Přehled tisku

0:00
/
0:00

Středeční noviny komentují především rozsudek pražského vrchního soudu, který poslal bývalého ministra financí Iva Svobodu a jeho poradkyni Barboru Snopkovou na pět let do vězení. Novináři připomínají, že Svoboda je prvním vysokým polistopadovým politikem, který se zřejmě nevyhne vězení.

 Bývalý ministr financí Ivo Svoboda  (vlevo) a jeho poradkyně Barbora Snopková  (Foto: ČTK)
"Je mylný názor, že Svoboda a Snopková jsou trestáni za něco, co v tisících jiných případech v 90. letech prošlo," píší Hospodářské noviny. Oba totiž nepřesouvali peníze pouze z předluženého podniku do podniku nově založeného. Převáděli finance také na soukromá konta. Podle komentátora nebyli Svoboda se Snopkovou jen "diletantští zlodějíčci", prosazovali totiž na ministerstvu důležité věci. Například řešení ruského dluhu vůči Česku. "Nelze vyloučit, že ti dva předtím beztrestní se někomu mocnému znelíbili," naznačují Hospodářské noviny.

Odsouzení Svobody a Snopkové je výrazně symbolické, míní Mladá fronta Dnes. "Ministr Svoboda je asi nejznámější obětí někdejší akce čisté ruce a Zemanova výroku 'padni komu padni'," pokračuje autorka. ČSSD se však ze svého pochybení poučila jen málo. Grossova strana bojuje se šedou ekonomikou jen "obecně, celospolečensky rozmáchle". A stranické kolegy Grosse jen málo zajímá, kde premiér přišel k milionu korun na byt, píše Mladá fronta Dnes.

Případ Svobody a Snopkové je "jediným, který skončil odsouzením vysokých politiků právě proto, že tehdejší premiér Zeman se zachoval správně a neovlivňoval vyšetřování", uvažují Lidové noviny. V případě obvinění jiných politiků totiž vždy dotčená strana vydatně poukazovala na politické pozadí kauzy a případ poté skončil "v propadlišti dějin". "Dokud budou odsuzováni pouze exministři bez politického vlivu, můžeme si o nezávislé justici jen vyprávět," píše komentátor s poukazem na vyšetřování exministrů Součkové a Lachnita.


Karlovy Vary
Každému třetímu obyvateli Karlových Varů vadí Rusové. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který pro karlovarský magistrát zpracovala v závěru loňského roku pražská firma Market Vision. Lidem například vadí to, že v centru je ruština běžnější jazyk než čeština, ale i vyšší ceny, které v lázních kvůli turistům jsou, píše Mladá fronta Dnes. Podnikatelé z Ruska přitom ve městě opravují za stamiliony korun nemovitosti a patří mezi nejčastější návštěvníky kolonád. Mnozí z nich už bydlí ve městě natrvalo. "Obyvatelé z lázeňského centra poukazují na to, že si v okolí bydliště nekoupí základní potraviny, v jejich blízkosti už jsou jen obchody pro turisty," uvedl Martin Souček z firmy Market Vision. Více než třetina dotázaných pak požaduje, aby se magistrát zabýval problematikou cizinců. "Lidé nejsou v této oblasti vůbec spokojeni. Když převedeme jejich hodnocení na známky ve škole, vyjde průměr tři minus," řekl Mladé frontě Dnes Souček. Základy intolerance k rusky mluvícím cizincům vidí Souček v historii. Podle něj se na tom podepsala okupace Československa Sovětskou armádou v roce 1968. V Karlových Varech došlo údajně po listopadu 1989 k dalšímu syndromu. Z besed, které při výzkumu mínění absolvovali respondenti, je podle Součka nejdůležitější tento konkrétní názor lidí, jenž zní: "Štve nás, že se v Karlových Varech všude mluví hlavně rusky. Kdyby ale nebylo cizinců, tak Vary vypadají příšerně. Zaplať pánbůh za to, že nám je Rusové opravují."


Český svaz pivovarů a sladoven chce požádat ministra zemědělství Jaroslava Palase, aby svým vlivem pomohl ukončit reklamní kampaň Budějovického Budvaru nazvanou Zachraňte poctivé české pivo. Reklama státem vlastněného pivovaru je totiž podle svazu neprůkazná a matoucí, působící proti zájmům českého pivovarnictví. Píší to Hospodářské noviny. Nedávná valná hromada svazu schválila usnesení, v němž reklamní kampaň Budvaru odsoudila. Podle informací Hospodářských novin se tak stalo mírnou většinou asi 55 procent hlasů. To, že si svaz bude stěžovat u ministra, považuje ředitel Budvaru Jiří Boček za málo profesionální. Podle něj nikdo nespecifikoval, koho a jaké zájmy Budvar reklamou poškodil. Podle informací listu nebyla reakce na jednání hromady jednoznačná. Usnesení prošlo především hlasy velkých pivovarů, patřících do nadnárodních skupin, které mají v rámci svazu větší počet hlasů. List připomíná, že Budvar ve sporné reklamě informuje konzumenty, jak a z čeho pivo vyrábí. Ve svém desateru upozorňuje, jaké dodržuje zásady, a přitom se distancuje od některých praktik, které podle jeho manažerů reputaci českého piva neprospívají. To u několika podniků a představitelů svazu vyvolalo dojem, že se Budvar pasuje do role jediného českého poctivého piva. Takový výklad ale už Budvar sám odmítl, dodávají Hospodářské noviny. Proti zmíněné reklamě v závěru loňského roku vystoupil i Plzeňský Prazdroj a Pivní magazín. Se stížností se obrátily na Radu pro reklamu, která se však odmítla záležitostí zabývat. Doporučila, aby stěžovatelé spor řešili soudní cestou. Prazdroj tehdy oznámil, že o této možnosti neuvažuje.


Autobus pražské městské hromadné dopravy řídil v neděli opilý muž. Policie řidiče podezřívá z ohrožení pod vlivem návykové látky. Pražské dopravní podniky se údajně snažily pochybení svého zaměstnance zatajit, informoval Večerník Praha. "V Opatovské ulici zjistila policejní hlídka dechovou zkouškou, že jednačtyřicetiletý muž řídil pod vlivem alkoholu," řekl listu mluvčí pražské policie. Podle neoficiálních informací měl řidič autobusu linky číslo 154 v krvi víc než jedno promile alkoholu, dodal Večerník Praha. Na opilého řidiče zřejmě upozornil někdo z cestujících, podle svědectví lidí jel autobus divně. Dopravní podniky se snažily případ zatajit a přimět policii, aby o něm mlčela, uvedl list.


Ministerstvo zahraničí navrhuje zrušit zákon, který českým firmám zakazuje podílet se na dodávkách pro íránskou jadernou elektrárnu Búšehr. Zákon totiž plně nahrazuje nařízení EU. Zrušení zákona má být také smířlivým gestem vůči Íránu, s nímž má Česko napjaté vztahy. O záměru české diplomacie bude íránskou stranu informovat delegace sněmovního zahraničního výboru, která je nyní v Teheránu, píše deník Právo. "Domníváme se, že zákon k Búšehru je po našem vstupu do EU plně nahrazen nařízením Rady EU 1334," řekla minulý týden ve sněmovním zahraničním výboru vrchní ředitelka ministerstva zahraničí Helena Bambasová. Podle ní už o zrušení jednají náměstci ministerstev zahraničí a financí.


Průměrný plat státních zaměstnanců letos zřejmě poprvé přesáhne 20 000 korun. Podle analýzy ministerstva financí by si měli letos lidé v rozpočtové sféře měsíčně vydělat v průměru kolem 20 022 Kč, tedy o 1793 Kč více než loni. V celé ekonomice reálné mzdy letos podle odhadu analytiků a ministerstva práce stoupnou o 4,7 až pět procent, tedy rychleji, než se čekalo. Píší to Lidové noviny. Manažeři velkých mezinárodních korporací však lidem příliš velké šance na vysoký růst platů nedávají, píše list. Podle jejich analýzy by totiž letošní růst reálných mezd v Česku měl být jen kolem 1,4 procenta. Rozpor v odhadech podle listu spočívá především v tom, že lidé ve vedení firem vycházejí hlavně z růstu mezd v soukromé sféře. Na zvýšení platů v ČR se však letos bude podílet zejména státní sektor.


Pavel Němec
Ministr spravedlnosti Pavel Němec podal stížnost k Nejvyššímu soudu ve prospěch Aloise Vocáska. Bývalý legionář Vocásek se u soudů snažil očistit své jméno, předloni ale zemřel. Těsně před smrtí dal pokyn k obnovení soudního řízení. Než ale jeho advokát stačil dopis doručit, Vocásek zemřel a soud podnět odmítl. Němec míní, že Vocásek podal podnět ještě za svého života, píše Mladá fronta Dnes. Vocáska, který jako legionář bojoval v bitvě u Zborova, odsoudil v roce 1946 plzeňský lidový soud na doživotí za kolaboraci s nacismem.


Horská služba chce, aby děti na českých sjezdovkách povinně nosili přilbu. Horští záchranáři se už v této věci obrátili na poslance. Názory zákonodárců ale nejsou jednotné, píší Lidové noviny. "Už jsem v tomto směru kontaktoval některé poslance a doufám, že se nám příslušnou vyhlášku nebo změnu zákona podaří prosadit," řekl listu náčelník horské služby v Krkonoších Adolf Klepš. Děti do 12 let by se podle něj bez přileb na sjezdovkách vůbec neměly objevit. Při sjezdovém lyžování přibývá velmi těžkých zranění, píše deník. Asi třetina dětí podle Klepše přitom jezdí bez ochrany hlavy.