Přehled tisku

Pavel Přibyl (Foto: ČTK)

Úřadu vlády už dva týdny šéfuje esenbák Přibyl. Premiérem Grossem nehnulo ani několik set lidí, demonstrujících proti jeho jmenování, ani koaliční partneři, připomínají LN. Druzí jmenovaní - lidovci a unionisté - se v minulých dnech nechávali slyšet, že nesouhlasí s tím, aby úřad vlády řídil policista, který za komunistického režimu zasahoval proti demonstrantům. I když koaliční strany původně Grossovi jeho kádrovou rezervu jednomyslně schválili, poté, co se v médiích objevily informace, co je Přibyl zač, zařadili zpátečku.

Pavel Přibyl  (Foto: ČTK)
Úřadu vlády už dva týdny šéfuje esenbák Přibyl. Premiérem Grossem nehnulo ani několik set lidí, demonstrujících proti jeho jmenování, ani koaliční partneři, připomínají LN. Druzí jmenovaní - lidovci a unionisté - se v minulých dnech nechávali slyšet, že nesouhlasí s tím, aby úřad vlády řídil policista, který za komunistického režimu zasahoval proti demonstrantům. I když koaliční strany původně Grossovi jeho kádrovou rezervu jednomyslně schválili, poté, co se v médiích objevily informace, co je Přibyl zač, zařadili zpátečku. No, zpátečku. Tak by se to mohlo (mělo) jevit. Když ale padla kosa na kámen, z antikomunistického rozhořčení lidovců a unionistů zbyla jen tragická diskuse. Pouze tři ministři vyjádřili své výhrady ke Grossovu personálnímu výběru. Měkkýšský přístup KDU-ČSL a US-DEU k odvolání expolicisty tudíž nevyvrcholil hlasováním o jeho setrvání ve funkci. Skončilo se s alibistickými prohlášeními typu: "Přibyl jako šéf vlády se nám nelíbí".

Až budou příště zase lidovci s unionisty hřímat něco o něčí komunistické minulosti, prosím, ignorujme je.


Fiktivní firmy často v Česku kryjí mafie, píší HN. Plevel před dveřmi, na brance místo zámku provázek. Žádná jmenovka ani schránka. Už na první pohled je domek v Krolmusově ulici v pražských Řepích léta opuštěný. Podle rejstříku firem a živnostníků tady však sídlí 110 obchodních společností. Papírově. Ve většině z nich figurují občané ze zemí bývalého Sovětského svazu a vše nasvědčuje tomu, že jde o krycí firmy. Podobných existují v Česku tisíce.

"Fiktivní firmy kryjí aktivity nelegální nebo na hranici legality. Mohou sloužit jako pračky peněz, které zločinci jinde vydělali trestnou činností. Číňané tím například kryjí nelegální migraci," říká ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci Miroslav Scheinost.

Redaktoři HN našli hned několik míst, kde mají mít sídla desítky pochybných firem. Někdy jde o činžáky, jindy o rodinné domky. A co víc - v některých společnostech figurují jména lidí, které zahraniční tisk či bezpečnostní složky označují za osoby spojené s mafií. Co s tím? Žádný jednoduchý recept neexistuje. Přísnější podmínky by nejvíce zasáhly poctivé podnikatele.


Na poli u Kralup přistávaly v dešti tryskáče, píše MF Dnes. Zastrčená a deštěm rozmoklá louka u vesničky Sázená zažila ojedinělou premiéru: na několik hodin se včera změnila v letiště proudových letadel L-159 Alca. Piloti s bitevními stroji přistáli, vypili si džus, zakousli ovoce a pak zase celkem v klidu odletěli, aniž se kolem nich točily desítky servismanů. Jen dva tryskáče na světě umí to, co včera předvedla na trávě Alca: britský Harrier s kolmým startem a pak už jen ruský Su-25. Alca to dokáže i díky robustnímu podvozku a účinným brzdám. Na louce nepřistávali ovšem piloti jen tak z dlouhé chvíle. Bývalý šéf generálního štábu Jiří Šedivý připomíná, že konflikty v Afghánistánu či Iráku ukázaly, že starty letounů z komfortně vybavených, avšak mnoho set kilometrů vzdálených letišť jsou přežilé. Letouny často přiletí pozdě, teroristé se mohou mezi tím stáhnout a tryskáč omylem zaútočí na skupinu vesničanů. Alca nemá nicméně kromě české armády zákazníky. Šéf Aera Antonín Jakubše ujišťuje, že se to zanedlouho zvrtne: "Jednáme z deseti zeměmi. Brzy se dočkáte." Pokud ne, byl by to zřejmě i konec největší české zbrojovky.


Washington zřejmě víza pro Čechy nezruší, píše Právo, a to především z důvodu nových bezpečnostních ohledů po atentátech 11. září 2001. Vyplynulo to z úterní tiskové konference ve Washingtonu, na které se vládní představitelé USA vyjadřovali k cílům a vývoji vízové politiky. Vysoká představitelka amerického ministerstva zahraničí pro vízovou politiku Janice Jacobsová připustila, že zrušení vízové povinnosti s některou další zemí není pro USA aktuální. Ministr zahraničí Cyril Svoboda při červencové návštěvě Washingtonu bez bližšího upřesnění zhodnotil jako pozitivní přístup americké administrativy k otázce vízové povinnosti českých občanů při cestách do USA a sdělil, že Powell slíbil o této věci hovořit s prezidentem Georgem W. Bushem.

ČR by si přála, aby měla ve vízové oblasti stejnou pozici jako ostatní země Unie, z jejíchž starých 15 členů platí vízová povinnost do USA jen pro Řecko.