Přehled tisku

George Bush (Foto: ČTK)

Nadcházející krajské a senátní volby zastínil na stránkách čtvrtečního tisku výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech, podle kterého obhájil nejvyšší funkci současný prezident George Bush. Deníky uvádějí možné důvody, pro které zvítězil právě republikánský kandidát. Komentují také vysokou účast amerických voličů a porovnávají ji s malou ochotou českých občanů jít volit své zástupce v regionálních i celostátních institucích.

George Bush  (Foto: ČTK)
Nadcházející krajské a senátní volby zastínil na stránkách čtvrtečního tisku výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech, podle kterého obhájil nejvyšší funkci současný prezident George Bush. Deníky uvádějí možné důvody, pro které zvítězil právě republikánský kandidát. Komentují také vysokou účast amerických voličů a porovnávají ji s malou ochotou českých občanů jít volit své zástupce v regionálních i celostátních institucích.

Přestože se ukázalo, že je Amerika hluboce politicky rozdělenou zemí, byly podle Mladé fronty Dnes prezidentské volby referendem o dalším směřování Spojených států, byť jejich dozvuky pocítí i zbytek světa. V nesmírně vyrovnané předvolební bitvě podle listu přesvědčil George Bush mnohé váhající o tom, že je prostě lepším a ráznějším prezidentem i "jistější volbou".

Hospodářské noviny se zamýšlejí nad tím, co udělá George Bush se svým silným mandátem. "Pravděpodobnost, že se stane pragmatičtějším, vezme v potaz míru rozdělení ve vlastní zemi a pokusí se s ohledem na potíže v Iráku domluvit se spojenci, kteří zásah vůči Saddámovi Husajnovi kritizovali, je podle komentátora listu malá.

KDU-ČSL nepodpoří podle Práva pomoc samoživitelkám, jimž bývalý partner neplatí výživné. Pomoc neúplným rodinám a výplatu jednorázových dávek rodinám nastupujících prvňáčků sliboval v úterý v Brně ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Předseda lidovců Miroslav Kalousek totiž podle Právařekl, že nepodpoří návrh, aby stát zaplatil 75 procent soudem stanoveného výživného všem dotčeným rodičům a částky pak po dlužnících vymáhal. "Myslím si, že stát je tu od toho, aby dokázal rychle zařídit zákonné chování toho neplatiče, nikoli garantovat finančně jeho nezákonné jednání," cituje deník Kalouska. Lidovci naopak podle něj podpoří zvýšenou restrikci vůči neplatičům, kteří zanedbávají své vyživovací povinnosti, píše Právo a dodává, že další parlamentní strana komunisté s podporou záměru problémy nemá. "Pokud stát převezme odpovědnost za matky, které se nezaviněně dostaly do problémů, tak je to asi namístě," řekl Právu místopředseda KSČM Jiří Dolejš.


Obavy ze ztráty zaměstnání a růstu cen v souvislosti s reformou veřejných financí a vstupem do EU způsobily, že domácnosti začínají víc peněz odkládat na horší časy. Celkové úspory domácností vzrostly jen za první pololetí o téměř 60 miliard na víc než 1003 miliard korun. S odvoláním na analýzu ministerstva práce a sociálních věcí to uvádějí Právo a Mladá fronta Dnes. Jak píše Právo, šetření se projevuje i v tom, že objem půjček, které jsou i letos výhodné, neroste takovým tempem jako loni.


V České republice je relativně víc bytů než například v Maďarsku, Nizozemsku nebo Británii. Jejich kvalita je však velmi nízká. Jsou v průměru 46 let staré, což je dvakrát víc než v původních zemích EU. S odvoláním na studii ministerstva pro místní rozvoj o tom informují Hospodářské noviny. "Máme staré a malé byty," cituje list ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka. Zatímco v ČR připadá na tisíc lidí 427 bytů, v Nizozemsku to je 414 bytů a v Rakousku dokonce jen 399 bytů. Podle odborníků existují dvě cesty, jak získat peníze na potřebné rekonstrukce. Buď rychle uvolnit nájemné nebo masivně podporovat programy,které by je nastartovaly. Stát však nechystá ani jednu z nich, uvádějí Hospodářské noviny. Lidé preferují stále malé byty. Ze statistik ministerstva vyplývá, že loni se postavilo nejvíc jednopokojových bytů. Z celkového počtu dokončených jich byla třetina. Nejmenší počet bytů představovaly byty se čtyřmi a více pokoji. Na celkovém počtu dokončených bytů se podílely jen pěti procenty. "To je způsobeno obrovskou poptávkou právě po malých bytech, na něž lidé svými příjmy nejsnáze dosáhnou," citují Hospodářské novinyslova generálního ředitele Českomoravské hypoteční banky Jana Sadila.

Stále více slovenských občanů s trvalým bydlištěm v Česku si kupuje tuzemské nemovitosti. Tuto možnost získali po vstupu země do EU. Realitní kanceláře a hypoteční banky zaznamenaly od května již desítky žádostí o koupi bytu nebo její financování. Zájem projevují i občané jiných členských zemí, nejvíc je jich však ze Slovenska. Píšou to Lidové noviny. Odborníci na trh realit podle listu tvrdí, že nákupy ze zahraničí ceny nemovitostí nezvýší. Cizinci chtějí nejčastěji byty v Praze nebo rodinný dům v její blízkosti. Realitní kanceláře evidují zájemce z různých států EU, například Švédska, Itálie, Anglie, Německa nebo Rakouska, dodávají Lidové noviny.


Vydavatel týdeníku Respekt má zaplatit 100.000 korun za to, že se neomluvil premiérovi Stanislavu Grossovi za článek o jeho údajných telefonních kontaktech se správkyní nevěstince. Podle Práva tak rozhodl na konci září Obvodní soud pro Prahu 1. Týdeník sice otiskl komentář obsahující omluvu, ale neformuloval ji tak, jak v lednu nařídil pražský městský soud. Odškodnění ve výši 500.000 korun, které Gross žádal, soud zamítl.


Ostravská žalobkyně Petra Tittková, která v opilosti havarovala cestou do práce, se dočkala prvního trestu. Právo informuje, že magistrát ji potrestal ve správním řízení pokutou a zákazem řízení. Sankce přesahuje 7 a půl tisíce korun a za volant nesmí usednout víc než rok. Tittková nabourala do dvou zaparkovaných policejních aut na začátku července. Dechová zkouška ukázala, že má v krvi více než tři promile alkoholu. Tittková se hájila tím, že si vzala léky. Právo doplňuje, že státní zástupkyni, která v minulosti dohlížela nad vyšetřováním závažných trestných činů, zprostil dočasně funkce ministr spravedlnosti. Teď čeká na výsledek kárného řízení u Vrchního soudu v Olomouci. Ten má rozhodnout, jestli kvůli nehodě nepřijde o místo. Ve většině případů ale končí kárná žaloba nižším, než tímto absolutním trestem, protože členové kárného senátu dospějí k závěru, že stačí jen udělit důtku, nebo snížit dotyčnému plat. Provinilec přitom může přijít maximálně o 25 procent mzdy, a to nejdéle na dobu šesti měsíců, píše Právo.