Přehled tisku

Zvýšení koncesionářských poplatků, které ve středu schválili poslanci, či návrh KSČM zakotvit češtinu jako národní jazyk jsou hlavními tématy čtvrtečního českého tisku. Lidové noviny se rovněž pozastavují nad posledními výroky premiéra Vladimíra Špidly na adresu Evropské unie a komentář deníku Právo se pokouší vyvést čtenáře aprílem.

Zvýšení koncesionářských poplatků, které ve středu schválili poslanci, či návrh KSČM zakotvit češtinu jako národní jazyk jsou hlavními tématy čtvrtečního českého tisku. Lidové noviny se rovněž pozastavují nad posledními výroky premiéra Vladimíra Špidly na adresu Evropské unie a komentář deníku Právo se pokouší vyvést čtenáře aprílem.


Sloupek, kterým do deníku Právo přispěl spisovatel Pavel Kohout, je však zjevně nad věcí: Senátor Vladimír Železný je ochoten vyměnit svůj podíl na Nově za nominaci na prezidenta republiky... Prezident USA a ruský prezident si na měsíc vymění pracoviště... Ministři Unie svobody nabízejí neomezenou loajalitu všem stranám... Aprílovou zpravodajskou smršť autor uzavírá připomenutím, právo šašků beztrestně komentovat chování vrchnosti zaručil již český panovník "zvaný rovněž Václav".

Žertovné aprílové zpravodajství ostatně proniklo již tradičně i na stránky dalších deníků. Čtenáře Večerníku Praha tak může překvapit, že sociální demokraté počítají se vznikem novodobých Lidových milicí, jež by střežily strategické a větší podniky. Lidové noviny zase přinášejí informaci o tom, že řady ČSSD ve sněmovně posílil poslanec Petr Kott, který byl před časem kvůli opilství vyloučen z ODS. Pokud však bude v pití pokračovat, zbaví jej členství ve straně také sociální demokraté, uvádí list.


Poslanecká sněmovna ve středu schválila zvýšení televizních a rozhlasových poplatků na 100, respektive 45 korun měsíčně. Zároveň rozhodla, že poplatky bude hradit každá domácnost, ať rozhlasový a televizní přijímač vlastní, nebo ne. Podle Hospodářských novin zůstává otázkou, jak se po zvýšení poplatků zlepší služby, které veřejnoprávní média nabízejí. Námětů, hlavně v České televizi (ČT), by se podle autorky glosy našla řada. Nepochybně se dá dál pokračovat v redukci, restrukturalizaci a vůbec zpřísnění dohledu nad výdaji podniku, míní. Rovněž je podle ní stále co vylepšovat, pokud jde o kvalitu zpravodajství a publicistiky. Další cesty mohou vést k digitalizaci, jež pomalu klepe na dveře, dodává komentátorka.

Spor o televizní a rozhlasové poplatky prozatím končí. Za čas se vrátí, protože je to spor v principu nekonečný, jako je nekonečná částka, o níž se ČT bude snít, komentuje středeční rozhodnutí sněmovny Mladá fronta Dnes. Současně namítá, že existují i mnohé další, neméně zásadní a kulturně důležité činnosti, poezie, výtvarné umění a třeba i kluby filozofů a teoretických fyziků, kterých se žádné miliardy netýkají. Televizní umění má miliardy, český film ne. Proč? Jsou to divné iluze. Televizi a sportu jsme z hlediska domnělé důležitosti přiřkli miliardy z veřejných peněz. Spisovatelům, filharmonikům, sochařům či vědcům dáme pár tisícikorun, pokračuje ve svém výčtu autor poznámky. Z hlediska idejí, podle nichž televizi platíme, jsou daleko záslužnější než celý program ČT. Přestaňme se ohánět významností veřejné služby. Parlament ve skutečnosti platí lidu jeho hry, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Lidové noviny se v ekonomickém komentáři zamýšlejí nad novelou zákona o DPH. Podle listu Senát ve středu schválení novely právem nedoporučil. Návrh zákona je podle autora komentáře už dnes jedním z nejhorších, které sněmovna vyprodukovala. Oproti představám poslanců senátoři navrhují, aby se do nižší sazby přesunuly například vstupenky na sportovní akce, káva, čaj či ubytovací a stravovací služby. Pokud Senát zákon skutečně odmítne, budou ho muset poslanci přehlasovat. Měli by to však udělat nejpozději do začátku května, protože náš vstup do Evropské unie byl jedním z důvodů, proč se změny v DPH dělaly, píše autor. Dodává však, že v časové tísni poslanci návrh zákona spíš ještě pokazí, než vylepší.


Hospodářské noviny se pozastavují nad návrhem KSČM zakotvit češtinu jako národní jazyk. Český jazyk má být podle komunistů v ústavě označen za národní jazyk a také za úřední řeč orgánů veřejné moci. Deník soudí, že komunistický "přípodotek" vyzdvihující češtinu do pozice národního jazyka by se v nynější legislativě vyjímal asi jako zmínka o volné soutěži politických stran v předlistopadové ústavě. Podle listu to přitom byli právě komunisté, kdo se postaral o ideologický balast v tomto dokumentu. Nyní se pokoušejí do české ústavy, která je jednoznačně založena na občanském principu, propašovat nacionální harampádí, poznamenává deník. Lidové noviny zaujalo, že komunistický návrh chce definovat v ústavě češtinu jako nedílnou součást státní identity. Co si s tím mají počít čeští občané hovořící třeba slovensky, romsky či polsky, páni komunisti neuvádějí.


Tentýž list se zamýšlí i nad posledními výroky premiéra Špidly týkajícími se Evropské unie. Špidla se podle listu postupně proměňuje z eurosnílka v realistu. Jeho kritika Evropské unie je stále důraznější, jeho jazyk ostřejší, míní autor poznámky. Posledním podobným výrokem je podle deníku přirovnání k "trpaslíkovi", které premiér použil při hodnocení vojenských schopností unie. Špidlova aktivita je podle všeho upřímná. Již proto, že odráží zklamání z toho, jak ho evropští partneři svou malou vstřícností usvědčili z naivity, píše list. Podle něj se takové vystupování před evropskými volbami "hodí do krámu" i ČSSD.


Eurokaravana,  foto: ČTK
Sociální demokracii a jejím východiskům před blížícími se eurovolbami se věnuje také komentář deníku Právo. Strana chce Evropský parlament dobýt s eurokaravanou, s níž před dvěma dny vyrazila na pouť po českých vsích a městech. Kampaň ČSSD je podle autora poznámky stejně rozporuplná jako strana sama. Na začátku bouchá šampaňské, ale právě tento jiskřivý nápoj má tendenci po sobě zanechávat nepříjemný pach. I ten pak vyvane a zbude jen kocovina, varuje komentátor.


Hospodářské noviny si nechaly vypracovat průzkum, který zjišťoval, jak se ministerstva vypořádala se zákazem přijímat další zaměstnance. List zjistil těžko uvěřitelnou věc: za poslední rok se na našich centrálních úřadech počet úředníků více než zdvojnásobil. Ministerstva teď mají přes tisíc eurokratů - tedy lidí vyčleněných výhradně na problematiku Evropské unie. Vláda přitom loni v červnu rozhodla, že úřady mají hledat evropské specialisty mezi svými lidmi, anebo část stávajících úředníků propustit a nahradit je novými. Po necelém roce je zjevné, že kabinet ve svém nařízení nebyl důsledný. Mnohá ministerstva si kvůli vstupu do Evropské unie vymohla výjimky a další lidi přijala. Hospodářské noviny dodávají, že nejvíc eurokratů mají resorty zemědělství a pro místní rozvoj - tedy klíčová ministerstva pro přijímání evropských peněz.


Poslanecká sněmovna chtěla v polovině dubna vyslat na komunistickou Kubu oficiální delegaci, zjistily Lidové noviny. Kvůli napjatým diplomatickým vztahům, ale organizační výbor sněmovny cestu zrušil. Šéfovi sněmovny Lubomíru Zaorálkovi se navíc nelíbil ani program návštěvy. Čeští poslanci měli navštívit Národní shromáždění lidové moci, což je kubánský parlament, nebo se setkat s Lidovým výborem města Havany. Se setkáním s kubánskými disidenty se vůbec nepočítalo. Členka plánované delegace komunistka Zuzka Rujbrová Lidovým novinámřekla, že šlo jen o předběžný návrh kubánské strany. Sama ho prý připomínkovala. Zaorálek nevyloučil, že by česká parlamentní delegace na Kubu mohla vyrazit třeba za půl roku. Program by ale musela mít odlišný.


Odborníci se shodují: násilí mezi školáky narůstá tak, že je třeba proti tomu tvrdě zakročit. Mladá fronta Dnes píše, že psychologové a právníci vyzývají rodiče šikanovaných dětí, aby hromadně začali žalovat školy za to, že nezajišťují patřičný dohled nad žáky. Experti tvrdí, že dokud rodiče dětí, které spolužáci týrají, nebudou školy masově žalovat, pak vzdělávací zařízení šikanu řešit nezačnou. Jenže rodiče většinou ani netuší, že školu žalovat mohou. Přitom zmínka o možnosti žalovat školu a nespokojit se jen s trestním oznámením na útočníka je i v novém programu ministerstva školství pro boj s šikanou. Mladá fronta Dnes doplňuje, že ředitelé škol většinou případy šikany neřeší a snaží se je ututlat, aby si nepokazili pověst. Šikanu přitom pocítilo každé druhé dítě a devět učitelů z deseti ji neumí rozpoznat.