Přehled tisku

0:00
/
0:00

Průměrná půjčka se na konci loňského roku pohybovala kolem 54 000 korun. To je o 7000 korun více než předloni, píšou pondělní Lidové noviny. Na dárky pod stromeček si tak české domácnosti vzaly podle objemu úvěrů nejvyšší sumu v historii. Splátkovým firmám a bankám vzrostly meziročně obchody o více než třetinu. "Formou spotřebitelských půjček jsme v listopadu a prosinci poskytli 3,06 miliardy korun,"řekla listu Helena Matuszná z České spořitelny. To je proti konci roku 2003 nárůst o více než 36 procent.

Komerční banka
Komentáře pondělního tisku se zabývají otázkou daní a bankovních poplatků. Mladá fronta píše na titulní straně o čerstvých údajích z vlastního průzkumu bankovních poplatků a k tématu připojuje i komentář. Daní si všímá Právo.

Ukládat peníze v bankách se podle Mladé fronty Dnes nevyplácí. Kdo bankám svěří své úspory, podílí se na jejich vysokém zisku a sám vlivem inflace o peníze přichází. "Bankám se vyhni," doporučuje čtenářům list. Dodává ale, že v dnešní moderní době to nelze. Každý střadatel musí žasnout nad tím, že banky zhodnocují svěřené peníze o 25 procent ročně. Výši zisku bank deník přirovnává k výdělkům narkozločinu, obchodu se ženami a dalšímu černému podnikání. "Když se banky prodávaly, ochotný stát jim ulevil ze všech ztrátových obchodů, přičemž za ztrátové ty obchody označili sami kupci," píše Mladá fronta Dnes. Stát utrpěl ztráty, jejichž výše se za dvě či tři léta soukromého bankovnictví vyrovná zisku bank. Deník odpovídá i na otázku, proč si banky ztráty ze svých špatných obchodů neuhradily během několika let pěkných zisků. "Banky bez špatných úvěrů neexistují," píše.

Útokem na dosavadní daňový program nejsilnější vládní strany překvapil tandem Gross-Sobotka opozici. Podle Práva ale není moc jasné, co je pravým důvodem této změny postoje. "Politická nabídka demokratických stran ohledně daní se tím trošku srovnala. Jestli se v příštích měsících srovná ještě víc, mohlo by to mnohému voliči připomínat kartelovou dohodu," uvádí Právo.


Průměrná půjčka se na konci loňského roku pohybovala kolem 54 000 korun. To je o 7000 korun více než předloni, píšou pondělní Lidové noviny. Na dárky pod stromeček si tak české domácnosti vzaly podle objemu úvěrů nejvyšší sumu v historii. Splátkovým firmám a bankám vzrostly meziročně obchody o více než třetinu. "Formou spotřebitelských půjček jsme v listopadu a prosinci poskytli 3,06 miliardy korun," řekla listu Helena Matuszná z České spořitelny. To je proti konci roku 2003 nárůst o více než 36 procent. Miliardové obraty hlásí i Komerční banka, GE Money Bank, ale také splátkové společnosti. Například Home Credit poskytl v listopadu a prosinci úvěry za více než 2,2 miliardy korun. "To je o padesát procent více než ve stejném období loňského roku," poznamenala mluvčí firmy Andrea Dobšíková. GE Capital Multiservis poslední měsíc v roce půjčil celkem 1,08 miliardy korun.

Hospodářské noviny ke stejnému tématu uvádějí, že splátkové firmy snižují náskok bank ve spotřebitelských půjčkách. Půjček daly splátkové firmy loni asi o 30 procent více než rok předtím. U bank rostly úvěry meziročně asi o 15 procent. Lidé loni na konci roku dlužili bankám na spotřebitelských úvěrech, kontokorentech a kreditních kartách zhruba 75 miliard korun, nebankovním firmám asi 28 miliard korun.


Rodiče čtyř žáků pátých a devátých tříd základních škol se kvůli novému systému přijímacího řízení na střední školy obrátí na Ústavní soud. Jejich stížnost podpoří i petice, kterou zorganizoval syn prezidenta a ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze Václav Klaus. Informuje o tom pondělní Mladá fronta Dnes i deník Právo. Podle nového školského zákona se od letošního roku poprvé na přihlášce ke studiu vyplňuje jen jedna škola místo dvou a povinně se koná jen jedno kolo přijímacích zkoušek. Přihlášky se musí odevzdat do konce února. Podle Mladé fronty Dnes se rodičům možnost podat si jen jedinou přihlášku nelíbí. "Jednoznačně je tím porušeno právo dětí na vzdělání, které zaručuje Listina základních práv a svobod," řekl Mladé frontě Dnes právník Jiří Kovanda, který za rodiče stížnost k Ústavnímu soudu podává. Podle deníku ji odešle koncem tohoto týdne.

Stížnost také podpoří petice, kterou podepsalo dalších 120 rodičů dětí a ředitelů škol. Zorganizoval ji ředitel Prvního obnoveného gymnázia v Praze Václav Klaus. Podle něj kvůli novému systému přibude dětí, které nedostanou šanci studovat školu odpovídající jejich schopnostem, a vytvoří se tak prostor pro korupci, píše Mladá fronta Dnes. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) s tím však nesouhlasí. "Tato změna rozhodně neomezuje právo dětí na vzdělávání, právě naopak. Přijímací řízení se díky ní zjednoduší a zprůhlední," řekla Mladé frontě Dnes Buzková.

Nového systému se podle Mladé fronty Dnes a Hospodářských novin obávají především víceletá gymnázia, která druhé kolo přijímacích zkoušek pořádat nesmějí. "Na naše víceleté gymnázium se loni hlásilo šestkrát víc dětí, než jsme otevírali míst. Racionálně uvažující rodič k nám letos při takovém přetlaku své dítě nepošle. A to samozřejmě sníží úroveň našich uchazečů," řekl Mladé frontě Dnes například ředitel Klaus. Podle Hospodářských novin se zase jiné školy obávají toho, že třídy nenaplní, a přijímací řízení hodlají zjednodušit. Zákon se nezamlouvá také poslancům ODS. Příští týden chtějí předložit liberalizační novelu, podle níž se budou moci žáci přihlásit na libovolný počet středních škol, uvádí Právo.


Stanislav Gross,  foto: ČTK
Škromach a Gross si jdou po krku, upozorňují Lidové noviny. Do volebního sjezdu je ještě daleko, ale oba rivalové se podle Lidových novin začali navzájem "vyhazovat" z funkcí. Gross prohlásil, že za předpokladu, že se Škromach nestane ani prvním místopředsedou ČSSD, bude zbaven vicepremiérské funkce. Škromach kontroval tím, že v případě svého volebního vítězství se zbaví oponentů ve vládě. Odchod Grosse by ale znamenal pád celého kabinetu. V případě Škromachova vítězství by se patrně Gross sám premiérského křesla vzdal. Vzájemné výpady obou rivalů nabývají v posledních dnech na intenzitě, podotýká list, a dodává, že ČSSD by naopak měla raději hledat společný hlas a sjednotit se.

Lidové noviny dále upozorňují, že Gross se snaží prosadit, aby vedení ČSSD mohlo zasahovat do kandidátek do Poslanecké sněmovny a Senátu. Chce tak prosadit to, oč marně usiloval jeho předchůdce Vladimír Špidla. Ne všichni sociální demokraté ale s návrhem souhlasí a zdůrazňují princip demokracie zdola. Například poslanec Radko Martínek odmítá, že by měla mít obcházena členská základna.


Premiér Stanislav Gross získal část peněz na pořízení bytu od svého strýce. Podle pondělní Mladé fronty Dnesšlo o 1,2 milionu korun. Premiér přitom dosud tvrdil, že za byt zaplatil penězi, které si vydělal nebo půjčil od banky. List připomíná, že to opakoval i v době, kdy jej někteří straničtí kolegové podezírali, že využil peněz z problematických zdrojů. Gross to vysvětluje tím, že nechtěl své rodině dávat publicitu. Podotkl rovněž, že na přesné složení zálohy se jej nikdo neptal. Deník v katastru nemovitostí zjistil, že Gross při koupi bytu v roce 1999 zaplatil zálohu ve výši 2,5 milionu korun. To je však částka, kterou si do té doby nemohl vydělat. Za sedm let ve sněmovně si mohl podle zákona vydělat celkem 1,7 milionu korun čistého, píše Mladá fronta Dnes. Cena bytu je v kupní smlouvě vyčíslena na více než 4,2 milionu. Grossův strýc František Vik je bývalým zástupcem velitele vojenské posádky v Jihlavě. "Půjčil nám 1,2 milionu korun. Z jakých zdrojů je měl, přesně nevím. Ale celý život měl dost vysoké příjmy a v minulosti prodal dům a byt," řekl deníku Gross.


Hospodářské noviny informují o novém složení bankovní rady České národní banky. Guvernérem ČNB byl měl nadále zůstat Zdeněk Tůma. V radě zasednou například Robert Holman a Miroslav Singer, ten by se podle listu měl stát viceguvernérem. Za nejkontroverznější postavu označuje list Pavla Řežábka, který loni rezignoval na post generálního ředitele Konsolidační agentury.


Vlajka ČR a Ruska
Zahraniční dluh vůči České republice přesahoval ke konci loňského září 70 miliard korun. Podle odborníků se státu může podařit získat z této částky až 30 miliard korun. Pondělnímu Právu to potvrdil náměstek ministra financí Ladislav Zelinka. Loni se podařilo vydobýt z českých pohledávek v zahraničí asi dvě miliardy korun. Celková suma může být nižší, protože výtěžnost pohledávek ovlivňuje jejich charakter a kurz koruny. Pokud byla pohledávka účtovaná před čtyřmi lety v dolarech, kdy byl kurz 42 korun za dolar, nyní je její reálná hodnota po přepočtu (23 korun za dolar) na koruny téměř poloviční.

Největšími dlužníky Česka jsou podle ministerstva financí v oblasti vládních a převzatých civilních pohledávek Rusko s necelými 18 miliardami, Kuba s téměř šesti a Sýrie s asi 3,2 miliardy korun. Mezi další velké dlužníky patří i státy bývalé Jugoslávie, dále Súdán, Nikaragua, Alžírsko a Libye. Téměř miliardu dluží Česku třeba Írán či Barma. Celkem má ČR pohledávky vůči více než dvaceti zemím. Podle náměstka Zelinky se ale celkový dluh brzy zmenší o podstatnou část zbytkové pohledávky za Ruskem. Svůj dluh průběžně splácí také Alžírsko, které vypořádá své dluhy do roku 2006. Ministerstvo má domluvený splátkový kalendář s Chorvatskem, na přelomu ledna a února by měla být ratifikována dohoda se Sýrií. Většina pohledávek vznikla v předlistopadových dobách, připomíná Právo. Dluh postupně klesá, ještě v roce 2001 činil 205 miliard, o rok později 91,6 miliardy korun a v roce 2003 74,35 miliardy korun.


Helena Čermáková z Kladna, která v roce 2001 usmrtila svoji čtyřletou dceru Terezku a její tělo ukryla, možná vyjde z vězení dřív. Soud ji poslal za mříže na tři roky. Trest, který si odpykává v opavské káznici, jí vyprší v závěru letošního roku, už nyní ale může požádat o podmínečné propuštění, napsaly pondělní Deníky Bohemia. "V tuto chvíli tu žádost zmíněné ženy nemáme," řekla Jana Malá z opavského soudu. Podle informací z okolí Čermákové prý podobná žádost může brzy k soudu dojít, napsal deník. Je podle něj pravděpodobné, že by justice podmínečné propuštění schválila. Čermáková je prý vzorná vězeňkyně. Je bezkonfliktní, pomáhá v kuchyni a většinu volného času tráví psaním dopisů. "Nebyly s ní žádné problémy," potvrdil Jan Šimeček z pardubické věznice, kde si odpykala část trestu. Obyvatelé Kladna dosud na případ nezapomněli. Pomníček Terezky v lesoparku Bažantnice, kde bylo její tělo objeveno, i její hrob zasypávají hračkami. Po Terezce tehdy pátraly stovky policistů. Matka zprvu tvrdila, že dcera zmizela z dětského hřiště v Kladně. Její tělo nakonec našli kriminalisté v základech hájenky v lese u Kladna. Matka se poté přiznala, že dívku v opilosti zalehla a tělo ukryla.