Přehled tisku

Protesty studentů a pedagogů, foto: ČTK

Protesty studentů a pedagogů, kteří jsou nespokojeni se stavem a financováním českého vysokého školství, jsou dominantním tématem pátečního tisku. Mladá fronta Dnes (MfD) také glosuje záměr premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) tvrdě postihovat nelegální odposlouchávání.

Protesty studentů a pedagogů,  foto: ČTK
Čtvrteční demonstrace vysokoškoláků z Prahy a dalších univerzitních měst, jíž vyvrcholila celostátní akce Týden neklidu, správně poukázala na kritický stav českého vysokého školství, uvádí komentář MfD. Jeho autor sice souhlasí s tím, že školy potřebují více peněz, zároveň ale upozorňuje, že by si měly nejdříve zamést před vlastním prahem. "Kde jsou finanční audity, které by ukázaly, co se na vysokých školách s penězi opravdu děje? Nekončí náhodou také v nefunkčních grantech na projekty, které nikam nevedou, jsou ve výsledku nepoužitelné a nic nepřinášejí?" ptá Vojtěch Bednář v Mladé frontě Dnes.

Podle glosy Práva se studenti nemýlili snad v ničem, co ve čtvrtek napsali na transparenty. "Organicky ze vší bídy vzlíná otázka: staneme se teritoriem nekvalifikovaných, montážní halou, společností, jež bude jen na ulici zahraničním investorům viksovat boty?" připojuje dovětek komentátor Práva Martin Hekrdla.


Tajně někoho špehovat pomocí skrytého mikrofonu je v Česku snadné a čím dál víc detektivních agentur to také dělá - konstatuje Mladá fronta Dnes. Premiéru Špidlovi to vadí natolik, že nelegálním odposlechům vyhlásil boj. Premiér se dohodl s poslanci ze stálé komise pro dohled nad nasazováním operativní techniky, že by se měl trh s takzvanými štěnicemi regulovat a nelegální odposlouchávání tvrdě trestat. Odposlechy jsou na trhu běžně k dostání a experti přiznávají, že prodej štěnic neustále roste. Firmy podle Špidly informace zneužívají, třeba aby mohly někoho vydírat. A nejde jen o politiky, jde i o průmyslovou špionáž. Premiér doplnil, že ohrožují i státní tajemství.


Policejní prezidium se rozhodlo dál kontrolovat, jak jezdí jeho lidé. Chce donutit policisty, aby dodržovali dopravní předpisy. Ještě loni na podzim policisté mimo jiné často špatně parkovali a nezapínali si bezpečnostní pásy. Představitelé policejního prezidia tvrdí, že už je to lepší. Stačilo několik měsíců kontrol, při kterých sami policisté sledovali, jak jezdí jejich kolegové.

Kolik chybujících policistů kontroly odhalily, ale prezidium nezveřejnilo. Téměř každá kontrola ovšem objevila nedostatky. Jak Mladou frontu Dnes informovala mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová, největší problém policistům stále dělá používání pásů. Závažnějších překročení dopravních předpisů bylo prý jen několik: jeden policista jel na červenou, sedm dalších překročilo povolenou rychlost a šest policistů sedlo za volant pod vlivem alkoholu.


Dva přátelé Tomáš Hanzl a Miroslav Špadrna se policisty snaží vychovávat. Už několik let na jakoukoli policejní aroganci okamžitě reagují stížnostmi a žalobami. A protože jsou v právu, své pře vyhrávají. S ministerstvem vnitra se soudí i v případech, kdy jde o takové zdánlivé maličkosti, jakými je třeba neoprávněná kontrola dokladů. Za léta svárů už policisté dva kamarády z pražského Radotína dobře znají. A nemají je rádi.

I to je zřejmě důvod, proč vnitro raději za prohrané soudní spory platilo pokuty, než aby se omlouvalo. Případů Hanzla a Špadrny je mnoho. K nejkřiklavějším patří loňský verdikt soudu z Prahy 5, kdy Špadrna vysoudil omluvu a 127 tisíc korun za několikatýdenní neschopnost. O co šlo? Když se v roce 99 jako spolujezdec při silniční kontrole zastal neprávem pokutovaného řidiče, policista ho napadl obuškem. Tolik Lidové noviny.


Nový trend v práci - to jsou brigádníci - informují Hospodářské noviny. Počet lidí, kteří pracují ve velkých firmách a neberou od nich žádný plat vzrostl během posledních dvou let na dvojnásobek. Více než 15 tisíc pracovníků totiž zaměstnávají personální agentury, které je podnikům pronajímají. Podle personalistů jsou pro firmy takoví brigádníci výhodnější.

Podnik ušetří při náboru, při vedení zaměstnanecké agendy i na odstupném při propouštění. Hospodářské noviny doplňují, že firmy takto získávají nejen dělníky nebo úředníky, ale i vysoce kvalifikované systémové inženýry, pověřené zvládnutím složitých jednorázových projektů.


Vánoční smrk, který v prosinci nevydržel nápor větru, zřítil se na pražském Staroměstském náměstí a zranil několik lidí, nevybírali lesníci - píše páteční Právo. Smrk pochází z lesů u Velkých Karlovic v Beskydech a vybíral si ho pražský podnikatel Milan Šmerda, tehdy ještě šéf agentury Folk Art Production, která vánoční trhy pořádala. Podle starosty Karlovic Miroslava Koňaříka, si Šmerda strom vybíral podle toho, jak hustou a zelenou měl korunu a jestli k němu vedla příjezdová cesta.

Na doporučení obce, která nabídla pět jiných stromů, Šmerda nedal. Lesníci nakonec smrk viděli až v televizi. Policie v minulých dnech případ odložila s tím, že za pád stromu může jeho špatná kvalita. To ale karlovičtí odmítají. Dřevina, která je zapuštěná do betonu se podle nich chová jinak, než živý strom s kořeny. Tolik Právo.