Přehled tisku

Odborářská předsedkyně Miluše Studecká diskutuje s pedagogy, kteří se 21. dubna připojili k hodinové stávce, foto: ČTK Lidové noviny označují "vzhledem k mdlému průběhu i nejasnému smyslu" stávku státních zaměstnanců za "stínovou". Kriticky se pak vyjadřují o českém systému veřejného sektoru, který podle jejich názoru "kopíruje přeregulovaný komunistický model". Většina je proti tomu, aby schopní lidé měli šanci na vyšší platy a vláda spiknutí podprůměrných svou mzdovou politikou stvrzuje, píše list. Změnu podle něj přinese nová pravomoc samospráv, pomohla by prý také privatizace některých odvětví. Zásadní změnu však je možno očekávat až se zásadní reformou veřejné správy.

O úspěšnosti a významu stávky v té podobě, v jaké se uskutečnila, pochybují i Hospodářské noviny. Odborářské akce vůbec už delší dobu vypadají, jako že se zúčastnění učí, než že by své projevy mysleli vážně, konstatuje deník. Podle komentátora Hospodářských novin tak stávky odborářů málokoho znepokojují. Potíží stávky státních zaměstnanců je také různorodost zúčastněných skupin spojená s různorodostí jejich požadavků a zájmů.

Deník Právo se ve svém komentáři zabývá problémem nezaměstnanosti. Její tíha podle listu dopadá stejnou měrou jak na vládu sociální demokracie, tak na vládu konzervativní pravice. K zvládnutí nezaměstnanosti nestačí jen zvolit ODS a v její režii následně přijmout pár zákonů, píše deník Právo. Všechny politické strany by měly analyzovat to, proč se v západoevropských zemích podařilo za deset let snížit nezaměstnanost o polovinu, aniž by se nějak obecně hýbalo s daněmi. Tajemství úspěchu podle listu tkví v "komplexnosti" řešení problému. Státy cílevědomě reformovaly školství, podporovaly výzkum, národní firmy, ale i soukromý sektor, aby zaměstnával ženy a starší občany, podporovaly programy tzv. samozaměstnávání a tak dále, vysvětluje deník Právo.

Foto: Evropská komise Mladá fronta Dnes otiskla kritický článek prezidenta republiky Václava Klause týkající se vstupu do Evropské unie. Prezident je přesvědčen, že Česká republika přestane od 1. května existovat jako samostatný a suverénní stát. Podstatně se podle něj také ztíží obhajoba politických, společenských, ekonomických a všech ostatních zájmů České republiky v Evropě. V EU se podle Klause také podstatně ztíží obhajoba všech českých zájmů, protože Česká republika již nebude v rukou politiků, kteří ji znají. Členství v unii tak bude podle něj klást odlišné nároky na českou vládu, neboť se těžiště rozhodování přesune v mnoha ohledech do zahraničí. Mezi pozitiva vstupu do unie řadí prezident především to, že definitivně končí éra poválečného rozdělení Evropy na dva nepřátelské bloky. Výhodou je podle něj také zvětšení volného obchodního prostoru a vyšší mobilita pracovní síly. Integrační proces v zemích přistupujících do EU však byl podle Klause příliš rychlý a necitlivý vzhledem k jejich specifikům a zvláštnostem. S rostoucím počtem členů se tak podle prezidenta může zvyšovat napětí mezi jednotlivými státy. Občanům Klaus popřál do života v EU dostatek odvahy, energie, sebevědomí a optimismu, protože se domnívá, že právě tyto vlastnosti budou v unii potřebovat více než kdy jindy.

Policie ukončila vyšetřování komunistické perzekuce kardinála Josefa Berana a případ odložila. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Tehdejší pražský arcibiskup Beran strávil za komunismu čtrnáct let v domácím vězení a poté musel na nátlak opustit Československo, připomíná list. "Trestný čin se stal, ale nelze zahájit trestní stíhání," sdělila listu komisařka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Marie Veselá. Při vyšetřování, zda nedošlo k trestným činům zneužití pravomoci veřejného činitele a vydírání, narazila Veselá na nedostatek důkazů. Většina aktérů je také po smrti. Beran byl jedním ze symbolů odporu proti režimu. Po převzetí moci komunisty protestoval proti postupnému potlačování církve. Od června 1949 byl proto internován na různých místech v Čechách. Po amnestii v roce 1963 musel žít mimo Prahu. Měsíc po jmenování kardinálem v lednu 1965 odjel do Vatikánu, odkud se už nesměl vrátit. Před svou smrtí žádal těžce nemocný Beran prezidenta Ludvíka Svobodu, aby se směl vrátit do vlasti, ale odpověď nedostal. Zemřel v roce 1969 v Římě.

František Chvalovský Znalecký posudek potvrzuje podle státního zástupce Františka Fíly vinu Františka Chvalovského, který je stíhán za 1,5 miliardový úvěrový podvod. Fíla proto hodlá na podnikatele v masném průmyslu a bývalého předsedu Českomoravského fotbalového svazu podat v následujících týdnech obžalobu. Informují o tom Lidové noviny. Úvěry, které jsou předmětem trestného řízení, poskytla firmám Satrapa a Českomoravská agrární společnost Komerční banka. "Nový znalecký posudek přitížil obviněným v tom směru, že údaje o společnostech byly zfalšované," řekl listu Fíla. "Posudek říká, že společnosti neměly žádné jiné prostředky na splacení úvěrů než z těch nových, ještě vyšších úvěrů," upřesnil žalobce. Chvalovský je stíhán společně se svými pěti obchodními partnery. Trestného činu se měli dopustit uzavřením celkem 13 smluv. Peníze zapůjčené od Komerční banky podle názoru policie a žalobce použili k jiným účelům, než bylo s finančním ústavem dohodnuto a úvěry navíc nespláceli. Obhájce Chvalovského Karel Brückler závěry odborného zkoumání odmítl komentovat. "Až se seznámíme se spisem, tak se možná vyjádříme," řekl deníku Brückler. Stejně tak nechtěl sdělit ani své stanovisko ohledně průběhu policejního vyšetřování a možné soudní dohry. Pokud státní zástupce žalobu na Chvalovského v následujících týdnech podá, bude to již jeho druhý pokus o vyvolání soudního procesu. Loni v červnu mu totiž byla kauza vrácena k došetření, a to právě kvůli nedostatkům ve znaleckém posudku.

Komentátor Mladé fronty Dnes si všímá růstu cen vstupenek na světový šampionát v hokeji na černém trhu. Vysvětluje přitom rozdíl mezi kapitalistou a spekulantem. Kapitalista hledá, co by lidem nabídl, načež svůj nebo půjčený kapitál (hmotný i nehmotný) použije k placenému uspokojení touhy po statcích. Lidé mu dají, co chtějí, nebo mu nedají nic. Spekulant nic nevytvořil, ničím nepřispívá, ani daně ze zisku nezaplatí. Jen bohatne, píše deník. O rozsahu spekulací přitom můžeme podle Mladé fronty Dnes sami pouze spekulovat, protože přesná čísla se nikdy nedozvíme. Jisté je jen to, že i ten nejlepší systém prodeje může podobné kšeftíky nejspíš jen omezit, ale nikdy ne úplně odstranit, končí komentář deníku.

Zvláštní bezpečnostní opatření spojená s hokejovým šampionátem v Praze a Ostravě budou policii stát zřejmě až 20 milionů korun. Pro Hospodářské noviny to uvedl David Kubalák z policejního prezidia. Na pořádek budou policisté dohlížet především v okolí stadionů, kde se budou zápasy hrát. Posílené hlídky budou i na nádražích a letištích. Policie se také zaměří na potírání kapesních krádeží a vykrádání automobilů. Kvůli potencionální hrozbě teroristického útoku bude při mistrovství světa nasazeno i více policistů se psy, kteří umějí vyhledávat výbušniny. Celkem bude na zajištění hladkého průběhu hokejového šampionátu a také pořádku v metropoli, kde se očekávají i akce souvisejících se vstupem ČR do Evropské unie, se Svátkem práce a s výročím konce druhé světové války, dohlížet asi 3500 pražských policistů. Počátkem května navíc zřejmě dorazí policejní posily z krajů v počtu 400 až 450 lidí.