a podle Lidových novin se vítězství přiklonilo na stranu šéfa občanských demokratů. Deníky se unisono shodují pouze v tom, že obsahově debata nic nového nepřinesla a oba lídři pouze hájili již známá stanoviska svých stran. Více než konkrétním tématům se tedy věnují tomu, jak oba politici v debatě působili, jak dokázali používat argumenty a využívat slabiny druhého. Právo vidí premiérovo vystoupení jako urputné v kladném slova smyslu. Lidové noviny a Mladá fronta Dnes ho naopak označují za zbytečně agresivní a arogantní. Naopak Topolánek podle Lidových novin i Mladé fronty Dnes držel na uzdě svůj ostravský temperament a "snažil se zachovat vizáž mírně pobaveného anglického gentlemana". Byl tím věcnějším a klidnějším, tedy i důvěryhodnějším politikem, míní Lidové noviny. Když se však rozčílil, působil spíše směšně, dodává Mladá fronta Dnes. Právo se domnívá, že Topolánek byl boxerskou terminologií "zralý na ručník". List šéfovi nejsilnější opoziční strany vyčítá neschopnost improvizace a reakce na protiútok.

Zdeněk Doležel Nahrávka, která kompromituje ředitele kabinetu premiéra Paroubka Zdeňka Doležela, obsahuje i nařčení některých politiků ČSSD. Na záznamu mimo jiné zazní, že řada sociálnědemokratických činitelů brala či bere úplatky za prodej státních podílů ve firmách. Na kazetě se také hovoří o jejich údajných mimomanželských intimních stycích. Informuje o tom Právo s odvoláním na svědectví členů ČSSD, kteří se s obsahem nahrávky seznámili. Na kazetě je nahraný záznam schůzky Doležela s polským lobbistou Jackem Spirou. Záznam prý obsahuje možné náznaky korupčního jednání, kterého se ředitel premiérova kabinetu dopustil. Doležel proto opouští svou funkci, jeho odchod údajně souvisí s privatizací Unipetrolu polským koncernem PKN Orlen. Úřad vlády podal na Doležela i Spiru trestní oznámení. "Na informace, které slyšel, pan Doležel měl podle mě reagovat tak, že by po dvou minutách odešel," řekl Paroubek Právu. Podle něj šlo o jasnou provokaci. Dodal také, že Spira při schůzce kladl otázky a sám si na ně odpovídal. Na údajně asi čtyřicetiminutové nahrávce prý Doležel neklade vůči hanlivým výrokům na adresu některých členů ČSSD žádný odpor. Jedním z těch, kteří byli nařčeni z braní úplatků, je údajně i bývalý premiér a současný předseda strany Stanislav Gross. "To, co ten podivný člověk, na kterého Úřad vlády podává trestní oznámení, říká, je samozřejmě nesmysl. Je to prostě snůška pomluv na řadu lidí včetně mě," řekl Právu Gross. Podle něj by měl Doležel ze svého "selhání" vyvodit "politické důsledky". Na otázku, zda by měl Doležel rezignovat na svou stranickou funkci v předsednictvu ČSSD, Gross deníku mimo jiné řekl: "Myslím si, že by to v této chvíli bylo vhodné." V Právu Doležel uvedl, že čeká, co nahrávka obsahuje. "Budu hnát ty věci k naprosté právní odpovědnosti," řekl Právu Doležel. K možnosti, že rezignuje na svou stranickou funkci se jasně nevyjádřil. "Mohu říci, že pokud vůbec budu něco dělat, budu dělat jen to, co chrání premiéra," řekl Doležel Právu.

Stát bude mít příští rok na utrácení více peněz, než dosud plánoval. Ministr financí Bohuslav Sobotka chce dát k dispozici ministrům ještě deset miliard korun. Ty by měly do státní kasy poplynout z předpokládaných vyšších příjmů z daní a sociálního pojištění. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Schodek rozpočtu by tak po změnách zůstal na 76 miliardách korun. Deník informuje, že o rozdělení nových deseti miliard bude vláda jednat příští týden ve středu, kdy se bude zabývat přípravou státního rozpočtu na rok 2006. Nejvíce z této sumy zřejmě dostanou důchodci, učitelé a další státní zaměstnanci, píše deník. Upozorňuje zároveň, že Evropská unie prosazuje pravidlo, že navíc získané peníze se mají využívat ke snížení dluhů. Stínový ministr financí z opoziční ODS Vlastimil Tlustý si myslí, že Sobotkovo zvýšení odhadovaných příjmů je jen kouzlením s čísly. "Je to vědomý podvod," řekl deníku.

Tuzemské banky i letos významně vydělávají na poplatcích, které účtují klientům. Avšak příjmy z nich poprvé za tři roky mírně klesly, informují Hospodářské noviny s odvoláním na novou zprávu České národní banky o vývoji bankovního sektoru. Zatímco loni poplatky představovaly více než třicet procent finančního zisku bank, nyní to bylo jen 28,9 procenta. Znalci trhu podle deníku tvrdí, že končí éra, kdy si banky zvyšovaly svůj výdělek zdražováním služeb. "Letošní rok je poslední, kdy si ještě některé banky dovolily zvýšit poplatky. Konkurence a také tlak státu je donutí, aby nezdražovaly. Poplatky budou spíše klesat," řekl Hospodářským novinám Tibor Bokor ze společnosti Wood&Company.

Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda tvrdí, že se ve sporu o vydání katarského prince Hámida bin Abdal Sáního do vlasti neangažoval. V pondělním Právu tak popřel slova ministra spravedlnosti Pavla Němce, podle kterého se jeho úřad začal o Sáního, jenž byl v Česku souzen za sex s nezletilými dívkami, zajímat až na popud ministerstva zahraničí. "Celý případ jsme nesledovali od počátku, začali jsme se o něj zajímat až poté, co nás oslovilo ministerstvo zahraničí. Když (Cyril Svoboda) zjistil, že se tato kauza nesetkala s aplausem u veřejnosti, ale spíše s kritikou, tak z toho vycouval," řekl Němec sobotní Mladé frontě Dnes. "Považuji to od Pavla Němce za naprosto nefér útok. Za útok člověka, který si neví rady, jak naložit se svým postupem, a proto to hází na někoho jiného," reagoval v Právu Svoboda. Zdůraznil, že nikdy na Němce nenaléhal. Svoboda podle Práva prohlásil, že dává přednost tomu, aby se spravedlnosti učinilo zadost, to znamená, aby soud rozhodl o vině či nevině a dotyčný aby potom vykonal trest ve své domovské zemi.

Reality show Big Brother, foto: ČTK Obě soukromé celostátní televizní stanice budou celý tento týden navzájem bojovat o sledovanost pomocí v podstatě totožné reality show. Od osmi hodin je tedy divák, který nemá kabelový či satelitní příjem a zároveň se nechce na "realitu" dívat, odkázán na vysílání ČT. A to je podle Lidových novin šance pro Českou televizi. Otázkou je, jak na tenhle dáreček zareaguje veřejnoprávní televize. Naskýtá se ji totiž výjimečná příležitost dokázat divákovi navyklému na "komerční stravu", jenž pohrdne voyeurskou realitou, že veřejnoprávní pokrmy jsou přinejmenším stejně chutné a navíc hodnotnější. Jenže to by musela své vysílací schéma měnit stejně pohotově jako její znervóznělá konkurence. Jak ale uvádí autor sloupku v Lidových novinách, "tady bude, právě asi ten háček, pohotově reagovat na pochybná rozhodnutí konkurence, to přece není veřejnoprávní styl. Sledovanost je tu důležitá jen v okamžicích, kdy se ČT snaží vyrábět stejně pitomě podbízivé estrády jako komerční stanice. Tento týden bude zajímavý nejen proto, že si v něm dvě televize budou konkurovat téměř totožnými pořady, ale také tím, že se dozvíme, jak se zachová národ diváků," uzavírají Lidové noviny.

Diktát značkového oblečení, mobilů a školních pomůcek už pronikl i na první stupeň základních škol. Devítileté dítě, které ve třetí třídě nemá mobilní telefon, který zrovna "letí", může narazit na posměšky ze strany svých spolužáků. A v páté třídě by do školy bez mobilu radši ani nemělo vstupovat. Píše o tom Mladá fronta Dnes. "Je to tak. Občas jen nevěřícně zíráme, jaké mobily děti mají. Nedávno jsem se jedné žačky ptala, na co potřebuje mobil za šest tisíc. A ona mě jen odbyla, že je to samozřejmost," říká ředitelka základní školy v pražských Nuslích Jitka Poková. Mladá fronta Dnes uvádí, že malé školačky módním trendům podléhají navíc daleko víc než chlapci. Hlavně pokud jde o oblečení. Že to začíná být problém pro děti z chudších rodin, které se vrstevníkům nedokážou vyrovnat, přiznávají i samy děti. A některé se přimlouvají za zavedení školních uniforem. "Omezilo by to šikanu," věří patnáctiletý Jan Šturc z Jihlavy. Ředitel základní školy v Sedlčanech Jan Nádvorník dodává: "Musely by s tím ale souhlasit všechny děti, jinak se budou pořád dělit na ,socky' a ty bohaté."

Češi pijí méně tvrdých lihovin. Ještě v roce 2000 vypili 109 milionů litrů tvrdého alkoholu, v loňském roce to však bylo jen 91 milionů litrů. To je pokles o více než 15 procent. Vyplývá to, jak píší Lidové noviny, z údajů sdružení International Wine and Spirit Record. Podle odborníků je to výsledek řady vlivů, mezi něž patří změna životního stylu, motorismus ale také zvyšující se obliba vína nebo koktejlů. "Indikuje to změnu životního stylu. Je to ale širší civilizační úkaz," říká sociolog Jan Hartl. Za poklesem spotřeby tvrdého alkoholu stojí podle Lidových novin kromě změny životního stylu i čistě ekonomický důvod. Jeho menší spotřeba souvisí se spotřební daní na lihoviny, která prodražuje především tvrdý alkohol. Konkurencí pro tvrdý alkohol je zejména víno. K tomu mimo jiné přispívají obchodní řetězce, když ho prodávají za extrémně nízké ceny.

Proti chystané stavbě soukromých větrných elektráren poblíž osady Horní Částkov u Habartova na Sokolovsku protestují místní lidé. Bojí se hlavně hluku vrtulí a toho, že jejich domy s výhledem na tři obří větrníky ztratí svou cenu a stanou se neprodejnými, uvádí v regionálním vydání Mladé fronty Dnes. Výhrady vůči elektrárnám posílají lidé z Horního Částkova krajskému úřadu. Ten má projednat, jestli větrníky negativně ovlivní životní prostředí. "Rozlítilo mě, když jsem se dozvěděl, že mi na kopci nad domem mají svištět obrovské vrtule. Po větru se k nám bude šířit jejich hluk a sníží se cena našich nemovitostí," řekl listu Jiří Kníř. Jedinou institucí, která má vůči plánu firmy Carus ke stavbě větrných elektráren připomínky, je krajská hygienická stanice. "Poukázala na to, že neexistuje taková akustická studie, ze které by vyplynulo, že na Částkovském vrchu budou splněny limity hluku vůči nejbližším domům," uvedla mluvčí krajského úřadu Kateřina Telínová. Zahájení stavby šedesát metrů vysokých tubusů na soukromých pozemcích je naplánováno ještě na letošní rok, konec na září 2006. Do složité situace se dostalo město Habartov, pod které osada Horní Částkov patří. Vedení radnice letos v dubnu napsalo, že proti větrným elektrárnám nemá námitky. Teď radnice pod tlakem obyvatel osady mění názor, píše Mladá fronta Dnes.