Přehled tisku

Vladislav Husák, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Páteční deník Právo nepovažuje Vladislava Husáka, který byl dočasně pověřen vedením policie, za vhodného kandidáta na policejního prezidenta. Lidové noviny zase kritizují roli, kterou při jednání o jmenování Husáka sehrál předseda lidovců Miroslav Kalousek. Komentátor Práva nepovažuje Husáka za vhodného kandidáta na post policejního prezidenta. Domnívá se, že premiér Jiří Paroubek a ministr vnitra František Bublan by se měli na otázku jeho jmenování dívat ve stejných souvislostech jako řadoví občané.

Vladislav Husák,  foto: ČTK
Páteční deník Právo nepovažuje Vladislava Husáka, který byl dočasně pověřen vedením policie, za vhodného kandidáta na policejního prezidenta. Lidové noviny zase kritizují roli, kterou při jednání o jmenování Husáka sehrál předseda lidovců Miroslav Kalousek. Komentátor Práva nepovažuje Husáka za vhodného kandidáta na post policejního prezidenta. Domnívá se, že premiér Jiří Paroubek a ministr vnitra František Bublan by se měli na otázku jeho jmenování dívat ve stejných souvislostech jako řadoví občané. Do toho křesla musí usednout člověk s pověstí alabastrově čistou, nezpochybnitelný jak opozicí, tak veřejností, píše list a připomíná některé sporné okamžiky z Husákovy minulosti a také některé aféry, které v poslední době otřásaly policií. To, že má (Husák) podle Bublana ze všech kandidátů nejvíc elánu, je kvalifikace spíš pro naše fotbalisty, dodává ironicky deník Právo.

Lidové noviny považují zase pouhé pověření Husáka, aby vedl policii, za tah "výjimečně nešťastný a hloupý". Komentátor tak parafrázuje vyjádření předsedy lidovců Kalouska, který těmito slovy reagoval na návrh jmenovat Husáka policejním prezidentem. Podle deníku totiž Česko nepotřebuje dalšího "nejistého" šéfa policie. Lidové noviny si také myslí, že bývalý policejní prezident Jiří Kolář po sobě zanechal policejní sbor "zaplevelený, znejistělý, s bídnou pověstí". Jestli je v Česku nějaká instituce, která čeká na nové koště, tak to byla právě policie, píše list. Kalousek tak podle něj svým postojem ke jmenování šéfa policie "opět osvědčil svoji roli opozičníka v koalici". Deník připouští, že jeho argumentace, aby bylo jmenování odloženo až do doby, kdy budou projednány okolnosti zásahu policie na CzechTeku, za který Husák nese odpovědnost, nepostrádá logiku. Komentátor si však myslí, že se sotva prokáže, že by právě Husák dal rozkaz postupovat tvrdě proti účastníkům technoparty. Kalousek se tak chce podle Lidových novin pouze "povozit na vlně nevole nad policejním zásahem proti technařům".


Nový ministr kultury Vítězslav Jandák v minulosti působil tři roky v nadaci Lvíče, kterou zřejmě financovalo i pražské kasino Royal. Informují o tom Hospodářské noviny. Podnik v centru Prahy vlastnil Izraelec Assaf Abutbul, na kterého loni v srpnu před kasinem zaútočil atentátník granátem. Pravděpodobným motivem útoku bylo podle policie vyřizování účtů mezi znesvářenými zločineckými klany. Jandák byl podle listu v roce 2001 spoluzakladatelem nadace Lvíče, kterou s ním zřizovali lidé kolem firmy Royal Praha. Společnost mimo jiné provozovala i kasino, jehož faktickými majiteli však byli Abutbulové. "Byla tam nějaká návaznost, protože nějaké peníze jsme dostávali," řekl Hospodářským novinámčlen správní rady nadace Mikuláš Prusák. To, že nadace dostávala od kasina peníze, potvrdil deníku i Jandák. "Kasino Royal Praha bylo jedním z přispěvatelů," řekl Jandák. Uvedl také, že si nemyslí, že by byl nyní kvůli někdejším vazbám nadace na kasino vydíratelný.


Ekonomické komentáře si všímají zejména vládního návrhu zákona o vyvlastňování pozemků, který ve čtvrtek prošel prvním čtením ve sněmovně. Stranou pozornosti nezůstal ani tlak ministerstva financí na tuzemské banky.

Co lze brát na návrhu zákona o vyvlastnění jako jednoznačné plus, jsou podle názoru Lidových novin lepší finanční kompenzace pro ty, kterým je nemovitost vyvlastňována. Navíc umožňuje za vyvlastněný pozemek či stavbu vydat náhradní, což ocení zejména zemědělci. Návrh má podle deníku i negativa. O prostoru pro korupci při činnosti správních orgánů, který nová úprava vytváří, snad nikdo nemusí pochybovat. Kdo do styku s některými stavebními úřady přišel, ví své, uvádí deník. Pokud však vláda vidí v majitelích vyvlastňovaných pozemků jen spekulanty, se kterými je třeba zatočit "ve veřejném zájmu", skončí zákon pravděpodobně u Ústavního soudu. Pokud by se vůbec dostal "přes" Senát a prezidenta, dodávají Lidové noviny.

Mladá fronta Dnes míní, že v zemi stižené komunismem by mělo slovo "vyvlastnění" patřit mezi sprosté výrazy. Přesto zákon, který sněmovna ve čtvrtek propustila dál, není podle deníku úplně nerozumný. Řekněme, že člověk, který ze zelenoideologických důvodů nesnáší silnice, koupí malý pozemek. Jenže právě tudy musí navazovat stavba dálnice. Té dálnice, která podle mínění 99 procent lidí přinese kraji prosperitu a úlevu desítkám tisíc lidí, kolem jejichž oken až dosud jezdí kamiony, uvádí jako příklad. Podle nového zákona dostane zaplaceno tolik, jako kdyby svou půdu prodal. Pokud podá žalobu, o nic nepřijde, dokud tribunál nerozhodne. To jsou férové podmínky, píše Mladá fronta Dnes a dodává: Jsou však férové jen potud, pokud vůbec nějaké právo na vyvlastnění uznáme. Je-li soukromé vlastnictví svaté - a mělo by být - ať si firma stavějící dálnici najde jinou cestu, nebo nabídne tolik peněz, že jim ani nejzelenější hlava neodolá, navrhuje Mladá fronta Dnes.


Komentář Hospodářských novin kritizuje postup ministerstva financí a jeho požadavky, které vzneslo na české banky. V civilizované demokracii bývá zvykem, že pokud se politická strana rozhodne uvalit diktát - a tento vypadá spíše jako jakási nucená organizační správa či kuratela - na jeden z fundamentů soukromého sektoru, měla by to voličům předestřít ve volebním a posléze i vládním programu, uvádí komentář. Neblahé je i mlčení pravicové opozice. Hlavně je ale nevídaný samotný seznam požadavků, dodává list. Banky by se podle něj měly bránit. Když se totiž povolí tvrdý státní diktát na straně spotřebitele, brzy pak bude následovat státní nátlak na straně úvěrování. A to už jsme tu měli - v dobách bankovního socialismu 90. let, podotýká komentář. Krom toho: český stát se svou byrokracií, nepřehlednými daňovými zákony, formuláři a vyvlastňováním majitelů domů a akcionářů je tím posledním, kdo má napomínat jiné za jejich sebevíc sporné poplatky, uzavírají Hospodářské noviny.


Dnešní teenageři jsou jedinci, kteří se zaměřují hlavně sami na sebe. Za nejdůležitější považují dosažení vlastního úspěchu a nezávislost. Co chtějí od života, přitom netuší. Tím se liší od svých vrstevníků z roku 1992. Tehdy se děti chtěly hlavně co nejlépe začlenit do společnosti a mít hodně přátel. O budoucím povolání měly v roce 1992 celkem jasnou představu, píšou Lidové noviny s odvoláním na výzkum Stanislava Štecha z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Štech v roce 1992 oslovil asi 150 patnáctiletých žáků a zkoumal, co je pro ně důležité a čeho chtějí dosáhnout. Totéž zopakoval se současnými dětmi. Jak se ukázalo, stačilo pár let a v lavicích devátých tříd dnes sedí úplně jinak myslící děti. "Tehdy nám děti přišly takové bezstarostné. Věděly sice, co chtějí v budoucnu dělat, ale myslely si, že to prostě nějak dopadne," řekl listu Štech. Dnešní patnáctiletí mají představu o své budoucnosti spíše mlhavou. Jsou ale rozhodnuty na sobě pracovat. Pro současné děti například není už tak důležité mít hodně kamarádů, na čemž si teenageři v roce 1992 zakládali. Změnu dětského chování vypozorovali i další odborníci. Podle Vladimíra Smékala z fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně jsou dnešní děti sociálně tvrdé, chybí jim empatie a jsou neomalené. "Jde o dospělé bez dospívání," řekl. Současné děti podle něj vykazují přesně ty známky chování, které popsali američtí psychologové v 60. letech minulého století. "Tam už jsou ale někde jinde. Děti tam mnohem více přemýšlejí o sobě, o svých pocitech a vztahu k druhým. To se u nás nenosí," dodal Stanislav Štech pro Lidové noviny.